Autoři: J. Drahokoupil, D. Müllerová, L. Ronge

  Po šesti letech jsme měli opět možnost spatřit na večerní obloze kometu. Tentokrát se jednalo o kometu C/2011 L4 PanSTARRS, objevenou 6. června 2011 teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji, která měla být podobně jasná jako C/2006 P1 McNaught, kterou jsme pozorovali v lednu roku 2007. Oproti McNaught byl ten rozdíl, že kometa PanSTARRS se nejprve představila na obloze jižní polokoule, takže jsme mohli vidět, co nás asi čeká, až se kolem 12. března objeví po západu Slunce i u nás na severní polokouli. Její intenzita měla být dost podobná té, jakou jsme měli možnost spatřit právě u McNaught, tedy na hranici viditelnosti lidským okem.

Jan Drahokoupil – Brandýsek, okr. Kladno

  Vzhledem k nepříznivému počasí jsem měl možnost spatřit kometu až o dva dni později – 14. 3. 2013 po západu Slunce, kdy se po trpělivém pátrání triedrem po obloze objevila nad západním obzorem. Ihned jsem tím směrem zaměřil fotoaparát s objektivem 400mm a jal se fotografovat. Zkoušel jsem různé expozice a poté i kompozice kratším ohniskem s našimi větrnými elektrárnami. Nicméně jasnost komety zatím nebyla nijak oslňující, takže poté přišla na řadu úprava fotek a její zvýraznění pomocí úprav kontrastu a barev.

  Přesto se povedlo připravit alespoň toto krátké timelapse video, které ukazuje pohyb komety na soumrakové obloze...

  Další možnost na pozorování se mi naskytla o dva dny později, takže jsem se opět vydal na tradiční místo na Rovinách nad Brandýskem, které jsem logicky zvolil i při svém prvním pozorování. Bohužel se kometa jevila stále stejně jasná, proto došlo na prakticky stejné fotky jako během prvního pozorování. Tentokrát však byla jasná noční obloha, tak jsem se alespoň pokusil i o další „astro“ fotky Měsíce, Plejád a mlhoviny M42 v Orionu. Ukázalo se však, že dlouhé, ale málo světelné ohnisko a postarší foťák bez úprav vhodných pro astrofotografii na podobné záběry rozhodně nestačí.

D. Müllerová – okolí letiště Ruzyně

  Po zdolání polární záře v Tromso se kometa PanStarrs měla stát dalším světlým bodem (a to doslova), který nám měl mezi výletem do Norska a zahájením bouřkové sezóny zpříjemnit poněkud nudné předjaří. Bohužel její objevení se na severní polokouli nastalo až v den našeho návratu do ČR, a tak jsme si museli na takové lahůdky v podobě kombinace komety s případnou aurorou nechat zajít chuť. Nakonec jsme si na ni museli počkat i doma v rodné zemi, neboť se, mrška, ještě pár dní stydlivě schovávala za nízkou oblačností. A asi se skutečně měla důvod i trochu stydět, neboť poté, co se po protrhání deky objevila, nejednalo se o žádnou dech vyrážející podívanou, ale o náročnou disciplínu ve stylu: kdo najde kometu, má bludišťáka :-).

  Poté, co byl Honza úspěšný 14. 3. na Rovinách, rozhodla jsem se nezůstávat pozadu a na druhý den to zkusit také. Podle Stellária jsem si zjistila polohu komety i přibližný čas výskytu a vydala se kolem 19:00 někam do místa s dobrým výhledem na západ. Takové je tady snad akorát na Ruzyni u letiště. Napadlo mě, že by se mi líbila kompozice komety s řídící věží, a tak jsem nejprve zamířila na střechu OC Šestka, kde jsem ovšem podle polohy Měsíce zjistila, že kometa bude více západněji, než se z tohoto úhlu věž nachází, a tak jsem opustila střechu obchodního centra a vydala se podél plotu u dráhy 30 s přibývající tmou pryč od stále více vadících světel z letištních budov. Akorát jsem udivila areál objíždějící letištní ostrahu, která se musela divit, cože to za divného spottera stepuje u dráhy 30, když se veškerý provoz aktuálně odehrává na odlehlých dráhách 06 a 24, dokonce na mě i zatroubili. Avšak moje snaha byla marná. Podívanou nejspíš zhatila vrstva vysoké oblačnosti, která se nacházela  zrovna nešikovně při západním horizontu. Na pár snímcích, které jsem příhodným směrem pořídila jsem nic nenašla, a tak jsem z frustrace zacílila svým objektivem akorát na Orion ve světelném smogu :-).

  A jelikož jsem svou kometu moc chtěla, zkusila jsem to druhý den znovu. Nejprve jsem váhala, jestli nezůstanu v Divoké Šárce, ale myšlenka na kometu s řídící věží stále žila, takže jsem nakonec zamířila opět na LKPR. Po cestě jsem ještě váhala, zdali nezůstanu u plotu u starého letiště, což jsem asi měla, neboť se později ukázalo, že západ je trochu jinde, než jsem si původně myslela. A tak jsem nakonec skončila v ne zrovna ideální pozici za dráhou 24, kde jsem nakonec přeci jen něco hodně nejasného, nicméně podezřelého uviděla, zamířila tím směrem a bylo to tam. Ač tedy uznávám, že komety se skrz letištní plot běžně neloví a hlídkující policisté se asi také museli docela divit :-).

  Bohužel, následující dny bylo opět oblačno a tak na pokus č. 3 došlo až následující sobotu 23. 3., kdy jsme s Honzou společně velice kvalitně vymrzli nejprve u dráhy 06 při čekání na přílet jakéhosi speciálu (který jsme kvůli dvouhodinovému zpoždění neviděli) a poté i na Rovinách, kde jsem se opět pokusili o další zachycení komety, tentokrát už posunuté více na SZ a nejspíš i již slábnoucí, což se naštěstí po úpravách na fotkách zas až tak moc neprojevilo.

L. Ronge - Trutnov

  Kometu jsem měl v plánu vyfotit hned noc po příjezdu z Norského města Tromso, ale bohužel celistvost oblačnosti nad ČR zhatila mé plány a první pokus o pozorování komety nastal stejně jako u Honzy 14. 3. 2013. Ač bylo celý den sice studené a velmi větrné počasí, oblačnosti přes den mnoho nebylo, vyrazil jsem při západu Slunce na kopec Šibeník, ze kterého je dobrý výhled od východu až jihozápad a chtěl jsem se pokusit o první fotografie. Bohužel se západem Slunce a silným větrem se přihnaly mraky a bylo po pozorování natož focení. Chvíli jsme na místě ještě setrvali, ale mraky byly neprostupné a po hodině mrznutí jsme odešli domů. Druhý den se scénář opakoval, akorát nebyl tak ledový vítr, ale opět se přihnaly silné sněhové přeháňky a tak jsme opět pozorování vzdali a odešli jsme domů.

  Zvrat nastal v sobotu 16. 3. 2013, kdy bylo celý den jasno a dokonce i po západu Slunce nebyl široko daleko žádný mrak nebo přeháňka, která by kazila výhled. Vyrazili jsme s kamarádem tedy po třetí na kopec Šibeník s "plnou polní" a čekali jsme, až se dostatečně setmí, aby se kometa objevila. Bylo 18:50 a kometa pořád nikde, byli jsme trochu nervózní, a tak jsem ji zkoušel hledat pomocí zrcadlovky, až se nakonec podařilo a kometu jsme našli. 

  Viditelnost pouhým okem byla dosti slabá (i díky záři Trutnova) a tak jsem se pokusil se svou zrcadlovkou a objektivem s ohniskem 200mm o pár fotografií, se kterými musím říct, že nejsem uplně spokojen :-).

  Každopádně si mohu udělat čárku, že jsem kometu viděl, ale předchozí kometa McNaught byla lepší. Její viditelnost pouhým okem se nedala s Panstarrs srovnávat. Doufám, že kometa ISON si to na podzim tohoto roku vynahradí :-).

Související odkazy:

http://www.astro.cz/clanek/5671 - Fotogalerie: Jarní vlasatice Pan-STARRS

http://www.youtube.com/watch?v=bHL7H1f5LOs - Video komety PanSTARRS zachycené pomocí družice STEREO-B

http://spaceweather.com/gallery/index.php?title=comet - Galerie fotografií komet na stránkách Spaceweather.com