AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Bouře s výrazným shelf cloudem 19. 5. 2013

19. 5. 2013

Autoři: D. Müllerová, J. Drahokoupil, T. Chlíbec, T. Novotný, M. Janoušek, R. Čáslava, Š. Krejsek, M. Meglič

D. Müllerová, J. Drahokoupil – OC Šestka - Praha-Ruzyně

(text: Honza)

Neděle 19. května měla být dnem, kdy se předchozí relativně nepodařené bouřkové dny stanou minulostí a konečně se dočkáme něčeho výraznějšího. Napovídaly tomu i předpovědi Estofexu a Skywarnu, které snad poprvé v tomto roce obsahovaly stupeň 1 na značnou část republiky. Nicméně vzhledem k tomu, že zmiňované předchozí pokusy o bouřkové dny se nesly v duchu nenaplněných "slibů" od sledovaných předpovědních modelů, panovala již jistá nedůvěra v to, co by mělo přijít. Přesto jsme stále na samém začátku bouřkové sezóny, takže není důvod být pesimisty. Prostě jsme čekali, co to udělá.

Kolem 15:00 SELČ již bylo zřejmé, že se něco v okolí Šumavy chystá, ale zatím si nikdo netroufal říct, co z toho po bouřkové stránce vzejde.

Radarová situace v 15:00 SELČ, kdy se objevuje první bouřková konvekce v okolí Šumavy.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 257.3 kB

O pár hodin později již bylo jasné, o co jde. V podstatě od Českých Budějovic po Ašský výběžek se utvořila linie bouřek, která se vydala v mírném oblouku směrem k severu. To už začala být nejspíš celá řada našich pozorovatelů, kterých se měla tato situace dotknout, značně nervózní. Včetně mě. Celý den jsem s Dášou koordinoval její přesun od rodičů zpět do Prahy, večer jsem jel pro mamču do práce, pak rychle jídlo a pak zase rychle za Dášou, která se již stihla vrátit a usadila se na obvyklém místě na OC Šestka u letiště v Ruzyni.

Radarový snímek s detekcí blesků zobrazující polohu Squall line v 19:30 SELČ.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 258.1 kB

Ještě cestou k letišti jsem mohl pozorovat tvořící se shelf cloud na čele přicházející bouře, který se však na místě nejevil až tak fotogenický, jako u jiných pozorovatelů. Co si však na našem místě ubral na fotogeničnosti, to si přidal na intenzitě větru. Oba jsme dorazili na místo jen tak tak a už to začalo. Dáša se jala po pár dokumentačních fotkách měřit sílu větru a já jsem byl v pokušení vyfotit nějaký blesk, takže jsem si hodil na stativ 40Dčko s triggerem a pustil se do díla. Bohužel, jak to v podobných případech bývá, blesky byly tou dobou ještě docela daleko v bouři a bylo zjevné, že dřív dorazí déšť.

Húlava se blížila velkou rychlostí a její intenzita se dala vytušit podle zvednutého oblaku prachu před ní. Co jsme ale netušili, že bude tak silná, jak se brzy ukázalo. Vítr s námi začal na hraně střechy OC Šestka pěkně mávat a já jsem musel začít přidržovat stativ, aby se mi případná fotka nemázla. Za krátko jsem už stativ držel proto, aby mi neodletěl po větru pryč. Nárazy větru kolem 20 m/s jsou dost silné na to, aby hravě povalily stativ s fotoaparátem na něm, pokud na to člověk není připravený. Dáša dál vzdorovala silám větru. Vítr stále sílil a chvilkami už bylo docela obtížné i dýchání. Batohy, které se válely po zemi od kvapného vybalování techniky se začaly pomalu sunout po zemi pryč, takže jsem kromě držení stativu musel ještě nohou přidržovat batoh na zemi. A je to tu. Dáša křičí... TŘICET... máme náraz větru 30 m/s. Oba jásáme v rámci možností radostí, ale to se již pomalu začíná do této dramatické scény vkrádat i první déšť, a tak nezbývá než kvapně sbalit techniku a uprchnout do úkrytu auta. Kapky deště hnané takto silným větrem už štípou pomalu jako by do vás bušily kroupy, takže člověk vlastně neví, na čem je.

Přesouváme se s autem pod jeden z mnoha přístřešků na onom střešním parkovišti v naději, že zde budeme moc nerušeně sledovat dění "tam venku", ale chyba lávky... Přidává se pravá zálivka a v ten moment si v autě připadáme, jako bychom vjeli do myčky. Couváme tedy dál do suššího místa, kde už můžeme konečně vylézt ven, aniž bychom byli hned mokří. Bouře pomalu postupuje a my jsme stále neviděli žádný obstojný blesk. Nakonec se ale přeci jen daří, když si všímáme zvýšené elektrické aktivity naším severním směrem. Dlouho neváháme a opět připravujeme své fotoaparáty a snažíme se pořídit alespoň pár fotek z našeho improvizovaného úkrytu.

Na závěr sem přijíždí zkusit štěstí i Tomáš Chlíbec, takže můžeme hned porovnat své úlovky. Každopádně shledáváme, že to byla po dlouhé době bouřka, která stála za to.

T. Chlíbec – Unhošť, okr. Kladno

T. Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník

M. Janoušek – Slaný

Když se v odpoledních hodinách v jižních Čechách zformovala velmi impozantní linie bouřek postupujících na sever, zahájil jsem terénní pozorování, ač do přechodu zbývalo ještě dost času. Zprvu oblohu pokryla vrstva kovadlin, která později na jižním horizontu začala výrazně tmavnout. Byl nejvyšší čas rozhodnout se pro místo pozorování. Obvykle vyrážím severními směry, ale nyní bych vlastně utíkal před bouřkou, která má podle předpovědí dále slábnout. Zvolil jsem proto jedno již dávno vytipované a nejednou navštívené stanoviště nad obcí Tuřany, které však dosud nebylo prověřeno žádným ostrým přechodem bouřky. Jak jsem šlápnul do pedálů, bouřka jakoby také zrychlila a v západní části linie se začal formovat zajímavý tmavnoucí útvar.

Když jsem dorazil, zjišťuji že nic důležitého zatím neuteklo. Se žlutým řepkovým polem jako popředím jsem nepočítal, ale změna neuškodí. Nad celým jižním obzorem byl už jasně patrný shelf-cloud. Ihned jsem se pustil do jeho focení. Ve srážkovém poli postupně začaly problikávat blesky až 10-krát za minutu. Bylo zřejmé, že se jedná o velkou bouřku. Zatímco se její čelo nenápadně přibližovalo, bavil jsem se pobíháním po louce a pořizováním fotek z různých míst.

Po dalším přiblížení shelfu se začalo ukazovat, že zejména srážkové pole bouřky není zrovna v nejlepší formě. Na slabiny této jinak silné bouřky poukazovaly také prosvětlená místa za shelfem a opožďující se srážky. Následovala ale obstojná větrná húlava v jejímž důsledku se pod základnou zvednul oblak pylu či prachu, který jsem zprvu chybně označil za srážky. Ty pak nakonec ale stejně přišly a nastal čas pro odjezd z místa. Cesta zpátky byla velmi pohodlná. Vítr se mi opíral do zad a tachometr začal překvapivě ukazovat i rychlost větru. „Naměřil“ jsem 40 km/h.

Před Slaným nakrátko zastavuji, protože srážky zatím ještě příliš nenastoupily. Srážkově silnější oblast bouřky postupuje spíše západně, ale i na nás jde déšť a oblohu protínají CC blesky z různých směrů, stále ještě několikrát do minuty. Přechod přes Slaný nakonec odpovídal „standardní“ bouřce co do blesků i srážek.

K. Plšková (Sumie-dh) – Zbiroh, okr. Rokycany

Nadějná konstelace modelů a předpovědí slibovala MCS na večerní hodiny. Moc jsem si od toho při oblíbeném zvyku sledovaného modelu situace nadhodnocovat neslibovala.

Faktem ovšem bylo, že první buňky se začaly na bavorských hranicích vyvíjet mnohem dříve, vlastně již kolem třetí-čtvrté hodiny odpolední.

Bylo rozhodnuto o strategickém zabrání stanoviště u Jesenice blízko důležitých tahů Plzeň / Brno a tam počkat co se bude dít. Cestou jsem se trošku zamotala v zácpě, což mi sebralo cenný čas, navíc v hustém provozu bez dalšího člověka na palubě lze situaci uhlídat pouze velmi špatně. Po kontrole radarových snímků a základních parametrů ze stanic ve zvoleném výchozím bodě mířil již vyvinutý a elektricky aktivní systém směrem Plzeň - Příbram. Svižnou jízdou po dálnici jsem se vydala naproti. Nechtěla jsem riskovat, že "lajna" před Prahou ztratí na síle a ze struktury a projevů aktivity nic nebude.

A vyplatilo se. Zpoza obzoru se vyloupla nádherná struktura – vlastně to co mám na bouřkách a jejich dokumentování doopravdy nejraději. Cca 18:40, neznalost terénu, jízda naslepo "někam tam na kopec“, spolehlivé české "dataholes" zase kradly čas při vyhledávání vhodného místa k focení.

18:00 – na poslední chvíli jsem zabrala nouzové stanoviště poblíž Zbirohu. Nebylo to sice to, co jsem si přála, ale v danou chvíli to bylo více než dost.

První letošní pořádná struktura stála za to. Abstinenční příznaky způsobené zimním okoukáváním fotek monstrózních zahraničních bouřek byly rázem zažehnány. Vzala jsem pár sérií snímků pro budoucí složení panaromat. Opět jsem se nevyhnula rozmazání některých framů. Ach jo.

Odfoceno, příručním anemometrem odměřen nárazový vítr – maximální hodnota 12,5 m/s, což sice nebylo mnoho (zejména v porovnání toho, jaký výkon podávala squall line v Praze), ale ten shelf cloud, to bylo něco. Čekat na okraji lesa na blízký úder se mi nechtělo, tudíž jsem rychle vypadla pryč a ukryla se v nedaleké vesnici.

Dostihnout strukturu někde jinde se mi kvůli bloudění a neznalosti terénu nepodařilo, blesky byly v dešti, takže následoval návrat po dálnici ku Praze. Cestu jsem projela v podstatě v nefalšovaném corepunchi (průjezd jádrem), dočkala jsem se vydatného deště, zkusila si, co dělá na dálnici aquaplaning a jak se po ní jede v koloně 60 km/h, kdy není vidět na 100 m. Na Pražském okruhu (Radotín, Komořany, Cholupice) vydatně padaly kroupy. Tunning auta jsem neobdržela, průměr krup byl do 1 cm. Zabrala jsem pozici opět u Jesenice, zkusila, co bude dělat trigger (chytil jeden pěkný CG blesk, ale pravděpodobně jsem si velmi šikovně kopla do stativu, takže je rozmazaný).

Zálohovala jsem aktuální screen z Blitzortung aplikace v 21:17...

Poté systém zřejmě usoudil, že v Praze je prostě příliš mnoho paparazzi, ubral na veškerých projevech a nakonec vytvořil nad Prahou díru v bleskové aktivitě. Od další dokumentace blesků v Kbelech jsem upustila. Přesun domů proběhl v poklidu. Jen jesenické bahno bude vidět před barákem v podobě ťapanců od parkovacího místa minimálně do doby, než znova pořádně zaprší (aktualizace po týdnu - stopy jsou tam pořád :). Sečteno podtrženo, shelf cloud na kartě, do map zaneseno nové stanoviště, spokojenost… jen bez blesků a doufám, že pár takových strukturních podívaných ještě letos bude.

Radim Čáslava – Holasice, Brno-venkov

Neděle měla být dle předpovědi Estofexu a posléze i Skywarnu docela zajímavá konečně i pro jižní Moravu a to podstatné se mělo odehrávat až ve večerních hodinách. Díky tomu jsme využili jednodenní výlet na kole do Rakouska, kde jsme si to i přes větrné počasí, které bývá předzvěstí zhoršení počasí, docela užili. Po celé dopoledne a posléze i odpoledne nebyl na obloze jediný mráček, až později se začaly tvořit cumulky. Jižní Čechy si navečer již užívaly bouřky a to už mě chytaly černé scénáře, že se bouřky opět nedočkáme. Později se začaly bouřky tvořit i na pomezí Rakouska a Slovenska, něco u Znojma, ale na trase k Brnu stále díra. Doma jsem to už nevydržel a vyjel na své oblíbené stanoviště pozorovat alespoň kovadlinu, která byla vidět na jihu.

S přibývajícím časem byly vidět první záblesky kdesi za Pálavou a také nad Vysočinou a to bylo znamení, že se snad také dočkám. Na radaru už byla vidět vznikající linie bouřek postupující k nám, což značila i sílící blesková aktivita. Okolo 21h už byla bouřka velice blízko, obzor ztmavnul a já rychle vše sbalil a usedl do auta. Jen co jsem fotoaparát zapnul a začal fotit, nastal obrovský záblesk s okamžitou ohlušující ránou, což jsem tedy nečekal a docela se vyděsil. Blesků jsem viděl už hodně, ale tak blízký úder a ještě k tomu zaznamenaný objektivem jsem nikdy na vlastní kůži nezažil. Tohle byl zážitek na celý zbytek večera. Cítil jsem se jako v letním kině, kde se promítá romantický film... jen ta cola a popcorn chyběl.

S úderem blesku se přidal déšť a další a další blesky. Škoda jen, že struktura na čele nebyla nijak oslnivá, ale to vše vynahradila blesková show postupně schovaná za sílícím deštěm. Obnovující bouřky jsem pozoroval do 22 hodiny a pak se vydal spokojen domů. Bouřková aktivita trvala až do půlnoci, pak se vše uklidnilo a já mohl v klidu usnout. Bouřková neděle se hlavně co se blesků týče velice vydařila. Jen tak dále a snad to bude jen a jen lepší v letním období.

Štěpán Krejsek – Brno-Žabovřesky

Zatímco většina bouřkofilů netrpělivě očekávala příchod bouřek, které nám slibovaly předpovědi, vyrazil jsem na Vysočinu smířen s tím, že maximálně zmoknu. Jelikož ale bylo celé odpoledne nebe pokryto cirry a bouřky nikde, zkontroloval jsem po příjezdu z výletu radar a zjistil, že se v Čechách již stačila zformovat pěkná squall line a dále na východ se ještě v oblasti Rakouska pohybují spíše jednotlivé buňky s docela pěknou mezerou která vycházela akorát na Brno.

Večer byl tedy ve znamení sledování radaru a když se na obzoru konečně objevily okraje kovadlin, sledoval jsem i ty. Situace se nakonec vyvinula příznivě, před Brnem narostly nové buňky a zábava mohla začít. Buňka pohybující se jižně ode mě produkovala četné CG blesky, které prosvěcovaly okraj bouře a srážkové pásmo za ním. To ale trvalo jen chvíli, dokud se díky propagaci SZ směrem nejsilnější jádro nedostalo z mého dosahu. Zasáhla nás tak jen nepříliš srážkově aktivní oblast, která alespoň zpočátku produkovala CC a občas CG blesky. Bouřka při dalším postupu SZ směrem přestala být el. aktivní a tak nezbylo, než se poohlédnout po jiném objektu zájmu. Ten na chvíli představovaly nové buňky formující se JZ od Brna, které byly sice již mimo efektivní dosah mého přístrojového vybavení, ale mohl jsem se kochat pohledem na oblačnost prosvěcovanou vzdálenými CG blesky.

Dalším překvapením se stala buňka formující se JV ode mě, která překvapivě spíše sílila a četné záblesky na obzoru svědčily i o celkem silné el. aktivitě. Jakmile se jádro přiblížilo dostatečně blízko, využil jsem těch několika minut před příchodem k zběsilé snaze zachytit alespoň nějaký blesk, což se podařilo a po přechodu jádra jsem pokračoval v lovu na opačné straně domu. Jak začala el. aktivita slábnout, přestalo mě sezení v okně a mačkání spouště bavit, takže jsem techniku zabalil a za občasného hřmění zalezl celkem spokojen do postele.

M. Meglič – Benátky nad Jizerou, okr. Mladá Boleslav

Již od pátku jsem očekával nějaké významější bouřkové rojení, které předpovídali lidičky ze SkyWarnu a také profíci z ČHMÚ, potažmo České televize. Byly dokonce vydány výstrahy na možný výskyt silných bouřek, zejména pak v pátek (17.5.2013) spíš na jihozápadě území. Tento den odpoledne, jsem se vydal se psem a jedním člověčím kamarádem na chatu. Že po napínavém pracovním týdnu, si trochu odpočineme u žejdlíku a grilu :) Byl jsem nakonec rád, že se nic, kromě slabého deště v ten páteční podvečer nevyskytlo, neboť jsem stejně neměl čas na výjezd. Nad sobotním ránem bušil docela vydatný déšť na střechu a dopoledne vypadalo dost, abych tak slušně řekl, nehezky... Slibovaných 19 - 23°C na tento den se mi též zdálo, jako aprílový vtípek Hydráku :) No po obědě se vyčasilo, avšak nic již tento den nenaznačovalo nějakou významnou konvekci.

Nedělní ráno na chatě nás přivítalo tmavě modrou oblohou a ostrým sluncem, jenž nás provázelo celý den. Navečer, před návratem domů, jsem se pokusil omrknout radarová data pomocí mobilního telefonu, ale v tom zapomenutém údolí je GSM signál na samé hranici citlivosti vstupu telefonu. Nakonec jsem se dočkal zobrazení jednoho radarového obrázku a viděl formující se squall lajničku na samém okraji ČR na pomezí západního Německa a naší vlasti :) No rozhýbat se mi to nepodařilo, tož jsem neměl dobré info, jak se fronta vyvíjí a kam a jak rychle postupuje.

Při návratu z víkendu, bylo již v podvečer na JZ obzoru zřejmé, že se něco chystá. Po návratu domů jsem ihned obhlédl radarové informace a také kamery ČHMÚ a tam spatřil pěkně vyjádřenou húlavu na bouři, která již vstupovala nad Plzeň. Času mám celkem ještě dost, neboť fronta postupuje spíše k severu a její pohyb více k východu, je celkem pomalý.

Rozhoduji se tedy, značně unaven po náročném víkendu, pro večerní vyjížďku. Nechystám se však nikam daleko, spíš bych se nazval tento večer stormspotterem v okruhu několika km od svého rodného města v místech, kde je vcelku přijatelný výhled do krajiny, resp. na obzory J

Vydávám se cca 2km SZ od města na okraj obce Zdětín, odkud je celkem přijatelný výhled na blížící se SQL. Pro lepší výhled musím umístit kameru ven na stativ a spouštím ve 20:32 SELČ záznam pohledu na J-JZ obzor. Dle radarových informací se zdá, že část fronty směřující k mému stanovišti, je zřejmě nejslabší v celé své délce. Jsou sice patrné záblesky, ale jejich četnost je odhadem tak 1 blesk/2minuty. Část fronty více vpravo (na západě ode mne) je mnohem akčnější, avšak jsou již zřejmé srážky v dálce a v nich jen plošné záblesky. Je poměrně ještě dost světla a tato část mě stejně mine, tak jí nevěnuji kamerovou pozornost.

Ze zrychlené sekvence je zřejmé, jak je čelo fronty již podfukováno západním prouděním v nízké výšce, střední patro se blíží od jihu a vyšší patra směřují od jihovýchodu. Na radaru je vidět, že se nedaleko tvoří další buňky, dokonce i nade mnou, ovšem nejsou nijak výrazně vyvinuté a jejich další vývoj si netroufám ani odhadovat. Když je wall cloud na dosah, začínají padat z buňky nade mnou větší kapky, což mě nutí sbalit kameru a přerušit záznam. Odjíždím z tohoto exponovaného místa zpět na jih do města a to už projíždím s adrenalinem v žilách alejí starých švestek, které se v silném západním větru nahýbají nad silnici. Z minulosti vím, že tyto stromy vždy shazují větve, ba dokonce se občas zlomí celé. Naštěstí mě netrefila ani větvička, neboť zas tak silný vítr se nekonal. Přijíždím do města, kde se spouští liják, nemající však delšího trvání. Ovšem ta buňka, co mě přešla se docela rychle dostala do stadia bouřky a začíná se v ní blýskat. Vyrážím za ní směrem na SV a projíždím jejím lijákem znovu cca 3km SV od města. Blesky se však konají jen nahoře. Opět mířím do města, opět mě skrápí další liják z čerstvé buňky nad městem a za mnou mi cestu osvětlují blízké CC a dokonce jeden nedaleký CG blesk. Dostávám se na SZ okraj města s výhledem na SZ-S a na odcházivší bouři se mi rozehrává bleskové představení… Umísťuji foťák na stojan v autě a pořizuju několik víceméně zdařilých snímků klikyháků na nebi...