Autoři: D. Müllerová, Z. Černoch, T. Chlíbec, J. Drahokoupil, T. Novotný

 

D. Müllerová, Z. Černoch, T. Chlíbec - Krušné hory

  Na pátek 11.5. jsme byli docela zvědaví, protože se tento den očekával přechod poměrně výrazné studené fronty, která měla ukončit příliv teplého vzduchu od JZ. Nicméně čím víc se toto datum blížilo, začínalo být jasné, že je něco špatně a že tato fronta bude, jak David Rýva s nelibostí označuje - „ Darmožroutská“. Tedy dojde k citelnému ochlazení, ale příchod samotné fronty nepřinese žádné výrazné bouřkové projevy, takže žádné monstrózní supercely či mohutnou squall line se shelfem až na zem, ale budeme rádi, když nám před frontou „vybublá“ alespoň nějaká ta multicela.

  Přesto jsme se rozhodli s Tomášem vyrazit do terénu. Naši posádku posílil tentokrát i Zbyněk Černoch, a tak jsme se všichni sešli kolem 17:00 u McDonaldu v Divoké Šárce. Ačkoliv polední sondážka z Prahy poukazovala na docela slušnou labilitu kolem 1000 J/kg  a střih dokonce kolem 16 m/s v 0-6 km, pohled na nebe nenabízel nic lepšího, než jakýsi konvektivní trhanec, a tudíž jsme se rozhodli, že dáme na předpověď Estofexu i doporučení Davida a vyrazíme na SZ směr Krušné hory s tím, že pak se uvidí.

  S přiblížením se oním směrem nám bylo jasné, že míříme správně a kromě již ostřejších kumulků jsme uviděli první Cb, které patřilo poměrně velké a stále se obnovující multicele, která se pohybovala na německé straně Krušných hor k SV.

  Na chvíli jsme zastavili na místě, které Tomáš označuje jako „Zlom“ což je jakási alej ve svahu nad Louny s nádherným výhledem na Podkrušnohoří a České Středohoří. Rozhodovali jsme se, co uděláme dál. Bylo jasné, že „severní cébák“, na kterém se tvořili krásné piley, je nedosažitelný, neboť pohrdl Českou republikou a z Německa zamířil do Polska. Naše naděje se proto upínaly k dalším buňkám vznikajícím na JZ-Z, ale brzy jsme usoudili, že až k nám nedoputují a tudíž musíme popojet ještě dál.

  

     

 

  Minuli jsme Louny a mezi vršky Českého Středohoří jsme se snažili najít místo s dobrým výhledem na Krušné hory, což se nám ale stále nedařilo. Přímo na hřebeny se nám nejprve nechtělo, neboť jsme se domnívali, že bude lepší vše sledovat lehce z povzdálí, nežli nahoře sedět v lijáku někde v jádru. Bouřky ale kopírovaly krušnohorský hřeben precizně a zdola na ně nebylo dobře vidět. Nakonec jsme se přeci jen rozhodli, že když se jim nechce slézt dolů, musíme za nimi my nahoru a opravdu jsme udělali dobře.

  Projeli jsme Teplicemi přes Dubí a začali stoupat do vrchů. Cestou k Cínovci nebe nad námi potemnělo a na rozdíl od ospalého Podkrušnohoří to tam začalo už vypadat skutečně bouřkově. Zastavili jsme na malebné horské louce přímo na státní hranici s dobrým výhledem na Německou stranu a za nedlouho jsme z cumulonimbu nad lesy před námi uslyšeli onen známý zvuk, který máme všichni lovci bouří tak rádi a který oznamoval, že jsme sem nejeli marně. Bouřka s výraznými srážkovými pruhy nás míjela bokem do Německa a před ní se již u sousedů tvořila další jádra, tudíž za chvíli člověk nevěděl, kam mířit.

Radarový zoom v 20:20 SELČ. Křížek značí Krupku. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 230.5 kB

 

                     

  Zatímco jsem se věnovala souboji se svérázně pracujícím lightning triggerem, kolegové pořizovali fotky blesků i bez něj. Po chvíli se bouřka nasvětlená zapadajícím Sluncem vzdálila, ale pauza netrvala dlouho, neboť se blížila další, tentokrát již mířící přímo na nás. Nežli jsme se nadáli, začali z ní létat četné CG blesky a na jejím čele se vytvořil slabý shelf.

Radarový zoom v 21:30 SELČ. Křížek značí Krupku. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 192.5 kB

        

  Rozhodli jsme se, že se přesuneme na nedalekou Komáří hůrku nad Krupkou, kde je výhled i do Podkrušnohoří a že bouřce trochu nadjedeme. Ta ovšem byla daleko rychlejší a za nedlouho jsme již měli první kapky na čelním skle a než jsme dojeli k hotelu na Komáří hůrce, lilo již jako z konve za patřičné „diskoshow“. Navíc parkoviště na vyhlídce bylo plné, tudíž jsme se chvíli ve svitu lampy a za mizerného výhledu pohoupali v silném větru, který dle mého odhadu mohl dosahovat v nárazech kolem 20 m/s. V okamžiku, kdy jsem se odvážila na chvíli vystrčit ruku s windmasterem ven, jsem ji měla okamžitě mokrou a do auta se hnala vodní tříšť.

  Odjeli jsme odtamtud pryč opět mimo civilizaci do polí. Bouřka jak rychle přišla, tak také odešla a my na její zadní straně ještě chvíli fotili další blesky byť ve srážkách. Kolem dokola probleskávala další jádra, ale ve větší vzdálenosti. Bohužel se sledováním radaru to zde bylo trochu obtížné, neboť nám tam každou chvíli naskakoval německý operátor a proto jsme si zrušili připojení na internet v roamingu, aby nás pak na faktuře nečekalo nepříjemné překvapení.

              

     

  Po vzdálení této velmi aktivní buňky se na nás v kolizním kurzu rozblikala další. Nejprve to vypadalo, že bude opět velmi vydatná a přesunuli jsme se tak opět na jiné stanoviště k jakési opuštěné zřícenině. Poté co se k nám tato v pořadí již třetí bouřka přihnala, elektrická aktivita zeslábla a kromě několika výraznější blesků jsme zaznamenali spíš už jen vydatný déšť.

Radarový zoom v 22:30 SELČ. Křížek značí Krupku. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 177.1 kB

 

  Ve chvilkovém připojení na radar jsme zjistili, že fronta postupuje a brzy se ocitneme už jen ve vrstevnatých srážkách s ojedinělými vnořenými buňkami. Proto jsme hřeben Krušných hor opustili s tím, že možná ještě chytneme pár lepších jader na čele po cestě ku Praze. Bohužel už nás ale žádné velké terno nečekalo a spíš se jednalo jen o ojedinělé záblesky, mezi kterými byly velké časové rozestupy, a rozhodně se to nedalo srovnávat s bleskovou smrští, kterou jsme si užili na hřebeni.

  Studená fronta dorazila a přinesla opravdu velké ochlazení i bouřkovou pauzu, a přestože byla skutečně „darmožroutská“, alespoň v rámci možností jsme si ji užili :-).

 

---

J. Drahokoupil, T. Novotný - poblíž Libochovic, okr. Litoměřice

  Pátek 11. května byl dlouho očekávaným dnem, kdy to vypadalo, že zažijeme konečně pořádný bouřkový příděl v podobě četných bouřek na studené frontě.  Jak už to ale tak bývá, modely s postupujícím časem zmírňovaly toužené podmínky a nakonec to vypadalo, že budeme rádi alespoň za něco.

  Přesto byla předpověď od týmu Skywarn a potažmo i od Estofexu příznivá. Zatímco Estofex dal západ Čech na okraj “jedničky”, Skywarn byl z našeho pohledu o něco více optimistický a zahrnul “svou jedničkou” území větší.

  Stejně jako předchozí trojice jsme i my dva plánovali, že se bouřkám vydáme raději trochu naproti. Předběžně jsme se dohodli na místě nad obcí Libochovice na Litoměřicku, kde se dle mapy očekával dobrý výhled na Středohoří, o které jsme doufali, že se naše toužené bouřky "nastartují", jak tomu již v mnoha případech v minulosti bylo. I my jsme si  pohrávali s myšlenkou vydat se také až do Krušných hor, ale tak nějak jsme tušili, že se tam naši kolegové rozjedou, tak jsme se rozhodli nakonec i přes relativně nepříznivé podmínky v místě pozorování setrvat na místě.

   

  Jak bouřky procházely kolem a místo nabírání na intenzitě slábly, bylo jasné, že se tento den nestane žádným hitem, ale na druhou stranu nově objevené pozorovací místo bylo tak pěkné, že nás udrželo na místě. Stále jsme si říkali... "Co kdyby se náhodou jedna bouřka umoudřila a "rozjela" se přímo před námi"? Pokud by se tak stalo, měli jsme úžasný výhled na zříceninu hradu Házmburk a při představě, že nad ním šlehají blesky, bychom asi měli hodně dobré fotky.

     

  Realita ale byla taková, že se sice pár blesků směrem k hradu objevilo, ale byly převážně daleko a navíc "utopené" ve srážkách.

   

  Po jedenácté hodině večerní jsme se rozhodli akci ukončit, protože jediné, co se k nám pomalu blížilo, byly vrstevnaté srážky přicházející fronty. Výjezd by se dal shrnout dvěma různými pohledy... jedním, že se nepovedl, protože jsme toho moc nevyfotili a většina blesků byla tak daleko, že jsme neslyšeli ani hromy, ale na druhou stranu pozorování bouřek z bezpečné vzdálenosti s hvězdnou oblohou a pěknou atmosférou má také něco do sebe. Každopádně při výraznější situaci budeme muset být agresivnější, abychom měli šanci ulovit něco zajímavějšího.

---

Úlovky dalších uživatelů:

Miroslav Sedlmajer:

---

Související odkazy:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=46&t=1063 - Bouřky 11.5.2012 v diskuzním fóru A.S.S.

http://www.chmi.cz - Český hydrometeorologický ústav