AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Výrazné NLC 5. a 18. 7. 2016

5. 7. 2016

Autoři: D. Müllerová, J. Drahokoupil, D. Neumann, M. Janoušek

D. Müllerová, J. Drahokoupil – Pechova Lhota, okr. Písek; Brandýsek, okr. Kladno

Nedílnou součástí období kolem letního slunovratu jsou i noční svítící oblaka neboli NLC. Každý rok se povede, že alespoň jedny stojí za to, tak co letos? Zatím se relativně dařily spíš ty ranní, které jsou jen pro otrlé. Komu by se také chtělo vstávat někdy kolem 3:00? Večerním se příliš nechtělo, a tak jsme hypnotizovali “NLC radar”, který nás obvykle přes den navnadil a s večerem odrazy stahoval. Přesto jsme po setmění sjížděli webky, chodili pozorovat sever, jednou mě dokonce zmátly cirry... Až se to přeci jen povedlo...

Na sváteční dny 5. - 6.7. jsem se vypravila domů na jih Čech k rodičům. Loňské nejsilnější NLC jsem zažila právě zde a mám pro tyto účely vyhlédnutou oblíbenou kompozici - veliký rybník s přístupnou hrází na jihu. Vzhledem k tomu, že NLC radar nějaké odrazy ukazoval, vypravila jsem se tam hned v pondělí 4.7. po příjezdu domů. Brzy se setměním jsem dostala upozornění, že NLC jsou již viditelná v Maďarsku. Na FB se objevily první fotky, nebyly nijak závratné, ale bylo to tam. Čekala jsem, dost se setmělo, už by měly být vidět a nic.

Druhý den 5.7. to vše probíhalo dost podobně. NLC odrazy opět navečer ustaly, jak jinak :-)... Moc jsem nedoufala, ale rozhodla jsme se to zkusit. Ostatně následující den jsem se měla již vracet do Prahy a věděla jsem, že se sem v letošní NLC sezóně již nedostanu. Buď teď a nebo nikdy resp. nejdříve až za rok... Se setměním jsem na severu cosi zahlédla. To budou zase nejspíš cirry, přesto jsem raději napsala Honzovi, který už se také chystal do terénu... Ba ne, tak tohle cirrus nebude...

Už jsem si byla jistá, že dnes s prázdnou domů neodejdu a že mě nejspíš čeká vrcholné večerní představení v této sezóně. Vzpomněla jsem si na loňské focení, kdy jsem použila jen širokoúhlý objektiv Canon 10-22mm/3,5-4,5 a pak jsem toho litovala. Tentokrát jsem zvolila střední sklo Canon 24-70mm/4,0 s lepší kresbou. Zkusila jsem chvíli i timelapse, ale dlouho jsem to nevydržela. Chyběla druhá zrcadlovka. Přeci jen jsem chtěla i nějaké záběry detailů apod. Za chvíli jsem krátký timelapse zkusila znovu. Bohužel se zvedl vítr a zrušil mi odraz ve vodní hladině, z čehož jsme neměla zrovna velkou radost. No, co se dá dělat.

Po půl dvanácté již NLC začaly slábnout a mou pozornost upoutaly záblesky za kopcem na SV. Podívám se na radar a ona to bouřka nad Trutnovem. Začala jsem pomýšlet na sprity, ale na ně tato bouřka asi nebyla moc vhodná. Vhodnější byla ta na jihu, kde se nad Alpami nacházel jakýsi bouřkový komplex. Přesunula jsem se na jiné místo blíž k domovu, abych viděla na jih, ale žádné sprity jsme nezahlédla ani vizuálně ani na displeji. Alespoň jsem si vyfotila pěknou Mléčnou dráhu. Ačkoliv se mi od rybníka příliš nechtělo, přeci jen mě začala zmáhat únava a tak jsem asi kolem jedné zamířila konečně k domovu.

Honza byl také v terénu a pořídil následující fotky...

A máme pro letošek odbyto? Ale kdepak. O necelých 14 dní později, v době, kdy jsem zde již žádné NLC nečekala, přišel 18. 7. bonus. Pobývala jsme zrovna u Honzy v Brandýsku u Kladna, když nás nějak neprozřetelně napadlo navečer zkusit zkontrolovat stav na NLC radaru. A safra... Vyjeli jsme pro jistotu na Rovina a skutečně to nebylo marné. NLC se začala objevovat zhruba 15 min po 22:00 a to celkem dost vysoko nad obzorem. Bylo jich poměrně hodně, ale oproti 5.7. mi přišly poněkud řidší.

Bohužel podmínky pro pozorování nebyly tak ideální jako v prvním případě. Tentokrát vše značně přesvětloval Měsíc, který se zrovna blížil k úplňku, Honza se pustil do timelapsu, já jsem zkoušela vše možné, včetně kompozice s projíždějícími auty.

Kolem 23:00 NLC již značně pozbyly viditelnosti, a tak jsme tuto akci ukončili.

D. Neumann – Plzeň

NLC 5. 7. a 18. 7.

Téměř každé léto se i v našich zeměpisných šířkách objeví několikrát úkaz, který láká podívat se při soumraku či svítání směrem k severnímu obzoru. Jedná se o tzv. noční svítící oblaka, jenž se nacházejí ve vyšších výškách kolem 80 km a jsou viditelné díky nasvícení Sluncem. Tato situace nastala i letos několikrát, v červenci 2016 se pak mezi dny s výraznějšími NLC řadí 5. a 18. červenec. Po oba dva dny bylo nad Plzní málo oblačnosti, tak pozorování nic nebránilo.

Byl večer 5. července, seděl jsem u PC a prohlížel webové kamery ČHMÚ, zda se neobjeví noční svítící oblaka. Jako obvykle pozoruji moravské kamery, protože tam je tma dřív. Zkušenější oko už zpravidla NLC pozná, tudíž jsem první náznaky pozoroval na kamerách již okolo půl jedenácté večer. Opustil jsem tedy své PC stanoviště, připravil techniku a vyrazil fotit na jedno z mých oblíbených míst - střechu panelového domu. Tam jsem rozbalil techniku a okolo 22:45 začal fotit. Jedním přístrojem jsem pořizoval časosběrné snímky, druhým pak detailnější fotografie. Tyto NLC nedosahovaly moc vysoko nad obzor, nicméně o to jasnější byly. Zatímco oblačnost nízko nad obzorem, jenž ale nijak neovlivňovala pozorování, se sunula od západu k východu, noční svítící oblaka postupovala zdánlivě od severu k jihu. Akce trvala zhruba hodinku, krátce před půlnocí viditelnost NLC skončila. V tento den však byl poměrně čistý vzduch, takže jsem pozoroval i slabou mléčnou dráhu i přes světelný smog.

Noční svítící oblaka se objevila i 18. července, ta však nedosahovala takových kvalit, jako ta před čtrnácti dny. Byla sice viditelná od severozápadu až k severo-severovýchodu, ale byla poněkud slabší. Také viditelnost byla kratší dobu, nicméně oproti 5. červenci nebyla prakticky žádná oblačnost. Tento den pozorování začalo kolem půl jedenácté večer a skončilo kolem 23. hodiny a to opět na střeše panelového domu. I zde byly použity oba přístroje, jeden na časosběrné snímání a druhý na detaily NLC.