Autoři: J. Drahokoupil, T. Novotný, J. Džugan, L. Opalecký, D. Müllerová
 

T. Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník

  První letošní pozorování bouřek přišlo v celkem obvyklou dobu, možná o pár týdnů dříve. Nezvyklé však bylo, že ačkoliv to byly první jarní bouřky, tak srážky často vypadávaly ve formě sněhu a pocitová teplota byla vlivem silného větru někde kolem nuly. Ten den se v čerstvém sz. proudění proháněly nad ČR osamocené přeháňky a ojedinělé bouřky téměř stokilometrovou rychlostí, takže to při pozorování cumulonimbů vypadalo, jakoby mi někdo pouštěl už hotový timelapse. Nejhezčí cumulonimbus se objevil až v podvečer, na březen až v neobvyklé fotogenické kvalitě. V době, kdy nás minul a pokračoval směrem na Honzu, byl vidět i záblesk, což blesková detekce potvrdila. Kromě pěkných srážkových pruhů se ukázala i mamata.

  

  Se západem Slunce jsem potřeboval ještě skočit do obchodu, ale díky přicházející přeháňce jsem nemohl zrcadlovku nechat doma. Už po pár krocích se ukázaly zřejmě nejhezčí mammaty, jaké jsem dosud pozoroval. Následoval sprint na nedaleké pole, kde jsem v tu chvíli neřešil moje sváteční botasky bořící se do rozbahněné ornice. Jako první bouřkový den tohoto roku dopadl více než dobře, úspěchem připomínající 5 let starou rovněž březnovou záležitost http://www.bourky.com/pozorovani/bourky-26-3-2010/

---

J. Drahokoupil – Brandýsek, okr. Kladno

  Poslední březnové dny se nesly ve znamení velmi výrazné dynamiky v atmosféře nad značnou částí Evropy. Vlivem velkých tlakových gradientů způsobených postupem jednotlivých tlakových útvarů docházelo k zesilování větru. Na postupujících frontách se vyskytovaly první výraznější bouřky. Ne jinak tomu ovšem bylo i v pofrontální oblasti, která přinášela četné přeháňky a bouřky ve vlhkém oceánském proudění.

  Přeháňky a bouřky se 30. března vyskytovaly prakticky celý den, ale bohužel jsem se jim nemohl věnovat včas, a tak jsem je sledoval jen na radaru. A bylo co sledovat. Denní sumace blesků Blitzortung jasně ukazuje vývoj bouřek:

Denní sumace blesků z 30.3. 2015 ze sítě Blitzortung.org © Blitzortung.org Velikost: 17.7 kB

  Další den byla situace obdobná jen s tím rozdílem, že ráno cestou do práce dokonce docela hustě chumelilo v podobě mokrého sněhu, později i s deštěm, což sice bouřkový den moc nepřipomínalo, ale naštěstí to byl jen vliv přecházející teplé fronty. Odpoledne se opravdu začalo od JZ postupně oteplovat a zároveň zesílil vítr. Po práci jsem jel domů v lehké beznaději, protože jsem během pracovní doby zase o něco přišel, ale večer jsem si spravil chuť. Před 18. hodinou se konečně objevily odrazy na radaru v kolizním kurzu, které dávaly tušit, že by se ještě mohlo něco odehrát v blízkosti mého domova. Vyrazil jsem tedy na obvyklé pozorovací místo na Rovinách nad Brandýskem, kde jsem měl dobrý výhled na v tu dobu již bouřku, která se ke mě blížila od západu. Vlivem silného proudění se mraky blížily opravdu rychle, a tak jsem nemusel dlouho čekat. 

  

  Bouřka mě těsně minula, přičemž jsem měl možnost vidět asi 5 CC blesků a jednou jsem i přes hučení větru slyšel zahřmění. Na zadní straně bouřky jsem pozoroval výrazné srážkové pruhy, ve kterých se na chvíli objevila duha. Co bylo ale nejzajímavější, byly oblaky mamma, které ne a ne zmizet. Daly se pozorovat dobrých 20 minut, ale spíš ještě déle.

      

  Poté jsem se ještě chvíli věnoval okolní oblačnosti. Severně od mé pozice prošel "mrtvý" Cb, který však měl učebnicový tvar kovadliny... Poté jsem se již vydal k domovu. Netrvalo to ale dlouho a zase bylo co fotit. Další Cb procházející tentokrát však jižně od Brandýska ukázal další oblaky mamma. Tohle byla nakonec asi nejlepší scéna toho dne...

  

  

  Bouřky z posledního březnového dne byly výrazně aktivnější než předchozí den, což pěkně ilustruje následující sumace blesků za 24 hodin z Blitzortung.org:

Denní sumace blesků z 31.3. 2015 ze sítě Blitzortung.org © Blitzortung.org Velikost: 28.1 kB

---

J. Džugan, L. Opalecký – Plzeň, Božkov

  Po delším období spíše nezajímavého počasí se konečně naskytla možnost vychutnat si několik dní pravého aprílového počasí. Takové, které se stalo v minulých letech velkou vzácností a místo toho konvektivní sezóna přicházela v průběhu druhé poloviny března a v dubnu rovnou s bouřkami letního charakteru v mizerném dynamickém prostředí. Tentokráte to ale bylo jinak.

  Tuto situaci jsme vyhlíželi už několik dní dopředu, zpočátku alespoň u mě vládla skepse, zda k tomu vůbec dojde. Typický syndrom modelu GFS v letošní zimě byl totiž takový, že nás model na několik dní dopředu „masíroval“ hodně zajímavou situací, například nějakou hodně silnou studenou frontou spojenou s hlubokou tlakovou níží. S tím, jak se den blížil, tak očekávaná situace slábla a nakonec se buď zcela vytratila, nebo když už něco přišlo, tak to bylo mnohem slabší, než se očekávalo. Tentokrát k tomu však nedošlo a model naopak některé parametry zvyšoval. Šlo zejména o dynamické prostředí. V pondělí 30. března měl být silný hlavně střih větru, jeho hodnoty ve vrstvě 0-6 km měly dosahovat více jak 25 m/s, přízemní střih větru měl být více než 10 m/s. Jak se ovšem ukázalo v sondážích, byl střih větru kolikrát ještě silnější. Do toho pak hodnoty CAPE v rámci několika desítek až pár stovek J/kg. Nárazy větru byly v pondělí ještě „slabší“, divočejší to bylo až následující den. Pozitivní byla i předpověď ESTOFEXu se stupněm 1 a 15% pravděpodobností bouřky.

  Dobře pro mě bylo, že tyto živé dny mi vyšly na týden před Velikonoci, který letos ve škole vyšel mnohem volnější než obvykle. V pondělí kolem poledne jsem se domluvil s Lubošem na setkání na Slovanech s tím, že pokud se bude blížit něco „většího“, tak si vyšlápneme na vyhlídku za Božkov. Zpočátku, když se ještě nedělo nic zajímavého, jsme se spokojili s výhledem ze střechy. Počáteční mělká a roztrhaná konvekce postupně přerostla v první cumulonimby, které byly ovšem zatím nízké a zimní.

      

  Jak ale den ubíhal, oblačnost byla stále zajímavější a konvekce hlubší. Vydali jsme se proto na onu vyhlídku za město. Oblačná scenérie se navíc velmi rychle měnila.

      

  Zpočátku naší pozici přeháňky míjely, nebo nás přecházely spíše slabší sněhové, nebo krupkové srážky. Ale po 15. hodině se za severozápadě začala rýsovat přeháňka, která to měla namířeno přímo k nám. Úchvatné byly zejména její mohutné srážkové pruhy. Bylo jasné, nás přejde buď vánicí, nebo záplavou krupek. Jak se přeháňka blížila, tak se začala rýsovat struktura základny. Ta spolu se srážkami dávala přeháňce hrozivý vzhled.

      

  Stěna srážek se proti nám nezadržitelně valila. Vítr, který přechodně zeslábl, se nyní opět probral a začaly padat první krupky.

  

  Protože srážky byly v pevném skupenství a nehrozilo promočení, rozhodli jsme se neschovat se a srážkám čelit :-). Krupky padaly stále hustěji a v typických „provazech“ a zem se jimi začala rychle pokrývat.

      

  Postupně se přeháňka odsouvala a my jsme prováděli porovnání velikosti některých krupek. Krupky, které vypadaly spíše jako jakýsi polystyren, byly velké většinou okolo 0,5 cm. Ty největší ovšem měly až 1,5 cm. Tu se náhle z jihovýchodu nečekaně zahřmělo, což jsme přijali s překvapením, neočekávali jsme to. Bohužel jsem zrovna nenatáčel a než jsem si nastavil fotoaparát na video, tak byl hrom pryč. Potom se hrom ozval ještě několikrát, ale z daleko větší dálky, tak nebyl na videu ani patrný. Každopádně první letošní bouřka byla za námi :-). Sledovali jsme ještě mammaty na zadní straně kovadliny. Následně se zpoza mraků vylezlo Slunce a po pěti minutách krupky držely jen v tom nejchladnějším stínu. Pak jsme se zaměřili na odcházející bouřku. Zpočátku byla pěkná hlavně její východní strana s mammaty a srážkovou botou. Postupně se ale ukázal vzestupný proud na západní straně bouřky, který bouřku ještě dlouho potom živil.

      

  Brzo na to přicházela další přeháňka se zajímavou turbulentní základnou a náznakem shelf cloudu. Velmi zesílil vítr, který unášel oblaka prachu z nedalekého lomu. Přeháňka pak ztratila svou fotogeničnost. Zatím se nic nového podle radaru nechystalo, tak jsme se rozhodli vrátit.

      

  Ale i z této přeháňky při odchodu zahřmělo, ačkoliv na to přeháňka už nijak nevypadala. Dnešní den si tak připsal na konto hned dvě bouřky. Podle detekce pak bylo blesků ještě více. Žádné hromy jsme už pak neslyšeli. Zbytek dne jsme pozorovali už jen ze střechy. Ve větší, či menší vzdálenosti byly stále cumulonimby a nižší kupovitá oblačnost, tentokrát už bleskově neaktivní. Pěkný pohled byl například na severovýchod.

  

  Do setmění však přišla ještě jedna sněhová přeháňka. Zajímavé bylo, že měla hodně podobný vzhled, jako ta první bouřka, čili temnou základnu a velmi výrazné srážkové pruhy. Projevy byly ale slabší.

    

  Ovšem jako bonus na konci dne vykouzlila tato přeháňka po svém přechodu krásnou duhu.

      

  Potom, co přeháňka odešla, se za denního světla už nic nedělo. Já jsem tedy odešel zpět na Bory na kolej. Potom jsem radar příliš nesledoval, o to více jsem byl překvapen silnou sněhovou přeháňkou už po tmě. Zapnul jsem video. Co kdyby se náhodou blýsklo. Nic se nedělo, tak jsem fotoaparát umístil na můj gorillapod za okno. Po pár minutách mi volal Luboš, že se odněkud blýská. Detekce na Blitzortungu ale mlčela. Chvíli jsem se díval na přeháňku, ale nic se nedělo. Rozhodl jsem si video přehrát později v počítači. Nakonec ony výboje byly power flashe z rozvodné stanice u teplárny na Doubravce. Jeden výboj mi na video zachytil i fotoaparát. To byla také poslední zajímavá událost dne. Byli jsme s jejím průběhem spokojeni, byl to velmi pestrý den. Podobný den s typickým proměnlivým počasím s četnými přeháňkami a velmi silnou dynamikou nám loňský rok 2014 velmi chyběl. A to ještě nebyl konec...

  Zde již video z tohoto dne:

  A zde pak timelapse zachycující průběh konvekce během dne z koleje s pohledem na severovýchod:

---

D. Müllerová - Praha

  Již o víkendu bylo patrno, že po astronomických událostech z předminulého týdne dojde i na události meteorologické a to minimálně, že bude celkem slušně foukat. V pondělí jsem tedy přibalila do tašky windmastera (který tam nakonec zůstal), ale již během pondělního dopoledne bylo jasné, že to bude chtít hlavně dobrý foťák. Poté, co jsem v práci obdržela zálivku deště se sněhem, vykouklo na mě pozadí toho pachatele a mně bylo rázem jasné, že se mi bude po zbytek dne hůře pracovat. Obloha se vyčistila a ve slunečním světle cumulonimby (byť zimní) přímo svítily. Některé dokonce začaly produkovat i výboje, ale tyto se mi klasicky bezpečně vyhýbaly. Zastavili jsme na oblíbeném místě v Čimicích u pole na krátký „fotostop“, byť jsem měla k dispozici jen kompakt či mobil a s velmi fotogenickou přeháňkou po boku jsme pokračovali dál.

  

  Bohužel se v pondělí obvykle celý den nezastavím, a tak jsem se skřípením zubů dokončila práci, potlačila jsem pokušení odvolat pravidelnou lekci angličtiny a raději jsem se ještě stavila na skok domů pro „plnou polní“, co kdyby potom náhodou. Večer už ale bylo po všem, a tak jsem po vystoupení z nejpomalejší tramvaje v Praze doběhla na most vyfotit vzdalující se přeháňku, na kterou dopadaly poslední paprsky toho dne. Zítra půjdu do práce s plnou výbavou...

  V úterý moje pondělní předsevzetí vzalo za své, jen co jsem se podívala z okna a na radar, kde se přes značnou část ČR rozprostíral zelený lívanec a teploty nic moc. Ačkoliv stejně jako předchozí den přišla výstraha Estofexu se stupněm číslo 1 a 15% šance na bouřky, málokdo by si v tu chvíli bouřku dokázal představit. K poledni jsem toho už ovšem litovala, neboť se po přechodu teplé fronty oteplilo, vyčasilo a už to tu bylo zase. Navíc od SZ spěchala linka studené fronty s občasnými výboji, kterou jsem čekala až tak odpoledne... Tak ještě že mám vše potřebné doma. Nakonec byla ale fronta milosrdná a do míst, kde jsem se pohybovala, dorazila ve formě, která stačila i na kompakt.

  

  Odpoledne jsem měla tentokrát naštěstí volné a tak jsem v rámci projektu: „Čekám na úder do vysílače“ zůstala ve svém dočasném domově na Žižkově (kde teď po dobu rekonstrukce mého bytu pobývám). Cokoliv by přišlo, vyfotím z okna a případně i v mé oblíbené kompozici s vysílačem). Do terénu je to odtud daleko a co tady budu vymýšlet. Líný stormchaser – holé neštěstí. Cokoliv blýskajícího se Žižkovu pečlivě vyhýbalo. A tak zatímco se kolegům v terénu za Prahou zadařilo zahájit sezónu celkem důstojně, ke mně z nakonec přeci jen naskočivší buňky doputovalo pouze mohutné zahřmění pro připomenutí, že sezóna je tady. Nic z toho jsem ovšem přes protější barák, kam se bouřka blbě trefila, neviděla. Jen jsem zahlédla kousek dost „nabušeně“ vypadající kovadliny, kterou bohužel téměř zakrývala nižší oblačnost.

    

  Za chvíli se na internetu objevily fotografie oné bouřky od Honzy a Tomáše a to v plné kráse nezakryté a bylo mi jasné, že jsem přišla o dost. Mrzelo mě to, až jsem málem prošvihla další várku byť u mě neaktivní, ale s moc pěknými mammaty přímo nad hlavou. Ta už bohužel přišla dost za šera, ale i tak stála za to a alespoň trochu mi spravila chuť... ovšem jen do té doby, než jsem uviděla jistou fotografii.

    

  Ve středu jsem už tedy opravdu vzala plnou polní raději s sebou do práce. Jednička od Estofexu se stala už celkem běžnou záležitostí, tentokrát ovšem přitvrdil 50% na bouřky. Bohužel tentokrát jsem se nedočkala ani hromu a jedinou zajímavostí byl odpolední slabý shelf, po jehož přechodu následovala celkem slušná vánice. To jsem sledovala nakonec opět ze Žižkova, ale tentokrát mi to ani nevadilo.

    

  Ačkoliv to ještě nejednalo přímo o bouřky letního typu, byly to moc zajímavé 3 dny, kdy bylo rozhodně na co koukat a které přinesly některým i moc pěkné fotky. 

---

Související odkazy:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=49&t=1530 – Bouřky 30.3.2015 ve fóru A.S.S.

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=49&t=1531 – Bouřky 31.3.2015 ve fóru A.S.S.

http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav

http://www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps