Autoři: Jan Drahokoupil, Radek Sedlmajer, Miroslav Sedlmajer

V pátek 25. května se do České republiky dostával od jihozápadu teplý a vlhký vzduch a odpolední teploty se pohybovaly kolem 30 °C. Očekávaný vývoj bouřek z tepla nastal již kolem poledne, kdy se první bouřková jádra objevila v Jižních Čechách. Ve dvě hodiny odpoledne se začaly tvořit první cumulonimby kolem Prahy. Během focení přistávajících letadel na dráhu 24 Ruzyňského letiště jsme s kolegou Hubačem pozorovali první rychlý vývoj oblačnosti v naší lokalitě. Cumulonimby se rychle tvořily, ale také rychle zanikaly. Proto k nám žádný nedošel a mohli jsme tak pozorovat jen několik „pileusů“ a „rozlité“ kovadliny z rozpadlých bouřek.

Poté, co jsem se dostal domů, se bouřky vyskytovaly převážně na západě Čech a téměř nic nenasvědčovalo, že by se přesunuly blíž k Brandýsku.

Po sedmé hodině večer jsme přeci jen s Radkem vyrazili na „Rovina“ sledovat situaci. Na severozápadním až severním obzoru jsme pozorovali několik vzdálených blesků, ale to bylo pro tento okamžik vše. Ještě jsme si všimli na jihu nově se tvořící kupovité oblačnosti, ale ta byla poměrně daleko a nevěřili jsme, že by k nám mohla dojít. Proto jsme náš výjezd na okamžik přerušili a zajeli jsme domů pro zásoby jídla :-). Stále jsme totiž doufali, že to pro tento den nebylo vše. A  opravdu... jen co jsme znovu vyjeli, tak jsme zpozorovali nově se vyvíjející cumulonimbus na jihu. Vypadal poměrně aktivně a tak jsme se mu vydali vstříc a doufajíc, že se k němu dostaneme na dosah.

Cumulonimbus stále mohutněl a jak jsme se dostávali blíž, tak jsme byli schopni sledovat první blesky. Zastavili jsme ještě, abychom zhotovili následující fotku a pokračovali jsme dál směrem k bouřce.

Projeli jsme obcí Kněževes u letiště Ruzyně a zastavili jsme na příhodném místě s dobrým výhledem k jihu. Před námi se rozprostíralo celé letiště, ale hlavně pěkný cumulonimbus, který byl hodně aktivní. Hned jsme si připravili foťáky na stativy a jali se fotit blesky. Občas nám před objektivem proletělo startující letadlo, ale zpočátku se nám nedařilo obstojně zachytit skoro žádné blesky. Jen co se ale trochu setmělo, tak se situace pro nás výrazně zlepšila a hned se začalo dařit. První zdařilé fotky blesků na sebe nenechaly dlouho čekat.

Poté se k nám přiblížila kovadlina, na které se začaly tvořit výrazné oblaky mamma. Najednou jsme nevěděli, co dřív fotit. Neustále jsme měnili záběr – tu na mammaty, tu do míst, kde se nejvíce blýskalo.

Bouře, kterou jsme původně sledovali a na které se teď objevovaly oblaky mamma, byla již ve fázi rozpadu, ale jižně od ní se tvořila další „jádra“, která se pohybovala velmi pomalu k severovýchodu. To už se blýskalo on naší pozice směrem na Prahu a tak jsme focení vzdali, protože „světelný smog“ od letiště a města téměř znemožňoval focení.

Jedna fotka blesku se také povedla Mirkovi Sedlmajerovi, který po desáté hodině končil v práci na letišti a také se věnoval chvíli focení blesků. Blesková aktivita byla celkem slušná – cca několik blesků za minutu, ale poté polevila a aktivita se přesunula za Prahu.