Autoři: D. Rýva, T. Csörgei, T. Stanislavský, J. Drahokoupil, V. Večeřa, L. Ronge, M. Meglič

Popis meteorologické situace - David Rýva:

Přes střední Evropu postupovala od JZ výrazná výšková brázda spojená s mělkou přízemní cyklonou, jež se vytvořila na vlnícím se velmi ostrém frontálním rozhraní. Teplotní kontrast v rámci této fronty dosahoval podle analýz hladiny 850hPa na některých místech až ke 20°C, což je na poměry střední Evropy poměrně nezvyklé. Zato postup fronty byl velmi pomalý a v severním závětří Alp na ní vznikaly jednotlivé frontální vlny. Před frontou, zejména pak v oblasti „teplých sektorů“ oněch vln, docházelo od J k přílivu velmi teplého a vlhkého, labilního vzduchu nad oblasti Moravy a Slovenska. Energie lability, CAPE, se měla podle předpovědí dostat na hodnoty kolem 1500J/kg. V rámci těchto vln docházelo v prostředí s výrazným střihem větru i ke stáčení směru větru s  výškou, a tak k vytvoření podmínek vhodných pro tvorbu supercel. Hodnoty helicity byly na místní poměry nezvykle vysoké v řádu stovek J/kg, přičemž její značná část byla soustředěna právě ve spodních 1000m. I další parametry nasvědčovali možnému hromadnému výskytu tornád, zejména severně od Ostravy na Polském území. Hlavním rizikem bouří na našem území byla možnost mimořádně silných krupobití a downburstů, očekávat se daly i přívalové lijáky.

První bouře v rámci frontálního rozhraní začaly vznikat již v  nočních hodinách v oblasti vysočiny. Od počátku některé buňky jevily znaky velmi dobré organizace bouře, pravděpodobně šlo o supercely a MCLS(multicely s lineárním vývojem). V časných ranních hodinách pak nastal prudký rozvoj konvekce prakticky v celé severní polovině Moravy. Přičemž zde některé bouře jevili již velmi výrazné supercelární znaky jako stáčení vpravo, výrazné trvání v podobě jedné velmi intenzivní buňky s trvale vysokým vertikálním profilem a stabilními hodnotami VIL. Rovněž byla pozorována výrazná rotace základny jedné z těchto buněk. Bouře však ještě během ranních hodin velmi rychle postoupily dále nad Polsko a příchod další frontální vlny na sebe nechal čekat až do odpoledních hodin. Teploty před frontou se na mnohých místech na Moravě a Slovensku šplhaly nad 30°C zatímco v Čechách, za frontou, panovalo nevábné počasí s trvalými vrstevnatými srážkami a teplotami o dobrých 15-20°C nižšími.

Příchod odpolední frontální vlny byl zpočátku slabší s velkou mírou vrstevnatých srážek. Až v oblasti střední Moravy a západu Slovenska začal vývoj výrazné squall line v rámci studené fronty této vlny, přičemž poblíž vrcholu této vlny, nad Jeseníky nastal vývoj výrazných izolovaných buněk opět s velmi pravděpodobnou supercelulární povahou, jež postupovali opět jako první vlna supercen do Polska. Squall line nad Moravou a Slovenskem dále mohutněla zejména ve své jižní okrajové části. Tato výrazná bouřková buňka, stejně jako další, jež se vytvořila v  oblasti Martinu, jevili rovnež známky možné supercelární povahy. Supercelou, a to klasickou, byla i radarově poměrně málo výrazná buňka, která vznikla na postupujícím frontálním rozhraní západně od Břeclavi. Na podrobnější určení toho, která přesně buňka ještě byla supercelou, a která „pouze“ MCLS, bohužel nemáme potřebná data a takový rozbor by zřejmě ani neměl valný význam.

Třetí vlna přišla v pozdních večerních hodinách, zasáhla zejména JV a V kraj Moravy a Z Slovenska. Byla uzavřena výraznou bouřkovou buňkou, pravděpodobně HP supercelou, na kterou stejně jako na před ní postupující buňky, navazovala mohutná vrstevnatá složka srážek nad rozsáhlou částí ČR. Tato vlna není ale patrná na přízemních mapách se zákresy jednotlivých stanic, jelikož při zemi se již nacházel outflow z  předešlých bouřek. Na horním okraji této rozlévající se bubliny chladnějšího vzduchu se vytvořila výrazná inverzní oblačnost v podobě Sc, jež spolu s chladným větrem od Z až SZ vytvářely klamavý dojem, že je po všem. Příchozí bouře byly opět velmi silné a je velmi pravděpodobné, že některé z těchto buněk byly opět supercelami. Zejména pak poslední již zmíněná bouře v závěru této vlny, jež zasáhla 5cm kroupami okolí Trnavy a v Polsku, kus severně od hranic s Českem, průměr krup dosáhl dokonce až k 8cm. Za touto buňkou se při postupu přes Slovensko směrem k severu začala tvořit ještě další bouře, ta zpočátku nejevila žádné supercelární znaky ale při přechodu oblastí Trenčína se situace výrazně změnila. Na SV okraj Moravy již bouře dorazila s  naprosto učebnicovými znaky mohutné HP supercely, pozorovatelnými dokonce i na veřejně dostupných datech kompozitní odrazivosti. Během jejího postupu nad Polsko se však nad J Moravu začala nasouvat čtvrtá a poslední frontální vln.

Její první bouřkou byla buňka, jež postupovala od Bratislavy k SSZ přes Přerov dále nad Jeseníky a nakonec až do Polska. Tato buňka je rovněž dalším velmi nadějným kandidátem na pravděpodobnou supercelu a to s největší pravděpodobností klasickou. Jí následující buňka, jež vznikla u Bratislavy a stála v čele další výrazné oblačnosti vrstevnatých srážek, se pak radarově jeví pravděpodobně jako HP supercela. Poslední výraznější bouře už tak nadějně ovšem nevypadá a spíše šlo o MCLS.

Závěrem bych rád dodal, že pro 100% určení supercelulární povahy bouře je nutné mít dopplerovská data radiální rychlosti, anebo kvalitní pozorování bouří přímo z terénu. U mnohých, zejména pak pozdějších bouřek, berte prosím určení supercela/MCLS spíše jako orientační, založené na pozorovatelných znacích chování na konvenčních radarových datech a odhadech na základě vlastních zkušeností. Tento den bude součástí připravované rozsáhlejší práce shrnující pozorovaný výskyt supercel v ČR, kde budou jednotlivé bouřkové bouřkové situacepodrobněji rozebrány.

---

Pozorování: Tibor Csörgei - Blahová, Slovensko

Pomaly sme sa chystali na letný astronomický tábor, keď som dostal echo o silných búrkach, ktoré prejdú západným Slovenskom, okolo nás. Štvrtok večer som sa dohodol s Lukašom Rongem, ktorý sa chystal s  partiou z ASS na lov, na druhý deň kedy a kde sa stretneme.

V piatok už skoro poobede plávali na severovýchod pekné CBčka. Za jedným som vybral smerom na Senec. Cestou som sa skontaktoval s Lukašom, potvrdil mi že idú za tou istou búrkou, len zo severu.

Pri Senci som zbadal dalšiu búrku na juhovýchod od o mňa. Keďže všetko sa vzdialovalo pomerne rýchlo, rozhodol som sa o návrat domov. Bol som zvedavý na radarové snímky, nechcel som sa túlať na slepo.

Pohľad na monitor ma moc nepotešil, všetko naznačovalo že už je po všetkom. Trošku sklamaný som si išiel lahnúť.

     

Okolo 23-tej som sa zobudil na blížiace sa hrmenie. Pohľad na radar ma hned prebral. Blížila sa „vytúžená“ búrka. Neskôr sa ukázalo, že to bola supercela. Na štastie nás obyšla.

     

Občas som sa išiel schovať pred dažďom, no fotil som až do poldruhej rána. Za ten čas cez nás prešli dva búrkové pásma. Bolo to veľmi pekné svetelné divadlo, hlavne ku konci keď sa už cumulonimbus vzďaľoval od nás.

     

   

Ako som už písal Blahovú búrky chytili len okrajom, padlo len 8.9 mm zrážok. Maximálne nárazi vetra boli 14.8 m/s. U nás neboli vidieť žiadne škody, tie boli napáchané až severne od nás.

Radarový snímek se snímkem z detekce blesků 15.8.2008 21:20 UTC (23:20 SELČ), poloha křížku značí Blahovou. ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 76 kB

---

Pozorování: Tomáš Stanislavský - Trnava, Slovensko

Na tento deň som sa tešil už 3 dni dopredu. Modely sľubovali extrémnu situáciu najmä na JZ Slovenska, JV Moravy a v Sliezsku. SkyWarn dával pre JZ Slovenska stupeň 3., pre Moravu a Sliezsko. Cez naše územie mala prechádzať cyklóna spojená so studeným frontom, ktorá sa mala pred príchodom na naše územie ešte prehĺbiť. Modely predpovedali instabilitu k 1500 J/Kg a strih vetra DLS (Deep Layer Shear 0-6km) nad 35m/s. LLS (Low Level Shear 0-1km) bol okolo 20m/s. Hodnoty SREH (Storm Relative Helicity 0-3km) dosahovali miestami až 500 m2/s2. Bolo jasné, že sa vyskytnú silné búrky.

Prvé supercely prišli do ČR už pred druhou hodinou v noci. Miestami dosiahli odrazy až 60dBz.

Radarová animace 15.8.2008 00:00-07:00 UTC (02:00-09:00 SELČ). ©2008 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 3,1 MB

Okolo 13:00 som počul prvé hrmenie. O chvíľu sa dostavili dve slabšie búrky. Na jednej sa vyskytla pravdepodobná tromba. Vietor začal zosilňovať, začalo pomaly popŕchať. Okolo 13:10 už boli vidieť prvé CG a CC blesky. Zo základne CB sa okolo 13:15 začal spúšťať jav, veľmi podobný trombe. Počas výskytu javu, bolo viac bleskov typu CC ako CG.

   

Celá situácia na radare bola celkom nevýrazná – odrazy okolo 36dBz. Už podľa radaru bolo jasné, že sa nejedná o supercelu, ale len o slabú búrku.

Radarová animace s detekcí blesků 15.8.2008 10:30-11:30 UTC (12:30-13:30 SELČ). ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 550 kB

Blesky boli blízke, ale nebolo ich veľa. Nepodarilo sa mi zachytiť žiadny z nich.

Zvětšený radarový snímek se snímkem s detekce blesků 15.8.2008 11:20 UTC (13:20 SELČ). ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 30 kB

Po búrke prišiel dážď a ukázali sa celkom pekné oblaky mamma. Bolo počuť ešte vzdialené hrmenie. Hneď po búrke znovu zapájam notebook do zdroja, pripájam sa na internet a spracovávam fotky.

Ďalšia búrka, ktorá tesne minula Trnavu prišla okolo 17:00. Teraz sa už pravdepodobne jednalo o supercelu. Štruktúra búrky bola veľmi zaujímavá. Pohyb nižších oblakov bol v opačnom smere ako pohyb vyšších oblakov a nákovy búrkového oblaku vzhľadom na stáčajúci sa vietor. Štruktúra búrky sa podobala na štruktúru supercely. Zaujímavý bol šošovkovitý tvar základne. O chvíľu sa pod základňou zjavil zaujímavý výbežok. Mohlo sa jednať o výstupný prúd búrky v podobe vodnej pary.

     

     

     

Radarový snímek se snímkem z detekce blesků 15.8.2008 15:30 UTC (17:30 SELČ). ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 110 kB

Večer okolo 22:30 sa začalo znovu blýskať. Blesková aktivita bola ohromná. Podľa radaru bolo jasné, že sa už určite jedná o supercelu. Do 23:00 bola iba blýskavica – blesky prevažne CC, bez hromov. Až okolo 23:30 začalo už poriadne hrmieť, niekoľko úderov išlo pod 300m. Smola bola, že sa v ten deň, práve v noci konala v Jaslovských Bohuniciach párty.

Počas búrky organizátori upozornili ľudí a pokúsili sa ich dostať do najbližšej budovy. Počas evakuácie zahynuli dvaja ľudia a jeden sa ťažko zranil v dôsledku pádu stromu. Ďalší deň som spravil na danom mieste malý terénny prieskum. Okrem silného vetra supercelu sprevádzali aj obrie krúpy (miestami až 5cm, v Trnave dosiahli okolo 4cm podľa odhadu).

Terénny prieskum ukázal, že v danom parku, kde sa konala párty spadlo viac stromov. Bohužiaľ varovanie ľudia znovu podcenili – celkový počet obetí bol 9, z toho na Slovensku spomínané 2.

   

Na záver ostáva už len povedať, že SkyWarn vydal veľmi presnú predpoveď.

---

Pozorování: Jan Drahokoupil - JV Morava

Na základě této významné situace, která měla nastat, jsme se dohodli, že musíme podniknout výjezd a to co nejblíže, nebo rovnou do “epicentra” předpokládaného výskytu silných bouří. Sraz účastníků výjezdu se tedy domluvil na pátek na jedenáctou hodinu dopolední v  Olomouci.

Na největší lov bouří v ČR se nakonec vydala tři vozidla o celkovém obsazení 7 lidí. První vůz v obsazení Lukáš Ronge a Honza Šolín se vydal po vlastní ose přímo do Olomouce. Další skupinka v obsazení Mirek Meglič, David Rýva a Honza Drahokoupil se vydala z Kolína na společnou cestu vozidlem později označovaným jako “vůz 3”. A konečně třetí vozidlo v obsazení Vladimír Večeřa s přítelkyní, které později v naší koloně zaujímalo místo uprostřed. Na jedenáctou hodinu se do Olomouce nakonec stihly dostat jen první dva vozy a tak se operativně domluvil konečný sraz až u Vyškova na benzinové pumpě, kde jsme se všichni konečně potkali.

 

Po krátkém seznámení, jsme se hned uskupili kolem notebooku s připojením na internet a sledovali jsme aktuální vývoj a nové výstupy z modelů. Během chvíle jsme se rozhodli pro další, tentokrát již společný přesun víc na jihovýchod až k Břeclavi. Cestou po dálnici D2 jsme se ještě stavili na rychlý oběd. Poté jsme již zaujali místo na pozorování. Opět jsme se dali do sledovaní předpovědních modelů, ale především jsme začali věnovat pozornost aktuálním radarovým snímkům. Viděli jsme, že se v Rakousku vyskytuje silná bouře, která mohla být docela dobře i HP supercelou. Navíc to vypadalo, že míří přímo k nám. Rozhodli jsme se proto zůstat na místě a čekat, jak to dopadne. Trochu jsme měli obavy, zda nad námi rozprostřená hustá vrstevnatá oblačnost nebude mít negativní vliv na životnost námi sledované bouře. Bohužel se ukázalo, že tato “deka” bouři “zadusila” a ta tak někde na úrovni Vídně začala slábnout, až se rozpadla. Naštěstí se na jejím čele i pod tou dekou začaly tvořit nové buňky. Jednu jsme měli hned po pravici při pohledu na jih. Bouře se velmi rychle vyvíjela. Když tu jsme si všimli, že se na jejím spodku začíná tvořit wall cloud. Pořádně jsme si tedy bouři prohlédli a hned bylo jasné, že se asi jedná o supecelu… wall cloud, výrazný stáčející se inflow band, clear slot a velmi turbulentní vývoj jsou typickými charakteristikami supercelárních bouří.

Vydali jsme se tedy za ní. V dosahu nebylo nic jiného a tak se to zdál, jako jediný rozumný nápad v daný okamžik. Jenže již po pár kilometrech bylo zřejmé, že supercelu nedohoníme. Přesto jsme se ještě pár minut drželi v její blízkosti, než jsme se vydali na východ. Najednou všude začaly naskakovat nové buňky, které měly rapidní vývoj. Rozhodli jsme se alespoň pokusit se chytit nové jádro, které se vytvořilo na pomezí se Slovenskem. Vypadalo velmi silně a i pohled z  okénka svištícího auta :-) to potvrzoval. Kovadlina, která se nad námi rychle rozprostřela, vypadala značně impozantně. Jeli jsme dál. Když jsme projeli Veselým nad Moravou, bylo už jasné, že ani tuto bouřku nestihneme. Již značně frustrovaní jsme skončili v Uherském Brodě, kde jsme se rozloučili s Vladimírem a jeho přítelkyní a ve zbytku jsme se vydali na večeři.

Bylo jasné, že pokud budeme chtít ještě tento den nebo nadcházející noc něco ulovit, budeme muset zůstat dlouho do noci a ještě se k tomu přesunout dále na východ… asi až na Slovensko. To se ale již nikomu po předchozím nezdaru nechtělo, a tak jsme se vydali na dlouhou cestu k  domovu.

Lukáš s Honzou Š. zamířili přes Olomouc zpět k Trutnovu a naše vozidlo v obsazení Mirek M., Honza D. a David R. se vydalo na klikatou cestu k domovu. Chvíli jsme trochu bloudili, ale nakonec se to ukázalo jako užitečné. Jak jsme se motali kolem Kyjova, tak nás tam chytla čerstvá noční buňka, která byla značně aktivní a taky značně blízko. Podařilo se mi vyfotit dva blesky z ruky, protože stativ jsem hned pěkně rychle uklidil.

 

Situace byla značně nepřehledná a tudíž krajně nebezpečná. Jen co jsme nasedli do auta, tak to švihlo kousek od nás někam za vozem. Blesk jsme neviděli, jen záři a pak tu ránu. Nejvíc se ale blýskalo přímo nad centrem města, a tak jsme se tam vydali :-). Jak to probíhalo, nejlépe vystihuje Mirkovo video.

Blízké údery blesků Autor: Miroslav Meglič Místo pořízení: Kyjov Formát/velikost: AVI 2,0 MB

Poté jsme se již konečně vymotali z pavučiny silnic a po D1 jsme mířili k domovu. Cestu nám osvětlovaly občasné Anvil crawlery, které problikávaly na husté vrstevnaté oblačnosti, která se rozprostřela nad značnou částí republiky. Celou cestu nám vydatně pršelo, což značně ztěžovalo jízdu.

Už jsme se viděli pomalu doma, když tu náhle nás kolej plná vody strhla vpravo ke svodidlům. Mirek to jen tak tak vybral, ale u krajnice musela být v silnici díra či co, do které jsme vjeli a prorazili pravou přední pneumatiku. Ihned jsme museli odstavit auto do levého pruhu, který byl naštěstí uzavřen pro práce na silnici. Zde jsme byli relativně v bezpečí vůči projíždějícím vozidlům. Jen co jsme vylezli z auta, tak jsme byli mokří až na kost, jak venku lilo. Výměna kola se trochu protáhla, ale nakonec jsme to zvládli a po snad půl hodině v lijáku, větru, tmě a já nevím v čem ještě :-), jsme usedli do auta a pokračovali dál. Já jsem se klepal tak, že bych mohl hrát na bicí, ale naštěstí jsme to všichni ve zdraví přestáli.

---

Pozorování: Vladimír Večeřa - JV Morava

Bouřková situace pro tento den byla slibná již pár dní před samotným datumem 15.srpna a tak jsme se mohli pomalu připravovat. Jak se den 15.srpna blížil, tak i modely se postupně upřesňovaly a hodnoty pro vznik poměrně silných bouřek byl stále poměrně dost slibný.

Ráno 15.srpna jsem jel ještě pro Verču svou holku, která byla dost zvědavá, jak taková poměrně silná bouřka může vypadat. Osobně jsem měl sám i docela strach, protože to co model ukazoval například pro Polsko, bylo řekl bych až moc úžasné. U Verči jsem byl kolem 9h ranní a po konzultaci s Lukášem Ronge jsem vyjel ze Zlína do Olomouce k Olympii na parkoviště, kde mě již Lukáš očekával společně s jeho řidičem, se kterým jsme už absolvovali tento rok náš první velký výjezd (25.června). Do Olomouce jsem přijel kolem 11-11:30h. Chvíli jsme na místě čekali, zda-li se s námi někdo přidá. Bohužel nikdo kromě mě a Lukáše nikdo něpřijel a tak jsme vyjeli na Jižní Moravu přes Vyškov - Brno a pak směrem k Břeclavi. Po ceste k Vyškovu jsme na benzince počkali na Davida Ryvu, Jendu Drahokoupila a take na Mirka Megliče. Snad jsem na někoho nezapoměl :)

Situace byla poměrně dobrá právě pro jižní Moravu, případně i pro JZ Slovensko. Zastavili jsme tedy blízko Břeclavi a čekali jsme na vývoj a postup supercely jdoucí z Rakouska směreme přímo na nás. Bohužel další bouřka, ktera vznikla vedle ní tuto supercelu přímo nabourala a postupně supercela zanikla. Přesto jsme zůstali a pronásledovali jsme supercelu v ranném stádiu, která vznikla přímo v naší blízkosti. Zhruba tak 30 minut jsme jeli za ní, ale nic moc z toho nebylo. To hlavní se však začalo konat zhruba 20-30 km od nás na východ a tak jsme se pokusili přejet. Bohužel jsme ani tuto situaci nestihli a zůstali jsme v  oblasti blízko Uh.Brodu a pozorovali jsme tzv. zbytky na strane Slovenska, kde v oblasti Trenčín proběhl přímo koncert silných bouřek.

Den 15.srpna přinesl krom nezdařilého výjezdu také řekl bych pozitivum a to provedení různých zlepšení porovnání model vs radar, abychom věděli, jak se celá aktuální situace pozměnila od situace, která byla předpovězena na modelu. Díky tomuto zlepšení - porovnání předpovědi s aktální situací bychom mohli lépe přejet.

---

Na závěr několik zajímavých dat:

 

Radarové animace:

		Celodenní radarová animace z 15. 8. 2008 ©2008 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 9,7 MB
		Celodenní radarová animace se snímky z detekce blesků z 15. 8. 2008 ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 10,4 MB

Data ze systému detekce blesků CELDN:

		Blesková aktivita ze dne 15. 8. 2008 ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 52 kB
		Graf bleskové aktivity ze dne 15. 8. 2008 ©2008 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 47 kB

Snímek z meteorologické družice MSG:

Snímek z družice MSG - 15. 8. 2008 16:15 UTC - VIS-IR ©2008 Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 600 kB

Ostatní:

Sumace srážek s akumulací 24 hodin ©2008 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 83 kB

---

Zdroje dat:

• Radarové oddělení ČHMÚ
• Družicové oddělení ČHMÚ
• EUMETSAT
• Siemens AG
• Vaisala Oyj

Související odkazy:

http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Radarové oddělení ČHMÚ, zpracování dat systému detekce blesků
http://www.chmi.cz/meteo/sat/index.html – Družicové oddělení ČHMÚ
http://www.eumetsat.int – Evropská organizace pro meteorologické družice

 

Související diskuze na fóru:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=29&t=280 – bouřky 15. a 16.8.2008