Autor: T. Prouza

   V následujícím článku neočekávejte exkluzivní fotografie mohutných shelf cloudů a supercel, ani blesků. Vychrlím tu na vás jen suchou teorii, podpořenou několika radarovými snímky, schématy a grafy. Co si zasloužilo takovou pozornost? Poněkud neobvyklý jev, který v noci z 20. na 21. srpna 2012 postihl především severovýchod Čech a v menší míře později i Moravu a Slezsko (přibližně až k Brnu). Bouřka totiž nenabízí jen audiovizuální projevy ve formě oblačnosti, blesků a hromů, ale postihuje řadu měřitelných meteorologických prvků - a to nejen přímo pod sebou či ve svém blízkém okolí, ale jak se přesvědčíme, za vhodných podmínek to dokáže na vzdálenost stovek kilometrů. Budeme se zde bavit o jevu, nad jehož zařazením lze polemizovat, neboť jeho projevy ho neumožňují jen tak snadno zařadit do nějaké "škatulky".

   Co se tedy oné srpnové noci na severovýchodě vlastně přihodilo?

   ESTOFEX předpovídal výskyt bouřek především v Německu a v Polsku - spolu s jejich postupem k severovýchodu v průběhu večera. Vzhledem k zesilujícím projevům vydal dokonce update na stupeň 2 právě pro oblast centrálního a východního Německa a centrálního a severního Polska. Takřka celé Čechy zahrnul do stupně 1, avšak s nižší pravděpodobností vzniku bouřky. Tato verze předpovědi se ukázala jako vcelku reálná.

   První bouřky se začaly vytvářet na saské straně Krušných hor okolo 17:30 SELČ a pohybovaly se k severovýchodu - neměly tedy tendenci překročit hranici. První bouřka na našem území se vyskytla až po 20:45 východně od Děčina, se stejným směrem postupu jako všechny ostatní - tj. k severovýchodu. S vědomím tohoto vývoje jsem s klidným srdcem opustil domov a vydal se za kulturními zážitky. A zatímco Pepík Hnátek vybojoval svůj poslední zápas na plátně náchodského kina, bouřky postupovaly přes trojmezí Německa, Polska a Čech dále na severovýchod. Okolo 22. hodiny, kdy produkce končila, postoupila bouřka od Děčina nad frýdlantský výběžek a spojila se s bouřkami nad Polskem. Tak se zformoval rozsáhlý MCS, pokračující v pohybu nad polské území. Tam nejpíše díky vlivu Jizerských hor a Krkonoš došlo k rychlému a výraznému šíření bouřek směrem k jihu, takže jižní okraj MCS se od severu "opřel" o naše pohraniční hory a navíc se začal pohybovat k východu. V té době jsme již opustili Náchod, nad nímž ještě svítily hvězdy, a vydali se k domovu. Kousek za Kramolnou (což je výšina hned za Náchodem) jsem postřehl první vzdálený záblesk. Z údolí mezi Náchodem a Červeným Kostelcem nebylo vidět nic, ale od Devíti Křížů nad Kostelcem jsme spatřili více než slušnou desítku blýskavic i blesků ve směru na severozápad a sever. Záblesky krásně odkrývaly siluetu Krkonoš - bylo jasné, že bouřka řádí až za horami (protože nemám žádné zařízení, které by mi umožnilo podívat se na radar, neměl jsem ponětí o reálné situaci).

Radarová animace kombinovaná s daty ze systému detekce blesků 20.8.2012 22:30 SELČ - 21.8.2012 1:00 SELČ křížek označuje město Úpice (2 km JZ od Velkých Svatoňovic) © 2012 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 6 131.2 kB

   Po příjezdu domů jsem se podíval na radar a bylo jasno - bouřka projde za horami, aniž by nás zasáhla, maximálně spadne několik kapek z kovadliny. Jenže velmi záhy se ukázalo, že všechno bude úplně jinak. MCS sice zachovával svou předpokládanou dráhu, jenže si nejspíš trošku "odfoukl". Seděl jsem si nahoře v pokoji u počítače, občas se podíval na radar a jinak řešil záležitosti na webu a fóru. Náhle ve 22:50 se ozvalo zezdola brutální prásknutí dveřmi a zvenku zaduněly jablka o plechový kryt popelnice. Vše doplnil hukot větví ve větru. Podíval jsem se na displej meteostanice a tam svítil náraz lehce přes 10 m/s. Co to zatraceně bylo? To ale zdaleka nebylo všechno. Vítr nadále zesiloval - maximální naměřený náraz byl 12,5 m/s ve 23:27, přičemž stanice Kyselka (vzdálená cca 1100 metrů a o 100 metrů výše) naměřila náraz až 21,6 m/s! Vítr s průměrnou rychlostí přes 6 m/s (což je na naše údolní poměry hodně) trval až do 0:45 následujícího dne. Kdyby jenom foukalo - ale ono se začalo navíc prudce oteplovat a zároveň rychle klesala vlhkost vzduchu. Teplota po přechodu rozhraní vystoupila z +18,2°C ve 22:45 až na +24,7°C ve 23:14. Poté začala zvolna klesat, ne však pod hranici 20°C. Vlhkost na tomto rozhraní klesla z 89% na 60% během 20 minut, tlak naopak dočasně vzrostl o cca 2,5 hPa. Druhé, tentokrát již výrazně slabší rozhraní, přešlo krátce po 2:30 - opět doprovázeno zesílením větru a vzrůstem teploty o cca 1,5°C (to jsem však už prospal, na datech meteostanice bylo ale dobře patrné).

Data z meteostanice Davis VP 2 Velké Svatoňovice 20. srpna 2012 20:00 SELČ - 21. srpna 2012 8:00 SELČ Velikost: 15.4 kB

   Ve 23:58 pak došlo překvapivě k elektrickému výboji v týlové části MCS (pravděpodobně CG+ z kovadliny), doprovázené výrazným hromem - tudíž bouřka se nakonec opravdu konala. V 0:03 byl slyšet další hrom a v 0:05 rozzářil oblohu od severu rozsáhlý anvil crawler ve vzdálenosti okolo 7 km. Pak se již elektrická aktivita nevyskytla. Srážky i přes přítomnost bouřkové kovadliny nevypadly vůbec žádné. MCS pak postupoval dále k východu a výše zmiňované projevy postupně slábly - do "normálu" se ale vrátily až kolem 4. hodiny ranní.

   V následujících dnech jsme začali řešit, k jakému jevu to vlastně vůbec došlo. Na výběr byly dvě nejpravděpodobnější možnosti: přechod outflow boundary nebo výskyt tzv. heatburstu. Jenže stejně jako v životě, ani v meteorologii není nic černobílé, ostatně posuďte sami...

   Outflow (boundary) je jev podobný přechodu studené fronty, kdy chladnější vzduch vytékající z bouřky vytváří při svém postupu mezoměřítkové atmosférické rozhraní. Přechod takového rozhraní se obvykle projeví náhlým zesílením větru a následným poklesem teploty (a vzestupem tlaku vzduchu). Přechod ouflow boundary není většinou doprovázen srážkami. Outflow boundary se však může stát spouštěcím mechanismem pro vývoj nových bouřkových buněk daleko od původní oblastí bouřkové aktivity. Dokáže také urazit vzdálenosti v řádech desítek až stovek kilometrů. Kromě dat z pozemních meteostanic lze pozici outflow boundary zjistit v některých případech na radaru, kde se projevuje jako velmi tenká linie slabé odrazivosti. Občas je velmi dobře vidět i na satelitních snímcích, kdy v okolí bouřky (často v jejím týlu) "odfoukne" ostatní oblačnost a vytvoří tak bezoblačnou oblast.

   Heatburst je vázán především na rozpadající se bouřky v nočních hodinách. Mechanismus jeho vzniku není dokonale znám, ale má se za to, že dojde k vypadávání srážek do suchého chladného vzduchu, ve kterém se tyto vypaří (jev zvaný virga). Při tomto procesu naroste hustota vzduchu natolik, že začne klesat a při jeho poklesu dojde k jeho zahřátí stlačováním okolním vzduchem. Následně narazí tento "ohřátý balík" na povrch země - podobně jako to v případě studeného vduchu udělá downburst. Tento kontakt se projeví náhlým výskytem nárazového větru, prudkým vzrůstem teploty a poklesem vlhkosti.

   K řešení problému jsem přizval znalce T. Púčika a D. Rývu. K jakému závěru jsme nakonec došli? Že se i přes jistou podobnost projevů o heatburst nejednalo, ačkoliv pro jeho vznik byly příznivé podmínky - především v Polsku, viz. sondáž z Wroclawi (povšimněte si obrovské výškové teplotní inverze a hodnoty CIN, stejně jako velkého objemu suchého vzduchu). V případě SV Čech a Moravy se velmi pravděpodobně jednalo o přechod klasického outflow boundary, jehož projevy však byly pozměněny reliéfem a místními podmínkami. Před přechodem tohoto rozhraní panovalo na většině zasažených míst jasné počasí a proto docházelo k rychlému radiačnímu prochlazování přízemní vrstvy a vzniku přízemní inverze. Jakýkoliv vítr, který tuto vrstvu narušil, vedl k rychlému zvýšení teploty. To by tedy zčásti vysvětlovalo oteplení, ač by se po přechodu outflow boundary mělo spíše ochladit. Co však s poklesem vlhkosti? I tady se našlo logické vysvětlení. Aktivní části bouřek se držely na severních svazích pohraničních pohořích a ve stejných místech vydatně pršelo. Vítr z bouřek tak musel překonat hřebeny hor, kde se následně uplatnil fénový efekt, který nejen vzduch vysušil, ale možná ještě i trochu ohřál. Výsledek? Přešlo přes nás trošku atypické vzdušné rozhraní generované MCS nad Polskem a pozměněné reliéfem.

Aerologická sondáž - Wroclaw 21. srpna 2012 0:00 UTC (2:00SELČ) © 2012 SkyWarn CzechoSlovakia Velikost: 54.3 kB

   Při podrobném zkoumání radarových snímků jsem objevil stopu typickou pro klasickou outflow boundary, jenž se objevila zhruba v 0:35 SELČ 21. srpna 2012 na úrovní Hlinska a postupovala rychle k jihu, naposledy detekovatelná okolo 2:30 SELČ na úrovni Brna. Od své mateřské bouřky tak urazila více než 150 km.

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=46&t=1157 - diskuze na fóru

http://www.chmi.cz – Český hydrometeorologický ústav