Autoři: J. Drahokoupil, L. Ronge, T. Prouza, L. Větříšek, M. Gregovský

 

Jan Drahokoupil – Ruzyně, Hl. město Praha

  Po čtyřech letech jsme se dočkali dalšího částečného zatmění Slunce. Původní ambiciózní plány na výlet do pásu totality vzaly poměrně rychle za své, poté co jsme začali zjišťovat způsob dopravy, ceny letenek a obsazenost ubytovacích zařízení. Prostě se jevilo jako nereálné se dopravit buď na Faerské ostrovy nebo na Špicberky, aniž bychom nezrujnovali své peněženky. Nelibě jsme se tedy spokojili s tím, že zase uvidíme "jen" částečné zatmění. To nastalo v dopoledních hodinách 20. března 2015. Naštěstí pracovní povinosti umožnily, abych se zatmění mohl pár minut věnovat. Pořídíl jsem několik fotek s použitím nového teleobjektivu a nasazeným solárním filtrem (naštěstí pasoval z původního teleobjektivu, a tak jsem nemusel nic upravovat) a poté jsem se spíš věnoval lidem, kteří se se zájmem shlukli okolo mě. Málokdo si nechal ujít tento vzácný okamžik, a tak mé speciální brýle pro pozorování zatmění kolovaly z ruky do ruky a lidé si fotili na své mobilní telefony displej mého fotoaparátu se zapnutým režimem Liveview, kde jsem jim ukazoval v detailu průběh zatmění. Byly to příjemné chvilky, kdy každý na pár minut zapomněl na pracovní vytížení a mohl se na krátký okamžik odreagovat tímto "magickým" úkazem. Ani mi nevadilo, že jsem neudělal moc fotek. Měl jsem radost, že mohu zprostředkovat tento okamžik dalším lidem, se kterými jinak sdílíme převážně jen pracovní zájmy.

  

---

Lukáš Ronge – Zlatá Olešnice (okr. Trutnov)

  Vzhledem k předpovědi pěkného počasí jsem si vzal na celé dopoledne v práci volno, abych se mohl věnovat focení tohoto vyjímečného jevu. Hned ráno jsem se na doporučení kamaráda fotografa Miloše Šálka stavil u jiného kamaráda, tiskaře, pro osvícený film, který se používá pro vytvoření tiskových desek na offsetový tisk, který se dá skvěle použít jako filtr na focení a pozorování Slunce. Film jsem si tedy vystřihl na můj teleobjektiv, dal ho mezi polarizační a ND filtr a 9:20 jsem vyrazil na stejné místo, ze kterého jsem fotil polární záři - tedy nad obec Zlatá Olešnice kousek za Trutnovem, kde byl na focení krásný výhled a klid. 

  Pár minut po začátku částečného zatmění u mě zastavilo první projíždějící auto a člověka jsem nechal skrz osvícený film a i skrz teleobjektiv podívat na detaily. Průběžně jsem stále pořizoval nové snímky a také sledoval graf globálního slunečního záření z mé meteostanice na chalupě. Na grafu již byla vidět sestupná tendence intenzity slunečního záření a taktéž se to dalo pozorovat pouhýma očima. Nakonec krátce před maximem se u mě zastavilo ještě jedno auto i se starostkou obce Zlatá Olešnice, se kterou jsme si dobře popovídali. V době maximálního zatmění byl pocitově velmi znát snížený příkon záření ze Slunce a udělalo se velmi chladno i díky studenému větru. 

  

    

  Na místě jsem počkal až do konce zatmění při stálém pořižování nových snímků pro celkovou dokumentaci a ve 12 hodin jsem odjel do práce. Večer doma jsem se pustil do zpracování nafocených snímků, ale také do zpracování snímků z družice Meteosat 9, která snímala zájmovou oblast v 5 minutovém intervalu.

  Animaci snímků, které pořídila meteorologická družice Meteosat 9 najdete zde:

  K dispozici taktéž dávám graf naměřených veličin z mé meteorologické stanice v Maršově u Úpice: 

Graf meřených meteorologických dat během zatmění Slunce. Velikost: 85.1 kB

---

Tomáš Prouza – Meteorologická stanice Pec pod Sněžkou

  Letošní částečné zatmění Slunce mne zastihlo ve službě na meteorologické stanici v Peci pod Sněžkou. Přípravě na něj jsem nevěnoval přílišnou pozornost, protože nejsem vlastníkem výbavy umožňující přímé fotografování slunečního disku a spíše mě zajímal vliv zatmění na průběh meteorologických veličin. Obětoval jsem tedy dvě historické 5,25'' diskety za účelem vizuálního pozorování a čekal...

  Počasí bylo na pozorování ideální. Ráno zcela jasné a mrazivé, avšak teplota rychle stoupala. Krátce před začátkem zatmění se od severu začala ve výšce nějakých 8 kilometrů nasouvat cirrovitá oblačnost, ale její vliv na pozorovací podmínky byl nulový. Zatmění započalo a příroda jako by ulehla ke spánku. Ptáci ztichli a postupně se zcela utišil i vítr. Krátce po začátku zatmění v 10 hodin SEČ byla teplota na stanici +5,2°C. S postupujícím ubýváním slunečního kotouče se začalo měnit osvětlení i barva oblohy. Ta se z jasně modré stávala šedou až fialovou. Atypické zabarvení umocňovala i vrstva v okolí ještě ležícího sněhu. Zatímco zpočátku Slunce hřálo jako žárovka, při vrcholícím zatmění se stalo spíše zářivkou - ač stále jasnou, přesto chladnou. V 11 hodin SEČ, krátce po maximálním zákrytu, poklesla teplota na +3,3°C (u přízemní teploty byl pokles mnohem výraznější) - s mírným zpožděním vůči ustupujícímu Měsíci poté začala zase stoupat, až krátce po konci zatmění ve 12 hodin SEČ dosáhla hodnoty +5,9°C. Zajímavostí bylo promítání zatmění štěrbinami v žaluziích na podlahu v observatoři, které jsem si průběžně několikrát vyfotil.

   

  Ze všech zatmění Slunce, která jsem kdy pozoroval, bylo toto zatím největší za tak vynikajících meteorologických podmínek. A ačkoliv člověk již dnes ví, proč a jak se vše děje, stejně to byl zvláštní zážitek...

Graf z meteorologické stanice Pec pod Sněžkou © 2015 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 57.4 kB

Graf z amatérské meteorologické stanice Velké Svatoňovice Velikost: 14.8 kB

---

Lukáš Větříšek – Prostějov

Předpověď pro letošní zatmění Slunce byla příznivá, a proto mi moje škola vyšla vstříc a uvolnila mě na celý den z výuky. Protože jsem chtěl zažít, jak probíhá takové sledování zatmění na hvězdárnách, vypravil jsem se na tu prostějovskou. Pro jistotu jsem si již několik dní před samotným zatměním pořídil speciální brýle pro pozorování slunce, což se později ukázalo jako dobrý krok.

  V pátek 20. března jsem kolem deváté hodiny vyrazil do Astronomického oddělení Muzea a galerie v Prostějově. Je nutné podotknout, že už od rána byla obloha zcela jasná a proto jsem čekal značný zájem veřejnosti. Při příchodu jsem si vystál menší frontu a zamířil jsem do přednáškového sálu, kde probíhala menší přednáška o zatmění Slunce. Ředitel hvězdárny všem vysvětlil, jak zatmění vzniká, čím ho bezpečně pozorovat a poté všechny nedočkavce pozval do pozorovatelny. V době maxima celého zatmění zaměstnanci hvězdárny všem malinko zpříjemnili zajímavostí a to bubnováním – stará legenda říká, že právě rachot bubnů osvobodí slunce od zlého draka, který jej chtěl pozřít. Skutečně „dračí“ stín začal pomaličku slunce opouštět, což se stalo velkou atrakcí pro všechny malé děti. Právě školek se na hvězdárně sešlo snad nejvíce a bylo pěkné pozorovat, jak i tito malé děti vnímají celý úkaz s velkou dávkou zvědavosti. Sám jsem se do dalekohledů podíval jen párkrát díky velkému počtu účastněných, a proto jsem zatmění pozoroval díky speciálním brýlím.

      

  Celé zatmění bylo u nás v Prostějově provázeno velice příjemnou atmosférou, kdy si každý užíval tento jedinečný okamžik. Proto patří velké poděkování všem pracovníkům prostějovské hvězdárny, kteří všem umožnili bezpečné sledování tohoto úkazu.

---

Miloš Gregovský – Ivaň, okr. Prostějov

  Pro letošní částečné zatmění Slunce byla ideální předpověď počasí již mnoho dní dopředu. Pozorování jsem strávil doma na dvorku, a tak si užíval nerušený průběh celého úkazu. Ráno se předpověď vyplnila a bylo nádherně jasno i když trochu mrazivo. 

  Krátce po 9. hodině nastalo chystání techniky, což v mém případě byla zrcadlovka s objektivem 55-250mm a jako filtr bylo použito kolečko ze staré diskety. Nebylo to úplně ideální, ale pro pozorování a pár fotografií dostatečné. Pro příště budu volit speciální sluneční filtr. Obraz jsem přenášel na obrazovku notebooku a ovládal i snímání. Počátek zatmění pro Olomoucko byl v 9:39 SEČ a bylo úchvatné pozorovat jak Měsíc ukrajuje čím dál větší část slunečního kotouče. Zárověň s tím se postupně snižovala úroveň slunečního záření a tím i dost citelně klesala teplota. Maximálního zatmění 71% bylo dosaženo v 10:48 a byl velmi patrný slabý sluneční svit a okolní krajina potemněla. Slunce sice svítilo ale téměř nehřálo. Před započetím úkazu byla teplota 5.9°C a při maximu poklesla na 4.2°C. S následným odkrýváním se teplota poměrně rychle zvyšovala. K úplnému odkrytí došlo ve 12:00 a to již byla teplota 8.6°C. 

    

  I v dnešní době, kdy naprosto přesně víme, jak k zatmění dochází a víme o něm mnoho let dopředu do nejpodrobnějích detailů, to v člověku vyvolává něco magického a tajemného, kdy vidí mizející Slunce, které poskytuje energii všemu na Zemi.

---

Související odkazy:

http://www.bourky.com/pozorovani/castecne-zatmeni-slunce-4-ledna-2011/ - Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011

http://www.bourky.com/pozorovani/zatmeni-slunce-1-8-2008/ - Zatmění Slunce 1. srpna 2008

http://www.bourky.com/pozorovani/castecne-zatmeni-slunce-29-3-2006/ - Částečné zatmění Slunce 29. března 2006