AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Silné bouřky v JZ Čechách 10. 6. 2019

10. 6. 2019

Autoři: J. Drahokoupil, D. Müllerová, T. Novotný, L. Tuháček, J. Džugan, L. Opalecký, D. Erban, M. Janoušek

J. Džugan, L. Opalecký, D. Erban

Během večerních hodin se očekával přechod silného bouřkového systému od jihozápadu s možností výskytu supercel při očekávaných hodnotách CAPE přes 2000J/kg a DLS kolem 20m/s. Jak tak bývá zvykem při těchto silných situacích, byla značně nejistá lokace a čas, kdy se bouřky vyskytnou a tak v úvahu přicházelo postupně Chebsko, Tachovsko, nebo případně Bavorské pohraničí. Během odpoledních a časně večerních hodil se však nedělo nic. Až navečer se utvořil silný systém se supercelami v jižním Bavorsku s postupem do jihozápadní části Čech. Zkušenosti, které jsme znali z minulých let, nám říkaly, že Šumava často dovede celý systém ještě více posílit, proto jsme se rozhodli jet z Plzně směrem k jihu. Dále došlo k rychlému vývoji i nad naším územím, kdy vzniklo na Karlovarsku množství silných bouřek, které zasáhly především Sokolov a prostor Krušných hor. Ty ale byly pro nás mimo dosah, přesto kousek od Plzně vznikla zajímavá bouřková buňka s rotujícím updraftem.

Po jejím zeslábnutí jsme se rozhodli definitivně vypravit za systémem, který byl již bezprostředně za našimi hranicemi a kdy stmívající se oblohu na západě rozsvěcovaly četné blesky. V rámci systému byly přítomny minimálně dvě supercelární bouře, zvláště ta jižní byla dle radarových odrazů velmi silná, proto jsme se rozhodli sjet až skoro k Písku a zastavili jsme u obce Dubí Hora.

Vizuální znaky bouře ukazovaly na její supercelární charakter, kdy byl sklopený rotující vzestupný proud často osvětlován převážně mezimračnými blesky, před celým systémem se začal vyvíjet shelf cloud.

Po přechodu Šumavy však bouře vykazovala vývoj směrem k lineárnímu systému, kdy jednotlivé mezocyklony zřejmě postupně zanikly. Na místo toho se vyvinula v jejich místech bow echa, kde jsme čekali velmi silné nárazy větru.

Proto jsme se rozhodli vydat na nejbližší benzínovou stanici vyčkat přechodu. Ovšem ta část systému, která nás měla přejít, nečekaně zeslábla a přechod tak byl jen velmi mírný. Zbytek času na benzínce jsme pak věnovali focení blesků.

Radarová animace v zoomu zobrazující postup bouřek přes JZ Čechy 10. 6. 2019
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 5078.2 kB

D. Müllerová, J. Drahokoupil, T. Novotný, L. Tuháček – Plzeň; OC Šestka - Praha 6

Jsou situace, které by si člověk za rámeček nedal a rozhodně jsme ani neměli v plánu o nich psát článek. Ale čas otupí staré šrámy a nakonec se i pár fotek z toho vytřískalo.

Začalo to pondělkem 10. 6. Modely dávaly na tyto dny lákavé podmínky v podobě překryvu solidního střihu a nějakého CAPE, což by mohlo přinést supercely, ovšem musí je něco nakopnout, což občas bývá i problém. Jinými slovy buď bude mazec a nebo taky nic.

Estofex nám udělil při západní hranici dvojku a k nám jedničku což později ještě upravoval mezodiskusemi.

A tak když se odpoledne v Bavorsku začalo směrem k české hranici sunout jakési “hovádko”, o kterém nebylo příliš pochyb, co bude zač, nechali jsme se zlákat Lubošem Tuháčkem a Tomem Novotným ke společnému výjezdu, že té mršce vyjedeme přes Plzeň naproti. Měli jsme celkem naspěch, takže jsem se ani nestihli navečeřet. První pomoc hladovým chaserům proto poskytla benzínka v Berouně, kde jsme udělali neplánovanou zastávku, neboť kolem nás nebezpečně naskakovaly kumuly, zatímco cíl naší cesty se pomalu začal slévat do systému. Děláme vůbec dobře? Nezdechne to tam? A tak zatímco jsme pořádali bagety, bezradně jsme civěli do radaru, na družici, na data ze stanic, a snažili se najít něco, podle čeho odhadnout následující vývoj, který se dal vyčíst tak leda z křišťálové koule. Z kumulu u Brandýska se mezitím stal cébák a začal blikat.

Radarový snímek s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující situaci, kdy jsme v Berouně váhali, zda se vrátit nebo pokračovat na Plzeň.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 275 kB

Vzhledem k tomu, že vrátit bychom se již nestihli, soustředili jsme se na podobně vypadající buňku tvořící se u Plzně a doufali, že z té u nás nevznikne supercela. To by bylo dost potupné. Rozhodli jsme se pokračovat v původním plánu s tím, že u Plzně se tedy uvidí. A uviděla se celkem zajímavá buňka s podezřelou LP strukturou a dle radaru dokonce i blikala. A co teď? Jet směr Horažďovice naproti "nabušenému hovádku” z Německa, jehož životnost s přibližující se hranicí ČR byla značně otázná a nechat za sebou možná budoucí kalendářovou supercelu? Lepší vrabec v hrsti než-li holub na střeše - tedy LP na kartě než-li HP-exitus rozpuštěný v čurydece. A tak jsme se rozhodli vrhnout se po této izolované buňce. Ale odkud? Již jsme vjeli do města, a tak jsme zastavili na benzínce, kde byl ovšem dost nevalný výhled. Začali jsem lovit v mapě, kam by se dalo přesunout, zatímco buňka se pomalu ale jistě přesouvala do věčných lovišť.

Radarový snímek s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující konvekci nad Plzní.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 183.6 kB

Na návrat k původnímu plánu bylo již pozdě, byli jsme místně i časově jinde, ale naši pozornost upoutal systém přirůstající na západě a když jsme viděli na FB fotky nádherného shelfu z Karlových Varů, náhradní cíl našeho výjezdu byl jasný. Přesuneme se nad Plzeň směrem ke Karlovarce. Kluci tam měli dokonce vytipované i nějaké výhledy na západ. Bohužel světlo na shelf již ubývalo a plány nám zhatila objížďka v jakési vesnici, která nás místo do plání uvrhla do nehostinné údolní zalesněné cesty směrem na Rakovník. A nakonec už to bylo beztak jedno, neboť Lubošovi se ozvala bageta z Berouna, že by se také chtěla podívat na bouřku, a tak zatímco se s ní vypořádával na další benzínce na kraji Rakovníku, my sledovali jak se na západě rozjíždí blikačka a postupuje k nám - tedy k východu. Německá nejspíš supercela nakonec nejenže nezdechla, ale na hranicích zesílila a dojela (možná už ne úplně v supercelární nicméně stále slušné podobě) až k Písku, kde ji sklidil Dominik Erban a spol. viz výše.

My se rozhodli pro návrat zpět do Prahy na Šestku s tím, že Luboše, kterému stále nebylo moc dobře a na bouřky už neměl ani pomyšlení, vyhodíme doma na Kladně. Celou cestu za námi poměrně intenzivně blikalo a na radaru to vypadalo docela hrozivě, až jsme skoro měli strach, co to bude za masakr. Nicméně před Prahou to klasicky zesláblo a tak jsme si na Šestce, kde jsme celý tento neúspěšný výjezd začali, vyfotili pár blesků a bylo po parádě.

Radarová animace s detekcí blesků Blitzortung.org zobrazující přechod bouřek přes Čechy.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 2548.5 kB

M. Janoušek – Slánsko, okr. Kladno

Radar sice ukazoval dějiště v Rakousku a v západních Čechách, ale najednou něco naskočilo přímo nad Slaným. Sebral jsem kolo a foťák a vyjel pozorovat. Právě vzniklý bouřkový mrak nás přešel s krátkým deštíkem a oproti hlavnímu systému mířil kamsi na severozápad. Upoutala hlavně jeho rovná základna s nevýrazným srážkovým polem. Po chvíli nové srážkové pruhy pod základnou připomínaly trombu. V tom mi volá vyděšený Honza, jestli prý u nás fotím tu „skvělou“ bouřku, že oni vyjeli asi na špatnou stranu. Ujišťuji ho, že kromě pár blesků rozhodně o nic nepřišli...

Radarový snímek ČHMÚ zobrazující izolovanou bouřku u Slaného.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 271.6 kB

Po návratu zpět a nějaké chvíli k tomu jsem shlédnul znovu radar a rozhodl se, že musím opět do terénu. Dokonce jsem si vzal i auto a odjel pozorovat na pláně za Neprobylice. Radar hrozil opravdu skvělou bouřkovou příležitostí. Jednak to byl systém na západě, který sice vykluzoval k severu, ale svou faktickou pozici držel díky nově přirůstajícím buňkám na jižním konci linie. Dalším želízkem v ohni byl pak systém ještě silnějších bouřek v JZ Čechách. Jeho přechod přes naší pozici totiž také vyloučen nebyl.

Pak jsem zaparkoval a podíval se na oblohu. Na západní straně se nizounko nad zemí nasouval přísně vyhlížející shelf-cloud, který ale spíše odcházel na sever. Nad ním se nakrátko vynořila slabá kovadlina, která se však poté rozpadla a slila s altostraty. Dál se nic moc nedělo, snad až na první záblesky, které začínaly být stále více zřetelné. Po nějaké době se skutečně začal blížit „hlavní“ systém od jihu, který se navíc spojil s dalšími buňkami více západněji. Tím směrem se začalo četně blýskat a díky tomu byly místy vidět prozářené kupy a na samotném horizontu snad i shelf-cloud.

Nakonec se ale zas taková sláva nekonala. Oblast před čelem ovládla méně fotogenická oblačnost a shelf-cloud vůbec neodpovídal silné bouřce. Vlastně co silné – proti stavu, ve kterém byla asi před hodinou, už dosti zeslábla a na Slaný už mířila „jen“ červená. Aspoň že přišel poctivý slejvák a několik silných blesků a hromů (...a já se měl kde schovat).