AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Trojice derech 10. a 11. 8. 2017

10. 8. 2017

Autoři: R. Tomšů, M. Geryk, O. Boháč, Z. Černoch, L. Ronge, T. Prouza, J. Švarc

Popis meteorologické situace - R. Tomšů (ČHMÚ)

Nad střední Evropou se udržovalo velmi výrazné frontální rozhraní, oddělující velmi teplý vzduch na východě Evropy a poměrně chladný na západě. Během dne postupovalo rozhraní přes naše území velmi zvolna k východu až severovýchodu. Oblast nižšího tlaku vzduchu, resp. její střed (1013 hPa) spojený s uvedeným frontálním rozhraním se zpočátku nacházel na území německého Saska, blízko českých hranic.

Během 11.8. se velmi pozvolna tento střed přesouval na sever k Baltskému moři a slabě se dál prohluboval (1007 hPa). Situaci doprovázel velmi výrazný střih větru v oblasti konvergence, zejména na pomezí východních Čech a Moravy, který pokračoval dále na sever směrem do Polska. V této oblasti vznikla série silných bouří, které způsobily rozsáhlé škody, zejména ve východních Čechách a na další cestě také v Polsku.

Výše popisovaná situace vedla nakonec k výskytu 3 derech v průběhu necelých 48 hodin, přičemž první zasáhlo Moravu a Slezsko 10. srpna v noci, druhé přešlo opět před Moravu a Slezsko v noci z 10. na 11. srpna a poslední postihlo severovýchod Čech 11. srpna odpoledne a večer.

Trajektorie derech ve dnech 10. a 11. srpna 2017
© David Rýva, Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 121.9 kB

Poslední derecho z této trojice napáchalo velmi rozáhlé škody větrem především na území Polska.

Čelo derecha v Polsku u obce Krotoszyn 11.8.2017
© Grzegorz Zawiślak, Polscy Łowcy Burz
Velikost: 756.9 kB

Maximální naměřené nárazy větru v Polsku dne 11.8.2017
© Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej, Polscy Łowcy Burz - Skywarn Polska
Velikost: 208.8 kB

Bouřková činnost byla na našem území na mnoha místech doprovázena vydatnými srážkami.

24-hodinové kombinované (radar+srážkoměry) srážkové úhrny k 12. srpnu 2017 8:00 SELČ
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 1499.7 kB

Jak se s očekávanou situací vyrovnaly modelové předpovědi?

Modelové srážkové úhrny pro 11.8.2017
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 606.9 kB

Předpověď helicity na 11.8.2017
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 323.3 kB

Předpověď střihu větru na 11.8.2017
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 1253.7 kB

Kombinace modelové předpovědi a reality 11.8.2017 15:00 UTC
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 1490.6 kB

Předpověď ESTOFEXu byla v tomto případě relativně úspěšná, jak ukazuje porovnání předpokládané lokalizace výskytu bouřek s reálně detekovanými výboji sítě detekce blesků Blitzortung:

Mapa předpovědi ESTOFEXu vs. detekovaných blesků
© ESTOFEX, Blitzortung.org
Velikost: 466.1 kB

M. Geryk – Přerov

Letošní bouřková sezóna se vyznačuje velkou dynamikou atmosféry a podle toho bouřky v Česku vypadají, ale zrovna u mě v Přerově dosud nic výjimečného nebylo a záviděl jsem kolegům jejich nádherné úlovky.

Až ve čtvrtek 10. srpna se vše změnilo. Nejdříve mě probudila silná bouře nad ránem, squall line byla radarově velmi silná a Morava už dlouho nic takového nezažila. Žel shelf cloud jsem spatřil, až když byl nade mnou a v lijáku a poryvech větru se fotit nic nedalo. Nicméně dusno a vedro toho dne dávalo tušit, že něco ještě přijde. A přišlo – ve večerních hodinách dorazila nad Přerov silná multicela od JZ, s odrazivostí přes 60 dBZ. Kromě přívalového deště přinesla kroupy do 2 cm a hlavně downburst, který způsobil v Přerově a okolí pád mnoha stromů a poškození střech domů. A nebyla to ještě poslední bouřka, v noci na pátek dorazila silná bouřková lajna od jihu, ale u nás v Přerově (na rozdíl od jiných míst) už nepřinesla nic význačného.

Mám konečně pěkné bouřkové zážitky, žel, jak už to tak bývá, i se škodami na majetku.

Radarová animace s detekcí blesků CELDN zobrazující postup bouřkového komplexu přes Moravu. Křížek značí Přerov.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 3267.8 kB

O. Boháč – Přerov

Dlouhé noční čekání, které už se zdálo prakticky beznadějné, přineslo do Přerova nakonec jednu z nejsilnějších bouřek roku. Poměrně rychlý vznik bouřkových buněk, který se následně sloučil ve squall line, asi nikdo moc neočekával. Po probuzení za ještě celkem dalekého hřmění okamžitě vyskakuji z postele a chystám se pozorovat. Dlouho to bylo celkem o ničem, avšak po tom, co se derecho přiblížilo, občas byl vidět pěkný shelf cloud. Po jeho přechodu se spustil velmi silný vítr, který měl v nárazech až 20 m/s. Následně začaly krátce padat také kroupy, které však nebyly větší než 1,5 cm. Po přechodu bouře oblohu nějakou dobu křižovaly velmi pěkné crawlery. Tím to vše pomalu skončilo a já si tak mohl ještě i chvíli pospat.

Odpoledne i přes výborné podmínky situace vypadala opět dlouho nejistě. Před večerem došlo k obnově konvektivní činnosti pod Přerovem a došlo ke vzniku bow echa. Bohužel však na přemístění do terénu nebyl čas. Brzy přišel vítr, který byl ještě silnější než ten ranní. V nárazech překračoval hranici 20 m/s. Do toho se spustil přívalový déšť a na chvíli opět také kroupy. Po bouřce se ukázalo, že vítr způsobil ve městě a kolem něj poměrně dost škod. Vítr shodil desítky stromů, několik dopravních značek a nedaleko Přerova také střechu domu. Při bouřce spadlo 13,5 mm srážek. Tuto bouři jsem nakonec klasifikoval jako zde nejsilnější za poslední roky.

Pozdní večerní systém již nepřinesl nic výjimečného, ale i v tomto případě byla možnost za spolupráce s blesky vidět poměrně pěknou strukturu čela bouře. Na přípravu bylo tentokrát poměrně dost času, ale nakonec se to ukázalo být celkem zbytečné, protože téměř všechny blesky už byly utopené ve srážkách. Tímto tento neuvěřitelně povedený den skončil.

Z. Černoch – Opavsko

Ranní derecho

Den předem jsem se s kamarády dohadoval o tom, jaká bude situace v noci. Každý model dával jiný výsledek a já jsem nakonec nabyl přesvědčení, že v nočních hodinách přejde od jihu výrazný bouřkový systém se silnými nárazy větru. Zapomenul jsem si natáhnout budík a kdyby nebylo mé přítelkyně, která mě zuřivě prozváněla telefon, neměl bych z ranního systému vůbec nic. Po probuzení jsem nejprve nevěřil, že se na mě řítí bouřka a ještě z telefonem jsem šel ven, zda jde vidět blýskání. Blýskalo se velmi slabě a tak jsem si říkal, co přítelkyně blázní, že to stejně půjde bokem. Ještě jsem pro jistotu podíval na radar a říkal jsem si, zda jsem už opravdu vzhůru. Po důkladném promnutí očí kouknu ještě jednou a opravdu tam byl na radaru obří bouřkový systém. Rychle jsem popadl výbavu a jel ku Kaménce. Nad obzorem se již rýsoval mohutný shelf cloud a já začal mít obavu, zda ho budu schopen nafotit. Všechny blesky byly schované uvnitř oblaku. Blýskalo se hodně, ale jen ojediněle došlo k nasvícení shelf cloudu. Nakonec se ho podařilo zachytit v celé kráse. Ještě před samotným shelf cloudem se zvedl vítr, který mohl mít v nárazech okolo 15 m/s a tento s přibližující se bouří zesiloval. Nakonec nárazy mohly mít v maximu okolo 25 m/s. Při cestě domů, byla na zemi spousta větví, ale naštěstí žádný strom. Z domova jsem se ještě pokoušel zachytit blesky na zadní straně, ale moc úspěšný jsem nebyl.

Odpoledne

V průběhu dne opět nastalo dohadování s přáteli a já než, abych se dohadoval, raději sledoval radar a vývoj na něm. Od jihu se k českým hranicím přibližovala bouřka, na které v době přechodu hranic téměř ustala blesková aktivita, aby se po pár minutách opět pozvolna zvyšovala a začala narůstat i odrazivost. Když jsem viděl směr postupu, rozhodl jsem se poprvé vyzkoušet nové místo na lov. Pokud bych vyrazil ku Kaménce, hlavní část by mě minula západně. Jel jsem ke Klokočovu na kopec Horka s nádherným výhledem do krajiny. Při příjezdu na kopec se jižně začal objevovat shelf cloud, který při postupu k severu mohutněl. Byl to úchvatný pohled. Nesledoval jsem radar a tak jsem neměl ponětí jaká obluda ke mně míří. V dáli bylo slyšet dunění jako když se na mě valí obří vlak. S tím jak dunění sílilo jsem dostal strach a přemýšlel, zda místo, kde jsem, je to nejlepší možné. Rychle jsem ještě nafotil poslední snímky a v tom přišel mohutný poryv, který jsem ustál a schoval se do auta. Hned za shelf cloudem na okraji srážek problikávalo velké množství CC blesků, to už jsem sjížděl pod kopec a doufal, že vše přečkám bez újmy na zdraví. Nárazy mohly mít i přes 30 m/s. Bylo to krajně nepříjemné, jak se auto pohupovalo v nárazech větru. Nakonec jsem se autem natočil tak, abych mohl stáhnout okýnko a natočit krátké video. Ve dvou vlnách padaly kroupy okolo 1 cm. Po přechodu jsem opět zkusil fotit blesky na zadní straně bouře a nakonec se jich podařilo nafotit několik, ale jen dva jsou použitelné.

Video od Tomáše Mazura:

Noc

Od jihu postupoval další bouřkový systém a tak jsem opět vyrazil do terénu. Tentokráte jsem si vybral stanoviště u Heřmanic. Po příjezdu na místo jsem byl zmaten. Od jihu postupující bouřkový systém měl na čele mohutný shelf cloud, ale byla sporadická blesková aktivita a pokud se objevil nějaký blesk, nedokázal nasvítit mohutný shelf cloud. Při přechodu se zvedl vítr, který mohl mít v nárazech do 25 m/s. Až po samotném přechodu se zvedla blesková aktivita a severně bylo vidět množství CG blesků a tak jsem si stáhnul okénko a zkusil jsem ulovit několik blesků z ruky. Nakonec se poštěstilo, ale spokojený jsem nebyl. Tento bouřkový systém byl na focení tragický. Možná kdybych vyjel více na západ, kde byla výrazná blesková aktivita, mohl bych mít mohutný shelf v celé kráse, takhle to bylo utrpení pokusit se ulovit obří shelf ve tmě.

11. 8.

Bouřky se po celý den pohybovaly nad Vysočinou a Čechami, ale GFS dával posun bouřek ve večerních a nočních hodinách na Moravu, tak jsem doufal, že si spravím náladu a vyfotím blesky, kterých bylo předchozí den jako šafránu. Skutečně pozdě odpoledne docházelo k tvorbě nových bouřek na Moravě. Bouřky postupovaly od jihu a já přemýšlel kam vyrazit, zda počkat, nebo vyrazit ku Kaménce, a tak jsem prováhal větší šanci na krásné blesky. Vyrazil jsem pozdě a když jsem přijel ku Kaménce, každou chvilku vyletěl nad obzorem krásný CG. Rozhodl jsem se pro přesun k Potštátu, kde vzhledem k vývoji byla větší šance na úspěch než u Kaménky. Toto rozhodnutí se nakonec ukázalo jako dobré. Pokud bych zůstal u Kaménky dostal bych pořádnou zálivku a neměl bych žádný blesk. Blesků bylo vidět hodně. Jenže lítaly pokaždé z jiného místa. Musel jsem často měnit ohnisko a místo, kde jich bylo nejvíce. Nakonec se podařilo ulovit pár hezkých blesků než začalo pršet a já se odebral domů.

T. Prouza - Pec pod Sněžkou / Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

Celý "derecho hattrick" jsem prožil ve službě na meteostanici v Peci pod Sněžkou, kterou jsem začínal ve čtvrtek 10. srpna v poledne. V té době mi už byla samozřejmě předpověd na následující den známá. Nejevil jsem z ní však přílišné nadšení, protože bouřka na stanici znamená vždy potenciální problémy. Ono nemusí udeřit blesk přímo do budovy, ale i vzdálenější výboj do země zvládne minimálně "pobláznit" některé přístroje. Už pozdě večer to vypadalo na zahřívací kolo, ale nakonec nás veškerá bouřková aktivita minula východním směrem, včetně nočního přechodu západního křídla "moravského" derecha. Ze stanice byly viditelné pouze vzdálené blýskavice. Doma ve Svatoňovicích bouřka sice byla, ale obešla se bez výraznějšího větru (náraz 8,5 m/s), pouze s deštěm o úhrnu 8,4 m/s.

Pátek 11. srpna začal na horách relativně poklidně, když jsem v 6:30 SELČ vstával, bylo zataženo a pohled na radar mě zprvu vcelku uklidnil, neboť se zdálo, že bouřky jsou dostatečně vzdálené. Jenže klid neměl dlouhého trvání, protože konvekce postupovala svižným tempem k severu a bouřkový maraton záhy započal. První bouřka začala v 8:45, druhá v 9:40, třetí v 10:50, čtvrtá ve 12:05. Krátce před čtvrtou bouřkou zavítal na stanici Lukáš Ronge, který v tento den zajišťoval fotografování svatebního obřadu na Luční boudě. Ze situace měl opravdu "radost". Pod naší střechou přežil parádní průtrž mračen a odjel pokračovat ve fotografování, tentokrát na hostinu...

Bouřky si také dopřály polední siestu, aby odpolední finále rozjely ve velkém stylu. Na raradu začalo být zjevné, že se celé rozhraní konečně začíná pohybovat k severovýchodu. Bouřky na něm zároveň nabíraly rapidně na intenzitě. Hřmění z bouřky, která byla součástí derecha, začalo být slyšet kolem 16:45. Stáli jsme s vedoucím nahoře v pozorovatelně a nechápavě sledovali základnu oblačnosti. Čelo bouře nemělo žádný shelf cloud, ale takové turbulence jsem doposud v životě neviděl a asi jen tak neuvidím. Oblaka proudila jak od severovýchodu, tak od jihozápadu a srážela se přímo nad peckou kotlinou. Spodní hranice oblačnosti byla 400 - 500 metrů nad námi a vytvářely se v ní rychle rotující víry o rozměrech desítek metrů. Pomyslel jsem si: "Sjet z toho sosák, neřeknu ani popel". Naštěstí k tomu ale nedošlo. Se začátkem bouřky začaly prozatím slabé dešťové srážky. Peklo vypuklo v 17:15, kdy dorazil nárazový vítr, který v maximu dosáhl rychlosti 17 m/s. Může se to zdát málo, ale na podmínky Pece to bylo docela dost. V 17:30 po dobu přibližně 5 minut padaly 5 mm kroupy a srážky dosáhly maximální intenzity. Vzápětí zablikalo světlo a ocitli jsme se bez proudu. Dieselagregát však zafungoval bezchybně a dodávka elektřiny byla do 10 vteřin obnovena. Jinak se o osvětlení staraly četné blesky, nejbližší uhodil ve vzdálenosti okolo 500 metrů. Výpadek proudu trval téměř přesně hodinu, což byla ve srovnání s jinými lokalitami velmi krátká doba. Bouřka nás opustila okolo 18:10 a zanechala po sobě srážkový úhrn přes 14 mm. Poslední bouřka tohoto dne následovala od 18:40 a trvala 30 minut, byla již vzdálenější. Po ní došlo ještě k jednomu krátkodobému výpadku proudu.

Dekódované SYNOP zprávy z meteorologické stanice Pec pod Sněžkou 11. srpna 2017
© Český hydrometeorologický ústav
Velikost: 361 kB

Jak jsem již psal, 11. srpen jsem strávil ve službě, takže informace o tom, co se dělo doma ve Svatoňovicích jsem měl pouze zprostředkovaně z radarových měření, detekce blesků, dat vlastní meteostanice a ze svědectví rodičů, případně následně zpráv v médiích. Noční derecho z 10. na 11. srpna, které postihlo především Moravu, se projevilo ve V. Svatoňovicích pouze okrajově ve formě MCS, který vyprodukoval 8,4 mm srážek a doprovodil ho náraz větru o rychlosti 8,5 m/s. Následovala pauza až do 7:35 SELČ, kdy začala série šesti bouřek, postupujících více či méně přímo přes naší obec. V jejich průběhu se projevovaly velmi výrazné oscilace tlaku vzduchu, přičemž k největšímu výkyvu došlo při podvečerním derechu (přes 6 hPa).

Oscilace tlaku vzduchu na meteorologické stanici V. Svatoňovice dne 11.8.2017
Velikost: 11.3 kB

Prvních pět bouřek bylo multicelárního charakteru a směr jejich postupu byl převážně od jihu k severu. Po poledni následovala pauza, předcházející formaci derecha, jehož čelo zasáhlo stanici v 17:25 SELČ. Bylo doprovázeno nárazem větru 15,2 m/s, přičemž stanice Kyselka (cca 1200 metrů vzdálená a o 100 metrů výše) naměřila náraz větru o rychlosti až 30,4 m/s. Bouře doznívala až do 20:15.

Data z meteorologické stanice Velké Svatoňovice dne 11.8.2017
Velikost: 36 kB

Měli jsme velké štěstí, neboť ve stejných okamžicích v blízkém okolí série downburstů poničila rozsáhlé plochy lesů v okolí Libňatova, Prorub a Maršova u Úpice. Východní Trutnovsko zasáhly masivní výpadky dodávek elektrického proudu, které se nás nedotkly hlavně proto, že naše obec je napájena přímo z páteřního 35 kV vedení, které nebylo poškozeno. Během krátké doby začaly docházet první zprávy o škodách způsobených větrem. Mezi Úpicí a Trutnovem spadl strom na autobus, který předtím zastavil kvůli silnému větru. V Úpici byly polámány desítky stromů, pár set metrů od mé stanice v Batňovicích spadly zlomené stromy na silnici, v těsné blízkosti vlakové zastávky V. Svatoňovice popadaly stromy do profilu trati, čímž ji zablokovaly. Nejhorší situace byla ale jižně a jihozápadně od Úpice, kde vznikly v lesních porostech obrovské polomy.

Radarový snímek okamžiku přechodu čela derecha 11.8.2017 17:25 SELČ
přes Velké Svatoňovice (červený křížek)
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT
Velikost: 289.1 kB

Radarová animace přechodu derecha 11.8.2017 odpoledne / podvečer
přes území Královéhradeckého kraje
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT
Velikost: 6482.7 kB

Při jízdě vlakem z Trutnova do Malých Svatoňovic 14. srpna jsem se dobře díval, zda spatřím nějaké škody. První se objevily až těsně přes železniční zastávkou v Suchovršicích, kde bylo v lese na pravé straně trati polámáno několik izolovaných stromů. Mezi zastávkami Suchovršice a V. Svatoňovice pak byly olámané větve stromů na levé straně trati a po obou stranách polehlá kukuřice na poli. Přímo před naší zastávkou pak byly stopy po odstraňování stromů napadaných na trať a za železničním přejezdem na levé straně polámané i velmi silné větve zde rostoucích olší. Nejvýraznější škody však vítr způsobil v lese okolo cesty "Bremst". Vznikl zde cca 200 metrů široký a 100 metrů hluboký polom, který pokračoval dále do svahu. Zjištěné škody ležely v relativně přímém a souvislém pásu, takže lze uvažovat o působení série downburstů.

Týden po výskytu derecha, 18. srpna, jsem se s návštěvou z Prahy vydal vlakem na výlet do Adršpašských skal. I tuto cestu jsem hodlal využít k provedení terénního průzkumu. Jak jsem zjistil, vítr řádil i severně od Jestřebích hor. První izolované poškozené stromy jsme spatřili v Chvalči, před nádražím v Radvanicích "chyběl" celý kus lesa (již zpracován lesníky), v Janovicích a Hodkovicích ležely povalené mohutné stromy podél silnice i na okraji lesa. V Horním Adršpachu vítr poškodil celý pás porostu podél místního potoka (polámané větve i celé stromy). Škody se vyskytovaly izolovaně i v samotném skalním městě, jednalo se o vývraty, například hned u zatopeného lomu při vstupu.

Spolu s Lukášem Rongem jsme shromáždili dostupné informace o způsobených škodách a vložili je postupně do mapy, která je též součástí tohoto článku. Srovnám-li projevy derecha v našem regionu se silnými vichřicemi v minulosti, jednalo se pravděpodobně o nejničivější situaci po oránu Kyrill (18.1.2007) a výrazné squall line 23.7.2009. Naměřená rychlost větru na stanici však nebyla nejvyšší a byla překonána o necelé tři měsíce později 29. října při orkánu Herwart, který ustanovil nové staniční maximum 21,5 m/s. Vítr byl však více plošněji rozložen a tak neměl takové ničivé účinky.

L. Ronge - okr. Trutnov

Tento den byly očekávána možnost výskytu silných bouřek, ale zároveň jsem opět slíbil kamarádovi, že mu nafotím svatbu. Už ráno při pohledu na radar jsem neměl moc radost, protože jsem viděl spoustu srážek jdoucích naším směrem - bylo jasné, že focení svatby, které mělo probíhat venku na hřebenech Krkonoš, nebude úplně optimální. Do Pece jsem dorazil na 9. hodinu, abych nafotil přípravy svatby a podobně. Během tohoto focení přešly přes Pec pod Sněžkou tuším 2 bouřky. Samotný obřad byl plánovaný na 11. hodinu, ale kvůli další přecházející bouřce se o 15 minut posunul.

Radarová animace přechodu ranních bouřek přes Trutnovsko.
© Český hydrometeorologický ústav, Blitzortung
Velikost: 9999.8 kB

Nakonec se povedlo i focení venku bez deště a následně byl naplánovaný přejezd do Svobody nad Úpou, kde měla být svatební hostina. Vše probíhalo dobře, až do nějaké 17. hodiny, kdy se najednou velice nezvykle setmělo. Vyšel jsem na volné prostranství, kde jsem spatřil neuvěřitelně turbulentní základnu oblačnosti, nic takového jsem v životě ještě neviděl. A během chvilky to přišlo, velice silný vítr a intenzivní přívalový déšť. Netrvalo dlouho a celý areál byl téměř pod vodou, ale co bylo horší, byl bez proudu (a vlastně kompletně celé hory a okolí). Nejdříve jsem si myslel, že to bude chvilka - tady se to stává, protože elektrický proud je zde distribuován pomocí stožárů vysokého napětí. Ale když nefungovala elektřina ani po 2 hodinách, bylo mi jasné, že škody budou někde výraznější. Ze svatby jsem odjížděl kolem 19. hodiny, protože mi začaly chodit zprávy o obrovských škodách v okrese Trutnov, a to dokonce i v obci, kde mám chalupu. Vyrazil jsem tedy ze Svobody nad Úpou směrem Trutnov a dále, podle toho, jak ke mě chodily zprávy o škodách. Přímo v Trutnově těch škod zase tolik nebylo, ale za Trutnovem jich začalo přibývat.

Již u tzv. "popílkového jezera" - usazovací nádrže elektrárny Poříčí za Trutnovem, jsem nalezl několik přetrhaných vedení vysokého napětí. Provedl jsem dokumentaci a v nastávajícím šeru vyrazil dále do oblasti, ze které chodilo více zpráv o škodách - na Úpicko, Libňatovsko... Z Poříčí jsem jel tedy přes Bohuslavice nad Úpou do Úpice. Prakticky celou cestu jsem nepotkal místo, kde by fungovala dodávka elektrického proudu. Bylo jasné, že škody na vedení vysokého napětí budou ohromné. Dokonce i celá Úpice byla potmě a stejně tak i signál mobilních operátorů prakticky nefungoval. Výrazné škody na porostech jsem díky houstnoucí tmě moc nepozoroval. Následně jsem z Úpice vyjel směrem na Havlovice a Libňatov. Zde jsem narazil na první škody, které již byly hasiči uklizeny - velké množství silných, vyvrácených a zlomených stromů přes cestu. Pokračoval jsem dále do Libňatova, stále vše bez proudu a i v Libňatově pokračovala zkáza. Velké množství zlomených stromů, všudypřítomný nepořádek z větví, zajel jsem na pár cest v okolí pro dokumentaci škod. Následně jsem chtěl jet přes Hořičky a Proruby dále na Hajnici. Ovšem zde jsem narazil... Při jízdě do kopce nad obcí Libňatov začal naprostý masakr. I přes tmu jsem viděl chybějící části lesa, hasiči odstraňovali stromy, které spadly přes silnici, takže se asi 15 minut nedalo pokračovat dál. Nakonec se povedlo a dojel jsem až do obce Hořičky, bohužel dále jsem pak pokračovat nemohl, cesta do obce Proruby byla kompletně zavřena díky rozsáhlému polomu (tuto cestu se povedlo otevřít tuším po 2 dnech). Následně jsem se tedy vrátil do Libňatova a přes Maršov u Úpice jsem se snažil dojet domů. Po cestě jsem se musel stále vyhýbat větvím na silnici, přetrhaným drátům nízkého napětí nebo telefonu, mobilní signál stále na nule, elektřina rovněž nefunkční. V horní části Maršova (kde mám chalupu) poměrně rychle škody zeslábly (na chalupě byla jediná škoda v podobě vyrvaného kusu lepenkové střechy kolny). Dojel jsem domů již bez zjištění dalších škod, ovšem stále bez mobilního signálu a to i v Trutnově. Následně jsem šel spát, a protože jsem měl domluvenou cestu do Prahy v sobotní dopoledne, vstal jsem dřív a jel jsem obhlédnout ještě nějaké škody hned ráno za světla.

Radarová animace přechodu derecha přes Trutnovsko.
© Český hydrometeorologický ústav, SIEMENS AG, Vaisala Oyj
Velikost: 11921.1 kB

Jel jsem přímo z Trutnova do Maršova u Úpice a Libňatova, elektřina stále nefungovala (na chalupě nakonec byla dodávka přerušena na 3.5 dne, protože téměř celé vedení vysokého napětí do obce bylo zničeno). Ranní pozorování potvrdilo večerní - horní část Maršova na tom byla relativně dobře, ale čím více jsem se blížil k obci Libňatov, tím více škod bylo, a to na velkých plochách. Nejhůře na tom byla obec Libňatov a Proruby a spojnice mezi nimi. Z Libňatova jsem jel opět na Hořičky a po cestě jsem uviděl komplet zničený les. Nic takového jsem ještě neviděl. Protože jsem pak musel již odjet, vrátil jsem se do Trutnova. Domů jsem se vrátil až v neděli večer a již jsem se do další dokumentace nepouštěl.

Graf vývoje tlaku na meteostanici v Maršově u Úpice
Velikost: 53.9 kB

Domluvil jsem se nakonec s kolegou a v pondělí hned po práci jsme zajeli na letiště do Nového Města nad Metují, vzali letadlo začali s dokumentací škod ze vzduchu. Nejdříve jsme zamířili nad obec Bohuslavice na Náchodsku, kde bylo hlášené možné tornádo. Z leteckého snímkování jsem toto potvrdit (ani vyvrátit) nemohl, škody byly poměrně lokalizované a spíše charakteru odpovídajícímu působení přímočarého větru. Následně jsme letěli severním směrem právě k Libňatovu. Již od nádrže Rozkoš jsem říkal kolegovi, nechybí tam vzadu něco ??? A ono ano... To co bylo vidět ze silnic byla pouze minimální část toho, co se v lesním porostu stalo. Neuvěřitelně zničený les, hektary vyvrácených a zlomených stromů v půli. Nad místem jsme létali asi 20 minut, abych stihl vše zdokumentovat. Následně jsme letěli dále ve směru postupu bouře a škod, které bouře produkovala. Dále škody slábly - sem tam zlomený strom nebo skupina stromů, případně poničené střechy budov a podobně.

Trasa dokumentačního letu
Velikost: 3721.2 kB

Následně v neděli při návštěvě chalupy jsem zamířil do lesů na další focení. Když jsem se dostal k polomům, jakákoliv chůze byla prakticky nemožná, všude zlomené stromy, které bylo možné jen přelézat nebo obcházet. Následný úklid škod v lesích zabral několik měsíců každodenní práce.

Později jsem udělal 360° panoramatický pohled a videodokumentaci z nejpostiženější oblasti.

360° panoramatický pohled na rozsáhlý lesní polom u Libňatova

Videodokumentace rozsáhlého lesního polomu u Libňatova pořízená z dronu:

A úplně na konec - interaktivní mapa škod na Trutnovsku, kterou jsme zpracovali společně s Tomášem Prouzou

Přímý odkaz na větší mapu je - ZDE

J. Švarc – Vyškov

Vlastně to neměl být vůbec náš večer; ten den většina modelů nic moc nečekala nad Moravou. No spíše nic, než moc - snad jediný výstřel v podobě předpovědi od Kachelmanna dával naději v nějaký systém v druhé půli noci - za to se slušnými projevy. Noc ukázala jak šeredně se modely mýlily...

Po večerním plážovém volejbale jsem si dal pro jistotu jen dvě desítky. ,,Co kdyby náhodou, že?“ Dle předpokladů se bouřky začaly tvořit v Bavorsku a na Šumavě. Směr pohybu byl nekompromisně na severozápad. Tak sem v poklidu dál pokračoval v učení na státnice. Kolem půl druhé ranní už mi pomalu začaly padat oči s tím, že půdu spát. Nicméně pod Brnem se začal tvořit nějaký “šrot”, ze kterého prozatím neblikalo. Opět došlo k uvažování ,,co kdyby“. No velmi neochotně jsem se vyškrábal na kopec. V tu chvíli již radar začal vypadat podstatně jinak. Západně od Brna postupovaly silné bouřky směrem na Blansko. Pro mě vše daleko, jak na focení, tak na přesun. Čekal jsem tedy, zda-li se konvergence neposune východněji, což se ukázalo jako chytrý tah. Starost mi dělal opět šrot, který se tvořil před vznikající SQL nad Drahanskou vrchovinou.

Po 3. hodině ranní mě vyhnala krátká ale silná průtrž ze stanoviště dále na východ na stanoviště nad Rybníčkem. Na nic nebyl čas. Západně od Vyškova začaly prskat nově vzniklé buňky. Vybalil jsem stativ a začal se snímáním. Na vše jsem měl necelých 10 minut, takže kvalitních fotek moc není. Po chvilce focení najednou zhasl celý Vyškov. Jedna po druhé následovaly vesnice ve směru postupu. Najednou jakoby blesková aktivita ustala a dostavilo se ono minutové ,,ticho před bouří“. V naprosté tmě uprostřed pole to nebyl úplně nejpříjemnější pocit, obzvláště když po dlouhé době blesk nasvětlil mohutnou shelfcloudovou zeď, která byla odhadem nějakých 400 m ode mě.

Syčivý zvuk výboje, který se trefil nejspíše do elektrického vedení, ve mě vzbudil veškerý pud sebezáchovy. Vlastně jsem v tu chvíli přemýšlel, jestli nepřiložím do toho hnojníku za mnou.

Začal jsem velmi rychle balit výbavu. Na gust frontě před bouřkou fouknul velmi silný vítr který vše komplikoval. V tu chvíli jsem dostal informaci, že ve Vyškově padají asi 2 cm kroupy, „fučí neskutečný vítr“ a všude je slyšet hasiče. Sjel jsem do vesnice na bezpečnější místo čekajíc až přejde nejhorší protože při pohledu na ohýbající se stromy a 10 cm vody na cestě se mi moc riskovat nechtělo. Nakonec jsem asi po 15 m vyrazil domů. Po téměř celou 8 km cestu domů mi bubnovaly na střechu kroupy o velikosti 1-2 cm v celkem hojném množství. Naštěstí mi cestu nezkřížil žádný spadený strom.

Moc jsem toho tu noc nenaspal, do pozdního rána bylo slyšet motorové pily. Jen ve Vyškově bylo na 20 spadlých stromů. Celkový součet v rámci regionu byl ale poněkud vyšší jak je patrné z analýz níže.

Bouřková situace ale tímhle nekončila. Odpoledne postupovaly z Rakouska další bouřky tentokráte východně od Vyškova. Vyrazili jsme tedy s přítelkyní po práci do Želče, kde je slušný výhled na jih a východ. Přešla nás buňka bez elektrické aktivity, na které ale fučel silný vítr s přehledem přes 20 m/s. Co víc ještě zamrzelo, že o dalších 10-15 km severněji vznikla z buňky supercela, kterou si můžete prohlédnout na fotkách Zbyňka. Naštve, že? Inu co už... Opět o pár km jinde než by bylo potřeba.

Zbytek sil se tedy ubíral k večeru. Třetí systém za den? Na Moravě? To tu nebylo pěknou řádku let, snad někdy od roku 2008. Tentokráte jsem vyrazili s přítelkyní na jih do Slavkova u Brna. Z Rakouska rychle postupovalo radarově dobře vyjádřené bow echo, o kterém nás informoval Radim asi 20 km jižněji. Bohužel ty zprávy nebyly zrovna pozitivní: ,,Všechno v mracích, napočítal bych viditelné výboje na prstech jedné ruky. Je to marnost nad marnost, nemám nic.“ Obdobná situace byla i u nás. Abych řekl pravdu, celkem mi ten den co se týče focení a úlovků na kartě zhořknul. Na radaru vypadlo vše tak skvostně. Bohužel se vše topilo ve vodě, jak už to u těchhle dlouho žijících silných systémů bývá. I přesto nás přešla opět velmi silná bouřka s nárazy přes 25 m/s, která za sebou zanechala velké množství popadaný stromů.

Jednalo se bezpochyby o nejvýraznější bouřkovou situaci v regionu od roku 2009, co se bouřkám věnuji. Alespoň částečný výčet škod lze vyčíst z analýz. Na Drahanské vrchovině poničila větrná smršť zejména tedy ta ranní na 200 000 kubíků dřeva. Ve vrcholových polohách vrchoviny byly četné polomy zejména na smrkových monokulturách. Většinou se však jednalo o rozsah několika desítek stromů. Asi největší polom jsem nalezl v Rakoveckém údolí, který se rozpínal na ploše asi 150 x 250 m (viz. foto níže).