AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Tornádo v Olešnici na Blanensku 24. srpna 2010

24. 8. 2010

Autor: Miroslav Provod

METEOROLOGICKÁ SITUACE Z 24. SRPNA 2010

24. srpna 2010 byl den, kdy bych tornádo o síle F1, možná i F2, nečekal. Meteorologická situace, která nasvědčovala tvorbě silných tornád, se ve střední Evropě vyskytovala den předtím, 23. srpna 2010, kdy se v Německu vyskytlo během jediného dne alespoň 6 tornád, z čehož dvě způsobila škody za více než milion Euro. Situace z 24. srpna 2010 byla v některých místech Evropy (část Skandinávie, Baltské moře, Dánsko, východní Polsko, Bělorusko a část západního Ruska) také induktivní pro tvorbu tornád, ale spíše slabší intenzity. V ČR jsem tornádo o síle F1 až F2 tento den rozhodně nečekal.

Meteorologickou situaci 24. srpna 2010 dominovala ve střední Evropě rozsáhlá výšková brázda nízkého tlaku vzduchu, která během dne amplifikovala. V cirkulaci této brázdy postupovalo silné maximum vorticity přes jižní Skandinávii. Zároveň tuto hlavní brázdu obíhaly dvě krátké brázdy, první z nich postupovala přes Alpy, druhá postupovala z Běloruska nad západní Rusko. Výškovou brázdu doprovázela přízemní tlaková níže, která se nacházela nad jižní Skandinávií. S touto níží byla spojená studená fronta, která se rozléhala od centra tlakové níže nad jižní Skandinávií směrem na jihozápad přes Polsko a Alpy. Tato studená fronta během odpoledne postupovala přes naše území na jihovýchod směrem nad severní Balkán. Jižně od této fronty se nad jižní Evropou rozléhal rozsáhlý výběžek vyššího tlaku vzduchu, pod jehož vlivem panovaly vysoké teploty a slunečné suché počasí bez výskytu CAPE. (Informace pro tento odstavec byly převzaty z předpovědi na www.estofex.org, meteorologické mapy na http://www.metoffice.gov.uk/weather/uk/surface_pressure.html a z výstupů modelů GFS, ECMWF a WRF).

PROČ DOŠLO KE VZNIKU TORNÁDA?

Názorů na příčinu vzniku tohoto tornáda může být mnoho, ale dle mého názoru je nejpravděpodobnější tato situace:

Místo výskytu tornáda bylo v brzkých ranních a dopoledních hodinách ovlivňováno celkem intenzivními srážkami, které nebyly bouřkového charakteru, ale vypadávaly z mohutné stratovité oblačnosti, která přecházela většinu Moravy. Tyto srážky oblast ovlivňovaly přibližně od 06:00 SELČ do 11:00 SELČ. Během odpoledne se stratovitá oblačnost protrhala a začala se tvořit kupovitá oblačnost, která se díky střihu větru cca. 15m/s ve vrstvě 0-6km a synoptické podpoře výškové brázdy zorganizovala do déle trvajícího lineárního shluku přeháněk, který pomalu postupoval od západu na východ. Tento lineární shluk přeháněk ovlivnil oblasti v okolí Olešnice intenzivním (místy i přívalovým) deštěm mezi 15:00 a 17:00 SELČ. Kombinace dopoledních srážek a přechodu pomalu postupující odpolední intenzivní přeháňky způsobila jednak nasycenost menších toků a půdy a jednak provlhčila vzduch, což způsobilo vysokou relativní vlhkost. Po přechodu odpolední přeháňky se v oblasti dočasně vyjasnilo, což způsobilo insolaci, a tudíž prohřívání velmi vlhké přízemní vrstvy.

V tuto dobu postupovala přes Čechy již výše zmíněná studená fronta, která byla v jižních Čechách doprovázena multicelárním shlukem bouřek, jehož kovadlina a s ní spojená srážková oblast byla výškovým prouděním zanášena směrem na SV nad oblast východních Čech a Vysočiny. Před touto kovadlinou se krátce po 17:00 SELČ v oblasti západně od Žďáru nad Sázavou vyvinula poněkud ojedinělá ne moc silná bouřka. Tato bouřka postupovala na východ až do oblasti Olešnice a během jejího postupu se v ní vyvinula mezocyklóna, ze které se k zemi spustilo olešnické tornádo. Co přesně vedlo ke vzniku mezocyklóny a tak relativně silného tornáda zrovna v této bouři, která se nevyskytla v oblasti s nijak zvýšenými přízemními hodnotami střihu větru ani vyššími hodnotami přízemní helicity, je obtížné identifikovat. Je zde ale několik zajímavých faktů, které když se dají dohromady, tak nasvědčují tomu, že se v místě bouřky, když zrovna přecházela Olešnici, vyskytly podmínky vhodné pro tvorbu tornád. Dle mého názoru se nejednalo o celoplošný výskyt helicity ani o silný přízemní střih větru před frontou, ale o vhodnou kombinaci silné přízemní lability se silným směrovým přízemním střihem větru a helicitou na postupující studené frontě. Této variantě nasvědčují meteorologická data z pozemních měřících stanic ČHMU i radarové snímky.

Nyní detailně s pomocí radarových snímků popíši mojí hypotézu. Nejprve si v následujícím snímku zapamatujte, kde se na radaru přesně tornádo vyskytlo, protože na všech animacích a radarových snímcích není toto místo zakresleno:

Jak již bylo zmíněno, oblast v okolí Olešnice již ráno a dopoledne ovlivňoval trvalý déšť, jak je vidět na následující radarové animaci:

Po přechodu stratovité oblačnosti a dopoledního deště přešla oblast přibližně mezi 15:30 a 17:00 intenzivní a pomalu postupující přeháňka, jak je vidět na následující radarové animaci:

Za touto přeháňkou se alespoň částečně vyjasnilo, jak je vidět na následujícím satelitním snímku, a vlhký vzduch při zemi se prohřál:

VÝJEZD Z 24. SRPNA 2010

Výjezd z 24. srpna 2010 jsem začal ve Špindlerově Mlýně. Proč právě ve Špindlerově Mlýně? Protože předchozí den (23. srpna 2010) jsem se zdržoval na severu ČR a v Polsku, kde přecházelo několik intenzivních bouřek. 23. srpna 2010 ráno jsem si i říkal: „Když budu mít hodně velké štěstí, tak možná dnes uvidím tornádo“. Během dne jsem změřil několik silně nabitých bouřek, přešlo mě i slabší krupobití, ale tornádo žádné. Ani mě to nepřekvapilo, protože i v takové situaci, jaká byla 23. srpna 2010, je spatření tornáda velkou vzácností. Když se většina bouřek 23. srpna 2010 rozpadla nebo odešla na východ, byl jsem v Polsku asi 150km od Špindlerova Mlýna a asi 250km od Prahy (kde bydlím, když jsem v ČR). Bylo již asi 20:00 a v Praze jsem měl být kolem 23:00. Model navíc na další den (24. Srpna 2010) předpovídal možnosti slabých bouřek spíše v severní polovině ČR. Proto jsem se rozhodl přespat ve Špindlerově Mlýně, kde máme byt, protože tam jezdíme v zimě často lyžovat.

24. srpna 2010 dopoledne jsem zkontroloval všechny modely a rozhodl se pro další výjezd, protože měla přecházet studená fronta s možností nějakých bouřek. Čekal jsem však v porovnání s předchozími dny mnohem slabší bouřky. Bouřky sice nakonec opravdu byly slabší než ty, které jsem měřil v předchozích dnech (alespoň co se náboje a elektrické aktivity týče), ale když jsem v poledních hodinách vyjížděl, tak jsem dokonce váhal, zda má cenu dnes někam jet, protože kolem 13:00 SELČ stále nebyl nikde v ČR ani jeden blesk.

14:00 SELČ: Na následujícím radarovém snímku z 14:00 SELČ je vidět, že nad východními Čechami se nacházela linie silných přeháněk, ale nikoliv bouřek, a studená fronta začínala přecházet ČR, ale na něco velkého to rozhodně nevypadalo. Černá tečka na radaru je moje přibližná pozice v tu dobu (černá tečka bude v tomto článku na všech radarových snímcích určovat mojí přibližnou polohu):

V mém okolí v tu dobu bylo skoro zataženo, a tudíž chyběla pro tvorbu konvekce důležitá insolace, jak je vidět na jediném snímku, který z té doby mám:

14:20 SELČ: O 20 minut později se však situace začala zlepšovat a přibývalo i konvektivních mraků, zatím převážně typu kumulus humilis, jak je vidět na následujících fotkách:

14:30 SELČ: Přibližně ve 14:30 SELČ se o orografii Orlických Hor vyvinula slabá přeháňka (na radaru v černém kolečku). Přeháňky a slabé bouřky na studené frontě se v tuto dobu začaly organizovat. Zda však vydrží, než fronta dorazí na Vysočinu, v tu dobu ještě nebylo úplně jisté.

14:40 SELČ: Kupovitá oblačnost v mé oblasti mohutní, zatímco mám stále výhled na kovadliny linie přeháněk, která brzy svým deštěm ovlivní okolí Olešnice.

14:50 SELČ: V tuto dobu jsem měl v plánu držet se zadní strany linie přeháněk, které postupovaly na Moravu, ale brzy jsem se rozhodl, že se do cesty postavím bouřce, která je nyní přibližně severně od Šumavy. Následující fotografie ukazují, že se za linií přeháněk, která ovlivnila i okolí Olešnice, vyjasnilo a velmi vlhký vzduch při zemi se prohříval.

15:00 SELČ: V tuto dobu jsem již měl namířeno do cesty frontálním bouřkám, které byly v tuto dobu v okolí Klatov. Jihozápadním směrem jsem v dálce zahlédl mraky typu kumulus mediocris a kumulus congestus, jak je vidět na následující fotce:

15:20 SELČ: Jak je vidět na následujícím radaru, přibližně mezi Táborem a Havlíčkovým Brodem vznikla předfrontální přeháňka (v černém kolečku), ze které se později vyvinula bouřka, z níž se spustilo olešnické tornádo. Myslím, že je to ta přeháňka, kterou jsem zdálky vyfotil na následující fotce (v levé polovině fotky v dálce). Zde se tedy začala rodit jedna z příčin budoucího tornáda:

16:10 SELČ: Přeháňka západně od Havlíčkova Brodu a severně od Humpolce sílí a oblačnosti přibývá:

16:30 SELČ: Na přeháňce (západně od Havlíčkova Brodu) se vytvořila kovadlina a vypadalo to, že prošla svojí nejsilnější fází a brzy se rozpadne. Na radaru také nevypadala již tak silně, a proto jsem měl namířeno dále na jih, abych potkal bouřky, které byly nyní v oblasti Tábora:

17:00 SELČ Jsem severně od Žďáru nad Sázavou. Mojí přibližnou polohu znázorňuje šipka na následujícím radaru. Chvilku jsem projížděl slabým deštěm přeháňky. První z následujících fotografií je pohled na východ na konvekci severně od Brna a druhý je pohled na západ na přeháňku a její vzestupný proud, ze kterého se za necelé 2 hodiny vyvine mezocyklóna s tornádem:

17:30 SELČ - Od této doby jsem začal i natáčet. Radarové informace jsou od tohoto času v obou videích, která je možné pustit na konci článku.

17:30 – 18:00 SELČ Ve Žďáru nad Sázavou jsem zastavil a zkontroloval radar. Bylo patrné, že silná přeháňka severozápadně od Žďáru sílí a objevily se v ní i první blesky. Otočil jsem se tedy a jel zpět na sever, abych měl lepší výhled. Hned za Žďárem jsem zpozoroval velmi zajímavě vypadající základnu bouře, za kterou bylo vidět bouřkové jádro, ze kterého se občas zablesklo. Když jsem vjel pod základnu, začaly vypadávat nejprve malé, potom velké kapky, a poté jsem vjel do jádra, kde prudce pršelo a na několik vteřin jsem zaznamenal i malé kroupy (do 0.5cm v průměru), jak je vidět na následující fotce:

Projel jsem jádrem a prudkým přívalovým deštěm a zastavil jsem na břehu rybníka Velké Darsko, asi 8km severně od Žďáru nad Sázavou. V tu dobu byla bouřka již na východ ode mě, tak jsem na radaru zkontroloval její přesnou polohu a jel jsem za ní. Ujel jsem asi 5km na východ a za obcí Světnov jsem našel dobré místo, odkud byl hezký výhled jak na základnu vzestupného proudu, tak na bouřkové jádro a sestupný proud. Asi 10 minut jsem stál na tomto pozorovacím místě a čekal jsem, zda v bouřce uvidím nějaký blesk. Během celých deseti minut však ani jeden blesk neuhodil, a tak jsem si myslel, že se bouřka rozpadá. Vzestupný proud však byl stále oddělen od sestupného (díky dobrému střihu větru ve vrstvě 0-6km) a přišlo mi zvláštní, že se bouřka tak brzy rozpadá, když má od jihu k dispozici přísun teplého vzduchu a vzestupný proud je beze srážek:

Už jsem ale pomalu začínal přemýšlet nad tím, kam bych jel v případě rozpadu této bouře. Když se mi však stáhl radar v 17:50 SELČ, viděl jsem na něm, že bouře prudce zesílila. Sice ne bleskově, ale odrazivost i výška jádra se během pěti minut rychle zvětšily. Našel jsem tedy polohu jádra a vyjel jsem na východ, abych se bouři přiblížil.

18:00 – 18:30 SELČ Během následující půlhodiny jsem projížděl kopcovitým terénem a na bouřku jsem moc výhled neměl. Žádné blesky jsem neviděl, jen dle radaru jsem poznal, že je v bouřce silná odrazivost. Občas se mi naskytl výhled na základnu bouře, která byla po celou dobu hezky oddělená od sestupného proudu, a když se bouře dostala do oblasti vlhčího vzduchu, kde byly vzduch i půda provlhčeny jak dopoledním deštěm, tak odpoledními přeháňkami, snížila se základna natolik, že to vypadalo, že se hladina Lifting Condensation Level (LCL neboli hladina, kde dochází ke kondenzaci stoupajícího vzduchu) snížila pod 100 metrů nad vrcholky nejvyšších kopců v okolí. Chvílemi dokonce stoupala pára z lesa a cáry této páry byly nasávány přímo do bouřkové základny. Nevím, zda v tu dobu měla bouřka již vyvinutou mezocyklónu, ale stěnový mrak ani rotaci v bouři jsem zatím nepozoroval.

18:30 – 18:40 SELČ Dojel jsem až na východ Vysočiny, kde jsem nejprve viděl několik buď trochu rozvodněných, nebo zkalených menších toků. Poté na několika místech dokonce tekla voda z pole přes silnici a místy jí bylo tolik, že z pole vyplavila menší kameny na silnici. Pronásledování bouře se tedy stalo o něco obtížnější. Nejprve jsem myslel, že srážková aktivita v bouři musela prudce zesílit, protože předtím za sebou bouře „tolik vody“ nezanechávala. Ve skutečnosti ale bouře nezesílila, jen se dostala do oblasti, která byla před dvěma hodinami ovlivněna velmi silnou a pomalu postupující přeháňkou, která zde již zanechala velké množství deště, a tudíž byla půda i odvodňující toky přesyceny pomalu odtékající vodou. Asi 500 metrů od začátku Jihomoravského kraje mě navigace poslala z hlavní silnice (č. 362) doprava na obec Velké Tresné. Před sebou jsem viděl prudké srážky a rychle klesající viditelnost, a tak jsem váhal, zda mám opravdu odbočit. Navigaci si vždy nastavuji přibližně tak, abych přijel do cílového místa v době, kdy tam přijde bouřkové jádro, jehož přesné souřadnice mohu zjistit pomocí radaru. Jelikož jsem již byl velmi blízko bouře, navigaci jsem poslechl a odbočil jsem, abych se dostal do co největší blízkosti základny bouře, která byla dle mého měřicího přístroje silně nabitá. Do velké blízkosti základny jsem se opravdu dostal, ale za obcí Velké Tresné byla silnice slepá. Při průjezdu touto obcí jsem byl méně než 2 kilometry od místa, ze kterého se v příštích pěti minutách rychle vyvinulo tornádo. Vše je detailně vidět v následující mapce:

Dokonce jsem později na analýze mého videa našel i zatím malý vznikající stěnový mrak, ve kterém již v tuto dobu musela být i rotace, ale protože jsem se snažil dokumentovat rozvodněný potok a zaplavenou silnici, tak jsem se základně bouře moc nevěnoval:

Poté jsem vjel do údolí, odkud již nebyl výhled, a tam jsem zjistil, že jsem zajel do slepé a musím se otočit a vrátit, abych mohl pokračovat za bouřkou, než se mi zase vzdálí:

18:40 – 18:50 SELČ: Když jsem se vracel zpět na silnici č. 362, začalo se od západu vyjasňovat a dokonce vysvitlo i Sluníčko, což způsobilo, že se na zadní straně srážkové oblasti vytvořila duha. Protrhání oblačnosti však znamenalo, že mě přešla studená fronta postupující od západu. Bouře, ze které se v tuto dobu spouštělo tornádo, byla nejprve od fronty oddělená a její postup byl pomalejší než postup fronty. Přibližně v době, kdy fronta „nabrala“ bouři a ta se stala součástí fronty, se vytvořilo tornádo. To svědčí o tom, že změna směru větru na frontě (střetnutí studeného západního proudění fronty a předfrontálního teplého jižního proudění), která se dostala pod vzestupný proud bouře, zřejmě vyvolala silný směrový střih větru v přízemních vrstvách (který mohl být ještě zesílen místní orografií), což vyvolalo rotaci, která byla velmi nízkou nasávající základnou převedena do vertikální mezocyklonální rotace, která se díky silné přízemní labilitě velmi rychle zúžila do tornadické rotace:

Když jsem opět dojel na křižovatku se silnicí č. 362, na chvíli jsem zastavil, abych vyměnil kazetu v natáčející kameře. Zkontroloval jsem radar a opět vyjel k bouři. V tuto dobu jsem zatím ani zdaleka netušil, že za pár vteřin zahlédnu tornádo. Když jsem odbočil na silnici č. 362 doprava směrem na Olešnici, poprvé jsem zahlédl trombu:

Viděl jsem jí jen na několik vteřin a nejprve jsem silně váhal, zda se opravdu jednalo o trombu. Spíše se mi nechtělo věřit, že by se z této relativně slabé bouře vyvinula tromba nebo tornádo, a protože jsem již v minulosti viděl mnoho podobných úkazů, u kterých se jednalo jen o tzv. scud cloud, což je název sníženiny v mraku způsobené stoupající párou do základny konvektivního mraku, spíše jsem si myslel, že se jednalo jen o scud cloud. Na této bouři jsem již viděl cáry stoupající páry do bouřkové základny předtím, a tak jsem nejprve myslel, že se jedná pouze o podobný úkaz. Poté jsem výhled ztratil, ale stále jsem přemýšlel nad tím, zda to byl scud cloud nebo tromba. Zdálo se mi, že mrak, který jsem viděl, byl příliš ostrý a dlouhý na to, aby se jednalo o scud cloud. Jel jsem tedy dále po silnici č. 362 a začínal jsem být pomalu nervózní, protože jsem se na úkaz chtěl podívat znovu, abych se opravdu ujistil, o co se jedná. Jednalo se o trombu, která se chvíli poté, co jsem jí poprvé zahlédl, dotknula země na kraji města Olešnice, a tím se z ní stalo tornádo. Když tornádo působilo škody v Olešnici, byl jsem asi 2km na severozápad od města, jak je znázorněno žlutou šipkou v následující mapce:

Silnici však obklopovala stromová alej, a protože v tu dobu bylo tornádo přímo přede mnou, tak jsem jej neviděl. Na druhou stranu, rychle jsem se k němu přibližoval. Chvílemi jsem ale už váhal, že se úkaz ztratil, protože jsem vlevo od silnice dlouho nic neviděl. Když však tornádo postoupilo trochu na východ a silnice se stočila trochu na jih, dostalo se do mého výhledu. Nejprve jsem zahlédl mezocyklónu a typickou supercelární strukturu, kterou znám z videí ze středozápadu USA. Bylo mi hned jasné, že se nejednalo o scud cloud. Viděl jsem rotující stěnový mrak (wall-cloud), pod kterým byla nejprve jen krátká tromba:

Pod touto krátkou trombou se najednou objevila rychle stoupající pára, která začala rotovat, a během pouhých 2 vteřin se kondenzační chobot prodloužil až k zemi (kontakt se zemí jsem neviděl, ale je velmi pravděpodobné, že vzhledem k blízkosti tornáda sahal kondenzační chobot v tuto dobu až k zemi). Vypadalo to, jakoby se rotující pára vytvořila mezi trombou a zemí a postupně se rozrostla směrem nahoru i dolu. Dle analýzy videa to vypadá, že rotace v místě pod trombou již existovala a pára se v rotaci vytvořila dočasně. To mohlo být způsobeno buď tím, že tornádo nasálo vlhký vzduch, který v jeho rotaci zkondenzoval, nebo tornádo zesílilo a tím zesílil i podtlak v jeho centru, což způsobilo náhlou kondenzaci vlhkého vzduchu. Je pravděpodobné, že se kondenzační chobot zpočátku vyskytoval jen ve vrchní části tornáda, a tudíž rotace sahala až k zemi, ale nebyla vidět. V USA se takovýmto tornádům říká „neviditelná“, protože vypadají jen jako tromba, která se nedotýká země, ale ve skutečnosti rotace sahá až k zemi. O tom, že se mohlo jednat o „neviditelné“ tornádo v době, kdy přecházelo Olešnici, svědčí i několik výpovědí a fotografií, které pořídili místní občané v době, když zde tornádo páchalo škody. Na žádné z fotografií není patrné, že by se kondenzační chobot dotýkal země. Vždy sahá přibližně do 3/4 vzdálenosti mezi mrakem a zemí. Pokud tomu tak bylo, byl tento jev způsoben pravděpodobně přísunem suššího vzduchu do vzestupného proudu od jihu (v místě tornáda byl vzduch velmi vlhký kvůli předchozím srážkám, ale jen o několik kilometrů na jih předtím pršelo mnohem méně a vzduch v té oblasti byl tedy pravděpodobně sušší). Jakmile však tornádo nasálo vlhký vzduch z míst předtím zasažených intenzivními srážkami, kondenzační chobot se velmi rychle snížil až k zemi. Tornádo bylo v této době již v místech severovýchodně od Olešnice:

Jakmile jsem zjistil, že se jedná o velmi pravděpodobné tornádo, zastavil jsem, vzal jsem kameru a soustředil se na natáčení. Asi minutu jsem měl na téměř celou délku tornáda moc hezký výhled. Tornádo bylo v tuto dobu necelé 2.5km od místa, kde jsem pozoroval. Asi po minutě se ale přesunulo do místa, kde mi blízký kopec již začínal bránit ve výhledu. Musel jsem se tedy přesunout na lepší místo. Jel jsem asi 200 metrů dále po silnici ve směru na Olešnici, když jsem našel vhodné místo u malého rybníka, kde se dalo zastavit. Zastavil jsem, vzal kameru a běžel na protější kopec, abych se dostal do místa s lepším výhledem.

Dnes si trochu vyčítám, že jsem s sebou nevzal stativ, protože i když jsem držel kameru rovně a snažil se vždy vyběhnout co nejrychleji a nejvýše, abych pak mohl nějakou dobu v klidu stát a natáčet do doby, než se tornádo vzdálí, tak na 4krát zrychleném videu, když jsem rotující bouřku natáčel již zdálky, není rotace dobře patrná, protože se kamera příliš klepe. Na druhou stranu, stativ mám v autě nainstalovaný v místě spolujezdce a i kdybych hodně pospíchal, tak než bych stativ odinstaloval a vyndal, trvalo by to alespoň minutu, což bylo v době, kdy jsem věděl, že mohu natáčet tornádo, hodně času. Koupil jsem si ale monopod (stativ s jednou nohou), který s sebou budu na všechny budoucí výjezdy vozit, a pokud ještě někdy nastane podobná situace, monopod jen vezmu a hned budu moci běžet do místa, kam budu potřebovat.

Když jsem zastavil, hned jsem co nejrychleji běžel s kamerou na kopec, kde bylo sklizené pole rozmáčené předchozím lijákem, a tudíž jsem chvílemi běžel kalužemi a bahnem. V tu dobu jsem to ale ani nevnímal a veškerá moje pozornost byla směřována na tornádo a rotující bouři. V místě s lepším výhledem jsem měl dokonalý výhled na celou zadní stranu bouře, která měla typickou supercelární strukturu:

Hook echo viditelné na PPI hladině 0.6° v 500 metrovém rozlišení z operativního scanu radaru Skalky
© 2010 Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 711.6 kB

18:50-19:00 SELČ: Když se bouře o trochu vzdálila, začal se rotující stěnový mrak opět lépe organizovat. Nejprve se z něj na několik vteřin spustila velmi úzká tromba:

Tato tromba trvala jen velmi krátce a rozpadla se. Asi o 10 vteřin později se však velká část stěnového mraku opět začala snižovat a od země začala znovu prudce stoupat pára. Během chvíle se vytvořila další mohutná tromba, která si myslím, že se také s velkou pravděpodobností dotkla země jako tornádo.

Pokud tato druhá tromba byla také tornádem, dotkla by se země někde v oblastech severně od obce Stvolová:

19:00-19:10 SELČ: Kolem 19:05 SELČ, tj. asi 20 minut po zásahu Olešnice tornádem, jsem z kopce nad Olešnicí zaslechl sirénu podobnou těm, které se v USA spouští, když je vydáno „Tornado Warning“ neboli varování před tornády. Povodeň po bouřce Olešnici nezasáhla, tak se opravdu zřejmě jednalo o varování před tornádem. V tuto dobu však již bylo na nějaké varování příliš pozdě. Bez centrálního varovného systému není možné vydávat včasné varování před tornády, protože pokud je již tornádo spatřeno nebo dokonce páchá škody, většinou (alespoň v ČR) dojde brzy k jeho rozpadu a varování je již zbytečné. V tu dobu by bylo rozumné varovat ostatní obce směrem na východ, kam rotující bouře, ze které by se mohlo spustit další tornádo, postupovala.

19:10 SELČ: Tromba (potencionální druhé tornádo), která se vytvořila poblíž obce Stvolová, však netrvala dlouho a brzy se rozpadla. Rotace v bouři však byla ještě asi 5 minut stále dobře patrná a chvílemi to vypadalo, že se v rotaci vytvořila další tromba, ale na potvrzení tromby byla bouře již moc daleko. Kolem 19:10 SELČ přestala být rotace patrná a viděl jsem jen vzdalující se hradbu kupovitých mraků:

Olešnice 30 minut po zásahu tornádem:

19:10 – 21:00 SELČ: Když se bouře vzdálila natolik, že již bylo jisté, že i kdyby se vytvořilo další tornádo, tak bych jej nerozpoznal, šel jsem zpátky k autu. V rybníce, u kterého jsem zaparkoval, bylo patrné, že hladina vody je mnohem výše, než bývá obvyklé. Voda byla zároveň velmi zkalená.

S pomocí navigace jsem si promítl, kde mohlo tornádo protnout nějakou silnici, a vydal jsem se do míst více na východ. Nejprve jsem jel do obce Ústup východně od Olešnice. Poblíž této obce jsem nic nenašel, jen v centru obce byla zaplavená silnice. Poté jsem si na internetu našel telefonní číslo reportéra televize Nova a nabídl jsem své záběry do televizních novin. Brněnský reportér již o tornádu věděl a do Olešnice se s kolegou chystal. Dali jsme si tedy sraz v Olešnici na náměstí a video tornáda si ode mě přehráli a udělali se mnou krátký rozhovor. Poté jeli udělat reportáž na místo, kde tornádo z jednoho domu strhlo plechovou střechu. Jel jsem za nimi, abych se do místa škod podíval.

Reportáž televize Nova:

21:00 – 23:00 SELČ: Poškozený dům se nachází v ulici Dolní Vejpustek. V této ulici jsem našel ještě několik škod včetně asi 5 metrů dlouhého kusu plechové střechy, který dopadl asi 200 metrů od svého původního místa na střeše. Poškozená střecha byla také na západním konci ulice Dolní Vejpustek a několik menších škod jsem našel i v nejbližším okolí této ulice.

Potkal jsem také skupinu lidí, kteří tornádo přímo zažili a povídali o svém zážitku, na který už jistě nikdy nezapomenou. Nejzajímavější pozorování bylo od jedné paní, kterou zřejmě přešla samotná rotace tornáda. Část její výpovědi jsem natočil na kameru. Údajně Olešnici nejprve přešel velmi silný a prudký déšť popisovaný jako „průtrž mračen“. Zřejmě se jednalo o Forward Flank Downdraft. Poté déšť náhle ustal a začalo se vyjasňovat. Když přestalo pršet, vydala se paní navštívit svojí kamarádku. Pokud by byl v Čechách vyvinut varovný systém, v tuto dobu by již sirény nebo rozhlas varovaly občany Olešnice před možným tornádem. Jelikož takovýto systém zatím v ČR vyvinut není, neměla tato paní ani tušení, že se za chvíli ocitne v životu nebezpečné situaci a bude čelit ničivému tornádu.

Když paní, kterou jsem viděl chodit s berlemi, vyšla z domova, všude byl po dešti absolutní klid, nikde nic neslyšela. Když byla asi 100 metrů od domova, nejprve uslyšela něčí křik. Poté se na chvíli zvedl prudký vítr, který jí téměř srazil k zemi. V době nárazu prudkého větru ještě tornádo neviděla, což také svědčí o tom, že kondenzační chobot nesahal až k zemi. Když vítr přestal, spatřila vysoko nad sebou 2 letící plechy. Zřejmě se jednalo o již výše zmíněný 5 metrů dlouhý plech z továrny, který tornádo přemístilo o 200 metrů. Až v tuto dobu si paní všimla tornáda a rychle se šla schovat za nejbližší dům. Poté následovala velmi hlasitá rána (zřejmě stržená střecha z domu). Velmi vystrašená paní se co nejrychleji vrátila zpět domů a než se schovala v relativním bezpečí domova, cítila, jak na ní padají kusy lepenky a zmínila se také o padajících šiškách. Během několika vteřin však bylo vše pryč. Tornádo prý ještě nějakou dobu sledovala a bylo vidět, že se snižovalo a rozšiřovalo a poté se rozpadlo. V době rozšíření a snížení kondenzačního chobotu jsem již tornádo zřejmě natáčel.

Podobných výpovědí jsem slyšel několik, ale tato byla nejzajímavější, protože se jednalo o výpověď osoby, která byla zřejmě v přímém kontaktu s tornádem. Jinak ostatní popisovali, že vše přišlo i odešlo velmi rychle. Většinu lidí upoutala velmi hlasitá rána stržené střechy a všichni říkali, že se tornádo v postižené oblasti (ulice Dolní Vejpustek) zdrželo jen několik vteřin. Fakt, že se jednalo o tornádo, si lidé uvědomili až v době, kdy tornádo Olešnici přešlo. Nikdo neviděl kondenzační chobot a hlasitou ránu většina lidí přisuzovala pádu letadla nebo autonehodě kamionu. Do následujících mapek jsem zakreslil přibližné polohy největších škod v obci Olešnice, které jsem našel:

23:00 – 01:30 SELČ: Po průzkumu okolí místa, kde tornádo zasáhlo přímo v obci, jsem do navigace přesně označil polohu jednotlivých škod a propojil je přímkou. Tato přímka vedla směrem na kopec nad obcí, a tak jsem si řekl, že když tornádo zasáhlo pod kopcem v obci, musí být velká pravděpodobnost, že zasáhlo i na kopci. Přímka spojující škody protnula silnici, která vede nad kopec nad Olešnicí. Jel jsem se tedy na průsečík této přímky a silnice podívat.

Když jsem jel po malé silnici na kopec nad město, zahlédl jsem na silnici několik čerstvě popadaných větví. Zastavil jsem tedy a šel místo prozkoumat. Větve na silnici pocházely z vysokých stromů, které rostou kolem této silnice. Nejprve jsem šel od silnice směrem na město. Hned vedle této silnice jsem v poli, kde rostlo stále neposečené obilí, našel místo, kde bylo obilí ohnuté nebo i polehané. Prozkoumal jsem tuto oblast detailně a zjistil jsem, že na směru ohybu obilí je vidět cyklonální rotace. Zajímavé bylo, že na severní straně bylo obilí jen ohnuté, zatímco na jižní straně leželo obilí na zemi. Jelikož na jižní straně tornáda byla rychlost větru rovna součtu rychlosti rotace tornáda a jeho postupu zatímco na severní straně byla tato rychlost rovna rozdílu rotační rychlosti a postupu, přisoudil jsem tento jev tomu, že v tornádu, které postupovalo k východu, byla rychlost větru vyšší na jeho jižní straně oproti severní straně. Je to však jen má domněnka a mohlo tomu být i jinak. Dle kolmé šířky pásu polehaného obilí na postup tornáda jsem odhadl, že v tomto místě muselo tornádo mít alespoň 100 metrů v průměru. Mohlo být ale i širší, protože uvedený úkaz se nacházel na okraji pole. Proto píší alespoň 100 metrů. Zajímavé byly také velmi úzké pásy stojícího obilí mezi polehaným obilím, kolem kterých se obilí jakoby sbíhalo k těmto pásům. Video a více detailů z tohoto úkazu v obilí je k dispozici v plné verzi videa na konci článku.

Po průzkumu pole jsem šel směrem na světlo, které pocházelo od domu, na kterém hasiči odstraňovali strženou střechu. Tento dům byl pro mne orientační, protože když jsem stál v místě škody způsobené tornádem, dům určoval místo, od kterého tornádo přišlo. Ušel jsem necelých 100 metrů a došel jsem k mezi. Naštěstí svítil měsíc v úplňku (pro zajímavost: Úplněk byl přesně 24. srpna 2010 v 19:06 SELČ , tj. asi čtvrt hodiny po udeření tornáda v Olešnici. Úplněk však na tornáda žádný známý vliv nemá a ani neznám fyzikální zákon, který by spojoval úplněk a četnost či intenzitu tornád) a bylo jasno, tak jsem celkem dobře viděl kolem sebe i bez baterky, ve které mi pomalu ale jistě docházela baterie. Na první mezi od silnice stálo několik stromů a v měsíčním světle jsem viděl na od traktorů vyježděné cestě pod mezí nějaký objekt. Posvítil jsem si na něj baterkou a zjistil jsem, že se jedná o velikou ulomenou větev. Prozkoumal jsem tuto větev zblízka. Jednalo se o velmi silnou větev (část stromu) o průměru téměř 10cm. Na jejím konci byly vidět typické známky ukroucení – větev nebyla zlomená, ale ztenčovala se a byly na ní patrné známky kroucení (viz fotodokumentace škod a plná verze videa na konci článku). Kolem postiženého stromu stáli na každé straně ve vzdálenosti asi 20 metrů další stromy, které byly jen jemné poškozené (popadané malé větvičky).

Nad mezí bylo další, tentokrát již bohužel sklizené pole, a tudíž na něm nebylo patrné, kudy přesně tornádo prošlo. Přešel jsem toto pole k další mezi, kde stálo opět několik stromů. Jeden z těchto stromů byl také velmi poškozen. Ležela vedle něj velká větev a na stromě bylo několik menších polámaných větví. Ostatní stromy v řadě na této mezi byly nepoškozeny. Tráva rostoucí na této mezi vykazovala jistý sklon směrem od města, ale nedalo se s jistotou určit, zda se jednalo o efekt tornáda, deště či něčeho jiného.

Po prozkoumání této meze jsem prošel ještě další pole nad mezí. Došel jsem až k místu, kde bylo obilí zatím neposečené, ale na tomto obilí jsem žádné stopy po tornádu nenašel. Poté jsem šel zpět na pole u silnice a po tomto poli jsem šel směrem na město. Na obilí na tomto poli jsem kromě výše uvedeného polehaného obilí nic jiného nenašel. Když jsem však došel na kraj tohoto pole, přišel jsem k oplocené zahrádce. Když jsem se k ní blížil, uviděl jsem, že kus jejího plotu chybí. Šel jsem se tedy k tomuto místu podívat a chybějící asi 2 metry dlouhý kus drátěného plotu ležel na zemi a na tomto plotu ležel z prken stlučený objekt, který bych popsal jako po domácku vyrobený asi metr dlouhý žebřík či kus plotu. Prošel jsem celou zahrádku i okolí a nenašel jsem místo, odkud mohl tento prkenný objekt pocházet. S velkou pravděpodobností byl ale tornádem přemístěn a dopadl či narazil na plot a tím jeho část zbořil. V této zahrádce a jejím okolí jsem kromě rozházených dřevěných polen nic jiného nenašel. Zda byla tato polena rozházená již před tornádem, či zda je rozházelo nebo nějak přemístilo samotné tornádo, jsem nepřišel.

Poté jsem se vrátil zpět na silnici k autu. Na druhé straně silnice byl oplocený pozemek s malou chatkou. Za plotem byla zahrádka, na které jsem žádné škody nezpozoroval, ale na plotě na druhé straně pozemku, který byl asi 100 metrů dlouhý, visela větev. Tato větev pocházela od stromů u silnice a musela být tornádem přenesena cca. 100 metrů. Poté jsem šel po silnici více na východ, kde byla boží muka. Na stromech kolem této boží muky jsem žádné škody nenašel.

Během terénního průzkumu jsem škody natáčel a popisoval jsem to, co jsem viděl (viz plná verze videa). Zároveň jsem fotil a všechny mé fotky si můžete prohlédnout zde:

Trasa tornáda vedla dále na východoseverovýchod. Tímto směrem bylo dlouhé posečené pole, na kterém jsem nenašel žádné patrné škody. Dále jsem po poli již nešel, protože bylo půl druhé ráno a měl jsem v plánu jet do Prahy, což bylo více než 2 hodiny cesty. Terénní průzkum jsem tedy ukončil. Pokud bych šel dále po trase tornáda, našel bych ještě další škody a zajímavé stopy, které tornádo po sobě zanechalo. Další den místo navštívili odborníci z ČHMU a provedli terénní průzkum, během kterého našli další zajímavé škody (viz ((sem bych dal odkaz na článek na stránkách ČHMU)).

Před definitivním ukončením terénního průzkumu a výjezdu jsem se ještě zastavil u kulturního domu v Olešnici, protože několik lidí tvrdilo, že tornádo poškodilo střechu tohoto kulturního domu. Jednalo se o vysokou (asi pětipatrovou) budovu, na jejíž střechu jsem velmi špatně viděl. Žádné patrné škody jsem zde ani v okolí ale neviděl ani nenašel. Poté jsem výjezd definitivně ukončil a jel jsem do Prahy.

Během výjezdu jsem natáčel na video. Toto video jsem sestříhal, upravil a přidal jsem do něj několik radarů a map pro lepší orientaci. Video jsem sestříhal na 2 verze. První je 30 minut dlouhá a druhá je asi 100 minut dlouhá. Krátké video je určeno především pro bouřkové laiky a širší veřejnost, zatímco dlouhé video je určené těm, kdo se o bouřky více zajímá. Do krátkého videa jsem sestříhal jen ty nejzajímavější videozáběry a vynechal jsem z něj dokumentaci škod. Radary jsem do krátkého videa přidal, ale pokud si chcete přečíst jejich popisky, musíte video zastavit. Dlouhé video obsahuje vše, co by se dalo použít při dalším výzkumu této bouře. Radary se v něm zobrazují na cca 10 vteřin, aby bylo dost času na přečtení popisku a seznámení se s aktuální bouřkovou situací. Poslední třetinu tohoto videa tvoří můj terénní průzkum, ze kterého by mělo být možné lokalizovat všechny natočené škody. Zároveň by mělo video poskytnout informace, které by se daly použít pro analýzu škod, popř. pro další výzkum tohoto tornáda či upřesnění jeho klasifikace na Fujitově stupnici. Na všechna radarová data v následujících dvou videích se vztahuje Copyright, a tudíž nesmí být z těchto videí převzata a zveřejněna. Radarová data - (c) 2010 ČHMÚ .

KRÁTKÁ VERZE VIDEA:

ZDE ke stažení

PLNÁ VERZE VIDEA:

ZAJÍMAVOST NAKONEC

Nakonec bych se ještě chtěl zmínit o zajímavosti, kterou jsem objevil při analýze dat, které v bouřkách měřím. Bouřky sleduji a pronásleduji již 7 let. Zpočátku se jednalo pouze o koníčka, postupně jsem se na výzkum bouřek zaměřil v mém studiu. Na bouřky s sebou vozím detektor kosmických částic (mionů a jiných kosmických částic, které dopadají až na zemský povrch) a měřím anomálie v počtu částic, které dopadnou během vteřiny na metr čtvereční v blízkosti konvektivních přeháněk a bouřek. Můj výzkum se zaměřuje na možnost důležité role, kterou by tyto kosmické částice mohly hrát při tvorbě náboje v bouřce. Přesný a detailní princip mé hypotézy zde popisovat nebudu, ale chtěl bych se zmínit o určité opakující se anomálii, která byla mým detektorem zaznamenána v blízkosti rotující bouře přibližně od doby 8 minut před spatřením tromby (tornáda) do doby, kdy se rotující bouře nacházela 12-15 km od mého pozorovacího stanoviště. Anomálie měla několik podobných charakteristik, které se vyskytovaly i v modelu mionů, jež ovlivňoval nabitý rotující válec. Touto problematikou by se měl začít zabývat určitý výzkum, během kterého by měla být nashromážděna data v blízkosti několika tornád, která by byla zároveň detailně monitorována přenosným Dopplerovým radarem. Cílem takového výzkumu by bylo určit, zda pozorované anomálie vyvolává rotace v mezocykloně či samotné tornádo. Jelikož jsem tyto anomálie zaznamenal ještě několik minut předtím, než došlo k zpozorování jak tromby tak tornáda (absenci tromby či tornáda v té době mám potvrzenou, protože jsem chvílemi viděl na místo, odkud se později spustilo), musely být vyvolány buď rotací v bouři nebo rotací typu Tornado Vortex Origin. Tornado Vortex Origin je koncentrovaná rotace, která bývá pozorována v mezocykloně několik minut před tvorbou samotného tornáda. Pokud tyto anomálie vyvolává právě Tornado Vortex Origin nebo by podle nich bylo možné rozpoznat, že se v patnácti-kilometrové vzdálenosti od mionového detektoru vyskytuje rotace typu Tornado Vortex Origin, bylo by možné vytvořit varovný systém, ke kterému by nebylo třeba drahých Dopplerových radarů typu NEXrad, apod., ale stačil by pouze na každý kruh s poloměrem 15 kilometrů (plochou cca 700 kilometrů) jeden detektor kosmických částic, jehož výrobní cena se pohybuje v řádu 10.000 – 20.000Kč (čím přesnější, tím je cena vyšší). Pokud by se takové přístroje vyráběly sériově, jejich výrobní cena by mohla ještě klesnout. K detektoru kosmických částic by musel být zapojen počítač a musel by být vytvořen program, který by rozpoznal výskyt rotace typu Tornado Vortex Origin v bouři.

Tímto způsobem by mohl být vyvinut velmi levný systém, který by mohl být nejprve aplikován zejména ve velkých městech na středozápadě USA, kde je výskyt ničivých tornád četný. Pokud by se ověřil jako funkční a spolehlivý, mohl by se rozšířit i do ostatních zemí včetně České Republiky. Tímto varovným systémem by poté mohla být pokryta jak veliká města, tak místa s vyšší hustotou obyvatel. Pokud by se uvažovalo o pokrytí např. celé České Republiky, která má rozlohu necelých 80.000km čtverečních, bylo by třeba přibližně 110 takovýchto přístrojů. Konečné číslo by bylo vyšší, protože by bylo třeba, aby se pro dokonalé pokrytí kruhové plochy monitorované jednotlivými přístroji překrývaly. Cena pokrytí celého území by tak vzrostla na několik miliónů korun. Stále by se jednalo o levnější variantu oproti např. systému NEXrad, ale myslím, že by našel uplatnění převážně ve velkých městech nebo v místech, kde je zvýšený výskyt tornád. Celorepublikové pokrytí vzhledem k malému počtu ničivých tornád v ČR neočekávám. Tento návrh jsem však poslal do výzkumného ústavu tornád v Normanu v Oklahomě a čekám, zda dostanu odpověď. V době psaní tohoto článku jsem jí zatím nedostal, ale pokud by se systém vyvinul a osvědčil, stalo by se olešnické tornádo tornádem, které mi dalo podnět ke koncepci tohoto varovného systému.

Související odkazy a zdroje dat:

http://www.chmi.cz/ – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ
http://www.eumetsat.int/ - EUMETSAT
http://tv.nova.cz/ - TV Nova

Související diskuze na fóru:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=37&t=765 – bouřky 24. 8. 2010

Čtenost článku: 19027x

Diskuze k článku:

Vložit novou zprávu

12:47:38 27.07. 2011

intago

prima práce. Já jsem loni zažil na Zakynthosu v září, že u městečna Keri, kam jsem měl zrovna namíříno, bylo malé tornádo. Ženě jsem to zatajil, aby se nebála. Foto z hotelu Zante Sun http://intago.sweb.cz/tornado.JPG

19:25:36 28.06. 2011

Darth Sidious

No co dodat. Je to facinující, že i v naší republice je někdo, kdo se zabývá našimi bauřkami a jak je vidět, tak to konečně přineslo své ovoce. Tornádo jsem na vlastní oči nikdy neviděl a pokaždé když je silná bouřka tak si přeju aby se z nebe snesl trychtýř a rotoval. Jenže naše podmínky ve střední evropě k tomu moc nejsou, tak je tento úkaz ojedinělý. Fandím autorovi. Je to krásné a obdivuju jaký má temperament. Také bych rád se někdy zúčastnil honbou za pořádnou bouřkou. Fascinující!

11:43:53 23.03. 2011

Vašek

Hezkej článek a přiložené video. Jen bych upřesnil tu sirénu. Nebyla vyloženě kvůli tornádu, ale jeho následkům. Dvakrát dlouhý tón sirény vlastně svolává členy místního SDH (sboru dobrovolných hasičů) k zásahu.

19:18:03 03.11. 2010

hasi

Pěkný článek.

19:41:10 01.11. 2010

Honza