AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Intenzivní bouřky, supercela a bleskové povodně 28. 5. 2016

28. 5. 2016

Autoři: D. Neumann, L. Opalecký, T. Chlíbec, J. Drahokoupil, D. Müllerová, T. Novotný, L. Ronge, J. Roleček, D. Rýva (radarová data)

D. Neumann, L. Opalecký – Obora u Kaznějova, Plasy, Hadačka; okres Plzeň-Sever

Po předchozích dnech, kdy jsem měl na lovení bouřek spíše smůlu, jsem byl i dnešní den trochu skeptický. Luboš, jenž už měl ze začátku týdne nějakou tu supercelu ulovenou a byl opět plný elánu, tak mne přemlouval na další výjezd. Já, sledujíc radar, a v tento den i poměrně líný jezdit někam daleko, jsem spíše upouštěl od nějaké cesty za bouřkami. Nakonec mě ale Luboš s radarovými snímky společně přemluvili.

Problém byl, že ona konkrétní "bouřka" se už docela blížila, tak naše rozhodnutí padlo na poslední chvíli. Rychle jsem sbalil fotografické nádobíčko a vyrazil pro Luboše. Ten již byl připravený, tak jsme následně vyrazili směrem k severu. V plánu byly Plasy či nějaké místo okolo nich. Při jízdě jsme samozřejmě nezapomněli sledovat radar, takže jsme neustále váhali, kam a kudy přesně pojedeme a kde se "utáboříme". Hned kousek za Plzní, kdy se terén trochu otevřel, začala být vidět struktura oné bouřky. Bylo nám jasné, že se o jen tak obyčejnou bouřku nejedná. Už i podle radarů to vypadalo, že by teoreticky mohlo jít o supercelu. Čím blíže jsme jeli, tím obloha více tmavla. Pak ale začaly opět překážet stromy. To už jsme byli za obcí Třemošná a já jsem si vzpomněl, že jsem před několika lety fotil nedaleko noční oblohu a padající Perseidy (to se sice nesetkalo s velkým úspěchem, ale vzpomněl jsem si, že je odtamtud docela dobrý výhled). Stanovili jsme si tedy náš nový cíl cesty, odkud by mohla být vidět "naše bouřka" a na poslední křižovatce před Kaznějovem jsme odbočili vpravo a mířili si to přímo na hřbitov (na začátku obce Obora, která je kousek nad Kaznějovem, se totiž nachází hřbitov a je odtamtud dobrý výhled).

Kousíček před naším cílem se nám již otevřel obzor přímo s výhledem na onu bouřku. Našli jsme rychlý parking na posekaném trávníku u hřbitova a střemhlav se chystali fotit. Já jsem se dal do časosběrného snímání, Luboš se zaměřoval spíše na detaily. Druhým foťákem jsem pak fotil pár snímků prostřednictvím rybího oka, nicméně jsem hlavně kontroloval, jestli běží snímání na timelapse. Kdyby se to totiž nepovedlo, tak by to některá moje technika nemusela přežít. Naštěstí se chyba žádná nevyskytla.

Původně jsme chtěli bouřku následovat, ale vzhledem k neznalosti místní topografie jsme se raději jen přesunuli za hřbitov, odkud byl trošku lepší výhled na již ocházející supercelu. Po společném rozhodnutí, že je po všem, jsme sbalili techniku a vyrazili alespoň na průzkum, co daná bouřka vyprodukovala. Při průjezdu Kaznějovem jsme si všimli, že obloha opět tmavne, což potvrzoval i radar (jednalo se však o slabší buňku, která nedosahovala takových odrazů, jako ta první a nakonec z toho bylo jen pár blesků a vydatnější déšť). To už jsme se nacházeli v obci Rybnice a pokračovali dál směrem na Plasy. V těchto dvou obcích nebylo po bouřkách ani památky, ale v serpentinách nad městem Plasy už se začaly na zemi povalovat první kroupy. Jeli jsme dále, jejich hustota postupně stoupala, zpočátku byly ale většinou malé. Navíc se začala na některých místech vyskytovat poměrně hustá mlha, někde i s viditelností pouze do několika desítek metrů. Naše cesta dále pokračovala po silnici 27, na ní se místy vytvářely vyjeté koleje v kroupách, které nestihly roztát. Silnice dále pokračuje k obci Hadačka, do které jsme postupně jeli. Už před samotnou obcí se z polí valila voda a tekla směrem dolů do obce. Při pohledu na některé zahrádky či dvorky bylo jasné, kolik vody se muselo valit některými místy ještě před naším příjezdem. Po lehčí obhlídce Hadačky a krátké dokumentaci jsme se vrátili zpět do Plzně, kde nás ještě přivítalo několik blesků a déšť, a náš výjezd jsme ukončili.

Následující radarové snímky rovněž potvrzují přitomnost mezocyklóny a hook-echa.

Snímek korigované radarové odrazivosti ze surových dat na elevaci 0.3deg. z radaru Brdy znázorňující přítomnost hook-echa.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 182.2 kB

Animace snímků korigované radarové odrazivosti ze surových dat na elevaci 0.3deg. z radaru Brdy znázorňující přítomnost hook-echa.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 1944 kB

Snímek radiálních rychlostí ze surových dat na elevaci 0.3deg. z radaru Brdy znázorňující přítomnost mezocyklóny.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 133.6 kB

Animace snímků radiálních rychlostí ze surových dat na elevaci 0.3deg. z radaru Brdy znázorňující přítomnost mezocyklóny.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 1495.2 kB

T. Chlíbec – Chříč, okr. Plzeň-sever

J. Drahokoupil, D. Müllerová – Zbiroh, okr. Rokycany; Podbrdy, okr. Beroun

Namlsáni událostmi ze začátku týdne jsme vzhlíželi k víkendu s nadějí. Modely slibovaly, že se máme na co těšit, ovšem, co mě vůbec netěšilo, byla víkendová služba, která na mě v práci zrovna vyšla. Co se dá dělat, budu muset sebou pohnout a doufat, že ještě něco odpoledne stihnu.

Začalo to v pátek, kdy nám Estofex udělil 50% na bouřky a dokonce první letošní dvojku. Očekávala se možnost supercel i ojedinělých tornád načež jsem vyplašila, koho se dalo, a nejspíš i samotné bouřky, protože radar po celé odpoledne zůstal čistý. Výjimku tvořily Novohradské hory, kde jedna supercela před svým odchodem do Rakouska zasypala svými kroupami obec Malonty a pak se další vytvořila za Brnem. My si vyfotili akorát hezký horseshoe funnel, který nás překvapil na procházce k letišti v Novém Strašecí, kam jsme s Tomášem a Evou Novotnými vyrazili bez foťáků jen s mobilem.

Druhý den nám dal Estofex sice 50% na bouřky, ale jedničku už pouze na jihozápadě, což vzbudilo naši pozornost, protože se poměrně často stává, že pokud nám nedopřeje Estofex, tak nám dopřeje příroda. Z práce jsem se přihnala, když už bouřilo východně od Prahy a pak také na západě. No a teď co si vybrat? Rozhodli jsme se pro západ, kde kdesi nad Plzní visela buňka s bílým jádrem a netvářila se, že by to chtěla zrovna zabalit. Vydali jsme se po dálnici směrem Beroun. Protisměr se díky opravám vozky proměnil v jedno nekonečné parkoviště a nám bylo jasné, že úprk před případnými kroupami tudy zpátky rozhodně nepůjde. Původně zvažované Zdice jsme minuli, neboť buňka se zatím příliš nehýbala a pokračovali jsme dál. V mapě jsem hledala vhodnou pozici kdesi u Rokycan. Brzy jsem ovšem musela od toho upustit, neboť tam již začala naskakovat nová jádra, naše favorizovaná bouřka se dala do pohybu a zároveň se k nám tlačily i buňky z jižní části Brd. Začalo nás to svírat jako do kleští.

Radarová animace postupu supercely. Křížek značí Hořovice.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 5673 kB

Sjeli jsme z dálnice a začali hledat výhled v okolí Zbirohu. Nic ovšem nebylo příliš uspokojivé. Na chvíli jsme zastavili východně od města, kde byl sice výhled na zámek, ale na SZ, odkud již začínalo trochu hřmít a sem tam se objevil i nějaký ten blesk, moc dobře vidět nebylo.

Že my raději nejeli na východ, teď bychom tam na ty bouřky krásně viděli z Mandavy. Nicméně za chvíli se nám ozval David - náš HQ a bylo jasno, že západ byla tentokrát dobrá volba. Pozor, je to další supercela! Opustili jsme naše stanoviště, kde začalo pršet z jakéhosi “předskokana” a přesunuli se přes Zbiroh na jeho jižní část, kde se pro všechny případy nacházela i malá benzínka, která by v případě krup posloužila jako úkryt. Pršet přestalo, tak jsem vyběhla na kopec - na severu tmavo, jen náznak jakési struktury a lehce nazelenalý nádech. Popojeli jsem asi o 1km dál, kde se vedle rybníků výhled na sever malinko otevřel a tam už to začínalo být zajímavé. Pobíhali jsme, fotili jako o život. Honza spustil timelapse.

Obloha hrála barvami a vypadala velice dramaticky. Stále jsem čekala, kdy se přede mnou objeví “talířek” mezocyklony, cosi tam bylo, ale nějak jsem se v tom mraku nemohla zorientovat. Tahle supercela vypadala jako po nájezdu na minu. Objela nás severovýchodně a na zadní straně se celkem rozjela blesková střelnice. Počkej, teď to tu začíná být zajímavé, ale Honza chtěl dál. No dobrá, třeba najdeme lepší výhled a uvidíme ji lépe. Vyjeli jsme podél dálnice směrem na Hořovice, ale brzy jsme se ocitli ve srážkách ze kterých jsme vyjeli až právě u Hořovic. Supercela již ale byla utopená v okolní oblačnosti.

Mezitím jsem se v rychlosti mrkla na internet do mobilu, co kde kdo vyfotil a uviděla jsem fotku jak z amerických plání od Tomáše Chlíbce. Trefil ji moc hezky a bylo z toho krásně poznat o co se jedná. Přesně tak, jak bychom si to představovali. Vyfotili jsme sice krásnou a dramatickou bouřku, ale kdo by z našich fotek řekl, že se jedná o supercelu? Ano, šlo to i lépe, ale nám se to dnes nepodařilo. Původní nadšení vystřídalo zklamání.

Supercela pokračovala dále ku Praze, kde už na ni čekali jako popravčí četa nové buňky vyskakující na severní části brdského hřebenu. Chvíli jsme jeli vedle ní. Mezitím se nám znovu ozval David, pak i na Honzův telefon Tomáš Novotný, a tak jsem měla na každém koleni jeden mobil s hovorem na reproduktor a takhle jsem si ve čtyřech sdělovali co a jak :-). Přejeli jsme Hostomice. Chvíli jsme nad nimi zůstali stát a mlčky hleděli za supercelou sledujíc její poslední okamžiky. Případný timelapse nebo focení blesků opět zhatil déšť.

Poté jsme se vydali k domovu a záhy se ukázalo, že ta bouřka byla nejen neobyčejná, ale že po ní místy zbyl i neobyčejný binec. Mezi Skuhrovem a Podbrdy by se spíše než auto uplatnila loď. Silnice se ocitla pod vodou, z polí se hrnuly potoky a dokonce jsme v jednom místě nalezly na vozovce i poměrně slušné balvany. Bohužel došlo i na vytopení některých domů.

Chvíli jsme ještě zvažovali, zda nezajet na Mandavu, jestli bychom nezahlédli záblesky z výrazné buňky u Pelhřimova, ale všude kolem již bylo hodně nízké oblačnosti a možná už toho bylo pro ten den i dost. Výjezd jsme ukončili.

T. Novotný – Žebrák; Králův Dvůr, okr. Beroun

Po dynamických bouřkových situací z předchozích dní se o víkendu měla nad naším územím nacházet vlhká instabilní vzduchová hmota, avšak bez dalších ingrediencí potřebných pro vznik organizovanějších bouřek. Tomu jsem také uzpůsobil svůj sobotní plán a tedy nejezdit nikam daleko a počkat si až na večer, kdy budou lepší světelné podmínky na focení blesků a oblačnosti. Odpoledne mě ale zaujala jedna bouřka poblíž Kralovic, tak hned volám Honzovi D.a Dáše M., co s tím? Jenže ti už se nacházeli u Zbirohu připraveni na místě. Neváhal jsem a ihned vyrazil na jih, směrem na Berounsko, aby mi po cestě přišla zpráva, že David R. detekoval na radarových měřeních mezocyklónu. Vzhledem k sondážce z Prahy jsem před tím ani neuvažoval, že by se dnes mohla nějaká objevit. Nyní mě to hnalo co nejrychleji k Žebráku, kam jsem se stihnul asi na 3 minuty dostat před bouři a udělat pár fotek.

Na první pohled vypadala spíš jako klasická multicela s pěkně vyvinutým arcusem. Pozorování jsem musel po chvíli ukončit kvůli sílícímu dešti, již před samotnou bouří. Následně jsem se vydal na východ, pokusit se ještě jednou před bouři dostat. Díky tomu, že postupovala relativně pomalu, se mi to povedlo poblíž Králova Dvora u Berouna, kde jsem i našel dobré místo na pozorování. Zde už tato bouře vypadala jako supercela a celkem jistě jsem vizuálně mohl identifikovat mezocyklonu. Timelapse mi rotaci později také potvrdil.

Radarová situace s detekcí blesků CELDN zobrazující SC přicházející k Berounu.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 259.2 kB

Asi po 15 minutách se do výstupného proudu dostaly srážky z nedaleké slabší bouřky a život mezocyklony byl tímto ukončen. Přesto jsem se znovu pokusil dostat před bouři, ale to bych nesměl najet na zacpanou dálnici, kde navíc hrozilo, že přes nás přejde kroupové jádro. Naštěstí prošlo pár kilometrů mimo a po půl hodině se rozjela i kolona. Jižně od Berouna jsem pozoroval už následky bouře v podobě klasických bahnotoků z polí a částečně zaplavené silnice. Na chvíli se do toho sporadicky přidaly ještě kroupy o velikosti do 1 cm.

Tato situace byla velmi překvapivá, ať už kvůli předpovědi ESTOFEXu, tak i kvůli sondážce a modelovým předpovědím. Na závěr musím poděkovat Honzovi s Dášou a Davidovi, bez jejichž informací bych možná za touto bouří ani nevyjel. Musím ještě podotknout, že Berounsko a Hořovicko si mohlo za tento týden připsat již třetí den se supercelou, jak nevídané.

L. Ronge – Jaroměř, Výrava

Tento den se očekávaly místy silné bouřky a tak jsem byl v pohotovosti. Když jsem však viděl, že konvekce začíná spíše na jih od Trutnova, vyrazil jsem směrem k Jaroměři, abych mohl dokumentovat i případnou strukturu bouří. Již u Jaroměře jsem viděl v okolí několik velmi srážkově aktivních jader, které se mě naštěstí výhýbaly, takže jsem mohl zkoušet fotit i nějaké blesky. Bohužel většina blesků byla schována ve srážkách, takže se mi povedl jen jeden mezimračný blesk. Nimcéně mě zaujala velmi intenzivní bouřková buňka jižně od mé pozice za Jaroměří, dle velmi vysoké odrazivosti bylo možné, že zde budou vypadávat i poměrně velké kroupy.

Poté, co jsem ukončil pozorování u Jaroměře, jsem vyrazil na přepokládané místo jádra předchozí buňky v domnění, že narazím na nějaké výraznější kroupy, která by splňovala kritéria pro uložení do ESWD. Kousek za obcí Výrava, kterou jsem potřeboval projet dále jsem ale narazil na velmi rozsáhlé bleskové záplavy - silnic, polí, potoků apod. Kroupy i dle výpovědi místních nebyly, ale vody bylo příliš. Všechny okolní silnice se velice rychle začaly schovávat pod zvedající se hladinou vody. Zkoušel jsem několik různých cest, ale všechny byly zaplaveny, takže nezbývalo nic jiného, než se vrátit do Výravy a zkusit ještě cestu tam. Bohužel i poslední cesta (krom příjezdové) již byla zatopena a Policie ČR obracela veškerý provoz.

Na místě jsem zůstal několik desítek minut a zjišťoval jsem co konkrétního bouře způsobila, než se i do samotné obce Výrava přihnala blesková povodeň. Rychlost vzestupu vodní hladiny v potoce byla naprosto neuvěřitelná. Během půlhodiny se hladina zvedla o metr. Krom samotné dokumentace jsem nakonec byl ještě požádán o pomoc se záchranou majetku u několika budov, které bezprostředně ohrožovala zvedající se voda. Nakonec na místo dorazily hasiči, kteří přijeli z nedaleké evakuace dětského tábora a začaly evakuovat pomocí motorového člunu obyvatele budov, které byly pomalu zaplavovány. Dle místních v obci nic takového za posledních 30 let nezažily.

Radarová sumace srážek s akumulací 6 hodin znázorňující výrazné srážkové úhrny v oblasti.
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 93.7 kB

J. Roleček – Opočno; Holice

Tenhle den byl pro mě z počátku ve znamení špatného výběru bouřkových buněk. Jinak řečeno, každá, kterou jsem si vybral, postupně umřela, aniž by předvedla něco zajímavého. Postupně jsem takto doputoval až do okolí Holic, kde jsem po přechodu jedné takové absolutně nezajímavé buňky zůstal a mohl jsem pozorovat zadní stranu silné multicely s odrazivostí přes 60 dBZ, která se již nějakou dobu udržovala v okolí Opočna. Jelikož se nezdálo, že se jí chce slábnout, vyrazil jsem jí vstříc.

Než jsem ale k Opočnu dorazil, multicela zeslábla a odsunula se dále na SV. Takže jsem na místě mohl pozoroval jen následky jejího působení, což byly hlavně popadané větve a listy, bahnotoky z polí valící se přes silnice, zatopené silnice a také několik vytopených zahrad, sklepů a garáží rodinných domů zejména v obcích Ledce a Očelice. Jelikož místa na zastavení a focení nebylo kvůli všude se valící vodě nazbyt a nechtěl jsem se motat při práci hasičům, otočil jsem a zamířil zpět, tentokrát do okolí Vysokého Mýta, kde mě přivítaly nově vzniklé bouřkové buňky, které se začínaly shlukovat do lehce lineárního clusteru. Jelikož se při jeho zesílení a postupu přes místa se zvýšenou přízemní vlhkostí, tedy místa kde už ten den pršelo, dalo předpokládat vytvoření shelf cloudu, rozhodl jsem se opět vyrazit k Holicím. Postupně se ukázalo, že tahle sázka mi konečně vyšla, a tak jsem se na závěr dne dočkal poměrně pěkně vyvinutého shelf cloudu, navíc v hezkém světle pomalu zapadajícího slunce. Výsledkem byly zatím nejpovedenější fotky této sezony.

Na konec jen pár dat pro zajímavost...

Snímek z družice MSG 14:50 UTC ve viditelném spektru s kombinací tepelného spektra a detekcí blesků.
© Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT
Velikost: 1000.4 kB