Autoři: T. Prouza, D. Rýva, L. Opalecký

Popis situace a předpovědí 

  Nestává se příliš často, aby dva silné bouřkové systémy prošly po téměř stejné dráze jen 22 hodin po sobě, a tak se podíváme na tuto situaci trochu blíže.

První noc

  9. července ve večerních hodinách se nacházela Z od Norska tlaková níže se dvěma jádry, z nichž jedno leželo západně od severního Norska a druhé mezi J Norskem a Skotskem. Až nad naše území se pak táhlo zvlněné frontální rozhraní s tím, že v nočních hodinách měla přes naše území postupovat první frontální vlna. Model GFS předpokládal i na noční hodiny stále dostatek lability, kdy hodnoty energie instability CAPE se měly pohybovat v řádu stovek J/kg a lokálně měla MUCAPE dosáhnout až 800 J/g, to vše při mírném střihu větru kolem 10-15 m/s, lokálně pak až nad 15 m/s. V těchto podmínkách model ukazoval typické uspořádání shluku srážek s konvektivními srážkami na pravé přední straně a rozsáhlejší vrstevnatou složkou v týlu systému nad Čechami, zároveň s tímto srážkovým systémem mělo postupovat lokální maximum izentropické potenciální vorticity. Tím model dostatečně jasně naznačoval velmi pravděpodobný vznik MCS nad jihem Čech a její postup dále přibližně k severovýchodu. Systém se začal skutečně tvořit kolem 21-23 hodin UTC a začal působit první škody na jihu Čech, kde se na některých místech vyskytla silná krupobití. Další postup systému směřuje hlavně přes Vysočinu a Z část Moravy, kde se vyskytují nárazy větru přes 20 m/s, ale i přes východní část středních Čech a dále přes Královéhradecko, kde o sobě systém dal též znát silnými nárazy větru - ojediněle přes 20 m/s. Celý systém pak nad ránem opustil naše území, aby probudil do nedělního rána obyvatele polského Poodří.

Radarová animace vývoje MCS od 22:00 SELČ 9.7. do 1:50 SELČ 10.7. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 5 084.1 kB

Radarová animace vývoje MCS od 2:00 SELČ do 6:30 SELČ 10.7. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 5 838.7 kB

Druhá noc

  10. července model GFS výrazně podcenil labilitu nad horskými oblasti středního Slovenska, kde i přes jednotku došlo na výskyt bouřek, které by zasluhovaly stupeň č. 2, a vzniku četných škod. Pro Česko se však to nejvýraznější chystalo opět na pozdní večer a noc.

  Scénář byl podobný jako předešlý večer, kdy modelové předpovědi počítaly s udržením lability do pozdních nočních hodin a opět naznačovaly vytvoření bouřkové MCS, jak výše zmíněným uspořádáním předpovědi pole srážek, tak umístěním výrazného lokálního maxima potenciální vorticity. Systém měl opět postupovat přibližně směrem k severovýchodu. Tentokrát docházelo pro změnu zejména k občasným škodám větrem, především pak opět na jihu Čech.

Radarová animace vývoje MCS od 22:00 SELČ 10.7. do 1:50 SELČ 11.7. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 4 875.0 kB

Radarová animace vývoje MCS od 2:00 SELČ do 5:00 SELČ 11.7. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 4 211.0 kB

L. Opalecký – Plzeňsko

T. Prouza – Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

  Předpověď SkyWarnu pro noc ze soboty na neděli (z 9. na 10. července) se nakonec skoro beze zbytku vyplnila. Zatímco kolegové ze západu a středu Čech měli o zábavu postaráno už před půlnocí, rychlost pohybu již rozvinutého MCS nedávala naději na jeho brzký příchod k nám na severovýchod Čech. Prostým odhadem vycházel jeho příchod na zhruba 3. hodinu ranní (za podmínky, že se nerozpadne) a tak jsem o půl jedné zaplul do postele s vírou, že mě při otevřeném okně případně vzbudí první hrom.

  Nakonec jsem se nějakým způsobem opravdu vzbudil s prvním vzdáleným zahřímáním. Oblačnost kovadliny zasáhla nad Velké Svatoňovice podle radarových snímků už kolem 3:00 SELČ. Čelo bouře před sebou tlačilo teplý vzduch, takže ve 3:35 dosáhla teplota hodnoty +18,7 °C (pěkně je to patrné na záznamu z meteostanice). Již ve 3:25 začalo z kovadliny slabě pršet, ve 3:30 srážky ustaly a na západním obzoru se objevilo větší množství blýskavic. Zároveň se začal zvedat jihozápadní vítr, jenž dosáhl nárazu až 8 m/s. Ve 3:36 následoval první silnější hrom a o zhruba minutu další. Ve 3:40 uhodilo už jen 2700 metrů daleko.

  Ve 3:41 dorazilo čelo první linie (v rámci MCS se totiž na radaru vytvořila jakoby předřazená squall line, následovaná samotným MCS) s nárazy větru kolem 8 m/s. Zároveň začaly vypadávat srážky o intenzitě až 68 mm/h. Ve 3:43:30 došlo k mohutnému (nejspíš CG) výboji ve vzdálenosti 300 metrů. Srážky si stále udržovaly vysokou intenzitu. Ve 3:45:20 následoval nejbližší výboj - záblesk světla ani neuhasl a ozvalo se spíše něco, co připomínalo pod tlakem unikající páru odněkud z ventilu parního kotle - odhadovaná vzdálenost tohoto blesku byla kolem 100 metrů. Ve 3:51 uhodil další, již vzdálenější blesk a srážky začaly slábnout - do 4:00 spadly 3,2 mm deště a teplota klesla na +17,6°C.  Hromy byly dunivé, "zemětřesné". Ve 3:52 byl de facto přechod první linie dokončen, srážky skoro ustaly a vítr zeslábl - na S a SZ byla nyní jasně vidět vysoká elektrická aktivita.

Radarový snímek kombinovaný s daty ze systému detekce blesků, 10.7.2011 3:50 SELČ křížek označuje město Úpice (2 km JZ od Velkých Svatoňovic) © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 277.2 kB

  Ve 3:56 tímto směrem (na SZ) došlo k rozsáhlému multivýboji, ale již dosti daleko. Vítr začal foukat směrem od bouřkové linie od severozápadu. Ve 4:00 už nepršelo vůbec, výboje na S - SZ byly 5 - 10 km vzdálené, vanul však výrazný Z - SZ vítr o rychlosti 5 až 7 m/s, jenž navíc v 4:06 dosáhl maximálního nárazu 10,8 m/s (nejvyšší za celý průběh bouřky). Ve 4:11 se projevil blesk následovaný výrazným křaplavým hromem, začala nastupovat hlavní masa MCS od jihu. Rychlost větru se udržovala kolem 5 m/s. Ve 4:15 začalo opět pršet a srážky padaly nepřetržitě až do 6:40 - za celý MCS tak spadlo 10,6 mm. Ve 4:22 se ještě ozval mohutnější hrom, následovaný ve 4:30 dvěma dalšími. Teplota dosáhla minima +16,4°C v 6:18. Kratší periody elektrické aktivity se ještě vyskytly v 5:15 (severně) a 5:45 (jihozápadně). V 6:45 opustila oblačnost spojená s MCS prostor místa pozorování.

Data z meteostanice Davis VP 2 Velké Svatoňovice Neděle 10. července 2011 2:15 - 8:15 SELČ Velikost: 13.7 kB

  Jednalo se srážkové výrazný MCS, elektricky středně aktivní, s vcelku silnými doprovodnými nárazy větru. Celkově bych bouřku hodnotil jako středně silnou, bohužel díky noční době fotografie ani videodokumentace nejsou k dispozici.

D. Rýva – Kolín

  Kolem druhé hodiny v noci na 10. 7. mě probudil velmi silný nárazový vítr s nárazy odhadem kolem 20 m/s a vzdálené hřmění. I přesto, že nejaktivnější část bouřkového systému šla jihovýchodně od nás, tak i tady předvedl bouřkový systém poměrně pěkné blesky v nemalém množství, takže bylo opravdu co natáčet. Bylo vcelku zajímavé, že takové množství blesků se vyskytovalo i ve spíše vrstevnaté a radarově nevýrazné části bouřkového systému, každopádně to byla opět skvělá možnost na "provětrání" kapesního detektoru blesků Strike Alert.

  Daleko zajímavější byl ale systém, který dorazil pozdě večer 10.7. prakticky při přelomu data na druhý den a který předvedl velmi pěknou bleskovou show. Systém nabyl podobu bouřkové squall line táhnoucí se přes jižní Čechy a zpočátku to vypadalo, že Kolín zasáhne spíše jen slabší, severozápadní okraj.  Před severozápadní částí systému se však rychle začaly vytvářet nové a velmi aktivní buňky a hlavní aktivita systému se přenesla kupodivu do této oblasti. Jak systém postupoval směrem ke Kolínu, tak jeho elektrická aktivita rychle zesilovala a po čase už bylo možné pozorovat na jižním-jihozápadním obzoru velmi pěknou blýskavici.

  Když byl systém již blízko a bylo slyšitelné i hřmění, začaly se navíc nad hlavou míhat jednotlivé velmi větvené blesky, zvané anvil crowlers, které ještě umocňovaly pohled na velmi aktivní bouřku. Blesky navíc nasvětlovaly celkem zajímavou strukturu oblačnosti a pod základnou kumulonimbu se rýsoval v záblescích ostrého světla i velmi pěkný roll cloud (na rozdíl od četnějšího tzv. shelf cloudu není spojen se základnou bouřkového oblaku). Když se začaly blesky ve velkém míhat i přímo nade mnou, stále nepršelo a tak byly blesky viditelné v plné kráse - velké množství jich navíc nebylo uvnitř oblaku, ale směřovaly pod základnu oblaku do vzduchu. Kameru jsem kvůli větší citlivosti nechal stále přepnutou do nočního režimu, kdy snímá nejen ve viditelném ale navíc i blízkém infračerveném světle, což se ukázalo jako vynikající nápad. V této oblasti spektra jak se zdá vyzařují vůdčí výboje víc, než ve viditelném světle a tak kamera nahrávala fantastické větvené tvary proudů elektronů, které připravují cestu následnému hlavnímu výboji blesku a které občas připomínají na záznamu jakési pařáty, nebo drápy. I přes některé velmi blízké údery blesků a velkou četnost blesků jsem dále natáčel z balkonu avšak po jednom velmi blízkém úderu blesku, který udeřil pravděpodobně do jednoho ze tří vysokých paneláků za naším domem, jsem se stáhl do dveří na balkon. Po nějaké chvíli začalo pršet, ale zpočátku byly blesky stále dobře viditelné, bouřka ale postupně odcházela dál k severovýchodu a jak bylo vidět, stále byla velmi „živá“.

  10. 7. jsem se tu tedy dočkal dvou velmi pěkných a velmi aktivních nočních bouřkových systémů, navíc pouhých 22 hodin po sobě. Po zklamání z nudné zimy a slabého jara to bylo spolu s bouřkami 21. a 22. 6. velmi pěkné vynahrazení onoho dlouhého čekání na něco opravdu povedeného.

Související odkazy:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=39&t=926 – Bouřky 9. - 10.7. 2011 na diskuzním fóru A.S.S.

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=39&t=927 – Bouřky 10. - 11.7. 2011 na diskuzním fóru A.S.S.