AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Bouřky s večerní krásně nasvícenou bouří 30. 5. 2017

30. 5. 2017

Autoři: D. Müllerová, J. Drahokoupil, T. Novotný, M. Janoušek, T. Prouza, L. Tuháček

D. Müllerová, J. Drahokoupil – Brandýsek a Třebusice, obojí okr. Kladno

Text: Honza

30. květen začal jako pěkný letní den. Teploty měly v odpoledních hodinách dosahovat až ke 33 stupňům a od západu se očekával příchod studené fronty, která měla kromě mírného ochlazení přinést i toužebně očekávané bouřky. Estofex nám předpověděl stupeň 1 s tím, že se měly v bouřkách vyskytnout přívalové srážky a krupobití. Díky relativně nízkému střihu větru se očekával pomalý postup bouřek. Bouřková konvekce se však začala tvořit u západní hranice ČR již od časných ranních hodin. Během dopoledne systém obkroužil SZ hranici a v poledne se již nacházel na severu za Krkonošemi... stále mimo naši zemi. Tou dobou však začal explozivní rozvoj bouřek také ve Středních Čechách a na Vysočině. Tuto vlnu bouřek jsme samozřejmě prošvihli v práci, a tak jsme museli doufat v další odpolední vývoj. Fronta měla být tou dobou stále ještě v Německu...

Hluboká konvekce ve Středních Čechách dočasně pominula, ale kolem 6. hodiny odpolední došlo k rozvoji další vlny bouřek. To jsme už vyrazili Na Rovina a jali se dokumentovat přicházející oblačnost... Dáše se přitom povedlo vyfotit zásah blesku do komína v průmyslové zóně Kladno-východ.

Radarový snímek v zoomu s detekcí blesků CELDN zobrazující 2 bouřky v okolí Brandýska.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 261.6 kB

Bouřka přešla a na její zadní straně se na spodku kovadliny objevily mammaty. Dole pod základnou zase "svítila" duha. Vzhledem k tomu, že se bouřka přesunula do sektoru příletů na dráhu 24 do Prahy, dvě přilétávající letadla netradičně kroužila nad námi a nad Kladnem a poté musela přistávat na opačnou dráhu - 06.

Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující odsun bouřek na východ od Brandýska.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 1884.7 kB

Mysleli jsme, že už bude po všem, ale fronta zde stále asi nebyla. V Německu u Drážďan se formovala squall-line a začalo docházet k propagaci k jihu. Kolem nás rapidně vznikala další oblačnost a jakási linie kumulů, která se proti západu Slunce pěkně rýsovala na obloze. Chvíli jsme měli pocit, že z toho už nic nebude, ale pohled na radar nás přesvědčil, že konvekce sílí, protože hodnoty odrazivosti skokově rostly. Sedli jsme tedy do auta a rychle se přesunuli na oblíbené místo u Třebusic. Cesta tam zabere tak 5 minut, ale najednou se to jevilo jako hrozně dlouhá doba. Situace se začala vyvíjet strašně rychle a šlo to rovnou do dramatické scény. Dorazili jsme na místo určení, vyskákali z auta, zjistili, že je na místě bláto, ale v ten moment nám to bylo jedno. Dáša popadla techniku a vběhla do pole pro netradiční záběry. Já jsem zůstal u auta a rozložil 2 stativy a jal se timelapsovat. Řítí se na nás okraj čela bouře, který je od severozápadu podsvícen posledními paprsky Slunce. Neskutečná scéna. Obloha hraje barvami a ani tvary oblačnosti nezůstávají pozadu. Na čele húlavy se vytvářejí všelijaké cáry oblačnosti připomínající oblačné nálevky. Fotíme jako o život a sledujeme magickou situaci, která se odehrává přímo před námi. Bouře má dynamiku a rychle postupuje k východu. Blesky nepozorujeme prakticky žádné, zato nasvícení mraků je opravdu mimořádně pěkné. Více ukáží asi fotky a videa...

Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující vývoj a postup rudě nasvícené bouře.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 3570.7 kB

Nic podobného jsme dlouho neviděli... krásné světlo po celou dobu pozorování, pohled na celou bouři včetně jevů na čele bouře...

T. Novotný – Nové Strašecí, okr. Rakovník

M. Janoušek – Slaný, okr. Kladno

V podstatě po celý den platilo, že bouřky se začínaly naplno rozjíždět až východně od naší pozice, zatímco zejména na JZ nebylo zase téměř vůbec nic. Ale i zrod bouřek bývá často zajímavý. Tento den to ale moc neplatilo. Oblohu kazila špatná dohlednost, příliš balastní oblačnosti a v neposlední řadě z nějakého důvodu základny i vitálních bouřek vypadaly docela fádně, jakoby se snad mělo jednat jen o obyčejné přeháňky. Počítat se dalo snad pouze to, že jeden takový systém buněk se hned několik kilometrů za Slaným rozrostl natolik, že místy zazrnil bílými pixely. Vše nejlepší z bezmála celodenního pozorování shrnují následující fotky.

To hlavní ale přišlo navečer. Když naprostá většina bouřek odstoupila, zformovalo se na příchozí straně něco jako "postudenofrontální" konvekce v podobě několika do linie uspořádaných přeháněk. Po nějakém tom pátém výjezdu se mi ale ven už moc nechtělo, takže jsem spíš jen váhal a doufal, že to zase nic nebude. Severně situovaná přeháňka se ale už docela rozrostla, objevily se i nějaké blesky a pohledem z okna se zdálo, že srážkové pole by mohlo být zajímavé. No co nadělám, hurá znova do terénu... . Základna je skutečně velmi pěkná s hutným srážkovým polem, místy je vidět i kousíček kovadliny. Její přední část v podobě vznikajícího shelfu v jednu chvíli nabyla tokového tvaru, že už to vypadalo na trombu. Navíc nyní vše krásně zbarvuje zapadající slunce.

Během přesunu na lepší stanoviště se už bouřka dosti vzdálila a barvy také blednou. Že by zase bylo po všem? Ale ne, co to začíná prosvítat mezi těmi altokumuly výše nad hlavou? To bude kovadlina! Oblačnost nižších pater se neochotně ale jistě odsouvala, až se postupně naskytl pohled na večerní kovadlinu, jakou už jsem dlouho neviděl. Nakrátko se objevil i slabý pileus a zajímavý byl taktéž jakýsi výběžek na severní části tohoto vrcholu v první fázi vývoje. Nevěřil bych, že při této původně špatné dohlednosti budu mít nakonec problém, aby se kvůli takovému rozdílu jasů dal mrak vůbec vyfotografovat.

T. Prouza - Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

V úterý 30. května se u nás na severovýchodě Čech s bouřkami vcelku počítalo, už vzhledem k 1. stupni od ESTOFEXu a relativní blízkosti stupně 2. v Německu a Polsku. Den začal pod polojasnou oblohou, s ranní termínovou teplotou v 8:00 SELČ +18,9°C, což znamenalo v letošním roce zatím nejteplejší ráno. Nejbližší bouřky se v té chvíli nacházely nad Německem v Sasku. Skoro jasnou oblohu však velice záhy vystřídal průsvitný altokumulus, který se nad jihovýchodním Podkrkonoším udržel téměř celé dopoledne. Díky jeho přítomnosti teplota sice nerostla příliš rychle, zato díky "skleníkovému efektu" o to vytrvaleji. Krátce po polednem přesáhla hranici 30°C, takže jsme si zde mohli po 9 letech zapsat tropický den dosažený již v květnu.

Okolo poledne se zde vyjasnilo, zatím bez jakýchkoliv náznaků konvektivní činnosti. V té době dorazily bouřky ze Saska nad německo-polskou hranici, kde se začal formovat vcelku rozsáhlý konvektivní komplex. Důležitější však bylo, že před ním začaly "explodovat" intenzivní bouřkové buňky nad Polskem severně od Krkonoš. Konvekce postupně zachvátila celé severní úpatí Krkonoš a začala postupovat k jihovýchodu, podél polsko-české hranice. Tak k nám krátce po 14. hodině doputovala první bouřka dne (po podobné trajektorii, jaké bouřka dne předchozího). Zůstala však relativně vzdálená nad Broumovskem, měla však ze všech bouřek celého dne nejfotogeničtější vzhled vláknité kovadliny, později i s mammaty. Zastíněním kovadlinou způsobila slabý pokles teploty z denního maxima +30,7°C, ale nevypadly z ní žádné srážky, ani nebyly viditelné žádné výboje. Pouze několikrát zahřmělo zdáli a bouřka se odsunula dál nad polské Kladsko.

To nejdůležitější se ale začalo dít jinde. Zatímco jsem věnoval pozornost severu, konečně se probudila konvekce v českém vnitrozemí (pravděpodobně na nějaké linii konvergence). První pokusy byly nesmělé, ale další již úspěšnější. V 15:10 SELČ se druhá bouřka dne přiblížila na doslech. Jedna buňka se nám začala vytvářet téměř nad hlavou a vzápětí z ní dvakrát uhodilo asi 5 kilometrů daleko. Začínalo slabě pršet a nad severozápadním obzorem se začala formovat velmi výrazná srážková stěna související s hlavním jádrem bouřky.

V 15:30 dorazilo čelo bouřky, spojené se skonovým zesílením srážek i s větrem. V 15:34 pak začalo krupobití (nestíhal jsem moc sledovat radar, takže mě docela překvapilo), které trvalo okolo 10 minut. Rozměr krup se pohyboval od 5 do 15 milimetrů. Naštěstí takové rozměry nebyly ještě schopné působit škody na vegetaci, i když spolu s přívalovým deštěm (o intenzitě až 110 mm/h) dokázaly vcelku "zválet" zeleninu na záhoncích. Ta se ale během následujícího dne vzpamatovala. Prudké srážky trvaly asi půl hodiny, vítr zeslábl záhy po přechodu čela bouřky (maximální náraz 8,9 m/s). Celkem spadlo 11,9 mm deště/krup. V severní části obce bylo srážek ale zjevně podstatně více, protože jsem se tam byl podívat o 3 dny později a leckde byly patrné stopy toku vody po komunikacích a rozvodnění příkopů (nehledě na erozi půdy na polích s kukuřicí). Elektrická aktivita bouřky byla naopak relativně nízká, v naprosté většině případů se jednalo o CC blesky.

A zatímco nás tato bouřka opouštěla, od západu již nastupoval další multicelární komplex. Na jednotlivých liniích konvergence nás přešly do 21:25 SELČ ještě 3 další bouřky. Žádná z nich však již nebyla tak intenzivní a i jejich jádra nás míjela spíše jižním směrem. Poslední z nich sice opět přešla přímo nad námi, ale již ve stádiu rozpadu. V rámci těchto bouřek se vyskytlo několik CG+ blesků s efektním zvukovým doprovodem. Žádná z bouřek kromě zmiňované první vzdálené neměla jakkoliv vyjádřenou strukturu, takže vlastně ani nebylo co fotografovat. Druhý den jsem si ještě všimnul stop krup na vápenném nátěru skleníku....

Nakonec se přiblížila samotná studená fronta, která ve večerních hodinách vytvořila na Liberecku na radaru velmi pěkně vypadající bow echo - ale jak se dostávala do regionu "vyčerpaného" předchozími bouřkami, tak její aktivita vyhasla a přešla přes nás jen jako přeháňkový pás, jenž vyprodukoval 1,2 mm srážek a nevýrazné zesílení větru. V letošním roce to byly zatím nejpočetnější a nejsilnější bouřky - krupobití snad nejsilnější od katastrofálního v srpnu 2001.

Radarová data z 30.5.2017 13:30 UTC
křížek odpovídá poloze Velkých Svatoňovic
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 279.8 kB