Autor: J. Drahokoupil

V noci z 18. na 19. ledna 2007 byla Česká republika stejně tak jako před tím celá severozápadní Evropa zasažena extrémně silnými větry místy až o síle orkánu. Této mimořádné situaci předcházel docela nenápadný vývoj daleko za Atlantikem až nad územím USA a Kanady u velkých jezer, kde se již 13. 1. vytvořila tlaková níže, která se vydala na svou pouť přes Atlantský oceán směrem k Evropě. Během své cesty se níže začala prohlubovat a v silném západním proudění se dostala na dosah evropského kontinentu za pouhých 36 hodin. U Britských ostrovů tlak již dosahoval 973 hPa oproti původním 1015 hPa při svém vzniku. Dalším významným činitelem pro budoucí události zde byla jednak tvořící se mohutná tlaková výše nad Pyrenejským poloostrovem (1040 hPa) a také další tlaková níže, která přešla přes sever Evropy o něco dříve než „Kyrill“ a otevřela mu tak cestu na východ.

To už bylo všem jasné, že Evropu nečeká nic dobrého a tak se napříč státy začaly vydávat výstražné informace varující před extrémními poryvy větru, silným deštěm a možnými až katastrofálními následky. Tou dobou už měla tlaková níže své pojmenování – „Kyrill“. Ten při svém postupu dál k východu přes Baltské moře ještě zrychlil a hodnota tlaku klesla až na 965 hPa. S přibližující se studenou frontou vítr nad naším územím sílil a nejsilnější byl těsně před a při přechodu studené fronty kolem půlnoci z 18. na 19. ledna.

Většina západní Evropy se již pomalu vzpamatovávala z přechodu studené fronty, na které se tvořila i bouřková oblačnost, ale Českou republiku teprve čekalo to nejhorší...

Zde je třeba zmínit velký úspěch ČHMÚ jakžto i SkyWarnu Davida Rývy, neboť obě – profesionální i amatérská předpověď a varování, byly velmi úspěšné. ČHMÚ vydalo své varování s 30hodinovým předstihem, což lze považovat za dostačující a tedy úspěšné. Podobně na tom byl i SkyWarn, za což si zaslouží jako amatérská organizace ještě větší obdiv.

Celý den 18. 1. byl tedy značně větrný. Již v ranních hodinách foukal čerstvý západní výtr a postupně sílil. Odpoledne, když jsem šel kolem 4. hod. z práce, tak byly na letišti Ruzyně nárazy větru již přes 20 m/s. Sám jsem stihl naměřit max. náraz 22 m/s ručním anemometrem Windmaster 2. Další dvě měření jsem prováděl až večer, kdy už byly poryvy větru značně silnější. Naše obec se naštěstí z poloviny nachází na cca severní straně údolí, a tak jsem při svém měření nebyl vystaven nejsilnějším nárazům větru. Přesto jsem zaznamenal mnoho poryvů přes 20 m/s a největší rovných 25 m/s, což je 90 km/h. Musím říct, že je to již opravdu síla a člověk má co dělat, aby se udržel na nohou. Chůze je pravděpodobně téměř nemožná, ale vzhledem k tomu, že jsem stál zapřen o plot, tak to nemohu posoudit. Nicméně je cítit značný rozdíl třeba mezi 20 m/s a 25 m/s. Během měření síly větru jsem si také všiml několikrát záblesků na obloze, ale po shlédnutí detekce blesků jsem došel k závěru, že se muselo jednat o výboje na vysokém napětí, jak se při větru dotýkaly kabely. Skutečná bouřka se totiž pohybovala více severem a opravdový blesk jsem zaznamenal jen jednou za ten večer a poznal jsem ho spíš podle hromu, který byl slyšet i přes hukot větru. Kolem půl jedenácté v noci se pak přihnala samotná fronta a spustil se velmi intenzivní liják. Je zajímavé, že během celé doby toho silného větru u nás tentokrát ani jednou nevypadl proud, přestože v okolí bylo výpadků hodně. Také je trochu škoda, že jsme nemohli měřit na našem oblíbeném místě „Na rovinách“, ale z důvodu bezpečnosti jsme raději zůstali doma. Odhaduji, že tam, na otevřené planině, by jsme naměřili téměř jistě i přes 30 m/s.

Zde následují pro přehled další pozorování a vlastní zkušenosti s přechodem „Kyrilla“, jak je různí lidé zapsali do sekce Vy a bouřky.

Martina (Praha)

Musím říct, že orkán Kyrill, co se přehnal ČR 18.1., byl opravdu ohromující. Vichřice, která se přehnala pár dní před ním, to nebylo zdaleka nic jako tohle... Už odpoledne byl vítr docela silný, ale teprve v noci se vše ukázalo v maximální síle. Bydlím kousek od Prahy a tohle byl opravdu zážitek. Jelikož náš dům není z cihel, byl zřetelně slyšet nápor větru, jak se opíral o dům ze západní strany. Co se týče těch blesků, seděli jsme zrovna s rodiči u televize, když byl z okna pozorván první záblesk. Otec si myslel, že jde o dráty vysokého napětí, které se o sebe dotýkaly, jak už je zmiňováno v komentáři přede mnou. Když sem se ale z okna podívala důkladněji, přišlo mi, že jde opravdu snad o bouřku, protože blýskání pocházelo ze směru Řípu a vypadalo to přesně jako plošné blesky. Nevím, zdali šlo opravdu o bouřku, ale tohle mi jako výboje elektrického napětí nepřipadalo. Možná se mýlím. Párkrát jsme záblesky ještě pozorovali, až potom k jedenácté hodině, co jsem opět náhlédla z okna, se nad naším domem oblohou několikrát do zelena zablesklo. Přitom nad domem žádné dráty či nic podobného není... Tak nevím. Byl to opravdu zajímavý den, o to také zajímavější spánek. Dvakrát za noc mě probudil neuvěřitelný hluk nárazového větru, bylo to snad ještě silnější, než před tím, co jsem si šla lehnout. Neskutečné, nevzpomínám si, že bych tohle kdy v zimním období zažila...

---

Marcel Vanžura (Chrudimsko)

Ve čtvrtek 18.1. jsem první záblesky na obloze zaznamenal krátce po osmé hodině večerní a prostě jsem nemohl odolat pokušení pořídit nějaké fotografie. Vzal jsem stativ a foťák a vyrazil na letiště. V hluboké tmě jsem se řídil více intuicí, než zrakem a zároveň bojoval s prudkými poryvy větru. Před chatkami lemujícími okraj dráhy jsem čelem k větru zaklekl. Přede mnou se rozprostírala půlkilometrová holá pláň spadající na protějším konci do hlubiny pod svahem Železných hor. Byl jsem plně vystaven tomu nejsilnějšímu větru, ale na druhou stranu mě nemohly zasáhnout žádné poletující trosky a to byl můj záměr. Nastavil jsem fotoaparát, jehož řemínek mě i přes mou snahu obtočit jej kolem stavivu neustále šlehal do tváře, stiskl jsem časovou spoušť a celou vahou svého těla jsem se opřel do stativu. Přesto, že byl složený a nepřevyšoval tedy svou výškou půl metru, nebylo v mých silách jej udržet na zemi a neustále se komíhal na všechny strany. Vítr v zástavbě za mými zády působil děsivý hluk a v jednom okamžiku se mi zdálo, že vidím zvedat se střechu jedné z chatek ani ne pět metrů po mé levici. Něco mě zasáhlo do nohy, nahmatal jsem nějaký keřík nebo menší větev a odhodil ji stranou. Takto jsem bojoval s počasím do deseti hodin, kdy jsem se vrátil domů kvůli plné kartě. Přesunul jsem fotky do počítače a chtěl jít znovu ven, protože jsem vlastně nic neměl, ale mezitím začalo silně pršet. Pokračoval jsem tedy do 23:30 ve focení z podkroví, ale opět bez valného úspěchu. Neviděl jsem žádné blesky, jen blýskavici, která v některých případech nabývala zřetelně zelené barvy a protože byla i nízko nad obzorem, přisuzoval jsem tyto záblesky spíše zkratům na elektrickém vedení. Druhý den po příjezdu z práce jsem zjistil, že vítr opravdu serval střešní krytinu jedné z chatek, mezi kterými jsem se v noci pohyboval.

---

Michal Koupý (Blansko)

V Blansku se orkán Kyrill ohlásil mimořádně silným hukotem větru ve 21 hodin (docela mě z toho mrazilo v zádech, byl to dost nepříjemný zvuk) a extrémně vysokou teplotou (od 22 hod. do 23.15 hod. bylo 15 °C). Blížící se bouřky jsem pozoroval na radaru a detekci blesků, ale pro Blansko to nevypadalo moc dobře. Nakonec ale bouřka přesto přišla. Když ve 23.40 hod. začal opět sílit vítr a déšť, bylo jasné, že už se to blíží, tak jsem si nachystal fotoaparát, vypnul jsem počítač a vnitřně jsem se připravoval na to nejhorší. Asi půl hodiny to nebylo nic moc, jenom foukalo a pršelo. První blesk (zdálo se mi, že byl modrý) se objevil západně od Blanska v 0.10 hod. a v 0.17 hod. už se rozzářila obloha přímo nad Blanskem. Tento blesk se mi podařilo natočit (rozsvítil se celkem 3x, pod ním je osvětlená noční krajina západně od Blanska). Asi 9 sekund po blesku následoval hrom, ale zdálo se mi, že má poněkud jiný zvuk, než bývá u letních bouřek, na tom videu je to docela pěkně slyšet. V každém případě je to skutečný přírodní blesk, viděl jsem ho na vlastní oči. Nad Blanskem potom byly ještě další tři blesky, v okolí jich bylo asi 10. Vítr při bouřce už nebyl tak silný, takže jsem měl po většinu bouřky otevřené okno, pouze v jedné chvíli jsem je musel asi na minutu zavřít. Byla to zatím třetí bouřka v Blansku v lednu (předtím byla naposledy bouřka v lednu 28. 1. 1994 v 7 hodin ráno). V noci jsem pak moc nespal a když jsem se v pátek podíval z okna na zahradu, zjistil jsem, že jeden z prázdných barelů na vodu se odkutálel o 15 metrů v protisměru větru (od VSV k ZJZ), zřejmě k tomu došlo kvůli zvíření větru mezi domy, jinak si to neumím vysvětlit.

---

Ondris (Rokytnice nad Jizerou (okr. Semily))

Já jsem byl zrovna v Krkonoších v Rokytnici v horské chatě ve výšce cca. 950 m.n.m.. Jelikož na chatě není televize nebo tak něco, tak jsme kromě jedné SMS od rodiny vůbec nevěděli co má přijít. Jen majitel chaty nám řekl ať ten den raději nevycházíme ven (stejně jen pršelo). Přišlo to kolem 8. hodiny večer. Vítr byl fakt silný. Třáslo to s celou chatou a byl slyšet opravdu nepříjemný zvuk. Ale proti tomu, co bylo asi za 10 min., to nebylo nic. Začal silný liják, který se do pěti minut změnil ve sněhovou bouři a do toho velké množství blesků, které byly snad díky sněhu ještě mnohem jasnější. Spousta lidí se tomu divila, ale já jsem to už jednou v Praze zažil. Pak vypadl proud a nešly ani mobily, žádná síť, takže to bylo celkem nepříjemné.

---

Z předchozích popisů situace je zřejmé, že „Kyrill“ a jeho studená fronta se projevoval nad různými částmi naší země celkem podobně. Několik lidí shodně popisuje nazelenalé blesky, ale jestli byl jejich původ opravdu „bouřkový“, nebo jestli se jednalo o jiskření na drátech vysokého napětí, lze jen těžko zpětně určit. Podle detekce blesků ČHMÚ šly bouřky především severem republiky, ale i tak detektor blesků zaznamenal mnoho izolovaných výbojů různé polarity. Některé z nich byly určitě „bouřkového“ původu (při přechodu fronty) a to především podle výpovědi svědků, ale další záznamy mohly být opravdu zkraty buď na drátech vysokého napětí nebo na transformátorech. Sám jsem několik takových záblesků viděl během svého měření rychlosti větru, ale „bouřkového“ původu být nemohly, protože fronta a tedy cumulonimby byly ještě stovky kilometrů daleko v Německu.

Samotná fronta vykazovala několik zajímavých úkazů. Ještě na německém území to několikrát vypadalo, že se na linii bouřek projevilo na raderech tzv. bow echo – vypouklý tvar přední linie bouřek akcelerovaný silnými nárazy větru (downbursty).

To nám moc na klidu nepřidávalo, neboť případné downbursty by napáchaly ještě větší škody než samotný přímý vítr.

Zde je ještě detekce blesků, zaznamenávající postup bouřek nad Německem. Čas je téměř totožný s radarem výše.

Následující obrázek z detekce blesků ČHMÚ zobrazuje postup fronty s bouřkami nad severní území České republiky ve 21:00 SEČ. I zde jsou patrné elektrické výboje ještě před samotnou frontou, pravděpodobně tedy zkraty na el. vedení.

Ve stejný čas byl „Kyrill“ zaznamenán i družicí MSG...

Zde je animace radaru ČHMÚ ukazující přechod fronty.

Zde již uvádíme autentické záběry přechodu fronty, tak jak postupně přecházela přes Českou republiku.

	Kyrill a studená fronta, Benátky nad Jizerou. 18. 1. 2007. Autor: Miroslav Meglič Formát: WMV Velikost: 5,3 MB
	Kyrill a studená fronta, Krkonoše. 18. 1. 2007. Autor: Lukáš Ronge Formát: WMV Velikost: 1,43 MB
	Kyrill a studená fronta, Krkonoše. 18. 1. 2007. Autor: Lukáš Ronge Formát: WMV Velikost: 679 kB

Audio nahrávka od Michala Koupého s velmi dlouhým hromem. Ke stažení ZDE. (mp3)

A na závěr několik blesků od Alexandra Šuršakova jak je zachytil na videokameru.

   

„Kyrill“ po sobě nechal značné škody. Nejvíce postižená místa byla v horských oblastech, kde došlo k rozsáhlým polomům. Dále během svého „řádění“ působil značné obtíže především v dopravě... jak silniční, tak i letecké. Mnoho silnic bylo zataraseno popadanými stromy a bylo i několik případů, kdy silný náraz větru převrátil nákladní auto. Materiální škody byly tedy velké, ale nejhorší bylo, že si „Kyrill“ vzal i několik lidských životů napříč celou Evropou.

Poslední série fotek zobrazuje následné škody, tak jak je zaznamenali různí lidé.

       

Jisté je, že Evropa dlouho nezažila takovou meteorologickou událost. Naštěstí se o ní díky moderní technice meteorologové dozvěděli se značným předstihem a byli schopni včas varovat obyvatelstvo. To je bohužel asi tak všechno, co se ale dá dělat, protože ochrana před větrem je značně obtížná a často téměř nemožná. Proto musíme doufat, že se takových událostí nebude v budoucnu odehrávat více. Víme sice, že budeme pravděpodobně varováni, ale otázka je, co dál dělat.

Mnoho dalších zajímavých informací se můžete dočíst na níže uvedených odkazech. Zejména dokument ČHMÚ o lednových extrémech obsahuje celkový popis vzniku a průběhu „Kyrilla“, tak jak ho pozorovali meteorologové.

---

Související odkazy:

Cyklona Kyrill v lednu 2007 – PDF dokument od Davida Rývy, Marie Labajové a Tomáše Púčika

Extrémní průběh počasí v lednu 2007 – PDF dokument ČHMÚ popisuje srozumitelně vznik a průbeh cyklony „Kyrill“

Orkán 18. – 19. ledna 2007 nad západní a střední Evropou – krátký článek na webu ČHMÚ

Oddělení radarových měření ČHMÚ – zpracování bleskových dat

Oddělení radarových měření ČHMÚ – radarové snímky ČR

Německá detekce blesků – Německá detekce blesků zasahující až nad Čechy

Německý meteorologický radar – zpracování radarových dat

EUMETSAT – Evropská organizace pro meteorologické družice