Autoři: T. Prouza, J. Drahokoupil, D. Müllerová
 

T. Prouza - Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

  V úterý 6. června 2017 postupovala přes Německo během dne k východu výrazná studená fronta, jenž odpoledne a večer ovlivnila počasí i na našem území. Předpověď ESTOFEXu nasadila na tento den nad střední Evropu rozsáhlý prostor se stupněm 1, přičemž Morava, Slezsko a západní část Slovenska se ocitly dokonce ve stupni 2. Zde se očekávaly nejvhodnější podmínky pro vznik a rozvoj supercelárních bouří, doprovázených silnými krupobitími, přívalovými srážkami a nárazovým větrem. Jak se ukázalo, k výskytu těchto jevů došlo, avšak v poněkud jiných lokalitách.

  Během nočních a časných ranních hodin přešlo od jihozápadu k severovýchodu přes Čechy slabé srážkové pásmo. Jednalo se o zbytky bouřek v Bavorsku, nad naším územím se dále rozpadající, bez elektrické aktivity. Srážkové úhrny v rámci tohoto pásma byly takřka mizivé, přesto však částečně přispěly svou vlhkostí k odpolednímu vývoji. Krátce před poledne vstoupila do JZ Čech další srážková oblačnost z Bavorska, opět spíše stratiformního charakteru. Před touto oblastí postupující přes Čechy dále k severovýchodu vznikla nad SV Čechami linie konvergence. Té se nyní budu věnovat trošku podrobněji, protože jsem její vývoj měl možnost pozorovat docela zblízka.

  Okolo 12:45 SELČ vznikla na linii konvergence jižně od Holic intenzivní bouřková buňka (byla to jedna z prvních bouřek toho dne vůbec). Ve 13:15 došlo v prostoru jižně od Týniště nad Orlicí ke splittingu této bouřkové buňky, přičemž right-mover vykazoval jasné supercelární znaky (slabou mezocyklonu). Left-mover též vykazoval rotaci, avšak mnohem slabší (okolo 10 m/s) a krátkodobého charakteru (tj. nejednalo se o supercelu v pravém slova smyslu). Right-mover postupoval do oblasti Orlických hor, left-mover směrem k nám k Náchodu a dále na Broumovsko. Zprvu nebylo vidět vůbec nic zajímavého, jen pozvolna temněl jihovýchodní obzor. Původně jsem očekával, že nás bouřka daleko mine, ale právě díky stáčení dráhy k severu až severozápadu se stále přibližovala. Na hranici slyšitelnosti se dostala ve 13:40 (v té době byla ještě 20 km daleko). V tom okamžiku nevykazovala žádnou strukturu, jednalo se pouze o tmavý oblak nad jižním obzorem. V té době mě situace vylákala s fotoaparátem ven (vždyť ani "podměrečnou" supercelu jsem v životě nepotkal).

Radarová animace s detekcí blesků zachycující storm splitting a následný pohyb left a right-moveru v prostoru severovýchodních Čech dne 6.6.2017 v čase 12:30 - 14:55 SELČ © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 7403.1 kB

  Nemusel jsem chodit nikam daleko, stačilo vyjít po silnici ze zástavby, kde se otevřel pohled na jih až východ. K největšímu přiblížení došlo díky stáčení bouře okolo 14:20 SELČ, kdy nás bouřka míjela v jihovýchodním směru nad Červeným Kostelcem. Když jsem dorazil mezi pole, nebylo stále vidět absolutně nic zajímavého. Na JV byl velký "tmavý flek", ze kterého relativně často hřmělo, ale nebyly vidět žádné blesky.

  Během chvíle se těsně nad obzorem začalo šířit pásmo světle šedavé barvy, které ukazovalo na výskyt intenzivních srážek. Za pár minut již bylo vidět, jak srážky pohlcují krajinu nad obzoru nad Rtyní v Podkrkonoší. Pak se začalo konečně dít něco zajímavějšího. Z naprosto nevýrazné základny bouřky se náhle rozvinula "šnekovitá struktura" a jakýsi náznak wall cloudu, trvající po dobu přibližně 10 minut. Bohužel nemám vybavení na timelapse, ale na celém útvaru byla patrná velmi pomalá rotace.

  Ve stejnou dobu začal od bouřky foukat docela silný vítr, v nárazech dosahující rychlosti až 10,3 m/s, k němuž se přidaly i proletující kapky deště. Hřmění ale řídlo a blesky se stále žádné neobjevily. Proto jsem začal zvolna ustupovat k domovu, ale o mnoho jsem již nepřišel, protože bouřka velmi záhy strukturu zase ztratila. Srážky nakonec zůstaly neměřitelné a vítra též rychle zeslábl. Takto jsem tedy pozoroval svou první "supercelu", i když to vlastně byl "podmírák"... Ale nějak člověk začít musí.

Radarový snímek s detekcní blesků CELDN ze 6.6.2017 14:20 SELČ Červený křížek odpovídá poloze Velkých Svatoňovic © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 237.8 kB

  Celkové resumé je tedy následující: Jádro této bouřkové buňky minulo stanici ve vzdálenosti cca 7 km (v Červeném Kostelci z něj padaly až 2 cm velké kroupy), přičemž elektrická aktivita víceméně nebyla patrná (blesky jsem vůbec neviděl, pouze slyšel četné hřmění). Srážky vypadly pouze z kovadliny a byly neměřitelné. S průchodem bouře bylo však spojeno zesílení větru, který v nárazu dosáhl rychlosti až 10,3 m/s od JV. Buňka pak postupovala dále k severu a krátce po 14:40 SELČ zanikla. O chvíli později došlo k její regeneraci již nad polským územím a mimo okruh pozorovatelnosti. Změna teploty byla docela výrazná - z +26,6°C ve 14:10 na +20,7°C ve 14:40 (pokles pokračoval i nadále).

Data z meteostanice Velké Svatoňovice 6.6.2017 Velikost: 33.3 kB

  Jak bylo zmíněno výše, jádro bouřkové buňky zasáhlo Červený Kostelec, kde padaly až 2 cm velké kroupy ve větším množství.

  Autorkou snímku zachycující množství krup spadlých v Červeném Kostelci je Tereza Nývltová. Dalším, kdo ohlásil a zachytil výskyt škod po bouřce v tomto městě byl Ondřej Míl, autor níže uvedeného videa:

  Ve zbytku dne ještě následoval průchod vzdálenější multicely ve směru na Z, ze které spadly pouze slabé srážky z kovadliny (0,6 mm) a elektrická aktivita byla vzdálená a slabá. Nakonec vše završil více jak tři hodiny trvající přechod MCS. Z něho spadlo již deště poněkud více, 11,0 mm (pršelo i po ukončení elektrické aktivity). Blesků při něm bylo nejvíce po celý den - ale jak to tak bývá, v rámci MCS je elektrická aktivita kromě čela bouře většinou vcelku sporadická, i když na druhou stranu, vyskytuje se často relativně velký počet CG+ výbojů. I v tomto případě pár "plusáčků" slušně otřáslo zemí...

  Kromě severovýchodu Čech se vyskytly supercelární bouře i na jihu Čech. Tam však odlov členy AMS poněkud nevyšel. Takže pouze přiložím hlášení od Jana Dvořáka z bouřkových reportů, kterému se podařilo zachytit supercelu u Tábora v jejím nejrozvinutějším stádiu. Bouře vyprodukovala až 4 cm velké kroupy.

Mapa detekovaných supercelárních bouří 6.6.2017 © David Rýva, ČHMÚ Velikost: 184.6 kB

J. Drahokoupil, D. Müllerová – Miřetice, okr. Benešov

Text: Dáša

  Jsou dny, kdy se člověk může stavět třeba na hlavu, ale ať dělá, co dělá, prostě se nedaří. Takových dní je v každé sezóně dostatek a ani ta letošní není výjimkou. A takový byl pro nás i 6. červen. Předpověď vypadala slibně spíš východně od Prahy, což je směr, který nemáme vzhledem k dostupnosti a terénu moc rádi, nicméně jsme si řekli, že alespoň k té Vlašimi by se případně dojet dalo. V práci se to kupodivu odbylo celkem rychle, a tak jsem po druhé hodině již uháněla za Honzou k letišti, abychom mohli vyrazit. Bouřky si ovšem řekly, že když já jsem rychlá, tak ony budou ještě rychlejší, začaly naskakovat na jihu poměrně brzy a propagovaly se k SV. Bylo patrno, že západ je skutečně tento den mimo hru. Vyrazili jsme nejprve na Mandavu k Jesenici, což jsme během cesty přehodnotili a pokračovali rovnou na Vlašim, kam směřovala od Tábora poměrně silná buňka, která v nás vyvolala jisté podezření.

Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup bouřek včetně táborské supercely. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 10355.7 kB

  U Benešova jsme raději sjeli z dálnice, neboť jsme se obávali uvíznutí v zúžení, ale příliš jsme si nepomohli, neboť jsme vzápětí chytili “courající se” a možná i trochu bloudící ukrajinský kamion, kterému se také nechtělo popojíždět na dálnici. Minuli jsme místo východně od Benešova, které nám připomnělo zdejší loňský mimořádný úlovek, kterému se již blížilo výročí a pokračovali jsme dál na východ. Stále jsem měla v paměti letiště u Vlašimi s nádherným výhledem do všech stran. Tam by to šlo. Ukrajinský kamion naštěstí odbočil zpět směrem k dálnici a když už jsme se ho tedy zbavili, přišly na řadu uzavírky místních silnic. Jak to, že to v těch mapách nebylo? Objíždíme a z radaru je patrno, že letiště bohužel nestačí. Pokud je onen mrak to, co si myslíme, potřebujeme ještě dál na východ, abychom se dostali do optimální pozice vůči "němu". Objížďka nás zavedla na úzkou cestu, po které se nedalo jet moc rychle a před námi se v dálce objevilo to, co naše podezření potvrdilo. Vypadá to na supercelu. Přes čelní sklo pořizuju jeden zoufalý mobilní cvak:

  Terén východně od Vlašimi se mi vůbec nelíbil, bloudím očima v mapě a snažím se najít nějaký výhled. Už není čas, bouřka se blíží a Honza by rád stihnul i timelapse. Nakonec v zoufalství vjíždíme na polní cestu mířící ke hnojišti u obce Miřetice. Výhled na supercelu není suprový, ale jde to. Honem všechno ven, hlavně timelapse a pojď!... Něco je ale špatně. “Hele, mě se zdá, že to jde do kopru”... “Táborská kráska” přijela v podobě již vetché stařeny, která nám během několika mála minut skonala přímo před očima, čímž zřejmě vdechla život dalším buňkám, které nám naskočily za zády a kvapně směřovaly pryč on nás. 

  Přes vysokou řepku jsem se snažila zachytit alespoň pár blesků, ale neúspěšně. Nevýhled oním směrem nás rozčiloval. Všimli jsme si kopce s vyhlídkou na opačné straně obce a přesunuli jsme se tam. Bouřky se ovšem mezitím rychle vzdálily a nová naskočivší neaktivní buňka nám dala kapkami najevo, že jsem pro dnešek již game over. Nezbylo než kapitulovat a vyrazit k domovu.

http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=51&t=1723 - Bouřky 6.6.2017 na fóru A.S.S.