AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Tornádo a tromby 21. 6. 2011

21. 6. 2011

Autoři: D. Rýva, J. Drahokoupil, P. Trnčák

Popis meteorologické situace

Přes naše území přecházela teplá fronta frontálního systému souvisejícího s tlakovou níží nad Británií a za touto teplou frontou se nad naše území nasouvala teplá, vlhká a labilní vzduchová hmota. To vedlo během dne k postupnému přechodu srážek od vrstevnatých na konvektivní a tvorbě zpočátku vnořených a poté i samostatných kumulonimbů, z nichž některé doprovázela slabá elektrická aktivita. Nástup labilní vzduchové hmoty bezprostředně za teplou frontou nebyl však zdaleka jediným faktorem, který přispěl ke konečnému dění onoho dne. Nad naším územím se totiž nacházela oblast s velmi silným střihem větru, kdy hodnoty DLS (střih v 0-6 km) dosahovaly podle měření 28 m/s a hodnoty LLS (střih v 0-1 km) pak 14 m/s. To jsou velmi zajímavé podmínky a zřejmě i za přispění větší helicity, kdy v 0-3 km dosahovala k 130 m2/s2, ale hlavně ve spodním 1 km hodnoty přes 100 m2/s2, docházelo k tvorbě velmi dobře organizovaných bouřkových buněk, z nichž některé byly doprovázeny výskytem tromby nebo tornáda. Některé z buněk navíc ukazovaly, jak na fotografiích a videích, tak i radarově, více či méně výrazné znaky napovídající, že se s velkou pravděpodobností jednalo o supercely. S ohledem na jejich menší vertikální rozsah je možné, že šlo o tzv. minisupercely.

D. Rýva – Kolín

Během dopoledne přes nás přecházelo pásmo vrstevnatých srážek a po konvekci nebylo na radaru ani památky, i tak modely naznačovaly pozdější labilizaci prostředí spolu s výraznou dynamikou. To se začalo projevovat cirka kolem poledne SELČ, kdy severozápadně od Prahy začaly v rámci vrstevnatých srážek vznikat první náznaky tvorby konvektivních srážek a samostatné silnější přeháňky na Vysočině a jižní Moravě.

Polední radarový snímek(v čase SELČ) ukazuje převážně vrstevnaté srážky s náznaky tvorby prvních vnořených konvektivních jader severozápadně od Prahy a samostatných přeháněk nad Vysočinou a jižní Moravou. (10:00 UTC)

Kolem 13:00 SELČ již postupovala dvě stabilnější jádra přes severní okraj Prahy, přibližně směrem k východojihovýchodu postupně nabírala na síle a mířila zhruba mým směrem, ke Kolínu. První jádro, následně dorazilo již jako elektricky aktivní, s velmi zajímavou strukturou čela, bohužel ze směru, kde stíní vysoké okolní domy. Hlavní srážkové pásmo nás minulo jen o stovky metrů severně a tak nastala zajímavá situace, kdy byl stovky metrů ode mě patrný silný liják, ale tu zatím ani kapka. To ale netrvalo dlouho a nakonec jsme se dočkali alespoň slabšího deště. Asi po půl hodině následovala druhá buňka a tentokrát jsme dostali přímý zásah srážkovým jádrem a přívalovým lijákem, kdy stačilo pár minut a z ulice se stala na chvilku mělká řeka, vylévající se dokonce i na chodníky. Silná přeháňka ale velmi rychle odezněla a obě konvektivní buňky pokračovaly dál svým směrem.

Radar z poledne světového času, tedy o 2 hodiny později než předešlý snímek, ukazuje dvě konvektivní buňky přecházející Kolínsko dále k VJV.( 12:00 UTC)

Daleko zajímavější ale byl kumulonimbus, který se zformoval kdesi poblíž Českého středohoří a nabyl výrazněji na síle přibližně v oblasti Mělníka a následně kolem 16:15 – 16:30 SELČ procházel severně-severovýchodně od Kolína, bohužel ale, na rozdíl od předešlých dvou buněk, však již poměrně ve velké vzdálenosti. Když jsem měl možnost spatřit v dálce mezi domy strukturu jeho základny, spatřil jsem cosi, co by mohl být wall cloud ale bohužel natolik neurčitě, že jsem neměl jistotu. I samotný kumulonimbus měl nádherný vzhled, typický pro velmi silný střih větru, kdy vršky bouří bývají vůči základnám velmi silně zkoseny ve směru vektoru střihu větru. Bouře dále pokračovala přes Pardubice, kde byla podle svědectví a videí doprovázena výskytem minimálně jednoho tornáda, které v postižené oblasti způsobilo nemalé škody, včetně oné známé devastace jedné tovární haly. (Viz odkazy na konci článku...)

Radarový snímek ze 17:10 letního času (15:10 UTC) ukazuje dvě bouřkové buňky, které svým klasickým trojúhelníkovým tvarem radioecha naznačují svojí pravděpodobnou supercelární povahu, což potvrzují i fotografie svědků z různých míst.

Poslední a pro mě určitě nejzajímavější konvektivní buňka prochází „mým“ regionem v podvečer, kdy kolem 18. hod. SELČ pozorujeme s lidmi na IRC chatu prostřednictvím webkamer pravděpodobný wall cloud na základně této buňky. Když je bouře již dostatečně blízko, cca někde severozápadně od Nymburka, popadám kameru a jdu natáčet do vyššího poschodí domu. Okamžitě si všímám tvorby čehosi, co je pravděpodobně updraftový ret, nebo tail cloud a co navazuje na část bezsrážkové základny, kde se vytváří nijak výrazná ale přesto trvalá sníženina pravděpodobného wall cloudu. Při detailnějším pohledu je patrné přisávání vzduchu od srážkového pásma, tedy cirkulace, která napovídá, že tady nejde o klam, kdy se může kratší arcus jevit na první pohled jako wall cloud. Jak bouře pomalu postupuje na východ, potupně se mi zpoza domů odhaluje čím dál více ze struktury jejího týlu, až mě zaujme velmi zvláštní, hladký objekt v podobě ostrého dozadu skloněného kužele. I když točím kvůli ostrému úhlu z okna bez stativu, zoom kamery nastavuji na maximum a točím, co se dá. Po chvíli je jasné, že se skutečně jedná o trombu, která se navíc z mého pohledu protahuje směrem k zemi natolik, nakolik mi horizont dovolí pozorovat. Celý jev pozoruji ca 3 minuty, než se začne kondenzační chobot tromby rychle zužovat a viditelně stahovat od země do oblaku. Po asi 5ti minutách následuje další, ale jen malinká, krátká a velmi krátce žijící pravděpodobná tromba, na tom samém místě oblaku ale to už ukončuji pozorování a následně se doma dozvídám o tornádu v Pardubicích a dochází mi, že ona „moje“ tromba byla natolik výrazná, že i ona mohla dosednout na zem.

Video č. 1: Krátký výběr z videozáznamů ukazující pouze samotnou pozorovanou trombu a její zánik

Z mého videa a fotek jednak z webkamery ČHMÚ v Poděbradech a ještě fotek uživatele IRC s přezdívkou DaffkaNB se pokouším lokalizovat, kde asi pravděpodobně došlo ke kontaktu se zemí. To se sice daří ale ze zmíněné obce zatím žádná odpověď na email nepřišla, což vzhledem k tomu, že by případný dotek se zemí byl nejspíše v poli, se není čemu divit.

Zhodnocení situace a podmínek z pohledu prognostika SkyWarnu

Modelové předpovědi naznačovaly sice vhodné podmínky pro tvorbu i silných bouřek v rámci týlu postupující teplé fronty, i tak bylo nejisté, jaká bude skutečná míra lability. Model GFS, ze kterého máme k dispozici nejvíce produktů, má bohužel tendenci nadhodnocovat hodnoty rosného bodu a tak následně nadhodnocuje, někdy i výrazně, hodnoty energie instability CAPE, což je zejména problém v letošním roce s velmi suchým jarem. Model ECMWF pak naopak často výrazně podhodnocuje a údajně počítá modifikaci CAPE, počítanou jako výstup od země, ale často se s ohledem na tuto skutečnost chovají pole hodnot CAPE velmi podivně. K labilizaci nakonec došlo, jak dokládá přiložená sondáž z poledne světového času (UTC = SELČ – 2 hodiny) a střih větru v 0-6 km byl s 28 m/s jen lehce silnější než byla předpověď. Podmínky vhodné pro dobře organizované bouřkové buňky, s možností výskytu supercelárních bouří. Pravděpodobnou supercelární povahu některých bouří naznačují do jisté míry jak radarová data, tak i některé fotografie pozorovatelů. A právě supercely mohou být doprovázeny tornády častěji než ostatní druhy konvektivních bouří.

Proč tedy ona tornáda byla takovým překvapením? Odpověď není jednoznačná. Ale jednak, předpovědi tornád v našich podmínkách jsou i s dnešní moderní technikou, přiznejme si, velmi nejisté a obtížné, často stále nemožné. A za druhé, můžeme si ale povšimnout jednoho zásadního rozdílu předpověď vs. skutečnost, který mohl sehrát jistou roli. Model GFS předpokládal v půlnočním běhu přízemní střih větru v 0-1 km v době výskytu konvekce pod 10 m/s, jak vidno ze SKEW-T diagramu, skutečnost byla jiná a střih větru ve spodním 1 km dosahoval v časném odpoledni dokonce 14 m/s. Hodnoty nad 10 m/s navíc s poměrně nízko ležící základnou oblaku, pod 1500 metry nad zemí bývají uváděny jako potenciálně vhodné pro výskyt tornád. Ze SKEW-T můžeme vidět, že základny oblaku ležely ca v 1km výšky, to by tedy odpovídalo.

2. video: Sestřih z celého dne ukazuje i předešlé konvektivní buňky a strukturu mateřské bouře Pardubického tornáda ale i mateřské bouře "mojí" tromby.

J. Drahokoupil - Třebusice, okr. Kladno

Stejnou bouři, která vyprodukovala Davidovu trombu a i tu od uživatele DAffkaNB, pokud se nejednalo o stejný jev, jsem krátce pozoroval i já. Původně jsem netušil, co se tento den bude dít. Bouřky jsem na radaru registroval, ale nevěnoval jsem jim tolik pozornosti do té doby, než přišlo první hlášení o možném tornádu na Pardubicku. V ten moment jsem zbystřil a rychle jsem se rozhodl vydat se pozorovat další bouři, která šla ve stejné dráze jako ta předchozí tornádická. Byl předpoklad, že by se vzhledem k podmínkám mohlo dít opět něco zajímavého. Bouře však tou dobou (cca 17:15 SELČ) již míjela mou úroveň a vzhledem k poměrně značné vzdálenosti a rychlosti postupu bylo zjevné, že bych ji nikdy nedohonil, a tak jsem se spokojil s pořízením krátkého timelapsu její zadní části, kde byla vidět sešikmená konvektivní věž, která se průběžně obnovovala a asi dvakrát se na ní vytvořily oblaky pileus.

P. Trnčák – meteorologická stanice Holešov

První jádro:

První Cumulonimbus se začal k Holešovu přibližovat ze severozápadu okolo 15. hodiny UTC. Těsně před jeho příchodem se na vysoké oblačnosti udělalo poměrně jasné malé halo a horní dotykový oblouk. Zajímavé také bylo uspořádání Altocumulů okolo vrcholku Cb.

Asi za půl hodiny (tedy 15:30 UTC) začaly být vidět nějaké detaily Cb a jeho základny a o něco později i srážkové pruhy, které se ale přesouvaly na sever, což odhalilo více ze základny tohoto Cb.

Než začaly vypadávat srážky, zdála se základna velmi aktivní a bylo možno pozorovat různé "výčnělky" a frakty oblaků, zanikající a po chvilce se zase objevující. Vypadávající srážky pozoruhodně měnily svou polohu, přičemž to chvíli vypadalo, že nad stanicí ani nezaprší. Nejhustěji to vypadalo nad Hulínem.

Ovšem nejzajímavější to bylo v čase 15:58 UTC, kdy se nejnižší část základny dostala nad naši stanici a ukázaly se různě "vířící" výčnělky. Vše bylo ale velmi rychlé a během pár vteřin se spustila přeháňka, kdy napadlo 5,1 mm srážek. Okolo 16:20 UTC již Cb přešel na jihovýchod, ustaly srážky a ukázala se dvojitá duha a jako bonus i halo okolo Slunce na druhé straně oblohy. Zadní část Cb je vidět na obr.7. Docela mě překvapilo, že byl Cb zcela bez bouřkových projevů, což naznačoval i radar, resp. detekce, kterou jsem sledoval před příchodem Cb do Holešova.

a video

Zadní část Cb:

Druhé jádro:

Druhý Cb měl ze začátku podobný postup jako první, také přicházel od severozápadu, ale jak se později ukázalo, minul Holešov po severním obzoru a pokračoval dál na východ. Jako první jsem okolo 16:50 UTC pozoroval hezký pileus, který pokrýval vrcholky Cumulonimbu.

Během necelé půl hodiny se však zbytek oblohy začal pokrývat střední a nízkou oblačností a znemožnil mi tak lepší výhled na průchod Cb okolo města. Situace se zlepšila až když byl Cb za Hostýnskými vrchy (cca okolo 18:30 UTC) a naskytl se mi tak velmi hezký pohled na řádně vyvinutý Cb v doprovodu Cumulů congestů. Vše umocnilo také zapadající Slunce, které zvýraznilo detaily a stíny na Cb. Asi v 18:45 UTC jsem ještě pořídil poslední snímek odcházejícího Cb, ale to již vadila další oblačnost. Tento Cumulonimbus se zde také projevil jako bouřkově zcela neaktivní.

Webové kamery ČHMÚ - Poděbrady a Hradec Králové

Tento den zachytily některé tromby i webové kamery ČHMÚ, například Poděbrady, kde je možné spatřit krásně vyvinutý chobot směřující k zemi, který se vyskytoval někde v oblasti Nymburka.