AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Supercela na Lounsku 7. 8. 2019

7. 8. 2019

Autoři: T. Novotný, L. Tuháček, J. Kouřil

T. Novotný – Zeměchy, okr. Louny

Z celé bouřkové „sezóny“ to pro mě byla jediná zajímavá situace, která mě ale docela překvapila. Už od rána jsem se rozhodoval, jestli se nejet podívat na Moravu, kam dal ESTOFEX dvojku. Když mě ale odpoledne při cestě z Tušimic u Kadaně zastihla zajímavá bouřka, tak mi bylo jasné, že zůstanu v našich končinách. Bouřka měla poměrně silné jádro a nadále sílila, navíc na severním Žatecku se na její základně začal vytvářet wall cloud a různé dramatické cáry nízké oblačnosti. Až u Zeměch na Lounsku se mi podařilo dostat alespoň na její úroveň a mohl jsem si dovolit na chvíli zastavit a konečně udělat nějaké fotky. V této fázi už jsem měl velké podezření, že se jedná o supercelu, což se později potvrdilo. Bohužel těch cca 10 minut pozorování mi znemožnilo bouřku znovu dohnat. To mě trochu mrzelo, když jsem viděl fotky z míst o pár desítek kilometrů vzdálených.

Radarový snímek ČHMÚ v zoomu zobrazující bouři toho času na Lounsku.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 233.6 kB

L. Tuháček – Radešín, okr. Litoměřice

Byla středa, 7.srpna 2019. Estofex vydal výstrahu se stupněm č. 1 pro celou ČR a Morava si měla užívat dokonce stupně č. 2. Přes naše území se chystala přefrčet zvlněná studená fronta.

Nicméně už během noci přes střední a zvláště severní Čechy přešla pěkná linie, kterou jsem krásně prospal jako miminko. Díky přechodu nočních bouřek se mohlo během dne stát cokoliv.

Každopádně foto výbavu jsem si do práce vzal s sebou... Co kdyby náhodou...

A náhodou to v poobědních hodinách začalo ožívat v okolí Krušných hor a na Žatecku. Kruci, proč už tak brzy? V práci běžně končím ve tři, ale už minimálně hodinu před tím sleduji jen radar. Představuji si, co za potvoru se to chystá prosvištět severně ode mě. Časově to bylo hodně na hraně. Nevydržel jsem to a z práce utekl o chvilku dřív. Zamířil jsem k Lounům, že se tomu drobečkovi podívám na zoubek. Mezitím cestou mi píše Tomáš Novotný, že asi kouká na supercelu. V ten moment ve mně hrklo. Jel jsem tomu naproti, bohužel do neprobádaných míst. Čas najednou zrychlil. Byl jsem nervózní, když se mi nedařilo najít místo se slušným výhledem. Pak ale zavolal můj „anděl strážný“ Jirka Kratochvíl. Tuhle oblast dost dobře zná a přesně věděl, kam mě poslat (jakože slušně). Kousek za Zlonicemi u Radešína mají pěkný výhled severním směrem. Ale i hodně všudypřítomných drátů elektrického vedení. Musel jsem tedy zaběhnout trochu víc do pole, abych je dostal ze záběru. Bylo znát, že tady půl dne před tím sprchlo. Na tom poli z toho člověk nemá zrovna dvakrát radost.

V dáli byla patrná tmavá sníženina. Že by vážně supercela? Nastavuji druhý foťák na časosběr. Už jsem ale hodně z úhlu a potvůrka mi začíná ukazovat záda. Pár cvaků na foťák a začíná mi být jasné, že víc už nepředvede. Nemám odvahu se pouštět do pronásledování a tak začínám balit. S Jirkou ještě přemýšlíme, zda nevyrazit k Pardubicím a nezkusit ulovit něco na nově vznikajících jádrech na Táborsku. Tahle myšlenka nakonec taky padne, a tak s bahenní zátěží na botách vyrážím zpět k mému samohybu. No a klíče od něj nikde. Nechávám část techniky u auta a vyrážím po svých stopách zpátky do bahnopole. Nic, klíče zmizely. Ještě jednou prohlížím kapsy. No super, to se fakt daří! Pak ještě jedna myšlenka – co když jsem je náhodou hodil do batohu někam jinam. Chvíli hledám a nakonec i nacházím. To se mi ulevilo.

Díky těm klíčům si tento den pamatuji do dnes, jako by to bylo před týdnem.

J. Kouřil – Horní Krupá, okr. Česká Lípa; Paceřice, okr. Liberec

Dne 7. srpna bylo zhruba 15:00, když mi zazvonil telefon a na druhém konci byl můj kolega Otto Zachař, který mě doslova vytáhl z gauče se slovy „Jede ti tam supercela, sedej do auta! Jeď!“ Po zhlédnutí radaru jsem během pár vteřin sbalil fidlátka a upaloval směr Mnichovo Hradiště. Dále jsem pokračoval směr Horní Krupá, kde jsem zastavil na nějakém poli a naskytl se mi pohled, který mi okamžitě zvedl adrenalin. Koukám na supercelu s obrovským wall cloudem, která byla někde u Kuřivod.

Posléze jsem s ní jel směr Liberec. Zastavil jsem v Paceřicích, kde jsem ji pozoroval, jak putuje na Maloskalsko. Tady mé pozorování končilo. V těchto místech ale tato supercela vypadala opravdu děsivě. Začalo obrovské nasávání vlhkosti a na její základně vznikalo nesčetné množství útvarů připomínajících malé tromby. Jednu chvíli se mi zdálo, že vidím tornádo nad lesy právě někde u Malé skály. Byla to potenciálně tornádická supercela, ne taková ta pěkná uhlazená, ale ta, co dělá doslova bordel. Nicméně na ní žádné potvrzené tornádo nebylo.

Radarová animace ČHMÚ zobrazující postup sledované bouře. Křížek značí obec Horní Bukovina.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 6951.5 kB

Po příjezdu domů jsem zjistil, že jsem ještě doma stihl zapnout v okně kameru ;).