Autor: Mirek Sedlmajer

Ve čtvrtek 23. 8. nám předpověď Estofexu dávala „jedničku“ pro Čechy a „dvojku“ pro Moravu a Slezsko. Dopoledne jsem však nebyl v očekávání zajímavějších jevů a tak jsem se vydal na malý výlet do západní části Českého Středohoří – konkrétně byly mojím cílem kopce Raná a Milá u  Loun. Už cestou z Loun na Ranou před jedenáctou dopolední jsem zpozoroval nenápadně vykukující pravděpodobný cumulonimbus, který se nacházel zhruba severozápadně ode mě (jeho vzdálenost jsem odhadoval na 30–40 km. Oblohu pokrývala nižší a bližší oblačnost tvořená směsicí menších cumulů a altocumulů, které mi znemožňovaly pořádně pozorovat kýžený oblak.

O něco později už jsem vesele fotil nádherný rozhled z Rané, okolo které poletovala hejna malých mušek i jiného hmyzu a bláznivé osoby snášející se z vrcholku hory na padácích. V tom mi zvoní telefon a na druhém konci se ozývá Lukáš Ronge, že na radaru pozoruje pravděpodobnou supercelární bouři vyskytující se tou dobou západně od našich hranic – v  Bavorsku. Při té příležitosti mi to nedalo, abych se nezeptal i na „můj“ cumulonimbus, ze kterého jsem sice neviděl téměř nic, ale doufal jsem v alespoň trošku zajímavý vývoj. Ten se tou dobou nacházel opravdu přes 20 km severozápadně od Mostu, radarová odrazivost dávala hodnoty kolem 40 dBz. Rozloučili jsme se s tím, že kdyby něco, tak se opět zkontaktujeme.

Asi patnáct minut jsem se ještě snažil sledovat vývoj cumulonimbu z  vrcholu Rané, ale oblak mi čím dál tím více mizel za jinou oblačností. Inu vydal jsem se z kopce dolů a nabral směr na Milou, kupovitý kopec sopečného původu asi tři kilometry severně od Rané. Byl jsem sotva v  polovině cesty, když mi opět volal Lukáš, že to, co jsem ještě před chvílí pozoroval, vypadá na supercelu, která si to stáčí podél hranic do Německa. Zanedlouho se mi tento oblačný obr objevil na obzoru. Ale aby to nebylo příliš jednoduché, jak rychle se objevoval, tak zase mizel pod příkrovem bližších a o hodně méně zajímavých vrstev oblaků. Dynamický a překotný vývoj oblaku nejlépe zachytím sekvenčním snímáním! Nemaje s  sebou stativ, našel jsem u silničky vhodný patník a začal snímat – po deseti vteřinách. Avšak ani ne za deset minut mi rychle postupující oblak už utíkal jednak ze záběru, tak i za stále přítomnou altocumulovou a altostratovou oblačnost.

Postup supercely. 23. 8. 2007; 12:58–13:06 Autor: M. Sedlmajer Místo pořízení: Hrádek, okr. Louny Interval: 10 s  Formát: MPG Velikost: 1,3 MB

Došel jsem až téměř k rozcestí pod Milou, když se oblačná opona opět otevřela a já měl možnost opět sledovat divoce se vyvíjející střední až zadní část bouře, rostoucí a zase se rozpadající kupovité věže a roztahující se kovadlinu. Bouře si to podle radarových informací šinula stále podél česko-saských hranic zhruba severovýchodním směrem, vyznačujíc se stálou odrazivostí a slušnou rychlostí postupu. Avšak místní silnička lemovaná hustým stromořadím a neprostupnými keři nedávala moc šancí k solidnímu pozorování. Měl jsem dvě možnosti – vylézt na poměrně vysokou Milou a doufat ve výhled někde cestou na vrchol nebo přeběhnout na bližší a nižší Písečný vrch – bývalý a tudíž notně zarostlý pískový lom. Volba byla jasná – na Písečném vrchu jsem byl během pár minut, nalezení vhodného místa sice zabralo jednou tolik času, ale během slabé čtvrthodinky už jsem snímal první ze dvou sekvencí na tomto místě (ta druhá lépe vystihuje dynamický vývoj bouře). Bez stativu jsem musel usadit fotoaparát na batoh a použít samozřejmě dálkovou spoušť, abych nepohyboval s obrazem. Snímat ve třicetistupňové výhni půl hodiny co deset vteřin se mi sice moc nezamlouvalo, ale podívaná to byla krásná, byť vzdálená (stále cca 30–40 km) a s omezeným výhledem. Navíc mě těšilo, že „moje“ bouře je v tu chvíli jediná pořádná konvektivní činnost v celé České republice.

		Vývoj supercely. 23. 8. 2007; 13:50–13:59 Autor: M. Sedlmajer Místo pořízení: Milá, okr. Most (Písečný vrch) Interval: 10 s  Formát: MPG Velikost: 1,4 MB
		Dynamický vývoj supercely. 23. 8. 2007; 14:01–14:21 Autor: M. Sedlmajer Místo pořízení: Milá, okr. Most (Písečný vrch) Interval: 10 s  Formát: MPG Velikost: 2,7 MB

Nutno ještě poznamenat, že tato supercela nedosáhla žádných výrazných výšek, ale její další parametry to vynahradily – vznikla někdy nad polednem na Mostecku a se stálou odrazivostí kopírovala naši severozápadní hranici až do cca 16:15 SELČ, pak zanikla nad Polskem. Co jsem mohl za omezenou dobu pozorovat, její vývoj byl velmi dynamický a postup poměrně rychlý. Více než slova však prozradí radarová animace a výše připojená sekvenční videa...

... neméně zajímavý je i pohled na náš obláček pomocí družice v pásmu REF ([RGB 05-06, 04-09, 03-01] – produkt, jehož cílem je zvýraznění těch vrcholů Cb, v nichž jsou ve větším množství přítomny drobné částice ledu [zobrazeno sytějšími odstíny žluté]. Jejich přítomnost může indikovat intenzivnější updrafty v konvektivním oblaku, tedy potenciální nebezpečnost bouře. V červené složce je rozdíl kanálů WV 6.2 a WV 7.3, čímž je v červené složce potlačeno vše kromě nejvyšší oblačnosti. V  zelené složce je rozdíl kanálů IR 3.9 a IR 10.8 nastavený tak, aby byly zvýrazněny oblasti s vyšší intenzitou odražené složky záření v IR 3.9. V  modré složce je rozdíl IR 1.6 a VIS 0.6 kanálů, opět s cílem zvýraznit ty vrcholy Cb, které mají vyšší odrazivost v kanálu IR 1.6.). Nabízí se srovnání s Hail probability ve stejných časových okamžicích – konkrétně dvě výrazné situace ve 14:00 SELČ a 15:15 SELČ. Níže najdete jak snímek z družice, tak výstup Hail probability. Pro úplnost ještě „fyzický“ pohled, jak bouře vypadala pohledem z České republiky. Dlužno ještě dodat, že v Německu byly zaznamenány až 5cm kroupy (viz odkaz níže).

Poté, co mi supercela definitivně utekla, už mě čekala pouze cesta do Bečova na vlak, zpestřená pozorováním 22° hala. I takhle může vypadat neplánovaný „výjezd“, byť za použití vlaku a vlastních nohou:-)

Související odkazy: