AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Supercelární bouře v JZ Čechách 11. 6. a bouřky na Moravě 12. 6. 2018

11. 6. 2018

Autoři: Lubomír Opalecký, Jan Džugan, J. Švarc, M. Záhorcová, R. Čáslava

Po nekonečném stabilním proudění od jihovýchodu, kdy se tvořily bouřky v nevýrazném tlakovém poli a kdy střih větru nepřesahoval hodnotu 10m/s, přišlo pondělí 11. 6. 2018. Od jihozápadu začala naše území v odpoledních hodinách ovlivňovat brázda nižšího tlaku vzduchu, v které se nacházela samotná studená fronta, před kterou výrazněji zesilovaly hodnoty střihu větru až k nějakým 20m/s ve výšce mezi 0-6 km a také hodnoty helicity dosahovaly k 200m2/s2. To společně s hodnotami CAPE až k 1800 dávalo v odpoledních a večerních hodinách značnou naději na vznik silnějších konvektivních bouří, jenž měly v pozdním odpoledni vznikat jako výrazné izolované buňky a později večer se měl od jihozápadu z Bavorska nasunout bouřkový systém související se samotnou studenou frontou.

Bouřky se začaly vytvářet již v dopoledních a odpoledních hodinách především na západě Čech, neměly však dlouhého trvání a rychle zanikaly. Kolem druhé hodiny odpolední se v Německu formovaly už výraznější a stabilní bouřkové buňky, jenž postupovaly směrem k západním hranicím ČR. To už jsem netrpělivě v práci čekal na příjezd Honzy, který mě měl vyzvednout. Po příjezdu jsme ještě narychlo zkoukli radarové snímky. V tu dobu naší hranici na Domažlicku překračovala velmi silná bouřková buňka s postupem na Klatovsko. Pobalili jsme tedy potřebnou techniku a vyrazili po hlavní silnici k jihu. Těsně před Klatovami jsme našli vhodné místo s výhledem na šumavské kopce. Bouře mezi tím výrazně sílila, vzhledem k jejímu vzhledu jsme začínali debatovat o její možné supercelární povaze.

První část vývoje supercely.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 4497.3 kB

Bouřka si přisávala teplý vzduch od jihovýchodu, což se vizuálně projevovalo hradbou konvektivní oblačnosti směřující směrem k bouři a na pravé straně od jádra se táhlo cosi jako pseudoteplá fronta. Zanedlouho byla patrná i základna s mohutným wallcloudem, do kterého se nořily vrcholky šumavských kopců, krásně patrný byl i mohutný RFD, kde se nacházela hlavní oblast spadu masivního krupobití, jenž při svém postupu doslova zdevastovalo hraniční přechod Folmava. Brzy se ale bouře začala dostávat vůči nám do špatné pozice a začalo pršet, tak jsme se rozhodli dále vyrazit směrem na Strakonice. Když jsme se dostali zhruba v prostoru mezi Klatovami a Horaždovicemi do pozice více k jižní straně bouře, začala se vykreslovat struktura bouře typická pro supercely.

Tou dobou se k nám už dostávaly informace o masivním krupobití, které se v bouři nacházelo, a tak jsme se raději moc nezkoušeli přibližovat k jádru bouřky a drželi jsme si od něj odstup.

Supercelu jsme pronásledovali až někam za Horaždovice, bylo ale znát, že vzestupný proud supercely se začíná rychle zaokludovávat srážkami, které bouři zamezovaly v přísunu teplého vlhkého vzduchu a bouře následně začala rychle slábnout.

Druhá část vývoje.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 4772.6 kB

Video ze stormchasingu:

Vrátili jsme se tedy na Klatovsko, kde jsme chtěli zachytit večerní bouřkový systém, který se tou dobou formoval v Bavorsku, bohužel před samotným systémem se vytvořila předsunutá konvektivní oblačnost ze které se rozpršelo, navíc se nám zdálo že celý bouřkový systém slábne a drolí se, oblačnost byla navíc velmi nefotogenická, sporadicky sem tam problikly vnořené blesky. Rozhodli jsme se tedy ukončit pozorování a vydali jsme se domů, kde jsme pak následně zjistili, jakou fatální chybu jsme udělali. Hlavní část systému přešla nakonec kousek od místa, kde jsme na nej čekali.

Příchod systému.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 2961.3 kB

R. Čáslava, M. Záhorcová, J. Švarc – Libív, okr. České Budějovice

Zoufalost přítomnosti jakékoliv alespoň trochu dynamické situace k blížící se půlce června nás donutila přemýšlet o výjezdu mimo Vyškov. Vlastně do té doby bych napočítal fotek na kartě na prstech obou ruk. Celé to nakonec začalo šprýmem Zbyňka Černocha ,,Pojďme si vyfotit blesky na MCS do jižních Čech“. Však ono to daleko není, že... No nakonec jsme nakroutili za výlet 550 km za slušných 13 hodin času.

Track výjezdu

Mapa výjezdu. Zdroj Mapy.cz
© Mapy.cz
Velikost: 2471.9 kB

Zbyňa to nakonec na Vysočině po odpoledním nepřesvědčivém vývoji vzdal. My jsme to riskli... Po 15. hodině jsme s přítelkyní nasedli do auta a vyrazili směr Brno, kde jsme nabrali Radima. Hurá směr jižní Čechy, do kterých mířily jako bonus ukázkové supercely z Německa. Ačkoliv nás na D1 potkalo několik kolon, stále jsme živili naději, že ty dlouhožijící supercely chytneme někde u Dačic či Benešova. Dyť tam si pro ně přece jezdí z Prahy :-). No u Dačic jsme zjistili že budeme muset jižněji, někam k Třeboni. Radar stále živil naději až kdesi k Českým Budějovicím, kde obě bouřky vycítily naši přítomnost a odporoučely se do kopru. Povím Vám... trochu zklamání po více než 3 hodinách cesty v té výhni na D1... Co už... Zapsali jsme si tedy další čárku do projektu KIS (Kill your Supercell).

Naše pozornost se tedy začala upínat k večeru, kdy měl z Bavorska postupovat k severovýchodu systém. Po poradě jsme jeli dost na slepo a hledání stanoviště v kopcovitém terénu nebylo nic jednoduchého. Nakonec jsme zvolili výchozí pozici poblíž jaderné elektrárny Temelín u obce Libív. Vlastně takový konec světa, kam vede cesta široká jako cyklostezka, která v obci končí a dál nepokračuje. Místo vskutku příjemné s dobrým výhledem na jižní horizonty. Se setměním začaly v dálce nad Šumavou problikávat první CG výboje. Ačkoliv na nás zpočátku mířila slušná 50 km mezera, věřil jsem, že Šumava systém nakopne, což se povedlo.

Radarová animace v zoomu s detekcí blesků Blitzortung zobrazující postup bouří přes Jižní Čechy.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 10476.8 kB

Již z dálky bylo vidět že je bouřka bleskově velmi aktivní. Postupem času se vynořil i shelf cloud který se rozpínal po celém obzoru. Ten s příchodem systému mohutněl. No nakonec při příchodu vypadal opravdu impozantně. Posuďte sami.

Krátký timelapse přechodu zde:

Systém si stále udržoval slušnou bleskovou aktivitu, co víc, výbojů CG bylo opravdu požehnaně, což člověka za stativem nikdy neomrzí. Několik fotek CG výbojů na fotkách níže.

S příchodem mohutného shelf cloudu a prvními výboji syčícími kolem jednoho kilometru, nám začala docházet odvaha a začali jsme velmi rychle balit. Ještě více nás o tom ujistil CG výboj, který udeřil do stejného pole dobrých 400 metrů před námi. Rychlý úprk do vozidla jsme stihli, kde jsme přečkali přechod. Ačkoliv byl předpovídán silný vítr, nakonec to celé bylo spíše o vodě.

Vydali jsme se tedy domů, směr Morava. K naší smůle a díky propagaci systému směrem na východ jsme víceméně celou cestu po D1 od Humpolce až k Velké Bíteši chytali bouřková jádra. Opravdu nic příjemného na řízení po dobu několika desítek kilometrů. Nakonec se nám u Bíteše povedlo systému ujet, avšak pouze nakrátko...

M. Záhorcová, J. Švarc – Ivanovice na Hané okr. Vyškov

Jenom co jsme vysadili Radima v Tuřanech skončila velmi krátká pauza bez deště a blesků. Vyjeli jsme na výpadovku na Vyškov a začalo to vše na novo. Explozivně tvořící se buňky od jihu začaly chrlit hodně vody, a to tolik, že i po přechozích stovkách km ve vodě by si člověk řekl, že už si zvykl, se nedalo jet rychleji než 50 km/h. Mimo provazy vody bouřka spustila slušné akustické divadlo. Člověk se nestačil ohlížet z které strany. Vzhledem k tomu, že jsme byli přímo v buňce, práskalo to velmi často a to v okruhu nějkých 2-3 km. Dobrá patnácktka výbojů byla jisto jistě pod kilometr. Opravdu nepříjemné pro řidiče. Celkem to syčelo.... Nicméně se nám povedlo u Rohlenky vyjet ze srážkové boty. Tak jsme si řekli, že když do toho šlápnem, třeba přeci jen něco stihneme. Dojeli jsme tedy do Ivanovic na Hané, kde jsme ihned u sjezdu zastavili. Času moc nebylo. Všeho všudy tak 10-15 minut. Do toho mě čekal telefonát s nevyspalým psiskem (Zbyňa Černoch), který zjišťoval zda-li má vylézat kvůli té rudé lajně z postele.

Radarová animace v zoomu zobrazující postup bouří přes Moravu.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 7173.6 kB

SQL byla bleskově velmi aktivní, což potvrzuje mapa bleskových výbojů níže. Zpočátku se objevilo několik výbojů ještě před samotným shelf cloudem...

Ten ale při postupu systému nabral na mohutnosti a rychlosti. Částečně tak předehnal bouřku a z viditelných výbojů byl maximálně slušný stroboskop. Inu po zkušenostech z loňských derech žádná změna. Vysoká blesková aktivita poměrně dobře nasvítila mohutný shelf cloud. Ten se díky tomu dal i bez nějakého viditelného úderu poměrně dobře odfotit. S prvními kapkami jsme to zabalili. Přece jen ta SQL vypadala na radaru poměrně mohutně a čekali jsme i nějaký silnější vítr, který nakonec nepřišel. Rozespalí jsme se vydali skrze průtrž vstříc domovu. Krátce bubnovaly i malé kroupy, odhadem tak kolem půl centimetru. Tím pro nás skončila dlouhá, ale úspěšná noc.