Autoři: M. Janoušek, J. Drahokoupil, D. Müllerová

 

M. Janoušek – Slaný, okr. Kladno

  Vše začlo tím, že se v podvečer na severozápadě od Slaného objevila jen nějaká přeháňka. Mířila přímo k nám, a tak jsem se rozhodl, že se na ní pojedu podívat – zvláště poté, co se při pohledu z okna zdálo, že má docela tmavou základnu. Hned na prvním místě, odkud bylo vidět, jsem položil kolo, a nacvakal sérii překvapivě zajímavých fotek. Téměř jsem byl unesen strukturou, kterou bych do této přeháňky neřekl. V jižní části dominoval tmavý mrak, který nápadně připomínal wall-cloud, nad ním se tyčila víceméně zřetelná věž výstupného proudu. Srážkové pole v tuto chvíli nebylo vidět žádné, elektrická aktivita také žádná. Tak co to tedy je? Zavolal jsem Honzovi, který pozoroval opodál a shodli jsme se, že oblak téměř ukázkově odpovídá LP supercele.

  

  Popojel jsem ještě pár set metrů na místo s lepším výhledem – starý a osvědčený Vojenčák. To se už mrak znatelně přiblížil. Z tohoto pohledu mu dominovala nádherně hladká základna vytvarovaná do tvaru boule vypouklé k zemi. Směrem do středu plynule tmavla a zde z ní vystupovaly malinké roztřepené výběžky, jakoby snad dokonce chtěla pohrozit tornádem... Ani si nevzpomínám, jestli zahřmělo, ale jestli ne, tak je bude jedna z nejkvalitnějších přeháněk, co přes nás kdy přešla.  

  

  Ač to byla skoro urážka, na chvíli jsem se otočil zpátky na jihovýchod, kde se naopak rozpadala slabá, ale přesto krásná kovadlinka jiné přeháňky. Ani ta neunikla mému objektivu. Po chvíli začaly padat kapky deště a bylo na čase vrátit se zpět. Déšť velmi rychle sílil a najednou bylo jasné, že nemá smysl snažit se dojet domů. Schoval jsem se pod hustě olistěnou lípu a kupodivu na mně bezmála ani nekáplo, ač právě zrovna lilo. Když srážky zeslábly, pokračoval jsem v cestě domů.

  

Radarová animace s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující vývoj a postup přeháněk a bouřek toho dne. Křížek značí Slaný, okr. Kladno © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org Velikost: 6808.5 kB

  Asi za hodinu jsem se opět vydal na své ostřílené stanoviště. Jihozápadně v dálce vyrašila nová kovadlina a začala se zbarvovat sluncem do oranžova. Poté vznikla i menší kovadlinka na jihu a vzhledem k pokročilému stavu západu slunce nabrala pro změnu růžový odstín. Je až neuvěřitelné, kolik krásných pohledů může způsobit pár přeháněk, které mají daleko byť do stupně 1.

    

  Třetí výjezd byl možná ten nejúspěšnější, ač se to těžko srovnává, protože už vůbec nešlo o bouřky. Ještě bylo docela světlo, když jsem si při rutinním pohledu z okna všiml zajímavých cirrovitých oblaků rozprostírajících se po velké části severní půlky oblohy. Ihned mne napadla podobnost s nočními svítícími oblaky (NLC). Výjezd to byl napůl preventivní, napůl ostrý a už v průběhu cesty se mi začal tajit dech. Za pár minut na to se můžu konečně rozhlédnout po celé obloze. Jsou to fakt oni! Pokrývaly oblohu od severovýchodu po západ a od horizontu po zenit. Nic takového jsem nikdy předtím neviděl. Přímo nad hlavou se rozprostírala vrstvička s jakými-si mammaty a vlnkami, na západě to byly různé další vlnky a na severozápadě divoká změť řas a nepravidelných pruhů.

    

  Zprvu jsem ani nevěděl, kam namířit foťák. Trochu problém jsem měl i s nastavením správné expozice. Pořád mě to nutilo dávat tam vteřiny, ale tohle by šlo fotit snad i bez stativu. Pak jsem dostal další nápad. Vzhledem k tomu, že jedna oblast byla téměř na jihozápadě, nasadil jsem polarizák. Každý ví, že s cirry dokáže téměř čarovat. Ale není čarování jako čarování. V tomto případě mraky z fotky doslova zmizely! Měl jsem za to, že se budou chovat stejně jako cirry, a ono tohle... No nic, hlavně že to fotilo aspoň bez filtru. 

  

  Jen zakončení bylo trochu pochmurné. Vlastně už od samého začátku se na oblohu vkrádaly různé střední oblaky, které stále více zakrývaly celou tu nádheru, až zbylo jen malé okénko kdesi na severu. V době jejich maximální viditelnosti zůstaly již zcela zakryté.

---

J. Drahokoupil, D. Müllerová – Brandýsek, okr. Kladno; Kněževes, okr. Praha-západ; Mandava - Sulice, okr. Praha-východ

  Navnaděni z předchozího dne jsme byli odpoledne vylákáni na Rovina za zajímavou izolovanou přeháňkou. Neměli jsme od ní žádná extra očekávání. Neblikalo to a na blikání to bylo i nízké, polední sondážka nenabízela žádné úchvatné parametry a Estofex nám věnoval milosrdných 15%. Nicméně takové situace si obvykle koledují o nějaké milé překvapení.

  A tak nám na Rovina doputovalo takové malé UFO, které čím bylo blíž, tím bylo zajímavější. Honza spustil timelapse a já jsem pořizovala jednu fotku za druhou. Točilo se to jako na pouti :-). Přeháňka dostála svém vzhledu LP tedy “low precipitation”. V našem bezprostředním okolí se to odbylo jen pár kapkami.

  

  Zamířili jsme zpět domů, ale pohled na mrak nám nějak nedal, a tak jsme se rozhodli jet chvíli s ním. Za Brandýskem jsme udělali krátký fotostop a pak jsme s mírným náskokem zamířili k letišti, kde jsme si na to chtěli v klidu počkat. “LP” přeháňka ale ztratila dech a už nás nedohnala. Před Kněževsí se v západu Slunce rozpadla. Na jejím torzu jsme zaznamenali útvar připomínající trombu, ale nedalo se to jednoznačně určit a "cancour" se rozpadl stejně rychle jako mateřský oblak.

  

Radarová animace ČHMÚ v zoomu zobrazující postup přeháňky vizuálně vykazující znaků LP SC. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org Velikost: 6103.5 kB

  Naši pozornost ovšem upoutaly nasvícené buňky jižně od nás. Bylo dost pravděpodobné, že budou mít podobný vzhled a jedna dokonce i blikala. Dostat se tak na druhou stranu, kde by byla její struktura lépe patrná. Vzhledem k pokročilé době a umístění bylo jasné, že už se nám to nemůže podařit, přesto jsme se za ní vydali po pražském okruhu. Táhlo nás to jako magnet.

  

  JV od Prahy na našem tradičním místě na Mandavě jsme dohnali její zadní část, která svítila v posledních slunečních paprscích a nám bylo jasné, že dál už to nemá smysl. Zkoušeli jsme tedy posbírat alespoň pár vzdalujících se chudinek, když tu jsem se ohlédla a spatřila poměrně blízko nad hlavou mezi mraky cosi stříbřitého. “Hele, nejsou to náhodou NLC”? Ale to není možné, takhle vysoko nad horizontem? A skutečně to byly ony. Podívali jsme se domů na kamerku, neboť tam bylo zatím oblačnosti méně a už jsme se chytali za hlavu.

  Bouřka byla rázem zapomenuta a raději jsme se přesunuli o pár metrů dál s výhledem nad Prahu, tedy víc na Z-SZ-S. Bohužel od JZ již spěchal věrný NLCéčkový parťák - alťák, jeden-dva cvaky, opona se zavřela a bylo po představení.

  

  

  

  

Radarová animace s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující večerní bouřky pod Prahou. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org Velikost: 3023.5 kB

  Spěšně jsme zamířili k domovu, ale alťák tam směřoval taky a byl rychlejší. Holt smůla. Kdybychom věděli, co bude, nejspíš bychom si výlet na Mandavu rozmysleli.

---

Související odkazy:

http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav

http://www.blitzortung.org – A world-wide, real-time, community based lightning detection and lightning location network with live lightning maps

http://www.bourky.com/ostatni-clanky/nocni-svitici-oblaka/ – Článek od Davida Gorného o tom, co jsou to NLC