Autor: Jan Drahokoupil

Čím dál větší zájem o počasí, rozvoj a velký rozmach digitálních fotoaparátů a konec konců i snadný přístup na internet jakožto zdroji aktuálních informací vede k tomu, že málokterá bouřková situace dnes unikne pozornosti veřejnosti. To nutně vede k tomu, že stránky tematicky zaměřené na počasí, ať už je to CHMI - www.chmi.cz, náš web - www.bourky.com, nebo další stránky, se dostávají čím dál více do podvědomí lidí a v  případě jakékoliv významnější bouřkové činnosti tak rapidně stoupá návštěvnost těchto serverů oproti běžným dnům. V souvislosti s tím nám lidé posílají nové a nové fotografie oblačnosti, mezi kterými se nezřídka objevují fotky jevů, které zbystří naši pozornost. Jedná se především o situace, kdy je na fotce zaznamenán oblačný útvar připomínající kondenzační chobot – trombu, nebo dokonce tornádo v určité fázi vývoje. Situace ale nebývá tak jednoduchá jako na tomto názorném příkladu.

Často dostáváme fotky, kde je pozorovaný jev na první pohled jen obtížně určitelný a rozhodnutí, zda daný jev vůbec spadá do kategorie tromb/tornád, je velmi obtížné, ne-li nemožné. Problém bývá jednak v již zmíněné nejednoznačnosti určení na základě mnohdy jen jediné fotografie, ale často také v nedostatku dalších důležitých informací, které by dokázaly přiblížit situaci a/nebo popsat vývoj a chování jevu.

Mezi poměrně těžko určitelné jevy můžeme zařadit třeba následující sérii fotek od různých přispěvatelů.

Pokud se pak objeví fotky podobné těm následujícím, zdá se, že situace je rázem jednodušší, ale opak je pravdou. Jedná se o nedávný případ tromby, která se objevila u města Slaný. První fotky se velmi rychle dostaly na internet na zpravodajské servery s tím, že by se mohlo jednat o tornádo. A zde je onen problém. Z žádné fotky, které byly v tu dobu k  dispozici, nebylo patrné, jestli se kondenzační chobot dotkl zemského povrchu, což je jedna z podmínek, abychom mohli o daném jevu hovořit jako o  tornádu. Případ to byl opravdu zajímavý, jednak díky velkému množství svědků, poměrně fotogenickému „chobotu“, i tím, že takto „vyvinutá“ tromba se vyskytla na radarově nevýrazné oblačnosti.

Případ si rozhodně zasloužil rozřešení, a tak jsme provedli terénní průzkum, kdy jsme se snažili najít místo případného dotyku se zemským povrchem. To se nám ale nepodařilo a to především proto, že jsme se posléze dozvěděli od jednoho z mnoha svědků, že pozoroval značnou část vývoje celého jevu s tím, že se ani jednou země nedotkl. S tímto zjištěním byla klasifikace tohoto jevu jednoznačná - jednalo se „jen“ o trombu.

Podobný scénář zažil loni Miroslav Provod při svém výjezdu za bouřkami. Pozoroval a natočil jev, který se také na první pohled jevil jako tornádo. Po provedeném průzkumu v místě očekávaného doteku se zemí pak Mirek našel vymýcený pás lesa. I místní obyvatelé poté potvrdili dotek se zemí a tak v tomto případě nebylo o čem pochybovat.

Ukázkou, jak má vypadat správné pozorování tromby nebo tornáda, je článek od Lukáše Rongeho – Tornádo a tromba dne 11. 7. 2007. Tornádo pozoroval společně s kamarádem J. šolínem, s kterým byl v telefonickém spojení. Oba udělali celou řadu fotek, které zachycují průbeh tornáda. Následující den provedli nutný terénní průzkum, přičemž nalezené škody na lesním porostu potvrdily výskyt tornáda.

Z toho všeho vyplývá, že pokud se nám poštěstí pozorovat jev připomínající trombu nebo dokonce tornádo, je třeba udělat co nejvíce fotek nebo videozáznam celého jevu. V dnešní době digitální éry by to neměl být problém, jako dříve, kdy se fotilo jen na film (to byl náš případ tromby u  Brandýska z roku 2002, kdy jsme se prostě báli udělat fotku navíc, abychom neplýtvali snímky ve filmu). Prostě bychom se neměli spokojit s jednou fotkou a měli bychom se snažit pozorovat a zaznamenat celý průběh úkazu. Zároveň bychom měli bedlivě sledovat celou situaci a všímat si detailů, které by pak usnadnily pozdější identifikaci. Především bychom se měli zaměřit na strukturu, rotaci, doprovodné jevy, akustické projevy apod...

Shrnutí v bodech:

– Nespokojte se pouze s jednou fotkou, udělejte jich co nejvíce.
– Pořiďte videozáznam, máte-li čím.
– Nebojte se použít fotoaparát v mobilním telefonu, nemáte-li nic jiného při sobě.
– Pozorujte jev až do samého zániku, je-li to možné.
– Zaznamenejte si čas, od kdy do kdy jste jev pozorovali.
– Pokuste se určit světovou stranu a alespoň přibližnou vzdálenost jevu od vašeho stanoviště.
– Jste-li schopni rozeznat rotaci, určete její směr – po/proti směru hodinových ručiček.

– Při tom všem ale dbejte především na vlastní bezpečnost!!

Pokud se vám tedy podaří zaznamenat buď trombu = kondenzční chobot nebo dokonce tornádo, tak neváhejte a pošlete své materiály do ČHMÚ na TYTO kontakty. O svůj „úlovek“ se můžete poté podělit i s námi.