Autoři: D. Müllerová, T. Chlíbec, K. Plšková

D. Müllerová, T. Chlíbec, K. Plšková – Slánsko, Krušné hory, Lounsko

  Tento den začal pro mě budíčkem telefonem kolem 7. hodiny, kdy mi Zbyněk oznámil, že jde na nás bouřka a tudíž by nebylo od věci vylézt ven z pelechu. Tutéž službu jsem následně prokázala i Tomášovi, který si naštěstí náhodou zapomněl na noc vypnout zvuk. A protože z tvořící se linie na západě začala její jižní část, která mířila na Prahu, slábnout, vydali jsme se směr Slaný a Louny, kam směřovalo to aktivnější. Brzy ale bylo patrné, že až na Lounsko se nedostaneme, proto jsme zůstali severozápadně kousek od Slaného nedaleko obce Neprobylice, kde jsem těsně nad horizontem zpozorovala jakýsi válec, o kterém jsem se nejprve domnívala, že to budou nejspíš jen naše oblíbené lesokumuly. Čím více se ale blížil, tím více dostával podobu roll cloudu a nakonec nás převálcoval takovou rychlostí, že jsme nestačili ani vybalit techniku na timelapse. Jelikož jsem zapomněla zavřít dveře u auta, přecházející húlava jím prohnala hotovou prachovou bouři, z čehož měl Tomáš velkou radost. A protože blesková aktivita zůstávala pořád dostatečně daleko na severu, přesunuli jsem se ještě o pár km dál tím směrem, a tak jsme si užili akorát pár blesků na zadní straně bouřky, nechali si lehce napršet do auta, čímž se akorát rozmočil ten prach z předchozího stanoviště a vrátili jsme se do Prahy.

Radarová animace v zoomu od 7:20 do 9:20 SELČ. Křížek značí obec Neprobylice u Slaného. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj

  Den ovšem ještě nekončil a my zlákáni trojkou Estofexu vyrazili odpoledne, posíleni ještě o Karolínu, do Krušných hor. Už po cestě jsme pozorovali vizuálně poměrně výraznou konvekci na SZ-S a o to víc nás překvapilo, že na radaru ani družici nebylo dlouho nic pořádného vidět, až nakonec na německé straně Krušných hor přeci jen něco naskočilo. Po zastávce v Karlových Varech jsme zamířili nahoru na Klínovec, kde upoutal naši pozornost cb se vzhledem připomínajícím LP supercelu, pohybující se ve stejné dráze, jako ten předchozí, který jsme sledovali cestou. Bohužel, celý oblak byl utopen v kouřmu a ne zrovna v ideální poloze od Slunce, a tak jsme se rozhodli vydat k němu někam blíž, až jsme skončili v Německu na Fichtelbergu.

  A protože byl zde velmi pěkný výhled, pořídili jsme timelapse této již umírající buňky a rozhodli se zde vyčkat na další potencionálně supercelárně vyhlížející kousek, který se na nás chystal u Norimberku a za kterým by dle prognóz mohl následovat i MCS s případným bow echem. Jedinou podstatnou slabinou této lokality byla absence českého signálu, tudíž jsme zde byli většinu času doslova naslepo. A tak se z čekání na supercelu stalo cosi jako čekání na Godota, neboť milá mrška již dávno chcípla ještě před úrovní Chebu, aniž bychom to věděli a před naše zraky doputovalo sice nějaké podezřele vypadající, ale jen málo aktivní torzo čehosi jiného. Alespoň jsme si užili pěkný západ Slunce.

Radarová animace celého odpoledne s křízkem značícím Klínovec. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 5827.7 kB

  A protože MCS byl pořád ještě stále daleko, opustili jsme Fichtelberg a vrátili se do Čech na večeři i někam do dosahu našich operátorů, až jsme opět skončili v podkrušnohoří, kde jsme si na benzínce pochutnali na párku v rohlíku a zjistili jsme, že před přibližujícím se systémem naskočila další výrazná buňka. Zamířili jsme proto rychle opět na hřeben, ale zpět na Klínovec či Fichtelberg to už nebylo možné stihnout. Nakonec jsme v boji o dobrý výhled skončili znovu kdesi v Německu, ztraceni ve slepých odbočkách na louce jakéhosi soukromého pozemku, aniž bychom měli tušení, kde jsme a co na nás vlastně jde, neboť jsme opět ztratili signál. A tak jsme si tu nechali přes sebe přejít čelo za docela slušné húlavy, ale s bídně osvětleným shelfem. Žádný masakr hodný stupně 3 se v místě našeho pozorování (snad naštěstí) nekonal.

Radarová animace v zoomu od 23:00 do 01:50 SELČ. Křížek značí obec Satzung v Německu. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj

  Poté jsme se v prudkém dešti vrátili zpět do Čech a opustili Krušné hory ve snaze vyjet z postupující lajny, což se nám povedlo až u Loun, kde jsme s prvními kapkami ještě honem pořídili pár fotek a pak zase hned pryč. Nakonec jsme zastavili až u Brandýska, kde Tomáš pořídil na dálku lepší fotky blesků než v Krušných horách a to paradoxně téměř za humny. Poté jsme se vrátili do Prahy, ale bylo patrné, že není všemu konec, od jihozápadu se tvořila další jádra a najednou nad Prahou vyskočila ostrá linie místy i s odrazy 60 dBZ, což značilo i pravděpodobný výskyt krup. Byla jsem už ale k smrti unavená a z domova mám špatný výhled, tak jsem již za rozbřesku a snad poprvé za posledních pár let uléhala při blikání blesků a dunění hromů s tím, že na další bouřku už fakt nemám.

Související odkazy:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=46&t=1100 – Bouřky 30.6.2012 na fóru A.S.S.

http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav