AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Dvě derecha 22. - 23. června 2017

23. 6. 2017

Autoři: J. Džugan, L. Opalecký, D. Erban, T. Novotný, M. Janoušek, L. Ronge, L. Tuháček, Z. Černoch, O. Míl, J. Švarc, D. Rýva

J. Džugan, L. Opalecký, D. Erban – Německo (Sasko, Sasko – Anhaltsko), ČR (Ašsko)

Na tento den jsme byli ve velkém očekávání. Podmínky pro vznik silných bouřek měly být za tento rok zatím nejlepší a parametry nasvědčovaly tomu, že nás čeká jeden z vrcholů letošní sezóny. Očekávaly se nejen supercely, ale také hned několik systémů, které mohlo doprovázet derecho. Tedy opět po roční pauze.

Jelikož jsme podle modelů usoudili předem, že v Německu za hranicemi to bude opět lepší a navíc jsme chtěli chytit alespoň část bouří ještě za denního světla, riskli jsme to a domluvili se s Dominikem na setkání v Chebu, odkud jsme se vydali okolo 15. hodiny do Saska. V tuto dobu už postupoval od Severního moře jeden bouřkový systém, v jehož okolí se nahazovaly další nové buňky. Jelikož jsme měli na paměti smolný den 19. 5. 2017, kdy nás při kličkování mezi jednotlivými buňkami zasáhl outflow, který zmařil naše šance cokoliv vidět, rozhodli jsme si tentokrát vybrat jednu ze silných buněk a té se držet. Volba nakonec padla na silnou bouři blížící se k Lipsku západně od původního systému. Pozorovací místo ani nebylo třeba hledat. Na rovinách v této oblasti stačí sjet z dálnice a vybrat si nějaký vjezd na pole. Takhle jsme zastavili nedaleko dálničního sjezdu na Zeitz v Sasku-Anhaltsku.

Přijeli jsme akorát na čas. Z černě na severu se již začínal vykreslovat mohutný arcus, zabírající většinu severního obzoru. Bylo jasné, že bouře přijde rychle a na nějaké pomalé pohodové pozorování nebude čas.

S přibližováním shelf cloudu nabývaly na zřeteli jeho barvy. Byl šedý s tmavou základnou, přičemž srážky a jeho vrchní část byly prosvětleny klasickou tyrkysovou barvou. Pokud jde o blesky, všechno se udávalo skrytě uvnitř systému. Žádné CG. Z tohoto pohledu se to zdálo být bezpečné.

Šelf však postupně ztrácel formu, alespoň z našeho pohledu. A zdání, že nás bouře přímo zasáhne svou nejsilnější částí, také pominulo. Nyní bylo zřetelné, že ta nás obejde kousek severně. Ještě jsme však setrvávali na místě a fotografovali, natáčeli a timelapsovali, alespoň do doby, než nás trefí náraz větru z bouře.

Radarová situace v Sasku-Anhaltsku v 17:40 SELČ

Radarová situace v Sasku-Anhaltsku v 17:40 SELČ. Zdroj dat https://kachelmannwetter.com/de
© https://kachelmannwetter.com/
Velikost: 172.8 kB

Náraz však byl nakonec 17,7 m/s. Nasedli jsme do auta a zkusili bouři ještě předjet směrem na jihovýchod, silná část na severu se ale příliš vzdálila, proto jsme to vzdali a rozhodli se vzhledem k vývoji pozvolna ustupovat k jihu do Čech. Cestou jsme ještě zkřížili cestu další bouřce jdoucí od západu. Zpočátku byla struktura nenápadná, bouře o sobě dala vizuálně vědět větším množstvím CG blesků, čímž se velmi lišila od předchozí bouře od Lipska. Až po přiblížení bouře jsme mohli sledovat strukturu roll cloudu, postupující před bouří. Z důvodu výskytu CG blesků jsme si museli dávat velký pozor, jeden z jich udeřil pouhý kilometr od naší pozice. Umístili jsme ven stativy s fotoaparáty a vylézali jen v nutných případech, například na přechod roll cloudu, jehož přechod doprovodil vítr s maximálním nárazem 17,7 m/s. Bouře samotná ale už slábla a začalo pršet. Opět jsme dali na cestu.

Pokračovali jsme dál směrem na jih. Z deště se nám zatím nedařilo vyjet. V okolí se daly občas zpozorovat blesky, kvůli dešti a jízdě po dálnici se nedalo podniknout naprosto nic. Teprve někde před Hofem jsme clonu deště nechali za sebou a dále po suchém dojeli do Aše. Tam jsme si chtěli odpočinout a doplnit energii, ovšem věci nabraly rychlý spád a bouře se blížily rychleji, než jsme si původně mysleli. Vydali jsme se opět do terénu, tentokráte do Hranic u Aše, kde je směrem do Německa velmi solidní výhled. A jedna z bouří zrovna mířila přímo na nás.

Zajímavá byla její struktura, hlavně wall cloud na jižní straně. Na stránkách „Kachelmann wetter“ byla detekována i rotace. Zpočátku byla slabá, ale později, konkrétně před Rotavou zesílila. Zde bouře také způsobila nejvíce škod, hlavně na stromech. I přesto nebyla klasifikována jako supercela, asi z důvodu, že šla mimo dosah našich dopplerů.

Před bouřkou jsme se schovali na benzínové stanici nedaleko. Její přechod doprovázel silný déšť a vítr. Kroupy se nevyskytly. Maximální náraz větru byl 23m/s, což bylo více, než na bouřích v Německu. Jakmile déšť ustal, vydali jsme se na Ašskou rozhlednu, jelikož jižně od nás od Chebu to bouřkově začalo také dost žít. Zkoušeli jsme štěstí na blesky, jelikož se už stmívalo. CG blesky byly ale vzácné, 95% blesků byly zase mezimračné výboje, většinou skryté uvnitř cumulonimbů. Některé z buněk, které zde vznikly, byly později potvrzeny jako supercely.

Radarová animace v zoomu zobrazující postup bouřek přes Západní Čechy.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 4417.8 kB

Tím ale lov nekončil. Nakonec ještě přišel v noci větší bouřkový systém z Německa, dokonce ve třech vlnách. První se nevyznačovala příliš výraznou strukturou, ovšem byla bleskově ohromně aktivní, skoro jako bouře doprovázející derecho dva roky nazpět. Nebyly tam ale žádné CG blesky. Po krátkém dešti a odeznění první vlny přišla ještě další s nízkým, vlhkem nabobtnalým shelf cloudem. Bleskově byla ale méně aktivní, než první vlna.

A na závěr, když už jsme byli znaveni dnešním dlouhým dnem v Aši, přišla ještě třetí vlna. Ta byla ze všech nejlepší, hlavně do hojnosti CG blesků včetně těch perlových a pěkného bleskového ohňostroje při svém odchodu. Cumulonimby byly přitom hojně osvětlovány mezimračnými blesky a anwil crawlery. Neměli jsme ale síly, ani náladu jet někam na lepší pozorovací místo, proto jsme se pouze kochali z okna, dokud podívaná neskončila.

Radarová animace v zoomu zobrazující postup bouřek přes Západní Čechy.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 4279.9 kB

V dalších dnech jsme se dozvěděli, že rovnou dva bouřkové systémy splnily podmínky pro derecho, opět to tedy byl double, jako před 2 lety.

Video z celého dne:

T. Novotný – Krušné hory; Žatecko; Nové Strašecí

Již v několikadenním předstihu se myšlenky „bouřkařů“ upíraly právě na tento den, protože modelové výstupy naznačovaly významnou bouřkovou situaci, což posléze potvrdil i ESTOFEX. Jelikož to vypadalo dobře pro celé území ČR, zajel jsem po práci na Nechranickou přehradu, kde jsem čekal v klidu u vody. Výrazná supercela postupující přes Německo směrem do ČR, se na poslední chvíli začala stáčet do Polska, takže jsem tomu nevěnoval pozornost. Když už bylo pozdě na výjezd na Liberecko tak se zase stočila do ČR. Normálka :-). Až později navečer se ke Krušným horám přiblížily z Německa další bouře, což znamenalo přesun na pozorovací místo severně od Jirkova. Na čele jedné z nich se nacházel průměrný arcus a po něm následovalo pár blesků. Nic převratného.

Radarový snímek s detekcí blesků CELDN zobrazující celkovou situaci v 19:40 SELČ. Křížek značí Jirkov.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 238.1 kB

Před západem slunce se vytvořila další bouře v okolí Klínovce a postupovala směrem na Žatec. Podařilo se mi jí dostat do cesty, ale její jádro se stáčelo stále více k jihu až mi nakonec přešla přes domov bez mé přítomnosti. Zase klasika :-). Nicméně i tak mi předvedla pár hezkých blesků, z nichž ten nejhezčí a nejbližší proběhl 0,5 vteřiny po vypnutí trigera kvůli následnému přesunu. Normálka :-).

Radarový snímek s detekcí blesků CELDN zobrazující celkovou situaci ve 21:20 SELČ. Křížek značí Žatec.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 246.2 kB

Plný frustrace jsem se vrátil domů a už jen ze setrvačnosti jsem zkusil ještě vyfotit nějaké „chudinky“ na naprosto bezvýznamném bouřkovém jadérku. Tentokrát mě ale na chvíli políbilo štěstí a vyfotil jsem si své nejhezčí fotky blesků, a to přímo kousek od domova po najetých 160 km. Taky normálka :-).

Jeden z blesků zřejmě zasáhl nějaké elektrické zařízení (vedení?), což vyprodukovalo výrazný powerflash. Přesně v ten moment jsem začal exponovat takže jsem částečně oba jevy ještě zachytil.

Radarový snímek s detekcí blesků CELDN v zoomu zobrazující rozložení bouřek kolem Nového Strašecí ve 22:35 SELČ.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 91.1 kB

Vrchol celé bouřkové situace v podobě výrazné MCSky s derechem se odehrál bohužel až v noci, takže nikdo pořádně nemohl zvěčnit ten mohutný shelf cloud. Tuto podívanou jsem odpozoroval od Žatce, ale už se mi nepodařilo nic pěkného vyfotit. Následovaly tři hodiny spánku v autě a šup do práce. Sám ani nevím, zda to hodnotit kladně nebo záporně. Smůla a štěstí se dost střídaly...

M. Janoušek – Slánsko

Tento den jsem trávil na chatě, což znamenalo i absenci jakýchkoliv dat o aktuálním počasí – tedy kromě těch, které šly vyčíst z oblohy. Vlastně ani v tomto jsem si nestál jistě, protože výhled jsem měl spíše jen na jižní a východní polovinu, zatímco tím důležitějším směrem máme les. V první půlce dne se pak jako obvykle nic nedělo, až v pozdějších odpoledních hodinách jsem snad teprve až nad hlavou zpozoroval, že v místní kupovité oblačnosti je obsažena i hmota slabé kovadliny. Následné pozorování z protějšího pole však nepřineslo víc, než pár vzdálených hromů a fotky konvekce, která minula severovýchodně a ani dohlednost nebyla kdovíjaká. Nevadí, stihla se alespoň dlouho odkládaná oprava plotu.

V podvečerních hodinách mi už bylo divné, že se furt nic neděje. Napadaly mě obvyklé otázky typu; Už to všechno přešlo? Nebo je to všechno ještě před námi, nebo ještě vůbec nic nenaskočilo? Současně se v okolí začínaly tvořit jakési kupy, které sice poměrně nadějně rostly do výšky, ale pak vždy jakoby přímo zamrzly ve fázi slabého cumulonimbu, který vyplodil nějaké srážky a dále se jen roztrhával. Pak už se začalo šeřit, a to jsem uslyšel také nějaké vzdálené hromy ze SZ strany, kam ale nevidím. Rozhodl jsem se, že ať už je v okolí na obloze cokoliv, tak právě teď podniknu výjezd, a to autem na jedno blízké osvědčené stanoviště kousek od Neprobylic. Zároveň si tak poprvé vyzkouším novou navigaci.

Po příjezdu se ukázalo, že místo je skutečně stvořené pro tento záměr. Spolu s instalací stativu a foťáku pak konečně získávám přehled o místní bouřkové situaci a zároveň se zbavuji nepříjemného pocitu, že mi něco uniká. Souhrnem lze říci, že bouřky se vyskytují na různých stranách, zejména v západní polovině, ale nikde není nic velkého. Podle dodatečně zhlédnutých radarových dat se skutečně jednalo spíše o nahodilou „drobenku“ většího počtu bouřek bez hlavy a paty. Vzhledem ke stupni šera jsem se již pustil do intervalového focení blesků a některé z nich se na fotkách již objevovaly spolu se zachycenými bouřkami. Postupně se ale zvedl docela silný nárazový severák, který focení dosti komplikoval a vzhledem k tomu, že jsem si vyrazil jen tak v tričku, to nebylo zrovna příjemné. Tou dobou se ve změti mraků začínala vyjímat jistá a docela zajímavá základna na JZ, která se blížila a nápadně připomínala wall-cloud. V souvislosti s jejím srážkovým polem se podařilo zachytit i několik vzdálenějších blesků do země. Zajímavý byl také velmi ostře ohraničený srážkový pruh, který se pod základnou později objevil. Po dodatečné konzultaci s Davidem jsem se dozvěděl, že se skutečně jednalo o supercelu. Jen škoda té větší vzdálenosti. To byl také jediný úlovek tohoto výjezdu. Pak přišel déšť, který fotografování ukončil. Ale super pocit, že jsem se tentokráte mohl schovat v autě.

Radarový snímek zobrazující vysokou odrazivost supercelární bouřky.
© Český hydrometeorologický ústavVelikost: 190.3 kB

A když už jsem v tom autě, co se takhle rovnou nevydat trošku blíže k té zajímavé základně. Přesunul jsem se jihovýchodně s tím, že tomu trochu nadjedu. Brzy ale narážím na problém s neznalostí místní sítě a nakonec jsem zakotvil jen kousek před Slaným. Během té krátké doby je zase vše úplně jinak a teď je v centru pozornosti jistá bouřka na jihu. Během chvíle opět stojím v poli se stativem pořizuji asi 10 snímků bouřky i s nějakými záblesky. Pak se zase spouští déšť, zřejmě coby její okraj. Auto opět posloužilo jako rychlý úkryt, ale co teď dál? S určitým zklamáním se za deště a občasného blýskání vracím na chatu. To je jako všechno? Cestou jsem ještě asi dvakrát zastavil a marně vyhlížel, odkud by se případně chystalo něco pořádného. Když jsem pak dojel na chatu, zabalili jsme věci a na otočku vyjeli do Slaného. To je příležitost konečně zkouknout data, která jako obvykle v takovýchto situacích pouštím s určitou nervozitou.

Radar odhaluje děsivou supercelu, která se odpoledne prohnala Německem a dále pak neorganizovaný systém větších či menších bouřek, který nás právě opustil. V posledních hodinách ale dominuje ještě další systém, který k nám míří od západu. Je už podstatně organizovanější a docela vitální. Postupuje ale velmi rychle, takže koupání trochu odbydu. Kuk na radar a hurá na další pozorování! Beru opět auto a jako nejvhodnější stanoviště v tomto případě volím již dávno známou a v posledních letech často opomíjenou slánskou rekultivovanou skládku odpadu, kterou autem testuji vůbec poprvé. Tráva je čerstvě posekaná, potvrdil se téměř dokonalý výhled na všechny strany, v popředí je celé město, a bouřka teprve daleko. Tak tentokráte jsem připravený! Času bylo tolik, že jsem se začal zajímat o úplně jiný cébák na opačné JV straně. Dle radaru se jednalo o levotočivou izolovanou bouřku. Ta však byla nyní zcela prosta blesků a jediné čím zaujmula, byly zajímavě ohnuté srážkové pruhy těsně nad zemí – zřejmě vlivem větru ze slábnoucího systému od SV. Následně jsem se chvíli zabýval focením jisté oblasti na severu, kde se vzdáleně blýskalo a záblesky občas osvítily hranu patrně mohutného shelf-cloudu, který vypadal, jako by se snad dotýkal samotné země. Bylo to ale velmi daleko, takže fotky se nedají použít.

A nyní se opět věnuji bouřce na příchozí straně. Blesky už jsou jasnější a některé z nich odhalují docela zajímavou základnu. To, co původně vypadalo jako pás „lesokumulů“, se postupně ukazuje jako suverénní shelf-cloud. Plazí se těsně nad zemí, je velmi tenký, ale zato dobře vyvinutý včetně mírně kupovité horní hrany. Také základna bouřky před shelfem je nyní docela rovná a pokrytá jakýmisi castellany, které se z ní místy jakoby chtějí vytrhnout do mraku. Shelf postupně ohraničuje úplně celou bouři a jak některé blesky odhalují, na jeho nejjižnějším okraji se také alespoň zdánlivě plazí po zemi. Po chvíli jeden blesk v severní části doslova proletěl shelfem a zřetelně jej osvítil. Tak tohle není shelf-cloud, to je roll-cloud - chybí kontakt s se základnou mraku. Tím pádem je to bezesporu nejdokonalejší roll-cloud za celou dobu mého pozorování. Díky vysoké frekvenci blesků se odpovídajícím způsobem daří naexponovat jak jižní, tak severní část čela bouře. Pak bohužel opět vše kazí kapky deště a nastává čas úklidu. Ale co, zkusím to i s deštěm. Nakonec pořizuji ještě několik umáčených fotek s čelem bouře nad hlavou. Pak už blesky začaly docela vyhrožovat, včetně jednoho, který uhodil pěkně daleko před srážkové pole a to až na druhou stranu za mě.

Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup bouřkového systému mimo jiné přes Slánsko.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 4371.2 kB

Rychle jsem vše sbalil a za 100 metrů běhu nasedl do auta. Spustil se pro tento rok zatím bezkonkurenční slejvák, dokonce zacinkalo i několik malých krup. Při zpáteční cestě městem mne pak dokonce překvapila velká kaluž přes silnici před kruhovým objezdem. Několik aut se před ní už zastavilo. Narychlo přejíždím přes chodník na další uličku, jak jsem zvyklý jezdit na kole. Překážka překonána! Chvíli ještě pozoruji, jak to jiná auta zkoušejí projíždět – naštěstí úspěšně. Je vidět, že daleko větší problém mají ta auta, která na to „jdou“ s rozjezdem. Kdo jede pomalu, projel lépe.

Po návratu je vzhledem k aktuálnímu „klimatu“ nutné opět se vykoupat a taktéž opětovně prohlížím aktuální radarová data. Neuvěřitelné – zřejmě ještě není konec! Zatímco oblohu ozařovaly poslední vzdalující se záblesky, na příchozí straně se znovu formovala nová jádra. Nejprve to bylo jen pár výraznějších buněk, ty se ale dále rozmnožovaly. Přišel ale čas plánovaného návratu na chatu, takže jsem se musel věnovat řízení. Cestou jsem však neodolal krátké zastávce, protože silné rozvětvené blesky šlehající do země přímo přede mnou prostě nešlo ignorovat. Opět jsem namířil na oblohu a ještě se mi povedlo dva blesky chytit. Udělal jsem ale chybu. Objektiv, který byl ještě mokrý od předchozí bouřky jsem zapomněl otřít. Za druhé jsem si opět nevzal sluneční clonu, takže jsem jej neušetřil ani dalších kapek byť slabého deště. A jak se dodatečně zjistilo, objektiv nebyl ze stejného důvodu zcela suchý ani při focení té dnešní velké bouřky.

Po této zastávce konečně dojíždíme na chatu, ale jen co je vybaleno, hned si beru znova auto a pokouším se ještě chytit příchod druhé bouřky z tohoto nového systému. Je to ale na poslední chvíli a terén zde skoro neznám. Zakotvil jsem proto na poli za obcí Hořešovičky, což je dosti špatné místo, ale teď přijde vhod i takové. Po přebrodění mokrého obilí se opět dostává ke slovu foťák. Bouřka právě míjí severně a já mám jen pár minut na to zachytit její přední stranu. Povedla se mi jen jedna fotka této opět docela velké bouřky, kde jsou vidět jakési zatočené zuby vybíhající po základně ven od srážkového pole. Blesky jsou ale ukryté uvnitř oblaku a většina následující fotek představuje už jen různě nasvícené nízké vlhké kumuly („lesokumuly“), jak se deštěm zvlhčil vzduch. Nakonec nějaká část bouřky zasáhla i místo mého stanoviště několika srážkovými pruhy s velkými kapkami. Pak už se skutečně nic neděje, a tak po 3:00 ukončuji pozorování – jedno z mála, kdy si není na co stěžovat.

Radarová animace v zoomu s detekcí blesků CELDN zobrazující postup další vlny bouřek přes Slánsko.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 3303 kB

L. Ronge – Jičínsko

L. Tuháček – Podbořany, okr. Louny; Rakovník

Modely na čtvrtek 22. června předpovídaly přechod studené fronty přes naše území v odpoledních a nočních hodinách.

Už od dopoledne jsem po očku sledoval bouřky přicházející ze severního Německa. Když se pak začaly vynořovat zprávy o Derechu a tornádu, začal jsem si dělat velké naděje, že by něco slušnějšího mohlo doplazit i k nám. To však odpoledne vyvracely diskuse na Estofexu, které předpokládaly spíše slábnutí systému kvůli nízkým rosným bodům, tedy klasika letošního průběhu bouřkové sezóny. Z časových důvodů jsem se nemohl vydat za jádrem, které bylo kolem 18. hodiny severně od Prahy. Nakonec i přes váhání jsme spolu s Peťou vyrazili naproti přicházejícím bouřkám k Žatci s tím, že si počkám na další vývoj v Krušných horách. U Žatce si pak na chvilku vzal pomyslné „slovo“ trigger ve snaze zachytit něco zajímavého na buňce pohybující se S až SZ od nás. Avšak bez úspěchu.

Kolem osmé našeho času se kolem Karlových Varů snažila proklouznout bouřková buňka, která vypadala z celé té linie nejaktivněji. Přesunuli jsme se proto pár kilometrů směrem k Podbořanům. V dálce byly patrné dvě sníženiny připomínající wall cloud. Svitla ve mně naděje na pěkný úlovek. Službu mi však vypověděly baterky drátové spouště a nové jsem neměl. Takže bez timelapsu, no bezva. Mezi tím však už úřadovala „bleskolapka“ a ukořistila několik vzdálenějších blesků v okolí sníženin.

Radarový snímek s detekcí blesků CELDN zobrazující celkovou situaci ve 20:00 SELČ. Křížek značí Podbořany.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 236.4 kB

Předpokládal jsem, že nás jádro mine. Realita byla však jiná. Začalo se přibližovat přímo na nás a když začaly dopadat první kapky deště, zavelel jsem k ústupu. No jenže kam. Na radaru bylo bílé jádro a tedy možný výskyt krup. Vše se seběhlo tak rychle, že jsem ani neměl vyhlédnutý úkryt a místní okolí jsem neznal. A tak nás bouře dostihla během chvilky, naštěstí bez krup. Počkal jsem tedy, až se to nejhorší přežene a vyrazil k domovu do Rakovníka. Z balkonu jsem se pak ještě pokoušel fotit zadní stranu bouře.

Pobyt doma ale netrval dlouho, blížila se druhá vlna. Bylo chvilku po půl dvanácté a já vyrazil na oblíbené pozorovací místo jižně od Rakovníka. V dálce již bylo možné vidět přibližující se systém, který zprvu produkoval pouze IC blesky. Začal jsem fotit doufajíc, že se něco podaří. Byly to však samé „chudinky“ navíc ve všech směrech, takže jsem pořád měnil záběr. Kolem půl jedné v noci byl již systém o dost blíž a během záblesků bylo možné pozorovat mohutný shelf cloud blížící se ze severu. Sakra! Jít tohle během dne, to by byl masakr. Takhle v noci se to špatně fotí.

Radarový snímek s detekcí blesků CELDN zobrazující celkovou situaci v 0:10 SELČ. Křížek značí Rakovník.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 256 kB

Začalo silněji foukat, zapřel jsem proto stativ o auto a schoval se dovnitř. Netrvalo dlouho a nadával jsem jak špaček, protože prudký poryv větru stativ naklonil a ten se i s foťákem poroučel k zemi - naštěstí do vyšší trávy, která pád zbrzdila. Malá dušička ve mně doufala, že si ještě někdy něco vyfotím. Foťák přežil a já schovaný v autě přečkával silné nárazy větru a prudké srážky. Jednu chvíli jsem si říkal, že takhle to s autem snad nikdy před tím nelomcovalo. Když se vítr uklidnil, vydal jsem se k domovu. Cestou jsem odklízel několik slabších zlomených stromů ze silnice. Jeden byl však příliš velký. Nakonec se mi ho se sevřenými půlkami povedlo objet, i když jsem se bál, aby se auto nesvezlo na bok do škarpy. Pak ještě snaha vyfotit něco na zadní straně bouřky korunovaná horším zaostřením.

Na obzoru mě zaujalo další blikání... že by třetí vlna? Radar potvrdil moje domněnky. Našel jsem proto místo s výhledem na S a SZ a snažil se něco zachytit na cca 40 km vzdálené bouřce. Blýskalo se poměrně hodně, ale ANI JEDEN viditelný výboj. Vše jen IC a nebo CG schované za srážkami. Telefonoval jsem s Jirkou, který byl u větrných elektráren a prý měl lepší výhled. Tak jsem to po půl hodině zabalil. Bylo kolem třetí, když jsem přijel domů, abych pak za dvě hodiny vstával do práce.

Z. Černoch – Větřkovice, okr. Opava

Pln napětí jsem od rána pozoroval co se děje v Německu a provozoval webcam chase. Nervozita s přibližujícími se bouřkami stoupala. Derecho nakonec zásáhlo oblast severozápadně od Brna, kde se velmi rychle rozpadlo. To už byl nad Čechami vytvořen pěkný bouřkový komplex postupující k východu. Samou nervozitou jsem nešel spát a čekal zda onen komplex dorazí. I přesto, že opět s přechodem demarkační linie Čechy-Morava došlo k citelnému zeslabení, tento systém byl stále aktivní. Nakonec jsem vyjel na své oblíbené místo u Kaménky s výhledem na západ. Pozoroval jsem obzor a s napětím sledoval jak blesková aktivita pozvolna slábne až severozápadně ustala úplně. Západně se stále blýskalo, ale vše bylo ukryto v mracích. Už jsem přestával doufat, když náhle bouřka ožila a na základně se objevily anvil crawlery, později doprovázené i CG-. Před samotným příchodem bouřky prudce zesílil vítr odhadem na 20 m/s a spíše o něco více.

Musel jsem držet stativ, ale i tak je jedna jedna fotka lehce rozmazaná.

Jakmile začalo pršet. Okamžitě jsem balil věci. Při nastupování do auta náhle obrovský záblesk a hned hrom. Následně jsem na detekci dohledal, že úder byl cca 300 m od místa, kde jsem parkoval a soukal do auta. Samotný výboj jsem neviděl, byl jsem k němu otočen zády, ale dobře mně nebylo.

Jižně od mé pozice vyrostla bleskově velmi aktivní bouřka, ale díky neustávajícímu dešti jsem se mohl pouze kochat. Srážky ustaly a já ještě nafotil pár blesků.

Těsně před frontou vyrostla nová bouřka, která stihla vyprodukovat několik pěkných blesků, než ji pohltila samotná fronta. Uvažoval jsem, že bych před příchodem fronty vyjel k Potštátu, ale nakonec jsem udělal dobře a zůstal u Kaménky.

Začalo pršet a tak jsem sbalil výbavu do auta a zamířil si to domů. Přitom jsem se ještě kochal krásnými blesky. Únava byla zničující, ale stálo to za to.

Ondřej Míl – Hradec Králové, Tř. E. Beneše

První bouřka toho dne mě vyhnala ven asi v šest večer. Krom „drážďanské supercely“ přecházející přes hranice se totiž nad Krkonoši utvořila skupina buněk organizujících se do linie, která zvolna postupovala k Hradci Králové ze SSZ. Na čele bouřky byl patrný nejdřív docela pěkně strukturovaný, časem postupně se rozpadající shelf cloud. Na obloze se objevila četná mammata, u nichž byl spíše patrný vývoj v pozitivním směru. Po přechodu shelf cloudu ani po celou dobu přítomnosti bouřky nevypadávaly téměř žádné srážky, jen občas spadlo pár velkých kapek, které nestihly ani zanechat stopu na zemi. Bouřka od začátku nebyla moc elektricky aktivní (cca blesk/5 minut) a v tomto duchu pokračovala během celého putování přes místo pozorování. Co se týče druhu blesků, tak výrazně převažovaly CC, k vidění byla spousta anwil cravlerů. Povedly se mi ale vyfotit i některé CG.

Druhá bouřka už byla o něco zajímavější. Před desátou večerní se začaly na radaru objevovat buňky přicházející od západu směrem k Pardubicím a projevila se lokální tendence rozšiřování stávajících jader ve směru HK (takřka z jihu). Tuto tendenci potvrzuje i moje pozorování a série fotek z příchodu bouře. Benešovku jsem opustil a vydal se pěšky několik set metrů jižně, kde je dobrý výhled na JJZ. Tam jsem pořídil výše zmíněnou sérii fotografií blesků a přibližujícího se oblaku, který zdá se reprezentoval část vzestupného proudu, jelikož při jeho přechodu značně zesílil vítr a poté začaly vypadávat četné dešťové srážky. Bouřka byla poměrně elektricky aktivní a stále zesilovala. Vzhledem k tomuto jsem byl donucen se rychle schovat. Využil jsem přístřeší u místní hospody, odkud jsem pořídil krátké video. Když trochu polevil déšť, uklidnila se blesková aktivita a nahodili proud v ulici, vydal jsem se zpátky na byt, odkud jsem pořídil fotky několika dalších blesků. Blesková i zvuková aktivita trvala téměř do půlnoci, byla to krásná podívaná, bylo možné vidět (i slyšet) několik blesků, které udeřily opravdu blízko.

Třetí bouřka mě vzbudila před druhou ranní asi deseti po sobě následujícími blízkými (do 1km) CG údery. Bouřku provázel poměrně intenzívní déšť a silný vítr; dá se říct, že „bublala“ téměř do svítání.

J. Švarc – Vyškov-Zouvalka

Ranní káva spolu se zhlédnutím modelů a předpovědí Estofexu nabudila dojem optimistického dne již od rána. Nicméně po dvou totálně zpackaných dvojkových situacích, ze kterých by člověk na Moravě napočítal blesků jako na prstou ruk, jsme přece jen drželi optimismus na uzdě. Bouřkový systém páchající rozsáhlé škody v Německu postoupil oproti předpokladům až do východních Čech, kde začal postupně slábnout. Zatímco většina systému se začala dusit v ,,moravském písečném klima“, jedna buňka začala nad Žďárskými vrchy vykazovat silnou bleskovou aktivitu. Po následujících 3 snímcích bylo jasné, že se jedná o pravostáčivou buňku, s vysokou radarovou odrazivostí, která byla později potvrzena jako supercelární.

Zcela výjimečně, s předstihem, jsme se s přítelkyní vydali na kopec za Vyškov, odkud je dobrý výhled na západ. Vše probíhalo ideálně do doby, než jsme zjistili, že kukuřičné pole nemá na výšku 20 cm ale metr a půl. Nicméně jsme si proklestili cestu na horizont s dobrým výhledem. Během 15 minut se začalo nad Blanenskem blýskat. Blesková show postupně nabírala na síle a nebe začaly ozařovat výboje všech druhů včetně crawlerů, které se většinou do zorného úhlu nevlezly. Na čele bouřky, postupující ve směru Blansko – Křtiny - Bukovinka, byl velmi dobře patrný wall cloud. Díky vysoké bleskové aktivitě CG výbojů se jej podařilo poměrně dobře nafotit z delší vzdálenosti. Na 3 snímcích je vidět i nálevkovitý tvar pod wall cloudem. Nicméně na bližší specifikaci tromby si ze vzdálenosti asi 10-13 km vážně netroufám. Supercela tak jako obvykle dostala na frak při svém sestupu do vyškovské brány (to máme už vypozorované), a tak i přes stále silnou bleskovou aktivitu došlo k vyvýšení základny bouře. Zmizel jak wall cloud, tak celá struktura bouře.

S prvními údery pod 3 km jsme se uchýlili k úprku do auta, po cestě zpět dolů do města nás zastihl nárazovitý vítr. Celý večer vypadal fantasticky, do doby, než jsme dojeli domů a zjistili, že většina fotek je alespoň minimálně rozmazaných (v tom lepším případě). Některé pěkné fotky byly zcela nepoužitelné. Viník byl jasný - poškozená hlava stativu, které jsem si po minulé situaci z 16. 6. 2017 nevšiml. Proto omluvte ne zrovna dokonalou ostrost fotek, dělal jsem v post-procesingu co šlo, ale dokonalé to není.

D. Rýva

Předpovědní modely už s několikadenním předstihem slibovaly možnost výskytu silného nárazového větru spojeného s bouřkovými systémy večer 22. a v noci na 23. června. Jelikož se předpověď v tomto ohledu velmi dobře naplnila, byla po bouřkách s mnoha nahlášenými škodami větrem podrobněji prostudována data o nárazech větru a škodách větrem hlášených do evropské databáze ESWD. Z výsledku šetření jasně vyplynulo, že Českem prošla hned dvě tzv. derecha.