Martin 
Pánové výborná práce. Moc Vám fandim. Já sem takový podobný meteorologický nadšenec jako vy, hned bych se k Vám přidal.
Bouřky 9. června 2010, aneb výjezd s Českou televizí
9. 6. 2010
Autoři: J. Drahokoupil, M. Sedlmajer, V. Mičáková, M. Janoušek
Jan Drahokoupil, M. Sedlmajer, V. Mičáková – letiště Ruzyně; JZ od Prahy
Středa 9. června byla jedním ze dvou bouřkově hojných dní na počátku června. Během dne se očekávala konvekce zprvu nad horskými oblastmi s možností postupného rozšíření i do rovinatějšího terénu. Skutečně, krátce po poledni se začala tvořit první kupovitá oblačnost nad Novohradskými horami, Krušnými horami, Krkonošemi a také Šumavou.
 |
Radar a detekce blesků ze 14:00 SELČ. Křížek značí letiště Ruzyně. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 259.5 kB |
Chvíli to trvá, ale nakonec se bouřkám daří prorazit zádržnou vrstvu a rozšířit se i do Středních Čech, kde na ně kromě nás lovců bouřek čeká tentokrát i Česká televize.
Během dne se několikrát domlouvám s reportérkou a upřesňujeme si, kde a kdy se sejdeme.
 |
Mapa výjezdu (odkaz do nového okna) ©2010 Google; Data Map ©2010 Tele Atlas |
Naším místem setkání se stává již tradiční dobré pozorovací místo na střeše obchodního domu Šestka u ruzyňského letiště, které nám naskýtá nerušený výhled na bouřku, přibližující se k Praze od jihu. Domlouváme se na půl pátou. Já však vyrážím hned po práci, takže na místo dorážím dřív. Už je zde i Mirek a natáčí první vývoj oblačnosti. Přidávám se k němu a dávám se rovnou do intervalového snímání rostoucího cumulonimbu.
 |
Radar a detekce blesků z 15:40 SELČ. Křížek značí letiště Ruzyně. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 294.7 kB |
 |
Timelapse vývoje Cb jižně od Prahy – první fáze, 9. 6. 2010 Autor: Jan Drahokoupil Formát: AVI |
Mezitím doráží reportérka Tereza Pultarová. Po rychlém seznámení se dáváme nezávazně do řeči, povídáme si o bouřkách, dozvídáme se, o čem by měl být pořad, kvůli kterému jsme se právě setkali a během rozhovoru zároveň sledujeme vývoj oblačnosti. Čekáme na kameramana, který doráží o něco později. Ten se ihned pouští do své práce a rozjíždí vlastní intervalové snímání pomocí profesionální kamery a v intervalu jedné vteřiny zaznamenává blížící se bouřku.
 |
Radar a detekce blesků z 16:20 SELČ. Křížek značí letiště Ruzyně. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 290.3 kB |
Situace se pomalu mění. Bouřka se blíží, na její západní straně se tvoří nová jádra a nad nás se pomalu rozprostírá kovadlina, aby za okamžik zase „utekla“ na severovýchod v silném prodění ve vrchních vrstvách troposféry.
 |
Radar a detekce blesků z 18:20 SELČ. Křížek značí letiště Ruzyně. © 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 278.9 kB |
 |
Timelapse vývoje Cb jižně od Prahy – druhá fáze, 9. 6. 2010 Autor: Jan Drahokoupil Formát: AVI |
 |
Timelapse vývoje Cb jižně od Prahy – třetí fáze, 9. 6. 2010 Autor: Jan Drahokoupil Formát: AVI |
Je tak prostor pro několik fingovaných záběrů, kdy „přijíždíme“, „vybalujeme věci“ a dáváme se do fotografování bouřky.
Situace se však stále vyvíjí, a tak se přesouváme na druhou stranu parkoviště, kde zaujímáme místo s lepším výhledem na sever. Chvíli pozorujeme bouřková jádra nad Krušnými horami, ale námi původně sledovaná bouřka na jihu stále poutá naši pozornost. Kovadlina této bouře je již nějakou chvíli nad námi a my každou chvíli očekáváme, že se objeví oblaky mamma. Po chvíli se skutečně objevují, ale jen nevýrazné. Co se ale stává výrazným, je nová bouřka na jihu, která prosvítá pod kovadlinou bouře předchozí. Ihned kontrolujeme radarové snímky, abychom se jen utvrdili v tom, že bouře nabírá pro tento okamžik na intenzitě. Její směr postupu by měl být podobný té první, a tak se konečně rozhodujeme pro akci. Vyjedeme jí vstříc.
Po krátké konzultaci nad mapou se vydáváme v koloně čítající tři vozy na místo, které předchozí den objevil Mirek s Veronikou jihozápadně od Prahy. Cesta nám zabírá nějakých 15 až 20 minut. Na místo dorážíme tak akorát před nástupem bouře. Zdá se, že jsme si nemohli vybrat lépe.
Zaujímáme každý své pozice a dáváme se do záznamu nástupu bouře. Mirek a kameraman ČT se dávají do natáčení příchodu bouřky a já stavím stativ s fotoaparátem na auto pro lepší záběr ve snaze zachytit nějaký ten blesk.
Co se však začíná na obloze odehrávat, jsme dnes nečekali. Vzhledem k pomalým postupům bouřek tohoto dne jsme poměrně překvapeni tvořící se krásnou húlavou. Co víc, húlava, jak se tlačí k nám, nasává z pod sebou ležícího lesa vlhkost a páru, a tlačí ji před sebou jako bílý rotorový závoj. Karty fotoaparátů se okamžitě začínají plnit dokumentačními snímky i videi. Je to úžasná podívaná, která zároveň trochu nahání strach a člověk si tak opět může uvědomit svou „malost“ vůči silám přírody.
Jak nás však bouře překvapila svým nástupem, tak nás překvapuje podruhé, tentokrát svým rychlým zánikem. Přímo nad námi se bouře rozpadá na několik slabších jader, která jsou jen slabým odvarem toho, jak na radaru bouře vypadala ještě před nějakými dvaceti minutami. Po intensivním, ale krátkém dešti se tak obloha zase zklidňuje a my můžeme pozorovat jen sporadické blýskání a pomalu doznívající déšť. Znovu se nám otevírá pohled na severní obzor, kde můžeme pozorovat zbytky po húlavě a vzdálenou novou konvekci v podobě altocumulus castellanus.
Tím lov bouřek končí, nikoliv však celý výjezd. Nyní přichází chvíle na krátký rozhovor s reportérkou…
Michal Janoušek – Slaný
První významnější bouřky jsem zpozoroval po třetí hodině odpolední v dálce na východě, ale byly natolik vzdálené, že jsem jim nevěnoval žádnou pozornost. Odstupovaly navíc dále na východ, takže jsem situaci považoval prozatím za nezapočatou.
O něco později jsem při kontrolním pohledu z okna na východ zpozoroval, že na bouřce zřejmě vznikla nová a podstatně bližší buňka, protože struktura byla daleko kvalitnější. Patrně se také o něco zlepšila dohlednost. Přesunul jsem se na rychlé focení k oknu ve třetím patře na schodišti, odkud je dobrý výhled na východ. Naskytl se komplexní pohled na celou bouři. Na její západní straně se nacházela oblast intenzivních výstupních proudů, kde vznikaly neustále nové buňky. Východní strana byla zakončena klasickou odfouknutou kovadlinou. Hranice zrodu nových buněk se neustále posouvala více na západ, což mělo za následek postup bouře téměř opačný, než samotné oblačnosti. Během několika desítek minut pozorování se ještě o něco přiblížila, a struktura byla už přímo úžasná. Bylo možné pozorovat detailně prokreslené masivní kupy, které byly zpočátku velice ostře ohraničené, postupně se jejich okraje začaly rozplývat a zjednodušovat, až se staly součástí kovadliny. Vrcholem podívané bylo, když se v 16:15 v této oblasti vytvořil masivní congestus, který byl poněkud oddělený od hlavní kupovité oblačnosti, a proběhla tak vypreparovaná ukázka celého procesu. Asi po dalších třiceti minutách vývoj nabral poněkud méně atraktivní podobu, čehož jsem využil pro přesun na lepší stanoviště.
Rychle jsem si vyprázdnil fotokartu, zabalil věci, mrknul na radar a vyjel na kole na pozorování do terénu. V polovině cesty se opět naskytl pohled na mohutnou hradbu bouřkové oblačnosti, ale poprvé už ji částečně zakrývaly jiné oblaky. Když jsem dorazil na letiště, scéna byla již podstatně pozměněna. U vlastního bouřkového oblaku už dominovala jen kovadlina a v podstatně větší vzdálenosti na západ právě vznikal nový kumulonimbus, který se později stal součástí hlavního komplexu. Krom toho obloha byla významně zakryta oblačným „plevelem“. Zanedlouho se výhled na hlavice kumulonimbů vytratil zcela. Bylo možné pozorovat už jen vzdálenou základnu bouřky, odkud dolehly první hromy.
Stále častěji se ale objektiv fotoaparátu otáčel na sever. Nacházela se tam sice nevýrazná, ale přesto na pohled celkem zajímavá bouřková oblačnost. Nejprve byla příliš vzdálená, to se ale postupně změnilo. Podařilo se mi opět nafotit mnoho bouřkových oblaků, či jen mohutných kumulů v různých podobách a stádiích vývoje. I když se už nejednalo o typické motivy silných bouří, oblačnost byla nádherná. I nyní trvala nerušená podívaná neobvykle dlouho.
Mezitím se hlavní bouře opět o něco přiblížila. Hromy již byly slyšet výrazněji a v dálce jsem dokonce zahlédl několik jasných CG blesků. Směr postupu srážkového pole mne opět trochu zmátl. Když jsem se doma díval na radar, doufal jsem, že se bouřka natolik vychýlí na západ, že nás zasáhne. Ve skutečnosti se ale vychýlila až zase příliš, a suverénně nás minula z druhé strany, tedy jižně. Naposledy byla patrná jako tmavší místo na jihozápadním horizontu, než se z pohledu tohoto stanoviště zcela vytratila.
Novou naději přinesly až další hromy, které zazněly opět z jihovýchodu. Patřily další bouřce, která v první chvíli vypadala dosti zlověstně. Pod základnou se navíc nacházel Ac castellanus, který dodával celé situaci ještě větší vážnost. Krom toho bouřka konečně mířila naším směrem. Nadšení ale rychle pohasínalo, jak se začalo ukazovat, že se jedná jen o zbytek bouřky, který se navíc dále rychle rozpadá. Tato bouřka následně přinesla jen slabý déšť a jeden bližší CC hrom. Spolu s nástupem kovadliny a příslušných altostratů se zakryl i výhled na severní scénu, což už definitivně rozhodlo, že tento čtyřhodinový lov bouří právě skončil.
Další fotky uživatelů:
Související odkazy a zdroje dat:
http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ
http://hailstorm.rajce.idnes.cz/Bourky_9.6.2010/ - další fotky Michala Janouška z 9. 6. 2010
http://www.youtube.com/watch?v=-ExDE84Dzg4 - Pořad PORT ČT2 - Tajemství letních bouřek (část 1) - 30.6.2010
http://www.youtube.com/watch?v=9GaVuVOUqkU - Pořad PORT ČT2 - Tajemství letních bouřek (část 2) - 30.6.2010
Související diskuze na fóru:
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=37&t=683 – bouřky 9. 6. 2010
Čtenost článku: 14005x
Diskuze k článku:
14:59:40
22.06. 2010
K timelapsu první fáze: Při takovémto zrychlení už na vývoji vynikají nové zajímavé věci! Všimněte si chování vrcholu cumulonimbu v několika prvních vteřinách, hlavně pak v šesté. Krom toho, že kumuly rostou do výšky a rozšiřují se do stran do kovadliny, tak Overshooting tops se zase do kovadliny zpátky propadávají. Ale co víc – po jejich dopadu zpět způsobí v horní hladině kovadliny vlnu, která se po ní šíří do stran, jako kruhy na vodě! Mělo by to být vlnění vznikající na rozhraní dvou prostředí – něco takového se rozlišuje ve fyzice. Možná to má něco společného s gravitačními vlnami, které se zmiňují v souvislosti s bouřkami.
