AMATEUR STORMCHASING SOCIETY

Zahájení bouřkové sezóny 2019 - 26.4. a 27.4.

26. 4. 2019

Autoři: D. Müllerová, J. Drahokoupil

26. 4. 2019 – Slavětín, okr. Louny; Brandýsek, okr. Kladno

Po nebývale teplém a suchém dubnu, nekonečném větru od východu a chmurách, že už snad nikdy nezaprší, natož zabouří, se najednou objevil téměř zázrak. Přeměna na poušť si dává pauzu a na pátek 26.4. se v předpovědích začaly objevovat i věci neslýchané... jako studená fronta od západu, déšť a bouřky.

Opatrně a s notnou dávkou nedůvěry jsem aktualizovala nové běhy modelů, neboť na poušti to přeci s bouřkama není jen tak. Nicméně modely to udržely, ač k nějakém klasickému pokusu o stažení také v některých bězích docházelo. V pátek jsme vyčkávali, co se bude dít. Estofex nám uštědřil jedničku a západní hranici 50%, nad námi linie konvergence a my usoudili, že to tady alespoň nahodíme a zamáváme tomu na cestu k východnějším kolegům. Jenže jak TO bude vlastně vypadat po měsíci naprostého sucha s rosňáky marně se natahujícími k 10°C?

První bouřka zázračně naskočila kdesi u Klášterce nad Ohří, kde jsme ji zrovna moc nečekali a hle, ono to vůbec nejde na VSV ale na SZ? Co je to za propagaci? Následovalo cosi na Lounsku a zanedlouho i nad zahradou ztmavla základna jakéhosi ambiciózního kumulu. Po minimálně půlroční pauze byl pohled na konvekci letního typu přímo božský. Vystřelili jsme do terénu. Napřed jen na Rovina, ale tam jsme se příliš nezdrželi a hned pokračovali dál na SZ směrem k Panenskému Týnci.

Ovšem u Třebíze jsme narazili na kolonu, a tak jsme uhnuli z hlavního tahu a na chvíli zastavili. “Naše tmavá základna”, kterou jsme téměř bez kapek podjeli, vzala bohužel za své, nicméně před ní naskočila další, která nás prvním zabručením vyzvala k následování. Rázem bylo jasné, že budeme pokračovat dál a to na náš oblíbený výhled na České středohoří u Slavětína. Projeli jsme obcí Klobuky, a za Perucí při konstatování, že v tom stejně budou jen samá ICečka, jsme konečně uviděli i první CG blesk.

U Slavětína nás přivítaly srážkové pruhy nad Středohořím a žluté pole řepky. Ačkoliv tuto všudepřítomnou aromatickou rostlinu zrovna moc nemusíme, v době svého květu dokáže na chvíli i posloužit a oživit fotky s tmavou beztvarou oblohou. Okamžitě jsem se hnala po stativu, ovšem Honza mě zadržel. Počkej, něco tu naskakuje přímo nad náma, máš pár minut do deště. Ale ne! Ale Ano. Kašlu na to! Buuuum. Přímo nad hlavou to v kovadlině zaburácelo. No tak dobře.

Odebrala jsem se tedy do bezpečí auta a sledovala nasouvající se další buňku. Počkáme až to přejde a zkusíme něco na zadní straně. Z mraku se opatrně rozpršelo. Překvapilo mě, že je bouřka poměrně dost elektricky aktivní. Ačkoliv jsme blesky neviděli, hromy si příliš dlouhé pauzy nedávaly. Až teprve jedno ne příliš vzdálené CéGéčko mi připomnělo, že bych možná mohla zkusit fotit i z auta. Později jsem na kartě našla jeden CC blesk.

Radarová animace v zoomu s detekcí blesků Blitzortung zobrazující situaci u Slavětína. Křížek značí Peruc, okr. Louny
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 3203.7 kB

Po dešti, který sotva smočil prach, jsme vylezli ven a zamířili na zadní část bouřky. Nakonec se jeden obstojný opět mezimaračný blesk povedl. Na zahájení sezony dobrý. Poté jsme přemířili na SV směrem k Hazmburku, kam se nasouval shluk bouřek, který mezitím naskočil kousek SV za Brandýskem a teď se přibližoval k nám. Bohužel většina blesků byla již bezpečně utopena ve srážkách, a tak jsem se místo větvičáku do Hazmburku musela spokojit jen s jakousi zamotanou chudinkou.

Vzhledem k tomu, že se většina bleskové aktivity přesunula na opačnou stranu shluku a nás už zde nic nečekalo, vydali jsme se zpět domů. Po cestě jsme potkali celkem obstojný přívalák a povzdychli si, že se domovu zatím všechny srážky vyhly.

Nakonec se přeci jen dočkal i Brandýsek. Přibližující se buňku v kolizním kurzu jsme otestovali nejprve na kopci s výhledem na jih, kde se Honzovi podařilo zachytit jakousi slušnou klikatinu, která se nakonec rozhodla uzemnit kdesi za buštěhradskou haldou a pak ještě pár paběrků z domova. Co bylo ale potěšující, že po týdnech sucha naměřila naše stanička úžasných 7 mm srážek.

Radarová animace v zoomu s detekcí blesků Blitzortung zobrazující situaci u Brandýska, okr. Kladno.
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 4085.5 kB

27. 4. 2019 – Pechova Lhota, okr. Písek

To ovšem nebylo vše. Druhý den jsem vyrazila na návštěvu k rodičům na jih Čech. Předpověď sice zmiňovala možnost odpoledních ojedinělých bouřek, ale kdo by čekal, že se to naservíruje přímo ke mně? Ačkoliv jinak bravurně zvládám i díry v celorepublikových derechech, tentokrát se stal zázrak a přímo ke mně domů přišla v tu dobu jediná bouřka v celé republice a vytáhla mě ven na pole. Zamířila jsem na ni s triggerem, ale ačkoliv opět elektricky nezahálela, stále jsem nespatřila žádný kanál výboje. Brzy ovšem bylo patrno, že blesky nebudou na této bouřce to hlavní. V tmavé základně se začalo tvořit cosi jako shelf, který podsvěcovalo slunce blížící se k západu. Byla to velmi působivá scéna. S lehce chvějícíma se rukama jsem sejmula foťák ze stativu a pokusila se o panoramu. CéGéčka se shelfem se už asi nedočkám, nicméně už bych asi měla zavelet ústup. Bouřka ovšem úplně přestala blikat, což mi došlo až zpětně. Udělala jsem poslední cvak z arcusem nad hlavou a honem domů.

Radarová animace v zoomu s detekcí blesků Blitzortung zobrazující situaci u Pechovy Lhoty. Křížek značí Hrejkovice, okr. Písek
© Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Blitzortung.org
Velikost: 4405.2 kB

Celkem slušně se rozpršelo. Ovšem sílící světlo vzadu na západě dávalo najevo, že tato nyní již přeháňka nebude mít dlouhé trvání a možná se před západem stihne i duha. S prvními paprsky jsem ještě za deště vyrazila zpět na pole. Zmokla jsem, zablátila se, ale stálo to za to :-).