AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

'Ledová bouře' na začátku prosince 2014

1. 12. 2014

Autoři: T. Prouza, D. Müllerová, T. Chlíbec, J. Drahokoupil, M. Geryk, L. Větříšek, M. Janoušek, J. Švarc

T. Prouza - Velké Svatoňovice / Pec pod Sněžkou (okr. Trutnov)

Naprostá většina měsíce listopadu se nesla ve znamení opakovaných inverzních situací, které však paradoxně přinášely vysoké denní teplotní průměry do níže položených poloh - díky neustálé "dece" nízké oblačnosti tvořené stratokumulem či stratem. Až v posledním týdnu se začalo zdát, že změna je nablízku. Jenže než došlo k dlouho očekávané změně přízemního proudění z jižního či jihovýchodního na severozápadní oceánské, museli jsme si prvně projít ledovkovým očistcem. Jak k této situaci došlo?

Přízemní synoptická analýza platná pro pondělí 1.12.2014 0:00 UTC
© 2014 Deutscher Wetterdienst
Velikost: 69.1 kB

Zatímco v prostoru Středozemního moře západně od Itálie (a později přímo nad Apeninským poloostrovem) vládla téměř již tradičně tlaková níže "Xandra", nad severovýchodem Evropy se uhnízdila relativně mohutná tlaková výše "Robin". Naše republika se nacházela v "území nikoho" mezi těmito dvěma útvary. Přesto na nás měl každý z nich svůj vliv, který v důsledku vedl k ledovkové kalamitě. Zatímco z prostoru tlakové výše proudil od severovýchodu při povrchu země studený vzduch o podnulové teplotě, ve výšce přitékal naopak od tlakové níže z jihu vzduch teplý. Tak začaly padat srážky v kapalném stavu do prostoru v němž panovaly teploty pod bodem mrazu a začala se vytvářet ledovka. Výraznou teplotní inverzi zachytily sondáže provedené po poledni v pondělí 1. prosince 2014 v Praze - Libuši i v Prostějově.

Aerologická sondáž: Praha - Libuš
1.12.2014 12:00 UTC (13:00 SEČ)
© 2014 Český hydrometeorologický ústav, SkyWarn CzechoSlovakia
Velikost: 31.3 kB

Aerologická sondáž: Prostějov
1.12.2014 12:00 UTC (13:00 SEČ)
© 2014 Český hydrometeorologický ústav, SkyWarn CzechoSlovakia
Velikost: 30.8 kB

Výšková analýza teploty 1.12.2014 12:00 UTC (13:00 SEČ)
Hladina 850 hPa (ca. 1500 m n.m.)
© 2014 Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 113.9 kB

S touto situací bylo počítáno a výstraha ČHMÚ před výskytem námrazových jevů byla vydána s předstihem. Musela však být několikrát aktualizována, a to jak z prostorového hlediska (proti prvotním předpokladům zasáhla ledovka podstatně více na západ) i z hlediska intenzity námrazových jevů.

Námrazové jevy se vyskytovaly již před 1. prosincem - jednalo se však především o námrazu / jinovatku z mrznoucích mlh ve vyšších polohách. Tvorba ledovky začala v pondělí 1.12.2014 v ranních hodinách na jižní a střední Moravě, kam postupovalo srážkové pásmo z Rakouska. Rakousko a Maďarsko byl také státy postiženými výraznou ledovkou. Srážkové pásmo postupovalo následně dále k severu, přičemž srážky přecházely od mrznoucího mrholení k mrznoucími dešti, přičemž srážkové úhrny překročily i 10 mm. Při pohybu srážek v severním směru se však začal projevovat blokující vliv tlakové výše, který způsobil zpomalení a následně zastavení dalšího postupu srážkového pásma. Výskytu ledovky tak v tomto okamžiku unikly pouze severní Čechy.

Radarový snímek kombinovaný se zobrazením zpráv SYNOP
1.12.2014 13:00 UTC
křížek označuje město Brno
© 2014 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 253.4 kB

Již během dopoledne se pásmo mrznoucích srážek začalo přes Českomoravskou vrchovinu šířit dále na západ, přes Prahu až do západních Čech. V tomto prostoru následně stagnovalo, což opět přineslo vyšší srážkové úhrny a tím i silnější vrstvy vzniknuvší ledovky. Na některých místech kraje Vysočina přesáhla vrstva ledovky na větvích stromů i 70 mm. Právě díky relativně teplému povrchu nedocházelo k tak výrazné akumulaci ledu na zemi, ale spíš na vegetaci a především elektrickém vedení - trolejích. Proto došlo na mnoha místech ke kolapsu dopravy závisející na trolejovém vedení - tramvají a trolejbusů v Brně, Olomouci či Praze a především vlakové dopravy na téměř celé Moravě a v Čechách východně od Prahy. Pod vahou usazeného ledu lámající se větve i celé stromy dále blokovaly silniční dopravu a způsobovaly četné výpadky dodávek elektrické energie.

Radarový snímek kombinovaný se zobrazením zpráv SYNOP
1.12.2014 18:00 UTC
křížek označuje město Praha
© 2014 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 258.0 kB

Tvorba ledovky pokračovala i v úterý 2. prosince 2014, ale v mnohem menší míře. Intenzita srážek byla podstatně nižší a navíc od východu začal proudit ve výšce chladnější vzduch, jenž zapřičinil změnu skupenství srážek v pevné - především na mnoha místech Moravy sněžilo.

Osobně se mne výskyt ledovky dotkl spíše nepřímo - ve Velkých Svatoňovicích poprvé slabě mrholilo krátce po pondělním poledni při teplotě okolo -3°C, ale ledovka se nestihla vytvořit. Znovu mrholilo večer při přibližně -2°C, vytvořil se slabý ledový potah, který do rána díky relativně silnému větru vysublimoval. Srážkové pásmo sem nepostoupilo a rozpadlo se jižně od nás. Účinky ledovky na železnici však zkomplikovaly moji úterní cestu do zaměstnání, neboť celé dopoledne nejezdily rychlíky z Prahy a ostatní vlaky měly výrazné zpoždění. S výraznější ledovkou jsem se nakonec setkal až ve službě v Peci pod Sněžkou, a to až ve středu 3. prosince ráno. Dvě hodiny hustého mrholení zvládly vytvořit zhruba milimetrovou ledovou kůru na drátech a zábradlí, pak však teplota zamířila nad nulu a led se záhy rozpustil, aniž by napáchal jakékoliv problémy...

Soupis všech SYNOP stanic, jenž zaznamenaly v průběhu 1.12.2014 námrazové jevy
© 2014 ČHMÚ, SHMÚ, DWD, IMGW
Velikost: 103.3 kB

D. Müllerová - Praha 6 a 8

Po dlouhém období naprosté meteonudy, kdy nás svou přítomností obšťastňovala jen šedá inverzní deka, došlo 1. prosince k její inovaci v podobě vypadávání srážek na podchlazený povrch. Nejprve to odnesla Morava, čemuž předcházely výstrahy ČHMÚ, které se postupem dne rozšířily i pro Čechy. Tam následně dorazily i samotné srážky.

Celý den jsem pokukovala po informacích z Moravy o kolapsu dopravy a narůstající vrstvě ledu, která brzy překonala kritéria pro ledovou bouři – 0,6 cm). Jeden z moravských kolegů se dokonce zmínil o druhé největší ledovce, jakou zažil (ta první musela být zřejmě z roku 2010 na TN Daisy). Teplota v Praze se oproti minulým dnům a týdnům pohybovala něco málo pod nulou, do čehož foukal celkem nepříjemný vítr, který výrazně snižoval pocitovou teplotu. Dávalo tušit, že pokud se srážky, které díky teplému vzduchu ve vyšších vrstvách zůstávaly v kapalném skupenství, rozšíří z Moravy až sem, bude to tu namrzat také. Docela jsem ocenila, že k tomu došlo až pozdě odpoledne, kdy jsem se vracela z práce. Naštěstí to zatím neklouzalo. A jelikož bylo, že by ani psa nevyhnal, zalezla jsem domů a po zbytek dne jsem nevystrčila nos. Chvílemi pršelo opravdu vydatně a najednou jsem uslyšela i drobné cvrnkání na okno – zmrzlý déšť. Kolem 20:00 mi zavolal David, který už asi hodinu seděl na Hlavním nádraží ve vlaku do Kolína a kvůli namrzlým trolejím marně čekal na odjezd. Domluvili jsme se, že pokud se vlak do hodiny nerozjede, přespí u mě v azylu. Při pohledu na radar bylo ovšem patrno, že naděje na zlepšení je mizivá a skutečně po 21:00 azylant dorazil. Z okna jsem na obloze zaregistrovala modravé záblesky powerflashů a brzy došlo k zastavení tramvajové dopravy. Nějaké tramvaje zůstaly uvíznuté i zde na ulici, odkud se je kolem půlnoci za mohutné bleskové show pokusili odtlačit.

Druhý den jsem ráno odcházela do práce s lehkými obavami, jak tam při částečně nefunkční MHD dokloužu. Nejprve jsem opatrně nohou otestovala chodník, ale k mému překvapení neklouzal. Ani silnice nebyly kupodivu kdovíjak namrzlé. Vzhledem k tomu, že náhradní autobusy zatím nejezdily, část cesty do práce jsem od metra došla pěšky a mohla jsem se pokochat ledovým královstvím. Větve i předměty byly obaleny ledovou krustou, a já litovala, že je ještě málo světla na focení. Během dne jsem ovšem v rámci pohybu po Praze 8 pár dokumentačních fotek udělala.

Vrstva ledu zde nebyla silná, odhaduji tak cca kolem 5 mm, ale v některých částech Prahy byla silnější. Odpoledne došlo k částečnému obnovení železniční dopravy a večer se zkušebně rozjely i první tramvaje. K obnově provozu v plném rozsahu došlo až ve středu 3. 12., kdy v důsledku zvýšení teplot došlo k odtávání ledu.

T. Chlíbec - Praha 1

J. Drahokoupil - Brandýsek, okr. Kladno; Letiště Václava Havla Praha

Příchod ledovky jsem nejprve zaznamenal na pražském letišti, když jsem odpoledne odjížděl z práce. Auto již mělo na návětrné straně první vrstvu ledu, a tak chvíli trvalo, než jsem se jí zbavil pro bezpečnou jízdu domů. Cesta naštěstí proběhla dobře a silnice neklouzala, ale to horší mělo teprve přijít. Srážkové pásmo se večer přesunulo dál a mezi 6. a 8. hodinou večerní celkem solidně pršelo. Nebyl to ale běžný déšť, ale chvílemi kombinace deště mrznoucího a zmrzlého. Jak takový jev vypadá, ukazuje následující video...

Druhý den jsem čekal, že se asi ráno nedostanu do práce, ale chodníky i silnice byly u nás bez větších komplikací schůdné či sjízdné, a tak jsem se dostal do práce úplně stejně jako vždycky. Dopoledne jsem pak ve volné chvíli vyběhl ven a kolem domu jsem pořídil pár fotek ledovky usazené na různých objektech. Chvílemi to vypadalo jako ledové království, ale komplikace, které to způsobilo v dopravě po většině republiky, výrazně přebily krásu tohoto meteorologického jevu.

M. Geryk - Přerov, okr. Přerov

Modely slibovaly na pondělí 1. prosince zajímavou situaci s mrznoucím deštěm, ale lišily se jak teplotně, tak co do umístění a intenzity srážek. My, amatéři, jsme tuto situaci komentovali na Facebooku několik dní předem a trošku jsme zazlívali ČHMÚ, že ještě v sobotu dával v předpovědích na pondělí pouze ojedinělou možnost mrznoucích srážek. V neděli ale už byla vydána "žlutá" a v pondělí dopoledne "oranžová" výstraha na ledovku, byť jen na Moravě.

Teplý vzduch ve výšce proudící od jihu, studený při zemi proudící od východu a přibližující se pásmo srážek dávaly v pondělí ráno tušit, že žádná legrace to nebude. U mě v Přerově začalo pršet v dopoledních hodinách při teplotě -2 °C a byť nepršelo nijak silně, tak ledovka byla rázem všude. Po krátké pauze se po poledni spustil docela vydatný mrznoucí déšť, který trval až do nočních hodin. Na stř. Moravě napršelo místy i přes 20 mm srážek při záporných teplotách, navíc tady v Moravské bráně foukal silný nárazový SV vítr (v Přerově max. náraz 14 m/s), který vytvářel souvislou ledovou plochu nejen na zemi, větvích či drátech, ale i na kolmých stěnách na návětrné straně všech budov ve městě. Ve večerních hodinách začalo vlivem ledu a větru docházet k čím dál častějšímu pádu silných větví a stromů, některé bohužel dopadly i na osobní automobily, naštěstí se nikomu nic nestalo, pokud nepočítám úrazy způsobené pádem na zledovatělých chodnících. Pozdě večer na několik hodin vypadl v centru města elektrický proud a tak jsem mohl po tmě pozorovat zelené záblesky přes celou oblohu, zřejmě po pádu větví a stromů na elektrické dráty, anebo od namrzlých trolejí (ale v tu dobu už údajně všechny vlaky stály, tak nevím...). Na dramatičnosti ještě přidaly mluvící sirény, které, mimo jiné, varovaly před parkováním aut pod stromy.

Probuzení do úterního rána vypadalo idylicky, všude bílo (asi 2 cm silnou vrstvu ledu překryly 3 cm sněhu), zimní idylka. Ale jakmile člověk vyšel ven, tak musel vidět neskutečnou spoušť, kterou zanechala ledovka a silný vítr. Některé ulice byly uzavřeny, dokonce i celé parky a hřbitov. Opravdu málokterý strom zůstal se všemi větvemi a troufnu si tvrdit, že ve městě došlo vlivem počasí k největším škodám od povodně v roce 1997. V dalších dnech se už život vracel pomalu do normálu.

Fotit jsem moc nestíhal a tak zde vkládám fotku zcela zamrzlého okna v práci, led na zahradním stole a následek ledové kalamity v jednom z parků. Redaktoři Přerovského deníku nafotili tyto škody: http://prerovsky.denik.cz/galerie/ledova-kalamita-v-prerove.html?mm=5722906.

L. Větříšek - Prostějov, okr. Prostějov

Silná ledovka zasáhla v prvním prosincovém týdnu i Prostějovsko. Hned první náznaky se objevily už v pondělí ráno, kdy byly pod malou vrstvou ledu chodníky. Kolem desáté dopoledne se však silně rozpršelo a teplota byla pod bodem mrazu (-2°C). Déšť byl ovšem tak silný, že větší množství vody odteklo do kanalizace.

Ledovka byla odpoledne již tak silná, že silničáři vyhlásili na Prostějovsku kalamitní stav. Některé silnice byly úplně uzavřeny. Několik desítek lidí také uvízlo na železniční trati z Olomouce do Prostějova a opačně. Vlaky byly buď odkázány na dieselovou lokomotivu, nebo se vracely zpátky do stanice. V noci byly již spoje úplně rušeny. Večer také začalo drobně sněžit.

Velké problémy nastaly v úterý. V některých obcích byla přerušena dodávka proudu, autobusy jezdily se zpožděním a vlaky byly úplně mimo provoz. I nadále pokračoval kalamitní stav a silnice zůstávaly uzavřeny. Silný déšť naštěstí v úterý ustál. I přesto vyhlásil Magistrát města Prostějova omezení vstupu do městských parků a také do zdejšího biokoridoru.

Ve středu byl kalamitní stav odvolán a situace se pozvolna zlepšovala. Stále však byly uzavřeny čtyři silnice v okrese.

Čtvrtek přinesl teploty v maximech kolem 4 °C. Ledovka začala odpadávat ze stromů a střech domů. To se stalo poměrně velkým nebezpečím. Po čtvrtečním odpoledni byly již všechny silnice otevřeny. Odklízeny byly také škody na zeleni. Vlivem silné ledovky spadlo velké množství větví a dokonce i stromů.

Prostějov má za sebou jednu z nejsilnějších ledovek. Během ní bylo uzavřeno pět komunikací, 90 pacientů denně přijala prostějovská nemocnice vlivem ledovky, vlaková doprava byla úplně ochromena a v některých obcích byla také zrušena výuka.

M. Janoušek - Bílichov, okr. Kladno

Po příjezdu na chatu mi zůstalo v paměti především to, že je potřeba všechno stihnout do setmění, protože pak přijde déšť a nic už se neudělá. Také jsem koutkem oka zahlédl výstrahu ČHMÚ na ledovku, která se ale týkala jen východu ČR a navíc byla jen nízkého stupně nebezpečí. Vysoce nadnulové teploty mě nechávaly v této věci celkem chladným. V lese jsem si pak nejprve všiml, jak je někde listí na zemi poněkud zmrzlé, což se trochu dalo zdůvodnit vyšší polohou této lokality. K večeru pak začlo slabě mrholit a i když byla vrstva pár desetin mm, kapičky překvapivě pevně držely na každém povrchu. To bylo však zatím jen nějaké mrholení předcházející frontálním srážkám. Po setmění se pak skutečně rozpršelo. Chvílemi to byl i docela silný déšť, jindy zase bylo slyšet, že padají i nějaké krupičky. Veškeré srážky okamžitě umrzaly na všem na co dopadly, včetně země. Jen při silnějších výkyvech část vody stékala.

Ještě kolem půlnoci jsem šel za světla mobilu okukovat stav porostu, rozsah ledovky však plně vynikl až ráno za světla. Stébla trávy, větvičky křoví, stromů, jehličí – vše bylo najednou „skleněné“. Největší vrstva vznikala na návětrné jihovýchodní straně porostů, kde dosahovala i více než 5 mm. Někde vznikaly i rampoušky, coby malý náznak ledových bouří známých z USA. Zajímavá byla také jablka, ze kterých se musel otloukávat led. Poctivá vrstva ledu byla i na lesní silnici.

Ve Slaném ale podle všeho na zemi led nedržel. I tak to byla to největší ledovka za poslední nejméně 3 roky. Tehdy byla vrstva sice jen 2 mm, ale ve městech souvislý led houževnatě držel i na silnicích a způsobil tak podstatně větší kalamitu.

J. Švarc - Vyškov, okr. Vyškov

Jak již bylo zmíněno výše, díky přízemnímu severovýchodnímu proudění se již od sobotního dne prosadilo mrazivé a větrné počasí s nepříjemným severovýchodním větrem snižující pocitovou teplotu. Od sobotní noci se navíc ve středních polohách přidala tvorba mlh a mrholení, které při záporných teplotách namrzalo a začalo tvořit krustu obalující stromy a veškeré venkovní předměty.

V pondělí během dopoledních hodin přišly avizované srážky. Teploměr ukazující -2°C během příchodu deště dával tušit, že výstrahy vydané ČHMÚ dojdou v platnost. Rozpršelo se opravdu intenzivně již na samém počátku fronty. Voda na podchlazeném zemském povrchu začala okamžitě namrzat a již během 13. hod. se utvořila již více než centimetrová vrstva ledu. S přibývajícím časem a dalšími milimetry vody narůstala i ledová krusta. Stromy se večer začaly pod nánosem několika desítek mm ledu ohýbat a postupně i odlamovat jednotlivé větší větve. Nepříjemný severovýchodní vítr s nárazy kolem 13 m/s pak napomohl devastaci korun stromů. Údržbu silnic komplikoval stále neutuchající intenzivní déšť, který odplavoval posyp ze silnice. Silná vrstva ledu začala působit i problémy v energetice. Během večerních hodin došlo díky k namrznutí el. traťového vedení k omezení vlakové dopravy. V 17. hod. se dostavily i první výpadky elektřiny. Po cestě na noční do Rousínova jsem byl překvapen výpadkem elektřiny ve 3 ze 4 vesnicí, které byly po cestě. A podobných událostí bylo na území okresu daleko více.

Během noci se však situace alespoň částečně uklidnila, jelikož začalo pouze drobně sněžit. Na cestě z noční zpět do Vyškova jsem zaznamenal několik spadených stromů a větví odklizených správou údržby silnic. Po obědě jsem vyrazil na obhlídku na Drahanskou vrchovinu, kde jsem průměrně naměřil mezi 35-45 mm ledu v exponovaných polohách i 65 mm ledu. Ve Vyškově byla situace poněkud mírnější s ,,pouhými“ 30 mm ledu na venkovních předmětech. I tak se jednalo bezpochyby o jednu z největších ledovek na území okresu.