Vznik | Nebezpečné jevy | Rozdělení
Teorie bouřek, rozdělení
Rozdělení bouřek
Bouřky můžeme rozdělit podle několika hledisek.
Prvním způsobem rozdělení bouřek může být podstata jejich vzniku.
1. Bouřky uvnitř vzduchové hmoty:
- insolační (bouřky z tepla) – vznikají ohřátím vlhkého vzduchu v denních hodinách. Vyznačují se pouze krátkou životností, většinou se moc nepohybují (proto u tohoto typu bouřky nemůžeme pozorovat např. húlavu, která je spjatá pouze s postupujícím Cb).
- advekční – vznikají příchodem studeného vlhkého vzduchu nad teplý zemský nebo vodní povrch. Zde je již patrný pomalý pohyb bouřky a to ve směru postupu přicházejícího studeného vzduchu.
2. Bouřky orografické
vznikají prouděním instabilního vlhkého vzduchu směrem k pohoří a tvoří se v oblasti návětrných stran hor. Vliv orografie je často doplňován i dalšími vlivy zmíněnými v bodech 1–5.
3. Bouřky frontální:
- na teplé frontě – vznikají jen zřídka.
- na studené frontě – rozlišujeme dva druhy studené fronty.
Fronta prvního druhu se vyznačuje pomalým postupem. Nejsilnější výstupný pohyb je na čele studené fronty, kde často vznikají Cb a bouřky. V dalších částech frontální plochy pokračuje slabý výstupný pohyb teplého vzduchu a vzniká tak vrstevnatá oblačnost.
Fronta druhého druhu se vyznačuje rychlým postupem. Teplý vzduch se ve vyšších hladinách pohybuje rychleji než klín studeného vzduchu a proto se zde vyskytují sestupné proudy teplého vzduchu, které brání vzniku oblačnosti. Pás bouřkové oblačnosti na čele studené fronty zasahuje v letním období do výšky 12 až 13 km. Hradba Cb oblačnosti bývá poměrně úzká – řádově jen desítky kilometrů.
- na okluzní frontě – okluzní fronta vznikne, když studená fronta dožene pomalejší teplou frontu. Při tomto procesu se setkají dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která ustupovala před teplou frontou a druhá, která postupovala za frontou studenou. Teplý vzduch uzavřený v teplém sektoru je vytlačován vzhůru a v tomto prostoru vznikají Cb. Pokud je studená vzduchová hmota za postupující studenou frontou chladnější (viz obrázek), vzniká studená okluzní fronta. A opačně – pokud je studená vzduchová hmota postupující za studenou frontou teplejší, vzniká teplá okluzní fronta.
4. Bouřky na squall line
vznikají podél výrazné čáry instability, která nemá frontální povahu.
5. Bouřky v konvergentním proudění
mohou vzniknout v oblasti nízkého tlaku vzduchu, kde vane vítr přes izobary do středu oblasti. Nahromadění vzduchu v nižších vrstvách systému má pak za následek výstupný pohyb „přebytečného“ vzduchu.
