AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Blesková show 8. 5. 2009

8. 5. 2009

Autoři: J. Drahokoupil, M. Šírl, L. Ronge, M. Janoušek, T. Novotný, D. Rýva
Místo: Brandýsek, okr. Kladno, Trutnov, okr. Trutnov, Bílichov, okr. Kladno, Nové Strašecí, okr. Rakovník, Kolín

Jan Drahokoupil – Brandýsek

Po týdenní odmlce jsme se opět mohli těšit na nějaké ty bouřky, které měly v odpoledních hodinách postoupit od západu nad Českou republiku. ESTOFEX vydává stupeň 1 pro téměř celé Německo a podle Skywarnu se dá očekávat, že se bouřky vyskytnou i v západních Čechách. Od rána proto průběžně sleduji situaci na radaru i družicových snímcích.

Kolem půl šesté odpoledne již začíná být jasné, že bych mohl mít štěstí na bouřku přicházející přímo od západu.

Radarová situace 8. 5. 2009 v 17:30 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 252 kB

Její postup dál bedlivě sleduji a o dvě hodiny později nakonec vyrážím na Rovina, odkud očekávám dobrý výhled na bouři.

Detailní radarový snímek okolí Brandýska, 8. 5. 2009; 19:30 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 203 kB

Hned jak dorážím na místo, pozoruji první tou dobou ještě vzdálené blesky. Rozhoduji se pro první ostré použití Lightning Triggeru – speciálního čidla na blesky, které aktivuje fotoaparát při záblesku. Více se o tomto přístroji dočtete na stránkách výrobce.

Podle výrobce má mít tento detektor maximální dosah kolem 30 km, což se krátce po jeho instalaci na fotoaparát a zapojení do provozu potvrzuje. S nasazeným teleobjektivem se mi daří zachytit první vzdálené blesky. Úspěšnost zachycení blesků na velkou vzdálenost ale není nejlepší, protože teleobjektiv zabírá jen malou část obzoru oproti Triggeru, který má záběr širší. Několik blesků mi tak uniká ze záběru, ikdyž Lightning Trigger fotoaparát aktivuje. Ale není to tak hrozné. Zde jsou mé první výsledky s tímto přístrojem:

Detail blížící se bouřky, 8. 5. 2009; 20:20 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 194 kB

Jak se bouře přibližuje, hbitě měním objektivy a nasazuji širokoúhlý. Po krátkém štelování záběru a opětovné aktivaci Triggeru fotím další blesky. Začíná se velmi dařit. Nicméně se objevuje problém, na který nejsem tak úplně připraven. Zrcadlovka s Lightning Triggerem sice fotí dále blesky, ale jak se ke mně bouře stále blíží, začínám rozpoznávat známý tvar húlavy. No jo, ale čím ji vyfotit? Přestat fotit blesky se mi nechce a pak už mám při ruce jen Ricoha GX100, což je sice výborný přístroj na timelapse, ale horší už na běžné focení a za šera především. Jsem tu ale sám a tak mi nezbývá nic jiného, než použít Ricoha na vyfotografování blížící se húlavy a celého oblačného systému vůbec.

Fotografování blesků máš však nejvyšší prioritu. Fotoaparát sice fotí za pomoci Triggeru sám, ale co chvíli kontroluji kompozici a prohlížím v rychlosti poslední zhotovené fotky. Mám chvilku čas, tak postupně volám Lukášovi, pak Davidovi a nakonec i Radkovi, který říká, že do pěti minut dorazí na místo. Bouře se mezitím znatelně blíží a fotky tak přibývají.

Detail blížící se bouřky, 8. 5. 2009; 20:50 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 198 kB

Situace ale začíná být poměrně nebezpečná, a tak se velmi rychle přesouvám do auta, kde instaluji fotoaparát s Triggerem na připravený speciální autostativ. (Viz ilustrační foto z jiného dne).

Již z bezpečí auta fotím další a další blesky. Ještě narychlo skládám stativ, který jsem opustil venku. Hned na to přijíždí Radek a za pár minut také Jarda Mach. Oba přisedají ke mně do auta a společně sledujeme velkolepou bleskovou show, která se odehrává přímo před námi.

Blesky před námi, 8. 5. 2009; 21:00 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 195 kB

Blesková show pomalu končí a bouře se odsouvá dál k severovýchodu. Tam již nemáme tak dobrý výhled. Nevadí. Další bouřka se blíží od jihozápadu a my se proto rozhodujeme přesunout o pár set metrů na lepší místo s výhledem daným směrem. Bouře se přesunuje jižně od nás směrem na východ a přechází mimo jiné kolem Ruzyňského letiště. Několik blesků tak fotíme i s prolétávajícími letadly po startu z dráhy 31.

Blesky před námi, 8. 5. 2009; 21:00 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 195 kB

Michal Janoušek – Bílichov, okr. Kladno

Několik velice zdařilých fotografií bouřky a blesků zasílá také Michal Janoušek.

Tomáš Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník

8. 5. 2009 jsem celý den čekal, až dorazí studená fronta. Už jsem potřeboval nějaké úlovky, protože moje předchozí výjezdy končily spíše fiaskem (když jsem někam vyjel za bouřkou, tak se rozpadla, než jsem dorazil a udělala se nad mým původním stanovištěm). V podvečerních hodinách dorazily první bouřky na západ ČR a tak jsem se s přítelkyní rozhodl vydat se jim naproti. Vydali jsme se asi 20 km na západ od Řevničova, odkud jsme již sledovali blesky. Podle radaru to vypadalo, že bouřky jdou naším směrem tak nemělo cenu někam jezdit a rozhodli jsme se, že necháme bouřku, ať ona uloví nás :-). Jak se blížila tak byl stále více vidět nádherný fotogenický shelf cloud a celá bouřka produkovala hodně CG blesků. Byl to nejhezčí shelf cloud co jsem viděl na vlastní oči. Jádro bouřky se nalézalo asi 15 km severně od nás, takže jsme byli v té nejlepší pozici. Mezi tím se na jih od nás začala formovat další bouřka, ale shelf cloud nás tak ohromil, že jsme se pokoušeli znova dostat před bouřku a vydali jsme se zpět do Nového Strašecí na východ. Zde nám bylo jasné, že už se před bouřku nedostaneme, tak jsme zkoušeli alespoň vyfotit několik blesků a rozhodli jsme se pronásledovat jižní bouřku. Hrozně nás ale brzdily samé objížďky tak jsme to museli vzdát. Poté co se bouře trochu vzdálila, tak se na její zadní části vytvořily mammaty, které byly osvětlovány blesky. Byl to jeden mých nejlepších stormchasingů.

Postup shelf cloudu a blesky; 8. 5. 2009
Autor: T. Novotný
Místo pořízení: Nové Strašecí , okr. Rakovník
Formát/velikost: WMV 6,4 MB

Martin Šírl – Praha

Postup bouřky přes Prahu zaznamenává kromě jiných také Martin Šírl. Následující fotky jsou pořízeny směrem na Motol a postupně až k Nuslím.

Lukáš Ronge – Trutnov

Celý den jsem doufal, že se dočkám nějaké ty noční bouřky. První bouřky vznikly na západě ČR a pokračovaly východním směrem. Honza Drahokoupil tedy vyrazil na výjezd na své oblíbené místo „Na Rovinách“. Několikrát jsme si volali a já ho informoval o aktuální situaci na radaru a detekci blesků. Vše nasvědčovalo tomu, že minimálně jedno jádro půjde přes Brandýsek. Poté, co již Honza ukončil výjezd, se bouřky pomalu pohybovaly ke mně. Okolo 19:50 UTC jsem ale ztratil svůj optimismus, protože bouřka, která měla můj směr, téměř vyhasla. Začal jsem tedy zvažovat, jestli má případný výjezd smysl. Zkusil jsem na webkameře na Sněžce, která kouká západním směrem nastavit 10 vteřinovou expozici, dočkal jsem se ale pouze několik záblesků. Okolo 20:20 UTC se ale situace mění, bouřka začíná znovu sílit a já beru všechny potřebné věci a spěchám do auta a vyrážím na nedaleký Humlův kopec, ze kterého je nejlepší výhled na západní až jižní směr, čili směr, ze kterého jsem bouřku čekal.

Radarová situace - 8. 5. 2009; 22:10 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 270 kB

Na místo jsem dorazil okolo 20:25 UTC, okamžitě jsem rozbalil stativ, připevnil foťák a pomocí časové samospouště jsem začal pořizovat kontinuální minutové expozice. Poté jsem si pomocí iPhone zaměřil svoji pozici a odeslal ji na server kvůli přesnému určení místa, v jakém se vůči bouřce nacházím. Startuji netbook a kontroluji snímky z radaru a dat ze systému detekce blesků. Zjistil jsem, že bouřka je stále aktivní, což potvrzovaly i záblesky JZ směrem od místa, kde jsem byl. Nečekal jsem dlouho, a už jsem ulovil první blesky. Zároveň jsem si při prohlížení fotek všiml, že směrem ke mně postupuje húlava, nastavil jsem tedy webkamery na vysílači nad Trutnovem na režim delší expozice a doufal v nějaký úlovek.

Radarová situace, křížek značí pozici Trutnova - 8. 5. 2009; 22:50 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 209 kB

V 20:40 UTC jsem již húlavu viděl i pouhým okem, zároveň se zvýšila elektrická aktivita bouřky a pár blesků bylo velmi pěkných, ač se většinou jednalo o blesky mezi mraky. Húlava přes Trutnov procházela cca v 20:48 UTC a byla doprovázena lehkým zvýšením větru. V 20:54 UTC pořizuji poslední fotografii blesku a schovávám se do auta, déšť na sebe nenechal dlouho čekat a brzy se spustil poměrně slušný liják. Z auta jsem viděl ještě pár vzdálených záblesků a jeden CC blesk nad Trutnovem. Vydržel jsem na místě ještě asi 30 minut a poté jsem již ukončil výjezd a odjel domů.

Radarová situace s 90min historii blesků, křížek značí pozici Trutnova - 8. 5. 2009; 23:10 SELČ
©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 199 kB

Na závěr ještě přikládám radarovou animaci přechodu bouře s daty ze systému detekce blesků, bleskovou sumaci za celý den a pole maximální odrazivosti za 24h.

	Radarová animace přechodu bouře, křížek značí pozici Trutnova - 8. 5. 2009; 21:40-00:00 SELČ ©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 1.8 MB
	Blesková sumace ze dne 8. 5. 2009 ©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 28 kB
	Pole maximálních odrazivostí za posledních 24h ©2009 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 181 kB

David Rýva – Kolín - pozorování detektorem blesků

8. května i k nám do Kolína dorazila v pozdních večerních hodinách bouřka, nebyla nijak mimořádně silná, ač několik i velmi blízkých úderů při ní bylo, pokud ale čekáte nádherné fotky jako od ostatních autorů tak vás bohužel zklamu. Hlavně to pro mě byla jedna z prvních možností otestovat víc vlastní detektor blesků. Krátce zde odbočím od samotné bouřky a povím něco málo o samotném detektoru, a jak se ke mně vlastně dostal.

Před necelými dvěma měsíci se mi do rukou dostal detektor blesků StormTracker(http://www.boltek.com/stormtracker.html) od americké firmy Boltek (www.boltek.com). Zaslal mi ho známý ze Slovenska s tím, že přestal fungovat a tak první co mně napadlo, bylo zkusit zjistit proč a jestli by ho šlo nějak opravit. Hned po vybalení a prozkoumání sem si všiml vlhkosti v anténě a hlavně v jejím konektoru, ten byl navíc lehce poškozený (jeden s kontaktů byl ohnutý). Anténní část detektoru jsem tedy vysušil a zapojil, opravil jsem kontakt a detekce začala slabě občas reagovat, nakonec se ukázala, že vada je i v konektoru kabelu takže ho stačilo nahradit a zdálo se, že vše funguje. Vyhodnocovací část, u této verze v podobě PCI karty, jež se instaluje v PC, se zdála být naprosto v pořádku. Páteční bouřky mně o funkčnosti opět přesvědčily, ale opět ukázaly i slabinu a to v podobě provizorního umístění antény na okno v patře paneláku. Detekce v takovém případě většinu blesků nedokáže lokalizovat a označí je jen jako šum, problém je zastínění příjmu konstrukcí domu. Všechny bouřky od západu přes jih až po východ detekce vidí velmi zle, anténa je totiž umístěna na severní straně domu a bude nutné ji po různých experimentech, kvůli kterým anténu mám stále na dosah, pro skutečné operativní používání umístit na střechu.

Ale zpět k pátečnímu večeru. Detekce zobrazovala bouřky postupující z Bavorska a od Krušných hor, což potvrzovala i data z radaru. Tyto druhy detektorů mají standardně nižší přesnost lokalizace než při použití celé detekční sítě s GPS synchronizací, vzdálenost odhadují z intenzity signálu, i tak po kalibraci a při vhodném umístění dávají velmi dobré výsledky. Jejich užitečnost je, jak sem si ale potvrdil v možnosti realtime zobrazení blesků. Při telefonním hovoru s Honzou Drahokoupilem a psaní si přes ICQ s Lukášem Rongem, jsem tak byl schopen okamžitě po úderu blesku v jejich okolí okamžitě sdělovat, o jaký typ výboje šlo. Při přiblížení se bouřek na vzdálenost pod 50km navíc údajně detektor dokáže registrovat i velmi slabé výboje v kumulonimbech, jež předcházejí samotným bleskům, podobně jako systém detekce vyvinutý v NASA, známý pod názvem LDAR. To se projevuje náhlými sprškami elektromagnetických šumů, které detektor indikuje a krátce po nich obvykle opravdu následoval samotný výboj blesku. Při místních bouřkách však detektor zobrazuje často blesku už naprosto chaoticky v okruhu až stovek km a to i ty co jsou maximálně kilometry daleko, detekuje totiž už i velmi slabé výboje, které se mu zdají být výrazně dál. To je dobře patrné na posledním obrázku. Každopádně je s pomocí tohoto přístroje velmi dobře možné průběžně sledovat aktivitu bouřkových systémů v okolí a překvapilo mě, že začátek elektrické aktivity bouřkových buněk není moc pozvolný ale náhlý a to během řádově desítek vteřin. Každopádně po pořádném ozkoušení detektoru přes letošní sezónu, bych o něm rád sepsal samostatný článek určený nejen případným zájemcům o pořízení podobného zařízení, kde bych rád vše popsal daleko podrobněji, protože tento přístroj si to určitě zasluhuje.