Autor: Martin Sevák

Zatímco předchozí článek byl zaměřen na poměrně levný přístroj série R, fotoaparáty Ricoh Caplio série G (GRD a GX100) představují naopak poměrně drahé, zároveň však velmi kvalitní přístroje. Na rozdíl od série R disponují možností plného manuálního nastavení expozice (s expoziční dobou až do tří minut), kvalitní optikou, jejich tělo je z hořčíku. Ricoh GRD (neboli GR Digital) má "pouze" pevné ohnisko ekvivalentní 28 mm, GX100 je vybaven zoomem 24 až 72 mm. Vedle Kodaku P880, jehož produkce byla nedávno ukončena, je tak GX100 jediným v současnosti prodávaným kompaktním přístrojem, který disponuje takto širokoúhlým objektivem. To jej samozřejmě staví do sféry zájmu lidí, věnujících se úkazům a jevům na obloze.

Stejně jako série R, i přístroje série G jsou vybaveny možností intervalového snímání (timelapse) řízeného přímo fotoaparátem. Nejkratší nastavitelný interval je 5 sekund, lze jej zvyšovat postupně po 5-sekundových krocích. Počet snímků je neomezený, resp. jedinými limity jsou (stejně jako u série R) kapacita karty a výdrž akumulátoru. Zatímco přístroj GRD podporuje pouze standardní "klasické" SD karty (do 2 GB), GX100 již umožňuje využívat velkokapacitní SDHC karty (stejně jako nedávno oznámený nástupce prvního přístroje, GR Digital II/a>). Přístroje série G zároveň umožňují napájení externím adaptérem, a to i při upevnění na stativu (propojení je realizováno "konektorem" ve  tvaru akumulátoru, není tedy možné přístroj externě napájet bez vyjmutí baterie). Paměťovou kartu ani akumulátor však při fotoaparátu umístěném na stativu vyměnit nelze, dvířka prostoru karty a akumulátoru jsou těsně vedle kovového stativového závitu.

Další rozdíl oproti sérii R spočívá v  možnosti uchycení příruby na sluneční clonu, filtr, nebo optický konvertor (u GX100 širokoúhlý konvertor na 19 mm, u GRD/GRD2 konvertor na 21 mm nebo na 40 mm). Obě série (R i G) lze ovládat dálkovou spouští CA-1, tu jsem však neměl možnost vyzkoušet a podle příspěvků na diskusních fórech CA-1 zřejmě nemá "aretaci". Vzhledem k tomu, že žádný z těchto přístrojů nemá klasické "béčko", slouží tato spoušť skutečně pouze k "odpálení" závěrky, resp. kontinuálnímu snímání, delší expozice je nutné nastavit v režimu M. 

Dojmy, praktické zkušenosti a ukázky

Nejdříve ukázky kresby přístroje při nastavení objektivu na standardní ohniska. Kromě plynulého zoomu je možné přístroj přepnout na "krokový zoom", pro hodnoty použité níže v tabulce. Všechny snímky byly nasnímány s ostřením uzamčeným na nekonečno (další z významných předností přístrojů Ricoh, a to jak série R, tak G), automatickém vyvážením bílé, ISO80. Originální snímky jsou ponechány tak, jak je GX100 zaznamenal, snímky 1024x768 byly při zmenšování mírně doostřeny Photoshopem. Všechny snímky byly zároveň pořízeny nejmenší clonou, pro jakou byl ještě přístroj schopen nastavit expozici tak, aby snímek nebyl přeexponovaný. Clonové číslo je vždy uvedeno ve jménu snímku.

	24 mm 1024x768 originál (3648x2736, cca 4 MB)
	28 mm 1024x768 originál (3648x2736, cca 4 MB)
	35 mm 1024x768 originál (3648x2736, cca 4 MB)
	50 mm 1024x768 originál (3648x2736, cca 4 MB)
	72 mm 1024x768 originál (3648x2736, cca 4 MB)

Celkově mě GX100 velmi příjemně překvapil. Souběžně s ním jsem fotil stejné záběry při stejných ekvivalentních ohniskových vzdálenostech svým Kodakem P880, a musím konstatovat že GX100 produkuje nepatrně ostřejší snímky než P880 (ukázky z porovnání zde). Barevně se mi ale P880 líbí trochu víc, má přirozenější barvy a trochu "prostorovější" dojem, snímky z GX100 mi připadají více "technické". Rovněž expoziční dynamikou se na tom P880 zdá být trochu lépe (toto je ale vysloveně subjektivní názor, neměl jsem příležitost porovnat oba přístroje v extrémních světelných podmínkách).

Ve srovnání s přístrojem R6 (viz předchozí článek) každopádně GX100 produkuje výrazně ostřejší snímky, toto platí především pro širokoúhlý rozsah jejich objektivů; kolem 70 mm je již rozdíl kresby minimální.

Při testování intervalového snímání jsem se zaměřil především na nastavení expozice na automatické, středové (nikoliv bodové!), které při snímání svým Kodakem P880 používám nejčastěji (vždy při proměnlivých světelných podmínkách). Podobně jako levnější R6, i GX100 dává v  tomto režimu velmi dobré výsledky, lepší než Kodak P880. Samozřejmě předností GX100 (a GRD) oproti R6 je možnost zcela manuálního nastavení expozice, tu však použijeme při intervalovém snímání pouze tehdy, kdy lze předpokládat více-méně stabilní světelné poměry.

Protože žádný z přístrojů Ricoh (jak série G, tak R) nemá možnost připevnit filtr přímo na objektiv, je asi rozumnou investicí pro přístroje G pořízení nástavce na konvertory/filtry se sluneční clonou. Tento nástavec s ochranným filtrem a sluneční clonou bych použil kdykoliv, kdy hrozí zaprášení, orosení nebo namoknutí fotoaparátu. Na Kodaku P880 mám ochranný filtr (Marumi, s vodoodpudivou antireflexní vrstvou) připevněný v podstatě neustále; je šetrnější čas od času vyčistit tento filtr než čistit přední plochu objektivu. Budiž poznamenáno, že Ricohy série R připevnění tohoto adaptéru neumožňují, což považuji za jeden z jejich klíčových nedostatků (z pohledu člověka často snímajícího až do "prvních kapek" nebo za nízkých teplot, kdy hrozí orosení objektivu).

Z hlediska výdrže baterie při intervalovém snímání je na tom GX100 ještě o něco lépe než testovaná R6 - při vyšších teplotách (nad cca 15°C) lze docílit až kolem 2400 snímků, což při intervalu snímání 5 sekund odpovídá více jak 3 hodinám. Zkoušel jsem snímat i za situace těsně nad nulou, v tomoto konkrétním připadě poklesla výdrž baterie na 1650 snímků.

Všechny ukázky uvedené níže (komprimované kodekem XViD, dostupným zde (Win, Linux) nebo zde (Win, Mac) byly ponechány bez jakýchkoliv úprav (jas/kontrast, doostření, potlačení "blikání", aj.), které standardně používám při zpracování timelapsových videí (viz zde). Všechny sekvence byly nasnímány v režimu středového měření expozice, ostření na nekonečno. Kliknutím na obrázek spustíte video, zmenšené na rozměr 1024x640.

	Svítání nad centem Prahy 1.11.2007 Interval 10 sekund, vyvážení bílé na "oblačno" (cloudy, zlozvyk z  Kodaku P880, který s tímto nastavením bílé dává za podobných situací nejlepší výsledky). "Zamlžení" záběru před východem Slunce je důsledkem orosení objektivu, které zmizelo krátce po východu (v důsledku zahřátí slunečními paprsky). Kodak P880, na kterém jsem měl sluneční clonu a ochranný filtr, se neorosil (záběr stejné situace z Kodaku zde). Snímáno z Letené, od Hanavského pavilonu.
	Soumrak nad Prahou 4,  1.11.2007 Interval 15 sekund, vyvážení bílé na "venkovní" (outdoors), u  Ricohů obecně asi vhodnější pro soumrakové scény než "oblačno". Ricohy umožňují nastavení nejdelšího času expozice, který přístroj použije v režimu automatické expozice; v tomto případě byla nastavena nejdelší možná expozite 0,5 s. Po dosažení této expozice přístroj dál pokračuje ve snímání, i když následně dochází k  podexpozici snímků.
	Proměnlivá oblačnost nad Prahou 4,  3.11.2007 Cílem této sekvence bylo ověření, jak se přístroj bude chovat při značně proměnlivém nasvícení. GX100 zvládal změny světelných poměrů na výbornou, žádné větší skoky expozice nejsou patrné. Interval 5 s, vyvážení bílé na "venkovní" (outdoors). Na mé gusto až trochu moc syté barvy, zejména modrá.

Porovnání snímků pořízených Kodakem P880 po 10 sekundách a Ricohem GX100 po 5 sekundách naleznete zde (2007-07-11). Jak se dalo očekávat, zejména při rychleji se měnících scénách (např. rychle se vyvíjející nebo pohybující konvektivní oblačnost) je pětisekundové snímání výrazně plynulejší; kratší interval již asi ani není zapotřebí.

Závěr

Z hlediska samotného intervalového snímání je hlavním přínosem GX100 oproti sérii R možnost manuálního nastavení expozice (režim M). Avšak vzhledem k tomu, že stejně značná část scén vyžaduje proměnlivou expozici, tj. režimy A nebo P, je otázkou zda jsme za možnost manuální expozice ochotni zaplatit zhruba dvojnásobnou cenu GX100 (nyní od cca 12500 Kč) oproti R6 (cca 6000 Kč), zda je manuální režim až tak nezbytným. Pokud však preferujeme 24 mm ohnisko před 28 mm a pokud nám hodně záleží na obrazové kvalitě snímků (zejména v  širokoúhlé oblasti), je GX100 jednoznačnou volbou. Rovněž možnost delších expozic (do 3 minut) a možnost připevnění adaptéru na sluneční clonu nebo ochranný filtr vyznívá ve  prospěch GX100. Pokud však chci přístroj pouze na intervalové snímání, kde výsledný snímek stejně značně zmenšuji (nebo rovnou snímám do menšího formátu), pak R6 nejspíš bohatě postačuje..

Za zapůjčení GX100 pro účely testování moc děkuji paní Doc. Řezáčové, která si jej na můj (čistě teoretický) popud koupila; doufám že nelituje☺

A na úplný závěr ještě pár poznámek pod čarou (doslova ☺):

• Pokud si náhodou rozhodnete pořídit si jak GX100, tak R6, tak buďte připraveni na to, že jejich Li-on akumulátory ani dobíječky nejsou vzájemně kompatibilní. Z tohoto hlediska je série G kompatibilní pouze s Ricohy R3/4/5.

• Pokud někdo budete zvažovat některý z  přístrojů série R (koupit se ještě dají všechny, od R3 po R7), raději se vyvarujte R5, která se zřejmě příliš "nepovedla". Ze starších je hodnocen nejlépe R4 (nemá však podporu SDHC karet), názory na R6 a R7 se zatím "tříbí"...

• Zanedlouho (22. listopadu) se Ricoh chystá uvést na trh inovovanou verzi přístroje GRD, označovanou jako GR Digital II.Podle dostupných informací by tento 28 mm přístroj měl mít zatím asi vůbec nejkvalitnější širokoúhlý objektiv, v  současnosti dostupný na kompaktních přístrojích. Pokud jste tedy někdo "pixlopich" a detailista (jako já ☺), možná by nebylo od věci si počkat právě na tento přístroj. Jeho cena však opět bude vyšší než cena GX100>. Každopádně však doporučuji vyčkat na první recenze (např. zde), zda tomu tak skutečně bude ...>