AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Supercelární překvapení na Hané 6. srpna 2019

6. 8. 2019

Autoři: M. Geryk, J. Švarc, M. Záhorcová

M. Geryk – Přerov

Úterý 6. srpna bylo dalším v řadě zajímavých bouřkových dnů na Hané. Přes stř. Evropu postupovaly v JZ proudění nevýrazné frontální vlny a my jsme se v tento den nacházeli v teplém sektoru v teplém a vlhkém vzduchu s maximální teplotou kolem +28 °C. Polední sondážka z Prostějova dávala mírnou labilitu MLCAPE (50 hPa) 320 J/kg, měřeno od země vycházel CAPE dokonce 1 100 J/kg, střih větru ale výrazný nebyl, DLS kolem 12 m/s. Přesto se děly věci...

Po poledni začala mohutnět kupovitá oblačnost a první bouřky se objevily severně od Přerova před 15. hodinou, ale vzhledem k pracovním povinnostem a vyzvednutí dcerky ze školky jsem stačil vyfotit jen odcházející ne moc fotogenickou, bouřku SV od města.

Radarový snímek ČHMÚ ve výřezu zobrazující izolovanou bouřkovou konvekci u Přerova.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 314.1 kB

Poté to vypadalo, že se delší dobu nic dít nebude, a tak jsem popadl mladší děti a užívali jsme si na průlezkách, lépe řečeno užívaly si děti a já z lavičky pokukoval po západním obzoru, kde nějak podezřele houstla kovadlina ze vzdálených bouřek. Když už začala být vidět i tmavá základna bouřkových oblaků, tak jsem dětem vysvětlil, že zmoknout není dobré a spěchali jsme domů. Šoupl jsem děti manželce a utíkal na střechu nedalekého obchodního centra.

Nad Z-SZ obzorem byla vidět v plné kráse tmavá základna s vytvářejícím se shelf cloudem a celé to mělo supercelární znaky. Hlavní jádro prošlo opět severně od města, ale i tak jsem si této bouřky užil, byť vody přinesla u mě málo a nic dramatického se (naštěstí) nedělo.

Rok 2019 byl na střední Moravě stran bouřek velmi povedený.

Radarový snímek ČHMÚ ve výřezu zobrazující večerní bouřkovou konvekci u Přerova.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 292.5 kB

J. Švarc, M. Záhorcová – Želeč, okr. Prostějov

V odpoledních hodinách se začala tvořit bouřková jádra v Čechách a Jeseníkách, což nás prozatím nechalo klidné. K Olomouci se nám tentokrát nechtělo, tak jsme vyčkávali doma. Buňka postupující mezi Olomoucí a Přerovem (v mapě značená jako buňka č.1) sice jevila znaky pravostáčivosti a v jednu chvíli snad i splittingu, ale to bylo pro tuto chvíli na Moravě vše, na co se dalo pomýšlet.

Radarová animace ČHMÚ zobrazující postup odpoledních bouřek.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 10349.5 kB

To hlavní ale přišlo až v pozdních odpoledních hodinách. Nejdřív nesměle vybublala buňka asi 15 km JZ od nás. Třikrát plivla a umřela. Nemuselo nás to mrzet, protože přes Blanensko mířil dále k východu jakýsi shluk buněk. Tak jsme si říkali, že aspoň nějaký ten blesk by mohl na kartě uvíznout. Protože se vše dělo poněkud severněji, než jsme potřebovali, museli jsme se vypravit na kopec za obcí Želeč, kde není zrovna ideální výhled na západ. Nicméně potřeba vylepšit si polohu vůči bouřce se nakonec ukázala jako správné řešení.

Zprvu neorganizovaný shluk začal nad Drahanskou vrchovinou výrazně sílit a zpomalil svůj postup. Vypadalo to, že bouřky postoupily do oblasti s lepšími dynamickými podmínkami, tedy alespoň vizuálně z našeho stanoviště. Najednou se nad lesem začaly tvořit obrysy wall cloudu. Po pravé straně téměř na naší úrovni se již nacházel silně ohraničený sestupný proud. Při pohledu na nasávání vzduchu do bouřky a chod oblačnosti to začalo smrdět supercelárním překvapením. Přímo nad námi bylo krásně vidět při nasávání bouřky stáčení oblačnosti do spirály. Bouřka už ale začala být nepříjemně blízko, doslova před námi. Neměli jsme zrovna ideální polohu pro pozorování, ale přesunout se nebylo kam. Chvílemi člověku probíhala hlavou myšlenka, že už je to celé na hraně.

Neustálé hřmění CC a sem tam i zadunění tlumeného CG volalo po sbalení výbavy a přesunu do auta. Holt blesk na kartu ne a ne přijít. Tentokrát ale férově. I při zpětném pohledu na detekci při drtivé převaze CC výbojů by to byla asi spíše náhoda, kdyby něco na kartě uvízlo. Přechod buňky byl rychlý s přechodně velmi intenzivním deštěm. Nešlo však o nějak zásadní situaci. Nejvyšší srážkové úhrny a několik vytopených sklepů bylo zaznamenáno mezi Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou (viz. srážková analýza níže).

Radarová animace ČHMÚ zobrazující postup večerních bouřek.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG
Velikost: 9413.4 kB

Celý systém postupně odpochodoval na východ, kde se nad pohraničními horami plynule rozpadl. Směr postupu a prostorové zobrazení jednotlivých bouřkových buněk/systému je zobrazený na mapě jednotlivými křivkami včetně času přechodu v UTC (nutno tedy přičíst 2 hodiny k reálnému středoevropskému letnímu času). Na rozložení bleskové aktivity jde dobře definovat těžiště bouřkové činnosti odpoledne 6. srpna na střední Moravě.

Celá situace měla ještě zajímavou dohru. Po několika dnech jsem při kopírování dat do počítače zjistil, že jsem vytratil micro sd z kamerky, kterou jsem bouřkovou situaci timelapsoval. S chabými nadějemi, že po přívalovém dešti po několika dnech najdu něco tak malého jako mikro sd kartu, jsem se vrátil na místo. Kartu jsem asi po 30 minutách hledání našel. Tak níže alespoň krátký timelapse ze situace.