AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Bouřky a tromby 27. 4. 2015

27. 4. 2015

Autoři: J. Džugan, L. Opalecký, T. Chlíbec, K. Vymětalová, T. Novotný

Jan Džugan, Luboš Opalecký – Plzeň Božkov

Po předchozím dni, kdy prošla severozápadními Čechami vcelku neočekávaná supercela, jsme byli i na Plzeňsku plni očekávání na následující pondělní den, ačkoliv popravdě zrovna se supercelami jsme tu nepočítali. Spíše jsme čekali klasické bouřky, pro naší oblast první bouřky letního charakteru v letošním roce. Hodnoty CAPE mohly překonávat tisícovku J/kg a ani dynamická podpora se nečekala špatná, střih větru ve vrstvě 0-6km se měl dosáhnout hodnot přes 10m/s a hlavně měla být výrazná helicita přesahující podle GFS 150m2/s2.

V dopoledních hodinách jsem se k obloze příliš neobracel a chybělo mi tak ponětí o dění. Naštěstí to zachytil Luboš. V tu dobu se rozjížděla první konvekce, na vysoké cirrovité oblačnosti se ukázal horní dotykový oblouk malého hala. Později nad Brdy vyrostla i první bouřka v dohledu.

Ve stejnou dobu úřadovaly i další bouřky hlavně na Karlovarsku a celkově severozápadně od Plzně. Z toho směru na nás shlížely vzdálené kovadliny. Nad námi se prozatím tvořila spíše mělčí konvekce. V klidu jsme se sešli na tradičním pozorovacím místě nad Božkovem, odkud je celé okolí Plzně jak na dlani. Trávili jsme tam jen prvních pár minut, když si Luboš všiml bílého cáru zdánlivě visícího z okraje jednoho z cumulů. Nakonec se ukázalo, že je to malá trombička, ale během jejího krátkého trvání jsme ani nezjistili, zda byla součástí onoho cumulu nebo byla samostatná :-).

Konvekce v okolí mezitím dále vertikálně narůstala. I když nedosahoval střih větru nijak závratných hodnot, byl znát jeho vliv na konvekci. Například nás zaujal vzhled cumulu congestu severně od Plzně. Zkoušeli jsme natimelapsovat jeho vývoj, zda nerotuje, v tomto případě však nějakou stabilní rotaci zrychlený vývoj vyloučil.

S postupujícím odpolednem se bouřky utvářely i blíže Plzni, postupně hřmělo i docela blízko a ze zprvu nenápadné konvekce. Jedna taková bouřka se vytvořila zhruba nad městem a podle četnosti hromů měla solidní bleskovou aktivitu, takové dva blesky do minuty. Zatím byly všechny blesky uvnitř mraku, pro jistotu jsme se ale šli schovat do bezpečí. Fotoaparát jsem ale nechal na mrak zaměřen, to proto, abych zachytil případný CG blesk. Fotoaparát ovšem zaznamenal zajímavější věc, která nebyla ještě před chvílí patrná, a to anticyklonální rotaci základny. Základna se otáčela okolo srážkového pásma, bíle zabarveného od krup. U něj se její části základny trhaly na jednotlivé cáry. Rotace byla chvílemi tak rychlá, že by jí spatřilo i netrénované oko. Nakonec se nejednalo o jedinou zajímavou věc. Jak cumulonimbus ustupoval dále, zviditelnila se postupně konvektivní věž cumulonimbu, která naopak rotovala cyklonálně v opačném smyslu než základna, což jsme ani jeden z nás ještě neviděli. Rotace věže sice nebyla tak rychlá, jako tomu bylo u základny, ale na videu na konci článku je obojí na počátku tohoto videa dobře pozorovatelné.

Zde ještě radarový snímek z MV z času 15:45 UTC z bezprostředního okolí Plzně, naše buňka se ovšem radarově nejevila nijak zvláštně:

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN v termínu 17:45 SELČ. Křížek značí Plzeň.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 184.9 kB

Když jsem se později večer díval na sondáž z Kümmersbrucku, zaujala mě záporná helicita ve vrstvě 0-1km a kladná ve vrstvě 0-3km, což možná mělo vliv na chování mraku.

Ostatní bouřky byly vzdáleny takových 20-30 km severozápadním a západním směrem. Jak se ale Slunce sklánělo k obzoru a nebylo tak ostré světlo, začaly být hezky patrné základny bouřek a srážkové pruhy.

Jak je vidět ze snímků, jednalo se o typické bouřky s vysokou základnou, které produkují většinou CC blesky, nebo naopak pozitivní CG. „Cégéček“ z bouřek moc „nevylétlo“. Vyskytlo se jich jen zlomek z celkového počtu blesků, co jsme zpozorovali. O to více nás překvapil pohled na radar, bouřky se totiž zformovaly do MCS, který zakrýval mohutnou část SZ Čech a velkou část Saska. V podstatě už dubnová situace trumfla naprostou většinu těch loňských co do rozsáhlosti bouřkového systému, alespoň u nás v České republice.

Jak večer postupoval a světlo získávalo naoranžovělou barvu, vzhled bouřek se dále dramatizoval a bouřky se jevily hrozivější. Měly ale na první pohled velmi pomalý vývoj a změny jsme pozorovali spíše na radaru. Bouřky ale s běžícím časem spíše slábly a slévaly se.

Postupně blesková aktivita uhasínala. Zůstalo aktivních jen pár buněk západně, ty měly namířeno nad naší pozici, navíc mělo delší dobu pršet. Usoudili jsme tedy, že bude lepší pozorování ukončit. Ještě před odchodem jsme stačili cvaknout pěknou konvekci jižně a stále příležitostně aktivní buňku západně :-).

Když jsem se vracel autobusem na Bory, pozoroval jsem zpoza zapršeného okna výboje z posledních stále aktivních buněk. Moc toho ale vidět nebylo. Než jsem došel na kolej, blesková aktivita definitivně zhasla.

A zde už je video z našeho pozorování, všimněte si zajímavého vývoje cumulonimbu začátkem videa:

Radarová animace s detekcí blesků CELDN v rozmezí 13:00 - 22:00 SELČ.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 5797 kB

T. Chlíbec, K. Vymětalová – Louny, okr. Louny; Brandýsek, okr. Kladno; Středokluky a Horoměřice, okr. Praha-západ

Předpověď na pondělí vypadala dobře, už od dopoledních hodin jsem byl v práci poněkud nesvůj. Odpoledne začala bouřková aktivita poblíž našich hranic v Německu. Odrazivost jedné z buněk byla na duben nevídaná. Později kolovalo po internetu několik fotek z krupobití v této oblasti.

Situace se stále zlepšovala, později začaly bouřky i na SZ čech. Aktivita v okolí Krušných hor byla silná. Ihned po odjezdu z práce jsme zamířili právě tímto směrem. Oproti původnímu plánu jsme zastavili už na zlomu u Loun, o pár km dále už pršelo a focení by nebylo možné. Po zastavení na oblíbeném místě s výhledem na Louny a středohoří jsme poslouchali první letošní dunění hromů a desítky vzdálených blesků. Pohled na detekci blesků ukázal, že v oblasti severně od Chomutova bylo ve čtverci 10x10km během 2 hodin 1164 blesků, tedy skoro 10 blesků každou minutu.

Nebýt srážek všude v okruhu 20km, byla by to jistě pěkná podívaná. Nezbývalo nám než sledovat občasné bližší blesky a poslouchat vzdálené dunění od Chomutova.

Po necelé hodině pozorování přišly první dešťové kapky a bylo na čase odjet. JZ směrem od Prahy vznikaly další bouřky, vydali jsme se tedy směrem ke Slanému na Rovina u Brandýska. Tam jsme se krátce setkali s několika kolegy, po pár prohozených slovech začalo opět pršet a bylo rozhodnuto o přejezdu směr Praha na bezpečnou střechu OC Šestka. Tam jsme nedojeli, u Středokluk se nám téměř za zády objevila další bouřka s úžasnými blesky. Po sjezdu z R7 zbývalo pár minut na focení blízkých blesků bez srážek, poté opět začalo pršet a nebylo možné ani focení přes otevřené okno auta.

V tu dobu nad Prahou vzniklo další jádro, rozhodli jsme se pro přejezd na oblíbené pozorovací místo u Horoměřic. Cestou jsme pozorovali několik pěkných blesků, aktivita nové buňky ale rychle zaslábla a naši pozornost zaujaly bouřky kdesi nad Jenčí a letištěm. Několik výrazných blesků jsme pozorovali při příjezdu na místo, po vybalení techniky se podařilo vyfotit pouze mraky prosvícené blesky.

Potom opět začalo hustě pršet a nezbývalo než sledovat bleskové představení přes zavřená okna auta. Za stálého deště se bouřky odebraly směrem na severovýchod a byl čas k odjezdu domů. Odpoledne to bylo příjemné, první zajímavější situace letošní sezony potěšila. Dojem trochu kazil všudypřítomný déšť, ale příště to jistě bude lepší.

T. Novotný – Žatec, okr. Louny

U Žatce jsem toho dne pozoroval tromby pod základnou cumulu congestu, který později přerostl v cumulonimbus. Celkem 3 tromby se vyskytly zhruba ve 20ti minutovém intervalu přibližně ve stejné části pod oblakem. Zachytit se mi povedlo dvě z nich...