AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Četné bouřky v druhé půlce dubna ve Středočeském kraji

20. 4. 2014

Autoři: J. Drahokoupil, D. Müllerová, K. Plšková, T. Chlíbec

J. Drahokoupil, D. Müllerová

Druhá polovina dubna se nesla ve znamení neobvyklé četnosti bouřek, kdy se bouřky vyskytovaly s železnou pravidelností prakticky každý den. Převládající "východní" proudění udržovalo nad naším územím den po dni více či méně totožné podmínky pro bouřky. Pravda, nejednalo se o žádné super podmínky. Ve skutečnosti to bylo běžně jen několik stovek J/kg CAPE, lifted index se pohyboval kolem -1 nebo -2 a střih větru byl prakticky zanedbatelný. Prvotní bouřková konvekce tak z nedostatku spouštěcích mechanismů vznikala často nejprve orograficky a až poté se posouvala dál od hor a kopců. Vzniknuvší bouřky postupovaly převážně pomalu a jejich další postup byl těžko předvídatelný díky relativně chaotickému vývoji a obvykle krátké životnosti jednotlivých buňek. Přesto se nám s Dášou povedlo během týdne podniknout 4 kratší výjezdy s na duben poměrně úspěšnými úlovky.

Neděle 20. dubna – Teletín, okr. Benešov

Vše začalo nedělí 20. dubna, kdy jsme se po obědě vydali na kolizním kurzu vstříc bouřkám postupujícím od východu. Den předtím jsme objevili u vyhlídky Máj u Teletína pěkné rozhledy do kraje, a tak jsme využili toho, že bouřky mířily tím směrem a vydali jsme se tam opět. Životnost bouřek byla ale krátká, jak už bylo zmíněno, což ale nebránilo tomu, aby se netvořily nové buňky. Byla to však spíš otázka náhody, že se utvořily na dohled od nás. Na druhou stranu jsme šli tomu pověstnému štěstíčku naproti, takže jsme byli během odpoledne odměněni celkem třemi bouřkovými buňkami v našem okolí. Naše pozice byla až na jeden okamžik ušetřena i většího deště, takže jsme si mohli užívat pohledu na pěkné srážkové pruhy i s duhou, viděli jsme mammaty na rozpadlé kovadlině a zaposlouchali se do hromů od blesků vzdálených ani ne 10 km. Nakonec se poštěstilo vyfotit i dva CC blesky s tím, ze jeden byl tzv. "chudáček", ale druhý byl docela pěkný. Čest a sláva mému triggeru... Dáša bude hovořit jinak, to proto, že jsem jí bohužel koupil křáp :-(, což se zjistilo až v terénu viz.: http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=14&t=1355#p25089

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 20. 4. 2014 v 18:10 SELČ. Křížek značí pozici u Teletína, okr. Benešov.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 222.5 kB

Úterý 22. dubna – okolí letiště Václava Havla Praha

O dva dny později, v úterý 22. dubna byla situace nepatrně odlišná, kdy bouřky místo od východu postupovaly od západu. Jinak se podmínky prakticky nelišily. Nicméně postup bouřek od západu je nám tak nějak milejší, takže jsme se těšili na změnu. Bohužel nás ale situace nejprve "vypekla", když jsme se sešli po práci na OC Šestka a čekali na bouřku vznikající hned u letiště. Nárůst nových buňek nad námi nás brzy zahnal do auta a mi se jen nešťastně dívali, jak se začíná blýskat. Trigger by měl zase žně, ale nejprve déšť a poté i blízkost bouřky byli proti. V zoufalé snaze vylepšit naši situaci jsme se vydali po R6 na západ, abychom krátce podnikli "core punch" a dostali se za postupující a nově se tvořící buňky. Když jsme vyjeli ze srážek a zastavili u Stochova, naskytl se nám krátce pohled na velmi pěknou duhu, ale než jsme našli vhodné místo na zaparkování, už to nebylo tak pěkné.

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 22. 4. 2014 v 17:30 SELČ. Křížek značí LKPR.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 227.7 kB

Nabyli jsme dojmu, že jsme tento výjezd moc dobře nezvládli, ale pak nás napadlo si aspoň zajet k letišti pro cenu útěchy a podívat se na letadla startující z mokré dráhy. A to byl hodně dobrý nápad. Jak jsme se přiblížili k letišti, dojeli jsme srážkové pásmo a hle, duha byla zpátky. A nejen duha... na zadní straně již rozpadlé bouřky se začala objevovat oblaka mamma. Rázem jsme byli opět ve svém živlu. Rychle jsme zapomněli na předchozí neúspěch a užívali si krásnou scenérii u pražského letiště, kdy nám startovala letadla přes duhu, nad tím se majestátně vypínaly mammaty a to celé bylo pěkně nasvícené podvečerním světlem.

Poté jsme se ještě přesunuli na pozorovací val u Kněževse, kde jsme pokračovali ve sledování fantastického přírodního divadla, v jehož hlavní roli hrála další a četná oblaka mamma, opět duha, lepší a lepší světlo a do toho tam ve vedlejší roli ještě létala letadla :-).

Čtvrtek 24. dubna – Třebusice, okr. Kladno

Ve čtvrtek se situace zase vrátila k "normálu" a bouřky opět postupovaly ve své chaotičnosti přibližně od východu na západ a my jsme se opět sešli po práci na Šestce, abychom je zde přivítali. Ten den ale bylo něco špatně. Vývoj konvekce probíhal, ale ne a ne se udržet nebo rozvinout do stadia bouřky. Jak oblaka vyrostla do výšky, jejich základna se rozdrobila a rozpadla a mraky tak čekal rychlý zánik. Bouřky situované východně Prahy nejevily "zájem" pokračovat k nám, a tak jsme se to po nějaké době marného čekání rozhodli pozorování ukončit.

Cestou k domovu mi to ale nedalo a rozhodl jsem se přeci jen pro jistotu prověřit poslední konvekci, která byla v rozumném dosahu. Zajel jsem tedy na mé oblíbené pozorovací místo nad obec Třebusice na Kladensku, kde je krásný výhled na severovýchod. Netrvalo to dlouho a má trpělivost byla odměněna. Poslední konvektivní činnost toho dne se rozjela překvapivě až se západem Slunce a já jsem tak zase mohl dát vyniknout svému triggeru...

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 24. 4. 2014 v 20:20 SELČ. Křížek značí Brandýsek, okr. Kladno.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 192.4 kB

Pátek 25. dubna – OC Šestka, Praha 6; Unhošť, okr. Kladno

Jen o den později nastala další bouřková situace, za kterou se nemuselo jezdit nikam daleko. Hned po práci jsme se sešli v obvyklém složení na OC Šestka, abychom přivítali první bouřky přicházející k našemu stanovišti od jihovýchodu přes Prahu. Rovnou nad Prahou ale vznikla kolem 15:45 SELČ nová konvektivní buňka, která poměrně rychle přešla do stádia bouřky. Aktivoval jsem tradiční sestavu DSLR + trigger a jal se fotit CG blesky, které nebyly nijak zvlášť daleko, a tak bylo jen otázkou času, kdy se budeme muset ukrýt v autě. Přesto se za relativně krátkou dobu povedlo vyfotit pár kousků, než jsme se museli přesunout do bezpečí vozidla.

Radarová situace s detekcí blesků CELDN z 25.4.2014, 16:15 SELČ.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 213.9 kB

Když byla bouřka nad námi, přemýšleli jsme v autě, co dál. Chvíli to vypadalo, že bychom mohli počkat na další buňky postupující v závěsu, ale pak jsme se rozhodli nečekat a vyrazit do terénu. Novým cílem bylo nadjet si bouřku, která byla v ten moment nad námi a zároveň se tak dostat mimo srážky, aby se dalo fotografovat. Rozjeli jsme se tedy po R6 a po chvilce jsme již parkovali poblíž Unhošti na vyvýšeném místě, které poskytovalo rozhled na bouřky v okolí. Zatímco jsme se totiž přesouvali na toto stanoviště, rostly kolem nás nové konvektivní buňky jako houby po dešti. Netrvalo dlouho a byli jsme uprostřed bouřkových mraků... čili lidově řečeno jsme byli v oku, jak je ostatně naším dobrým zvykem :-). Chtěli jsme využít situace a opět v klidu vyzkoušet Dášin nový trigger s tím, že budeme každý mířit na tu "svou" buňku a pokryjeme tak více záběru. Jenže bohužel trigger si opět žil nežil svým životem a dost si koledoval o to, že bude teatrálně ukončena jeho krátká existence. Nakonec mu byla dána dočasně milost, ale jsme z něj oba značně rozmrzelí.

Situace se na našem stanovišti ovšem nevyvíjela podle očekávání, a tak jsme se rozhodli pro další přesun, tentokrát více na sever... k bouřkovým buňkám, které v ten okamžik "žily" na Slánsku. Cestou jsme se zastavili nad Třebusicemi na obvyklém místě, kde jsem si vyfotografoval pár vzdálených blesků. Déšť nás ale opět po nějaké době zahnal do úkrytu auta, což vedlo k rozhodnutí do třetice změnit stanoviště a vydat se dál za Slaný v zoufalé snaze nadjet skomírajícím buňkám v okolí. Dojeli jsme až k Panenskému Týnci, kde jsme se chvíli zdrželi sledováním duhy pod rozpadlou kovadlinou a poté jsme využili toho, že jsme byli nedaleko klobuckého menhiru "Kamenný muž" a vydali jsme se k němu udělat ještě pár "turistických" fotografií s alespoň částečně meteorologickou tématikou v podobě oblačnosti na pozadí snímků :-).

K. Plšková

Druhá polovina dubna se nesla v duchu kratičkých výjezdů okolo Prahy. Vzhledem k synoptické situaci, instabilitě v řádu několik stovek J/km, téměř nulovému střihu se nedala očekávat žádná struktura, organizace ani dlouhá životnost buněk. V podstatě většina buněk stála na principu "vybublej a pojdi", pokud se nejednalo o orografickou konvekci. Mírnou vyjímkou byly ty, které vzešly z linií konvergence. Společným jmenovatelem všech čtyřech výjezdů byla snad nefunkce triggeru, který funguje stylem "dnes mám náladu chytit dva blesky z dvaceti". Ovšem co také chtít po dubnu, že ano. Zopakovat si husarský kousek ze začátku loňské sezony, kdy jsem s Davidem konala hon na supercelu, se asi jen tak nepodaří...

Neděle 20. dubna - Jesenice u Prahy

Kratičký výjezd s cílem počkat si na jesenickém kopečku na procházející "vláček" náhodně roztroušených slabých buněk se nepovedl úplně podle očekávání. Struktura nulová a blesková aktivita téměř také. Viděn pouze jeden CG ze vzdálené buňky u Příbrami, jinak občas zahřmění, víc toho nebylo. Tak jsem získala alespoň tuto duhu na opravdu slabé bouřce jednohromovce v 16:45 UTC.

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 20. 4. 2014 v 17:00 UTC. Křížek značí Jesenici, okr. Praha
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 231.1 kB/td>

Úterý 22. dubna - Praha - Kbely

Tak, letošní první relativně publikovatelné fotky. Po fiasku z 14. 4. , kdy se stanoviště v Kbelech neosvědčilo jako vyhovující kvůli vzdálenosti mezi pozorovovatelem a pozorovaným objektem jsem si focení zopakovala s větším úspěchem. Tentokrát to byl systém roztroušených buněk vznikajících na linii konvergence ve Středních Čechách. Buňky nikterak silné, ale na tuto dobu nesmírně potěšily. Původní plán vyjet směrem na Roudnici nad Labem byl zavrhnut kvůli slábnoucí bleskové aktivitě a také kvůli nataženým kovadlinám s deštěm. Stávající stanoviště se vzhledem k postupu bouřek zdálo jako příhodné pro nerušené sledování. Struktura buňky byla prakticky nulová, ostatně z kombinace synoptické situace, chybějícího forcingu a absence střihu větru se z toho víc "vymámit" nedalo. Alespoň elektrická aktivita nebyla bídná, obvyklá převládající frekvence převahy CC nad CG se nekonala, naopak CG bylo více než CC. Pokusy zachytit některý CG výboj na kartu hatil lightning trigger přímo neskutečně. Z poměrně slušného množství CG výbojů chytil jen tři. Po těchto třech blesková aktivita ustala úplně. Ještě jsem se chvíli rozhodovala, jestli by se nevyplatilo dojet směrem k Říčanům. Nakonec z toho sešlo a dobře jsem udělala.

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 22. 4. 2014 v 15:30 - 16:30 UTC. Křížek značí Praha - Kbely
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 2878.2 kB

Jak se oblačnost postupně odsouvala východním směrem, prokouklo Slunce přímo do srážkových pruhů. Nejdříve se objevila slabá primární duha. Se sílením výraznosti primární duhy a klesajícím úhlem Slunce se objevila i sekundární duha a podružné oblouky. Vyhovující úhel slunce a dostatek srážek i na sluneční straně (v průběhu celého pozorování duhy stále poměrně silně pršelo) svědčil objevení dalších stupňů duhy. Nic takového se ale nestalo, neboť chyběl dostatečně tmavý podklad na sluneční straně, kde by mohla případná duha vyniknout. Ani fotky nic takového neprokázaly. Byla by to ale obrovská vzácnost, neboť fotky např. terciální duhy jsou všehovšudy dvě na světě. Ostatní stupně nebyly dosud v přírodních podmínkách zdokumentovány. Ale znáte to... co kdyby a kdo se dívá, ten má :). Celé pozorování duhy trvalo neobvykle dlouho a to od 19:13 do 19:53 SELČ (včetně red rainbow fáze).

Zatímco bouřky mezitím úplně pomřely, čekala jsem, jestli se neobjeví ještě "red rainbow" - stav kdy jsou běžné barvy duhy nahrazeny červenými odstíny. Než ale obzor začal rudnout, objevil se jev známý jako heiligenshein - odraz světla v kapičkách rosy v protislunci. Zde jsem jej viděla poprvé ve výraznějším projevu. Později jsem ale zjistila, že až tak vzácný není a k jeho slabšímu projevu stačí už poměrně malé množsví kapek rosy v trávě při ranních hodinách. Red rainbow se nakonec skutečně objevila a byla vidět ještě krátce po západu Slunce jako slabý načervenalý pruh nad obzorem.

Tudíž sečteno podtrženo, tento "výjezd" nebyl až tak o bouřkách jako o optických jevech. Inu i tím je živ český stormchaser :).

Pátek 25. dubna - Ledčice, Roundice nad Labem, Račíněves

Tento výjezd se nesl v duchu plánování prakticky za pochodu, tj. naházet věci do auta, rychle si vybrat pozici korelující se směrem postupu buněk a tam ASAP vyrazit. Tentokrát byla zvolena pozice vzhledem k jihozápadnímu postupu a obtížnosti cesty na druhý konec Prahy v páteční špičce směrem na Kralupy / Roudnici nad Labem. První buňka na neurčitém shluku byla odchycena nedaleko Ledčic u Mělníka v cca 15:30 UTC.
Navzdory datům zobrazovaným přes Blitzortung app byla elektrická aktivita velice slabá. Totéž se dalo říct o struktuře, která vzhledem k typu synoptické situace a střihu ani nemohla být o moc lepší. Zato srážky nebyly úplně špatné - v poměrně hustém dešti jsem se přesunula na další stanoviště...

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 25. 4. 2014 v 14:50 - 14:20 UTC. Křížek značí Ledčice
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 1802 kB

Další stanoviště se nacházelo několik kilometrů od Roudnice nad Labem. Zde okolo 16:15 UTC již sledované jádro stihlo utvořit jakousi struktutu - slabý arcus na čele bouřky. Elektrická aktivita opět mizivá, realizovaná spíše skrytými CC výboji uvnitř jádra. Hřmění bylo slyšet neustále, počet CG výbojů byl však velmi malý, v podstatě z toho vylétly pouze dva CG v dešti, které trigger nechytil. Ani s hodnotami týkajících se větru se systém příliš nepřetrhl. Windmaster naměřil maximální náraz 9,2 m/s a průměrnou rychlost 5,1 m/s.

Radarový zoom s detekcí blesků CELDN z 25. 4. 2014 v 15:50 - 16:45 UTC. Křížek značí Přestavlky
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 2705.2 kB

Postprocesingovou kuriozitkou jsou polyorama z této akce. Plánuji je do budoucna dělat především z větších akcí.

Zatímco buňka postupně slábla a elektrická aktivita se posouvala východněji, na srážkových pruzích se stačily
vyvořit fragmenty duhy, místy s "rainbow wheel" efektem - světlými pruhy tvořenými antikreposkulárními paprsky.
Později se vyvořily i podružné oblouky u primární duhy.

Poslední fotky jsou získány ze stanoviště kousek za Račíněvsí. Opět se objevila ještě dvojitá duha. Pokusy chytit dewbow na mladém obilí obsypaném kapičkami vody se ale nepodařilo, i přesto, že Slunce se nacházelo ve vhodném úhlu. Tak zase někdy příště... Co se ale podařilo, bylo odfocení mammat na již mrtvé oblačnosti, která tu po bouřkách zbyla. Našla jsem dva fotogenické solitéry, které se jistě budou hodit na další příležitosti k lovu - letos pouze v první polovině sezony, protože je tam zaseta kukuřice. Poslední snímky odofceny těsně před západem Slunce... a potom už byl čas obrátit kurz k domovu :).

Celkově tedy relativně úspěšný výjezd. Sice nemám žádné blesky, ale byla nalezena nová stanoviště, zdokumentovány procházející buňky a opět nafoceny nějáké optické jevy.