Vytrvalé bouřky v noci z 19. na 20. 8. 2007
19. 8. 2007
Autoři: M. a R. Sedlmajerovi, J. Drahokoupil, L. Ronge
Mirek a Radek Sedlmajerovi – Brandýsek a Buštěhrad, okr. Kladno
Mirek: K výjezdu po hodně dlouhé přestávce způsobené absencí bouřek v našem regionu nás zlákala skupina několika bouřkových buněk přicházejících k nám od jihojihozápadu. Jejich pohyb od Šumavy jsme sledovali už dlouho a ačkoli jsme mohli tušit, že k nám v plné intenzitě nedojdou, tak „bouřkový absťák“ způsobil, že jsme raději vyjeli. Měli jsme v úmyslu najít dobré pozorovací místo jižně od Kladna, k tomu se nám nejvíce zamlouvalo letiště Velká Dobrá, kam jsme také zamířili. Honza byl na dovolené, tak jsme vyrazili ve složení Radek Sedlmajer–řidič a já vedle něj.
Cestou mojí pozornost upoutal na východě pěkně osvětlený vrcholek vykukujícího cumulu congestu se zvláštností zvanou pileus. Přední sklo našeho výjezdního automobilu nebylo nejčistší, tak jsme zastavili u buštěhradské „haldy“ a já jsme se jal fotit zvenčí. Když tu náhle kolem nás projela maximálně obsazená Felicia s podezřele vypadající posádkou, objela nás a zastavila asi 20 metrů za naším vozem. Zpozorněl jsem, posádka z druhého vozu mě sledovala. Zničehonic se dává jejich auto do pohybu couváním naším směrem, to už na nic nečekám, naskakuji do auta, Radek také nenechává nic náhodě, odpichuje z místa tak rychle, jak to jen škodovkou jde a za okamžik už projíždíme Buštěhradem a diskutujeme spíše o tom, co asi ti pánové chtěli než o meteorologické situaci. Možná si jen chtěli vypůjčit naše auto, Felicie je přeci jenom pro asi deset lidí trošku nepohodlná:-)
Ale výjezd se přeci koná kvůli počasí, proto měníme náš směr na Hřebeč a zastavujeme na vedlejší silničce do Velkého Přítočna. Mezitím jsme si několikrát ověřili radarovou situaci s Lukášem Rongem a potvrdilo se nám naše očekávání – formace postupující od jihu zeslábla tak, že ztratila elektrickou aktivitu a my mohli pozorovat jen vydatné srážky ve svitu zapadajícího Slunce. Na východním obzoru na nás vykoukly dva cumulonimby řádící kdesi východně až jihovýchodně od Prahy. Lukáš nás informuje o jejich velké intenzitě, možná prý padají kroupy...
... ale nás u Kladna nic pěkného nečeká, tak vyrážíme doplnit pohonné hmoty... Mezitím se situace zajímavě vyvinula, lépe než mnoho slov to popíše radarová animace tohoto časového úseku.
Nejideálnějším se nám jevilo naše klasické pozorovací místo „Na Rovinách“ nad Brandýskem, což se nám později jenom potvrdilo. Během téměř dvou hodin, které jsme tam strávili, se blýskalo postupně na všech světových stranách, někdy i na třech naráz, jenom naše místo zůstávalo ušetřeno. Nad hlavou nám stále svítily hvězdy. Nejvýraznější blesková aktivita se přesouvala postupně od jihozápadního až západního obzoru na východ a postupně na severozápad, aby pak zase začala nabývat od východu. Po dlouhé době se blesků urodilo opravdu požehnaně i v našem nejbližším okolí, bylo mnoho blesků CC i CG, jejich poměr odhaduji na 1:1. K vidění byl i jeden plazivec, jen v dáli na kovadlině.
Zhruba v půl desáté se u nás zastavil Jarda M. a po krátké době pokračoval dále směrem dolů do Brandýska. To už jsme registrovali z jihozápadu přicházející bouři, která si to tentokrát neomylně šinula přímo na naše současné pozorovací stanoviště. Vtom nám volá Jarda z Brandýska, že je tam průtrž mračen, u nás na Rovinách zatím nic...
I tak se rozodujeme sbalit vybavení a vydat se směrem bouři naproti. Projíždíme Brandýskem, očividně zde už déšť není tak intenzivní, pokračujeme dále na Stehelčeves, možná do bouře, možná po jejím okraji... Ještě než sjedeme do obce, dostáváme se do velice intenzivních srážek, stěrače mají problém ty přívaly vody stíhat, zastavujeme tedy v obci a pozorujeme padající přívaly vody, hladina potoka se však nezvedla, na to prší příliš krátce. Srážky polevují a my pokračujeme v naší obhlídce směrem na Buštěhrad, opět se dostáváme do velice prudkého přívalu deště. Víme, že nemá cenu pokračovat dále do bouře, situace je nepřehledná, tak se vracíme, tentokrát už domů. Cestou ještě trávíme čtvrthodinku na přejezdu v Brandýsku:-)
Další část pozorování jsme už prováděli z domova, intenzita deště i bleskové aktivity poklesla, ale zato se bouře nacházela přímo nad Brandýskem. Nejbližší údery byly vzdálené málo přes kilometr.
Jan Drahokoupil – Prachovské skály, okr. Jičín
Tou dobou jsem akorát trávil dovolenou v Prachovských skalách v Českém ráji. Situaci jsem samozřejmě také sledoval. Již během dne jsem se několikrát přes mobil připojil na internet a kontroloval radarovou a bleskovou situaci. Kolem půl deváté večer již bylo jasné, že ani já neuniknu bouřkám toho dne. Několikrát jsem proto v kontaktu s Lukášem, který mě informuje, že Mirek s Radkem jsou již na výjedu kolem Brandýska. Chystám se na focení přicházející bouřky, ale ta je již nebezpečně blízko, a tak zůstávám jen na hotelu a hledám místo, odkud bych mohl fotit blesky. Nakonec zaujímám pozici u okna v pokoji, kde je asi jediný rozumný výhled, přesto zoufale špatný. To se již bouřka blíží a celá rodina nedočkavě čekáme, jakou silou se projeví. Blýská se opravdu intenzivně a obloha neustále bliká.
Focení se začíná značně protahovat do pozdní noci a díky dalším postupně přicházejícím bouřkovým jádrům přerušovaně fotím až do tří do rána. Na to, jak mizerný výhled z okna jsem měl, tak se mi povedlo vyfotit pár blesků, přičemž některé byly docela blízko.
Během noci se také za bouřek několikrát spustil prudší déšť, ale nikdy neměl dlouhého trvání. Vítr nefoukal skoro vůbec nebo jen bezvýznamně. Proto byla nakonec největším zážitkem probdělé noci ona blesková show, jakou jsem opravdu dlouho nezažil. Později jsme se s rodiči shodli, že výboje se projevovaly s železnou pravidelností ve třech (někdy i více) rychlých záblescích. Několik blesků bylo přímo nad námi nebo v nejtěsnějším okolí, záblesk byl okamžitě provázen praskavým hromem. Blízké blesky byly značně oslepující, takže mé unavené oči se často instinktivně při záblesku zavíraly. Proto jsem nakonec pozorování/focení vzdal a někdy kolem třetí hodiny ranní jsem se pokusil konečně jít spát. Bouřky pokračovaly až do ranních hodin, ale o tom už bude další část článku od Lukáše Rongeho, který časně ráno přicházející bouřky přivítal nad Trutnovem se svým fotoaparátem :-).
Lukáš Ronge – Trutnov
Celý den jsem byl s Mirkem a Honzou v kontaktu a informoval je o aktuální situaci. Ten den mě zaujala bouřka, kterou sledoval Mirek s Radkem. Nad Prahou se vyskytovalo dlouhou dobu jádro s radarovou odrazivostí kolem 52-56 dBZ a za 25 minut na meteorologické stanici na Libuši napršelo 42mm. Došlo k zatopení řady míst a objektů - článek na serveru http://www.novinky.cz/. Na Jičínsku se též vyskytly nějaké ty bouřky, ale Trutnovu se vše úspěšně vyhýbalo, jediné, co jsem viděl byla občasná blýskavice JZ směrem.
Lehce před půlnoci jsem usoudil, že Trutnov už nic zajimavého nezažije a šel jsem spát. Ovšem o půl hodiny později nastal zvrat a v oblasti Kolínska se začla tvořit další série bouřek, které postupovali na Trutnov. Kolem 2:10 SELČ jsem uslyšel první hrom a vzbudil jsem se. Pro jistotu čekám, jestli se mě to náhodou nezdá a po záblesku oblohy okamžitě zapínám notebook a nevěřim vlastním očím. Na radaru bylo několik velice aktivních bouřkových buněk. Ve 2:50 přechází první buňka a mně se daří nějaké blesky vyfotit. Asi 8 výbojů bylo pod 1000m a blýská se s poměrně velkou frekvencí.
Někdy kolem 3:30 se začíná jižně od Trutnova tvořit další buňky, které rychle nabírají na intenzitě, až ve 3:50 je z nich pěkná linie, ze které vychází velké množství blesků. Další buňka přechází přes Trutnov ve 4:10 a mně se znovu daří vyfotit nějaké blesky. Další, již třetí, buňka přechází kolem 5h východněji od mého místa pozorování, takže jsem se s foťákem musel přesunout. Zhruba o půl šesté, kdy začalo svítat, jsem šel znovu spát, ještě jsem nějaké hromy slyšel, ale únavou a světlem venku se blesky už nedaly moc dobře fotit.
Radarová animace přechodu bouří + sloučená animace radarů a blesků:
Čtenost článku: 10206x
Diskuze k článku:
Nebyly vloženy žádné příspěvky.